Jaký je život po srdecním infarktu? Má omezení, zpusobí pracovní neschopnost?

Nebylo to tak dávno, co na infarkt myokardu lidé umírali. Dnes je lécba infarktu na vysoké úrovni. Pri zachycení prvních príznaku vcas, takzvaná „zlatá hodina”, je možná náprava ad integrum – bez následku. To pacientovi zarucuje plnohodnotný život bez omezení.

Podcenování projevu, neopodstatnené cekání na to, že to prejde, nebo rozsáhlý infarkt s poškozením vetších nebo soucasne více srdecních cév zpusobuje trvalé následky a omezení do konce života.

Co znamená infarkt myokardu?

Pro lepší pochopení je treba blíže specifikovat dva pojmy. Infarkt a myokard.

Infarkt znamená ucpání krevní cévy a její následnou obstrukci. Obstrukci muže tvorit napríklad krevní sraženina, embolus nebo tuková kapicka. Postižena muže být kterákoli céva v tele. Podle lokalizace delíme infarkt na infarkt myokardu, infarkt mozku, infarkt ledviny, infarkt oka a jiné.

• cástecne obturovaná (ucpaná) céva má zúžený lumen (prusvit, prumer) a prokrvení orgánu, který dríve vyživovala, je omezené
• úplná obturace zamezí prístup krve do orgánu nebo jeho cásti a ten odumírá

Myokard je srdecní svalovina. Tvorí strední vrstvu srdce. Z vnitrní strany ji obklopuje endokard – vnitrní výstelka srdce. Na povrchu jej kryje vazivo epikard precházející do vnejšího obalu srdce – perikardu.

Krevní zásobení srdce – koronární obeh

Cévy, které zásobují srdecní svalovinu, se nazývají vencité tepny (lat. arteria coronaria cordis). Odstupují ze srdcovnice (aorta) a mají dve hlavní vetve – pravou a levou (sinistra et dextra). Ty se v srdci rozvetvují na menší tepny a zásobují tak krví a kyslíkem celý myokard.

Patofyziologie vzniku infarktu: co se deje v srdci po ucpání cévy

Krevní sraženina se muže vytvorit prímo v srdci nebo i v jiné cásti tela. Závažným faktorem jsou onemocnení žil dolních koncetin (napr. zánety, krecové žíly), ve kterých se nejcasteji sraženiny tvorí. Pri prudkém pohybu se odtrhnou a putují krevním obehem. Zastaví se až v míste takového zúžení cévy, že dále neprojdou a delají obstrukci.

Její vznik bývá také výsledkem nezdravého životního stylu (kourení, alkohol, u mladých lidí drogy a steroidy, stres, nezdravá strava). Faktory podporující vznik sraženiny se navzájem kombinují a zvyšují tak riziko.

Tromby (sraženiny krve) se mohou dostat až do koronárních tepen srdce, ale i do plic (infarkt plic), do mozku (cévní mozková príhoda – apoplexie), do ledvin (infarkt ledviny) a do kterékoli cásti lidského tela.

Orgán nebo jeho cást, který byl dríve zásoben touto cévou, není vyživován krví ani kyslíkem. Postupne odumírá. Tento dej trvá nekolik hodin až do úplného a nezvratného úmrtí orgánu nebo cásti. Proto v lécbe infarktu hraje roli cas. Cím dríve je sraženina rozpuštena, tím menší jsou zdravotní následky a trvalá poškození.

Riziko trombózy zvyšuje ateroskleróza. Ateroskleróza je onemocnení cév, který vzniká potichu a bez varovných príznaku. Nekdy se zjistí až po prodelání infarktu. Je to poškození vnitrní výstelky cév vlivem. Na porušené endotely se snadno zachytávají tuky. Zvýšený cholesterol je proto rizikovým faktorem jejího vzniku. Zachycené cástecky tuku zužují cévu, a tak vytvárejí ideální prostredí pro uchycení trombu.

Zajímavé:
Pocet infarktu neustále stoupá. Úmrtnost na infarkty je však vzhledem k pokroku v medicíne každým rokem nižší.

Lécba infarktu – nejduležitejší je cas

Lécba infarktu se provádí ve specializovaných zdravotnických zarízeních. Jedná se centra v Praze, Brne, Ceských Budejovicích, Hradci Králové, Plzni, Olomouci, Ostrave a Trinci. Tato zarízení jsou vybavena personálne i technicky k lécbe akutních stavu spojených s onemocneními srdce.

Patrí sem infarkt myokardu, ale i jiná závažná onemocnení srdce, jako napríklad poruchy srdecního rytmu vyžadující implantaci kardiostimulátoru (u arytmií s vysokou frekvencí srdce napríklad fibrilace) nebo kardioverteru (u arytmií s nízkou srdecní frekvencí napríklad AV-blokáda III stupen).

Zlatá hodina

Takzvaná „zlatá hodina” je pojem velmi známý mezi kardiology, ale i lékari a zdravotnickými pracovníky prvního kontaktu (záchranná služba). Jedná se o casový horizont od zahájení prvních príznaku infarktu myokardu až po podání lécby, prípadne jiné intervence (trombektomie, stent) v jednom z techto specializovaných pracovišt.

Proc je tento cas tak duležitý? Do jedné hodiny není srdecní sval poškozen i pres zamezení prísunu krve a kyslíku. Jeho postupné odumírání zacíná po hodine. Proto je-li lécba infarktu zahájena v casovém okne, je stav pacienta reverzibilní (zvratný) a náprava je ad integrum (lat. zcela nebo celkem).

Pacient prežívá, a to bez jakýchkoli následku a omezení.

Záchranné složky a výše uvedená pracovište spolu komunikují a konzultují telefonicky prostrednictvím dispecinku (155), telemetrie (posílání EKG záznamu) a nejnovejší prostrednictvím mobilní aplikace Semi Stroke.

Mohlo by vás zajímat:
Aplikace Stemi Stroke je aplikace v mobilu záchranných složek, do které se nafotí EKG záznam a zašle se do nejbližšího specializovaného pracovište. Aplikace kilometrove vyhodnotí, které pracovište je nejblíže, a barevne odliší prípadnou obsazenost. V konecném pracovišti automaticky prijímají zprávu a je-li to nutné, kardiolog muže kontaktovat posádku záchranné služby v prípade jakýchkoli otázek (cas dojezdu a cas na prípravu operacního sálu). Pokud je pracovište príliš vzdálené, lze pres dispecink aktivovat vrtulníkovou záchrannou službu, kvuli casovému benefitu pro pacienta. Tento systém spolupráce zlepšuje možnosti a minimalizuje casové okno v lécbe infarktu.

Casové okno do trí hodin

Pacienti casto nevedomky podcenují príznaky infarktu. Bolesti na hrudi pripisují potížím s páterí nebo jiným onemocnením. Jak cas plyne, pacientovi utíká možnost lécby ad integrum. Lécba do trí hodin od zahájení príznaku nemusí zanechat následky, prípadne jen minimálne, vetšinou bez omezení. Vzniklá omezení se týkají hlavne prevence, a to úpravou stravy a eliminací zlozvyku (kourení).

Podstatné je znát príznaky infarktu myokardu a vcas si privolat pomoc. Typickým príznakem je napríklad bolest na hrudi, která se však muže vyskytovat i pri jiných banálních obtížích. Níže v tabulce jsou uvedeny základní rozdíly kardiálních a nekardiálních projevu. Prítomnost jednotlivých príznaku nemusí být u každého stejná. Témer vždy je však prítomna bolest na hrudi, pocit nedostatku vzduchu, pocení a nevolnost.

Zajímavé:
Nekteré infarkty myokardu hlavne pri postižení vetších a více cév pricházejí náhle a pacient upadá do bezvedomí dríve, než stihne privolat pomoc. Takto závažné stavy vetšinou koncí neúspešnou resuscitací a smrtí.
Nekdy je jediným príznakem tocení hlavy a kolaps.
Pro diabetiky je typická absence bolesti na hrudi a infarkt se projevuje tlakem v oblasti žaludku, jeho bolestí, nevolností, zvracením, výraznou bledostí, pocením a závratí.

Tabulka základních rozdílu kardiálních a nekardiálních príznaku

Po casovém okne...

Nekdy se stává, že pacient je do specializovaného zarízení privezen po casovém okne. Muže to být zpusobeno jeho pozdní prosbou o pomoc, dlouhým príjezdovým casem do nemocnice (velká kilometrová vzdálenost, neletovost vrtulníkové záchranné služby nebo nocní hodiny, kdy je vrtulník v nocním režimu a príprava na vzlet, aby byl bezpecný, je 45 min).

Po casovém okne dochází k ireverzibilnímu (nezvratnému) poškození srdecního svalu, které sebou prináší i následky. Samozrejme jejich závažnost závisí na nekolika faktorech, jako je místo poškození myokardu, závažnost poškození myokardu, velikost poškozené plochy a na predchozím zdravotním stavu pacienta.

Vetšinou se jedná o oslabení srdecní steny, poruchy prenosu nervových vzruchu v srdci a vznik širokého spektra poruch srdecního rytmu. Muže dojít ke snížení ejekcní frakce srdce a k srdecnímu selhávání.

Tyto následky již prinášejí omezení.

Následky a omezení v živote po prodelání infarktu myokardu

Jak bylo již výše zmíneno, následky závisí na velikosti postižení srdce, casového okna a rychlosti zahájení lécby a také na celkovém zdravotním stavu a veku pacienta. Postižení malých cév a cástí srdecního svalu s lécbou v okne se hojí ad integrum bez trvalých následku. Problémem jsou vetší infarkty, predchozí onemocnení srdce a pozdní lécba.

Prestože cást srdecního svalu odumírá, zbytek jeho svaloviny funguje normálne. Krátce po infarktu je jeho výkonnost nižší. Pri malých poškozeních se casem uzdravuje a výkon srdce se zvyšuje. Cas úplné rekonvalescence po infarktu je jeden až dva mesíce.

U velkých infarktu zustává výkonnost srdce natrvalo snížena. Odumrelá cást svaloviny se hojí jizvou. Jizva však nemuže nikdy nahradit puvodní tkán. Takové srdce je citlivejší na zátež a muže být porušena i funkce precerpávání krve. Ta stagnuje v malém i velkém krevním obehu, zatežuje srdce i plíce a vzniká srdecní selhávání.

Omezení se týkají také stravování a redukce obezity

Omezení tuku – jednou z prícin uchycení trombu na koronární céve je ateroskleróza. Ta vzniká následkem obezity nebo zvýšeného cholesterolu. Poškozené srdce je mimorádne citlivé a jeho nadmerné zatížení stravou plnou tuku není vhodné. Obezita a zvýšený cholesterol i nadále poškozují srdce a cévy címž zhoršují jeho již tak sníženou funkci.

Je vedecky dokázáno, že vysoký BMI index zpusobuje vysoký krevní tlak. Arteriální hypertenze je rizikovým faktorem pro vznik recidivy infarktu, zhoršuje ischemickou chorobu srdecní, arytmie a podílí se na zhoršení vývoje srdecního selhávání.

Omezení solí – porucha precerpávání krve má za následek její stagnaci v malém a velkém krevním obehu. To zpusobuje hromadení tekutiny v srdci a v plicích. Tekutina v plicích se nazývá plicní edém (otok) - laicky voda na plicích. Plíce plné tekutiny zpusobují poruchy dýchání až udušení se pacienta a smrt. Tekutina v srdci brání jeho správné funkci a zpusobuje jeho selhání. Soli zadržují vodu v tele, címž tento stav zhoršují. Proto by se kardiaci a lidé po infarktu meli stranit presoleným jídlum.

Plicní edém a srdecní selhávání se projevuje poruchami dýchání. Pacient se dusí. Barva obliceje se mení z bledé až voskové na popelavou, sinavou až modrou. Modré zbarvení zacíná na akrálních cástech jako jsou rty, sliznice, ušní lalucky a konecky prstu. Pri progresi stavu pacient zmodrá celý v obliceji. Pri dýchání jsou na dálku slyšitelné vlhké fenomény, chropy. Zvuk lze prirovnat ke zvuku vycházejícího ze sklenice s vodou, když do nej foukáme brckem (bublání).

Zajímavé:
Vedecké studie ve Francii neprokázaly vliv soli na vznik arteriální hypertenze. Odborníci analyzovali její úcinky až na 8670 lidech.

Omezení cukru – nejhorší na funkci srdce jsou cukry. Dokonce mají horší vliv na ucpávání a poškozování cév, vznik arteriální hypertenze a vznik recidivy infarktu než tuky. Mohou za to práve triglyceridy. U lidí, kterí prijímají vetší množství cukru denne, než je doporucená dávka, je riziko vzniku opakovaného infarktu až dvojnásobne vyšší.

Lidé, kterí infarkt prodelali, by meli být mnohem opatrnejší. Jejich cévy jsou vetšinou poškozeny aterosklerotickým procesem a nadmerný príjem cukru by tento stav mohl jen zhoršit. Vyhýbat by se meli hlavne nadmernému slazení, sladkostem a slazeným nápojum. Jedna plechovka slazeného nápoje obsahuje od 30 do 40 g cukru (asi 5 lžicek krystalového cukru).

Pozor na tekutiny – již v 6 st. pr.n.l. rekl Thales: „Bez obehu tekutin by nebylo života.” A mel pravdu. Clovek se skládá prevážne z vody a celý život je závislý na jejím neustálém prísunu. Tekutiny redí krev a zamezují tím i riziko vzniku krevních sraženin. Pokud pacienti nebudou dodržovat pitný režim, tak jim hrozí, že se infarkt zopakuje.

Duležité:
Starší lidé, kterým selhává srdce, berou léky na odvodnování.
To je neustále nutí jít na WC, z cehož jsou pochopitelne otráveni. Proto nekterí mohou bud léky vysadit, nebo zacnou málo pít.
Ani jedno a ani druhé není správné.
Vysazení léku muže zpusobit srdecní selhání a nedostatek tekutin zvyšuje riziko vzniku trombu.

Paradoxne, srdce poškozené infarktem a selhávající je velmi citlivé na pretížení tekutinami. Nekterí doživotne užívají diuretika – léky na odvodnování práve k zamezení pretížení srdecního selhání jako pumpy. To však neznamená, že by meli omezit pitný režim. Není však vhodné vypít pul litru tekutin najednou a rychle.

Tekutiny by meli prijímat v menších množstvích a casteji.

Fyzická aktivita je duležitá, ale s mírou

Fyzická aktivita a sport je zdraví prospešná.

Napomáhá pri metabolismu a odbourávání tuku i cukru. Zabranuje vzniku obezity a hypertenze a redukuje množství tuku u již obézních pacientu.

Nadmerná námaha v posilovnách ci v práci naopak muže škodit.

Nadmerná aktivita u lidí, kterí prodelali infarkt, zpusobuje prechodné zvýšení tlaku, srdecní frekvence, riziko vzniku arytmie až fibrilace srdce.

Pri ischemické chorobe srdecní, která je velmi casto diagnostikována v souvislosti s infarktem, dochází k nadmernému zužování koronárních cév, nedostatecnému prokrvení srdce a príznakum totožným s príznaky infarktu.

Samozrejme toto onemocnení zvyšuje opakovaný infarkt. Pri nadmerné fyzické aktivite dokonce zpusobuje a urychluje srdecní nedostatecnost a vznik plicního edému. Stav rychle progreduje a casto koncí smrtí.

Pacienti po infarktu by se v žádném prípade nemeli vyhýbat procházkám a sportovním aktivitám. Vše je však treba delat s mírou, a ne behat maraton. Kdo by mel minimalizovat fyzickou aktivitu na co nejnižší minimum, jsou ti, kterí prodelali opakované infarkty, mají chronické srdecní selhávání s nízkou ejekcní frakcí, a jsou tedy vysoce rizikoví. I sebemenší námaha je muže ohrozit.

Délka pracovní neschopnosti závisí na nekolika faktorech, rozsahu infarktu ci vcasné diagnostice a lécbe. Samozrejme, celkovém stavu osoby.

Upozornit na tak závažný stav by mel lékar.

Na minulé zlozvyky rovnou zapomente

Zlozvyky poškozují zdraví na více úrovních. Nejsou zdraví prospešné, ale presto jim podléháme. Muže za to závislost na techto látkách. Patrí sem kourení, nadmerná konzumace kofeinových nápoju, alkoholismus, abúzus drog a v dnešní dobe stále casteji braní steroidu.

Nikotin zpusobuje zužování cév, tedy i koronárních a ischemii srdecního svalu. To má za následek bolesti na hrudi. Spolu s ostatními látkami v cigarete zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Ohroženy jsou hlavne ženy, které kourí a zároven užívají antikoncepce, která má podobný efekt. Také muži kuráci, kterí podlehli touze po dokonalém tele a píchají si steroidy.

Alkohol naopak cévy rozširuje, címž nutí nemocné srdce pracovat rychleji a precerpávat potenciálne nedostatecný krevní obeh. Zpusobuje zrychlenou akci srdce a zvyšuje riziko arytmií. Samozrejme známý je také jeho destruktivní vliv na cévy a celý organismus.

Po infarktu zustává trvalá lécba a pravidelné kardiologické kontroly

Nemocné srdce patrí do rukou lékare. Po prodelání vážného infarktu myokardu mohou zustat následky, a proto je nutno chodit na pravidelné kontroly na kardiologickou ambulanci. Tam lze vcas odhalit, zda se stav zlepšuje, reaguje na lécbu, nebo progreduje.

Na ambulanci lékar tocí EKG, kde umí zachytit ruzné zmeny ve funkci srdce. Rovnež se merí krevní tlak, který by mohl zvýšit riziko recidivy infarktu, a odebírá se krev pro laboratorní vyšetrení. V krvi se dá brzy zjistit zvýšený cholesterol nebo její konzistence a hustota, která muže zpusobit opakovanou tvorbu sraženin.

Pacienti musí po prekonání infarktu brát natrvalo léky. Témer všichni užívají léky na redení krve jako Acylpyrin, Warfarin, Efient, Trombex a jiné preparáty. Individuálne podle stavu se nasazují léky na vysoký krevní tlak - antihypertenziva, léky na podporu srdecní cinnosti a odvodnování nebo léky na cholesterol.

Další zajímavé zdroje:

• tvojesrdce.sk - slovenská nadace srdce – život po infarktu
• solen.sk - akutní infarkt myokardu – zásady aktuálního managementu
• techmed.sk - NSTEMI infarkt a nestabilní angina pectoris
• techmed.sk - STEMI infarkt
• alphamedical.sk - infarkt myokardu – rekapitulace poznatku

Otestujte se: