Je nádor a rakovina totéž?

Mezi nádory radíme rakovinu, ale i široké spektrum "výrustku" na tele, jako jsou podkožní hrbolky, polypy, cysty, pseudocysty, bradavice aj. Do této kategorie patrí i hyperplazie orgánu – jejich zvetšení. V clánku najdete nejzákladnejší rozdelení a rozdíly zhoubných a nezhoubných onemocnení.

Co rozumíme pod pojmem nádor?

Nádor nebo jinak i tumor, neoplasma, novotvar je útvar složený z populace abnormálních bunek, které vznikly nadmerným a nekontrolovatelným množením (delením bunek), zpusobeným poruchou rustových regulacních mechanismu. Rust bunek je nekoordinovaný, což znamená, že nemá žádný úcel.

Pri vzniku nádoru má velký význam nerovnováha mezi množením – delením bunek (proliferací) - a fyziologickou bunecnou smrtí (apoptóza). Množení je vyšší než jejich zánik a vzniká novotvar.

Možná jste nevedeli: nádorové bunky se chovají samostatne (autonomie) a nezávisle na rídících mechanismech organismu, i když vyvolávající prícina tohoto stavu už dávno nepusobí. Jedná se o lokální a nezvratnou poruchu, pricemž nádorové bunky mohou být podobné bunkám tkáne, respektive orgánu, ve kterém rostou.

Tvar nádoru

1. ohranicený nádor – má jasné hranice, lze jej snadno chirurgicky odstranit
2. difúzní nádor – nádorové bunky jsou rozptýleny, chirurgický zákrok bývá zbytecný

Projevují se rustem a zvetšováním napadeného orgánu, ale i útvarem, který umíme nahmatat. Pri nádorových onemocneních, jako je napríklad leukémie, jsou nádorové bunky rozptýleny v krvi.

Nádor nemá žádnou funkci. Svým rustem však utlacuje orgán, ve kterém roste, prípadne okolní orgány a tkáne. Tím významne narušuje jejich normální fungování.

Odlišnosti nádoru od ostatní tkáne

Nádorové útvary se od normálních tkání liší ve více ohledech. Nejzákladnejší rozdíly jsou v morfologii nádoru, tedy samotného tvaru, a v jeho biologických vlastnostech.

Morfologické odlišnosti – rozdíly ve tvaru

• na mikroskopické úrovni pozorujeme rozdílné usporádání bunek tumoru a také usporádání jeho drobných cév, navzdory jeho velké podobnosti s normální tkání.
• makroskopicky se od okolí liší svou velikostí, tvarem, povrchem, barvou, konzistencí ci prítomností nádorových uzlíku ci hrbolku v jeho nitru.

Biologické vlastnosti nádoru

• ve srovnání s nenádorovými bunkami se liší svou schopností nekontrolovatelne se množit, což zpusobuje jejich rychlý rust
• lécba je ve velkém množství prípadu neúspešná, protože nádorové bunky jsou rezistentnejší (odolnejší) a mají vyšší životaschopnost než bunky normálních lidských tkání. Z tohoto duvodu nemocný svuj boj s rakovinou prohrává.
• schopnost proliferace nebo také delení ci rustu nádorových bunek je mnohem rychlejší než jejich prirozená smrt apoptózou.

Rozdelení nádoru a co zpusobují

Nádory delíme v první rade na základe zhoubnosti a jejich schopnosti metastázovat s následnými recidivami onemocnení. Pouze zhoubná onemocnení mají schopnost metastázovat (šírit se z jednoho orgánu do druhého), vytváret metastázy (novotvary na jiném míste).

Známým pojmem v této kategorii onemocnení je paraneoplastický syndrom. Jedná se o soubor príznaku, který vzniká následkem pusobení nádoru v tele a vyskytuje se u pacientu ješte pred samotným stanovením diagnózy. Je zpusoben humorálními faktory na základe jejich produkce nádorovými bunkami a samotným imunitním systémem bojujícím proti tumoru.

Známe nepravé nádory (pseudotumory) jsou tumoriformní útvary, které se tím skutecným nádorum nápadne podobají. Nezhoubné nádory jsou zase nebezpecné svým tlakem na okolí a následným poškozením orgánu a hranicní nádory (borderline), u kterých je vysoká pravdepodobnost, že se pretransformují na zhoubné nádory.

Nakonec sem radíme skutecne nebezpecné nádory – zhoubné se schopností tvorby metastáz, které známe také pod pojmem rakovina (cancer).

Pro lepší pochopení: rakovina jako taková patrí mezi nádory – útvary schopné samostatne rust. Naopak ne každý nádor musí být bezpodmínecne zhoubným, tedy rakovinou.

Nepravé nádory

Nepravé nádory nebo pseudonádory (pseudotumory) jsou velmi podobné pravým nádorum. Nekdy je dokonce i pro lékare obtížné navzájem je rozlišit. Vzhledove jsou témer totožné.

Podobají se nejen tvarem, ale také rychlostí rustu. Rozdíl mezi nimi je v tom, že nejsou zhoubné a po odstranení príciny vzniku a rustu nepravého nádoru se ten zastavuje.

To znamená, že ve srovnání s pravými nádory ty nepravé nejsou samostatné a nekontrolovatelné – chybí schopnost autonomie. Mezi pseudonádory radíme napríklad polypy, bradavice, znaménka, zánetlivé procesy, cysty, pseudocysty, ruzné nezhoubné výrustky, uzlíky, hrbolky pod kuží a jiné.

Nezhoubné (benigní) nádory

Jsou to nádory, jejichž riziko sice nespocívá ve zhoubnosti, ale svým rustem zpusobují útlak okolních orgánu. V postižené oblasti se vlivem tohoto útlaku vyskytují obehové a zánetlivé komplikace.

Nejvetším nebezpecím jsou však stále takové tumory, které se nacházejí v uzavrených prostorách, jako napríklad nádor na mozku. Nádor nemá kam rust, je obklopen lebecními kostmi a utlacuje mozkový parenchym, címž zpusobuje atrofii, poruchu funkce daného orgánu až smrt pacienta následkem selhání mozku.

Zpusobuje rozlicné potíže, podle toho, kde se nachází. Na plicích ci pruduškách zpusobuje poruchy dýchání, na žaludku nechutenství, bolestivost, prípadne perforaci cévy s následným krvácením, nádor ve žlucových cestách ciní obstrukci s postupným ikterem (zežloutnutí), nádor ve strevech narušuje strevní peristaltiku a muže vést k ileóznímu stavu (strevní nepruchodnost), na deloze bývá jedním z duvodu hysterektomie.

Borderline (hranicní nádory – prekancerózy)

Takto oznacujeme nezhoubné nádory, u nichž je vysoká pravdepodobnost, že se stanou zhoubnými. Pokud je nádor ohranicen, jeho odstranení je nejefektivnejší prevencí vzniku zhoubného onemocnení.

Zhoubné (maligní) nádory

Stejne jako u nezhoubných nádoru zpusobují svým rozrustáním destruktivní tlak na okolí, avšak mnohem výraznejší. Následkem tlaku vznikají ulcerace, nekrózy, obstrukce a jiné.

Tyto nádory se krome toho vyznacují rychlým invazivním rustem, mnohdy difúzním s narušením a znicením okolních tkání a schopností metastázovat. Primární nádor nebo metastáza postupem casu nicí orgány.

Metastáza je sekundární ložisko nádorových bunek. Pokud je metastáza malá, nemusí být v tele objevena, což má za následek recidivu onemocnení (opakování). Pacient umírá na selhání nekterého ze životne duležitých orgánu (plíce, mozek, játra…).

Tumor ovlivnuje cloveka i celkove snížením imunity, což má za následek casté infekce s teplotami. U pacientu se také casto setkáváme se zvýšenou srážlivostí krve a tvorbou krevních sraženin. Když krevní sraženina ucpe cévu v nekterém orgánu, vzniká takzvaná embolie a infarkt v míste, které bylo touto cévou krevne zásobeno (akutní srdecní infarkt, plicní embolie, cévní mozková príhoda, trombóza cév koncetin, infarkt ledviny ...).

Nebezpecná je kachexie u zhoubných nádoru, která dosahuje až kritického stupne. Její presná prícina není objasnena. Co však zustává faktem, je, že je následkem úplného vycerpání organismu zhoubným procesem. Snižuje se chut k jídlu a zvyšuje se bazální metabolismus (energetický výdej nemocného).

Typy nádoru

Typologie nádorových onemocnení se rozdeluje na základe typu bunky, ze které vzniká. Nádorové bujení a jejich rust se muže objevit v ruzných orgánech tela.

Orgány jsou složeny z bunek, které jsou rozdílné, respektive z více typu bunek. Nádorové bunky mají schopnost napadnout kteroukoli bunku lidského tela. Jejich vzhled, rust a jiné vlastnosti se následne liší od toho, který typ bunky postihují.

1. Mezenchymové nádory

Nádory postihující kuži a podkoží

• Fibrom (nezhoubný), fibrosarkom (zhoubný, ruzný stupen malignity) – nádor kožního vaziva
• Myxom – nádor kuže a podkoží
• Histiocytom, který se vyvíjí a vzniká dermatofibrom – nádor rosolovitého podkoží
• Lipom (nezhoubný), liposarkom (zhoubný) – nádor tukové tkáne

Nádory postihující kosterne-svalovou soustavu

• Myom, leiomyom (deloha, trávicí trakt) – nádor hladké svaloviny
• Rabdomyom (nezhoubný), rabdomyosarkom (zhoubný, vysoce maligní) – nádor prícne pruhované svaloviny
• Chondrom (nezhoubný), chondrosarkom (nízce zhoubný) – nádor kostní chrupavky
• Osteom (nezhoubný), osteosarkom (vysoce zhoubný) – nádor kostní tkáne (skeletu)

Nádory krevních a lymfatických cév (jejich svaloviny) – angiom/angiosarkom

• Hemangiom (nezhoubný), hemangiosarkom (zhoubný, vysoce maligní) – nádory krevních cév
• Lymfangiom (nezhoubný), lymfangiosarkom (zhoubný, vysoce maligní) - nádory lymfatických uzlin

Nádory krvetvorných a mízotvorných tkání

• Hemoblastomy – jsou charakteristické tvorbou nádorových uzlu, metastázováním a zmenami krevního obrazu stejne jako u vetšiny zhoubných onemocnení
• Hemoblastózy – je pro ne typická difúzní nádorová infiltrace, zmeny v krevním obraze (leukocytóza a zvýšený obsah nádorových bunek v krvi)
• Lymfomy – nádory lymfatických uzlin (Hodgkinuv lymfom – vzácný s dobrou prognózou, non-Hodgkinuv lymfom, Imunocytom)

2. Epitelové nádory

• Papilom (nezhoubný), papilokarcinom, karcinom (zhoubný) – nádory povrchového epitelu (krycí a výstelkové)
• Bazaliom (lokální malignita, výjimecne metastázy) – nádor nejhlubších vrstev pokožky
• Adenom (nezhoubný) a adenokarcinom (zhoubný) – nádory epitelu žláz
• Mezoteliom – nádor krycích blan
• Karcinoid – nádor endokrinních bunek, které jsou rozptýleny ve sliznicích

3. Neuroektodermové nádory

Nádory centrální nervové soustavy

• Meningiom – nezhoubný nádor mozkových a míšních obalu
• Gliom (nezhoubný), gliobalstom (zhoubný) – nádor gliových bunek CNS (napríklad astrocytom, oligodendrogliom, neurinom...)
• Meduloblastom – zhoubný nádor nezralých bunek CNS u detí – vzácný

Nádory periferního nervového systému

• Neurinom, neurinofibrom (nezhoubné) – nádory axonu periferních nervu
• Gangliocytom (nezhoubný) – vzácný nádor zralých gangliových bunek autonomních nervu
• Neuroblastom – zhoubný nádor nezralých nervových bunek u detí (vysoká malignita)
• Feochromocytom – nezhoubný nádor sympatikové cásti autonomního nervového systému, casteji v dreni nadledvin

Nádory pigmentových bunek

• Pigmentový névus – nezhoubné nádory, jsou velmi casté a jejich nebezpecí spocívá v jejich zvratu na maligní melanom
• Maligní melanom – melanoblastom – vzácný nádor vysoké malignity

4. Smíšené nádory – tvorí je dve a více tkání, které jsou nádorove zmeneny

• Fibroadenom – tvorený fibromovou a adenomovou tkání
• Karcinosarkom – tvorený karcinomovou a sarkomovou tkání

5. Nádory bunek, které se úcastní pocetí plodu – germinální a jiné nádory

• Semiony – nádory nezralých spermií a vajícek
• Teratomy – nádor zralých dospelých tkání, z jiných bunek, než jsou semiony
• Choriokarcinom – nádor vznikající v deloze z placenty

Predpokládané príciny vzniku – etiopatogeneze

Príciny, proc z nenádorových bunek tkání a orgánu vznikají nádorové bunky, které jsou odolnejší a životaschopnejší, jsou predmetem ruzných vedeckých výzkumu. Poznání prícin jejich vzniku je významné pro další lécbu onemocnení, ale dosud ne zcela objasneno.

Predpokládá se genetická predispozice vzniku nádoru a pusobení dalších faktoru. Nekteré z nich byly prokázány jako jisté rizikové faktory pri vzniku nádorového procesu.

Genetické predispozice

Genetika hraje významnou roli pri velkém množství onemocnení. Stejne tak i u nekterých druhu tumoru (ne všech) je prokázána jejich spojitost se vznikem onemocnení.

Genetici dokonce vznik nádorového onemocnení považují za onemocnení genu a genetické predispozici se pripisují nekteré konkrétní typy nádorových onemocnení.

Obezita

Obezita je známým rizikovým faktorem pri nádoru tlustého streva, prsu (mlécná žláza), prostaty, delohy a vajecníku. Nadváha prokazatelne odpovídá za asi jednu tretinu úmrtí na rakovinu.

Vznik rakoviny stoupá prímo úmerne se spotrebou tuku, ale rakovinotvorné látky v tukové tkáni nebyly prokázány. V prípade již vzniklé rakoviny obezita negativne ovlivnuje imunitní a endokrinní systém, címž zhoršuje lécbu a prognózu.

Zjistilo se, že podíl na vzniku rakoviny žaludku má i zvýšený prísun solí. Spolu se smaženou a mastnou nezdravou stravou, prísunem alkoholu a aktivním kourením vzniká velmi vysoké riziko.

Chemické vlivy – nejcastejší karcinogeny

Za potvrzený karcinogen se považuje cigaretový kour. Obsahuje více než 70 škodlivých látek, a z toho více než 50 typu známých potvrzených karcinogenu. Zpusobuje 80–90 % nádoru prudušek, plic, dutiny ústní, jazyka, rtu, hrtanu i hltanu a žaludku. Kour z cigaret muže být rovnež spouštecem rakoviny slinivky brišní, ledvin a mocového mechýre. Úcinek techto karcinogenu se zvyšuje s pravidelným požíváním alkoholu.

Alkohol rovnež obsahuje menší množství karcinogenních látek. Znásobuje riziko vzniku zhoubných onemocnení u kuráku. Je prímo zodpovedný za asi 10 % prípadu rakoviny trávicího traktu, jater a ledvin.

V minulosti byl v prumyslu velmi oblíbeným materiálem pro výrobu trubek a tkanin azbest. Azbest patrí mezi silikátové minerály s malými rozmery vláken. Ty se snadno dostávají do ovzduší, kde je vdechujeme. Vdechnutím se dostávají do plic, presneji do plicních sklípku. Nejenže jsou prímo zodpovedné za vznik azbestózy (onemocnení plic v minulosti casté u lidí pracujících v prímém kontaktu s azbestem), ale jde o silne karcinogenní látku, která zpusobuje vznik rakoviny plic, prudušek, pohrudnice.

Zajímavé: Za duvodu pro vznik rakoviny lze považovat i antikoncepci. Na konferenci v Paríži v roce 2015 byla dokonce odsouhlasena týmem vedcu z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny jako jistý karcinogen. Zpusobuje vznik rakoviny ženské reprodukcní soustavy, napríklad rakovinu vajecníku.

Benzen je další potvrzenou karcinogenní látkou. Je to cirá kapalina se sladkým zápachem patrící do skupiny aromatických uhlovodíku. Zpusobuje akutní otravy, pokud je jeho koncentrace ve vzduchu více než 10 mg/l.

Možná jste nevedeli: Pri permanentním vdechování benzenu napríklad v prumyslu zpusobuje onemocnení ledvin a jater a je zodpovedný za poruchu krvetvorby a vznik leukémie.

Fyzikální vlivy

Patrí sem ruzné druhy zárení, jako napríklad ultrafialové zárení (slunce, solárium). Ultrafialové zárení je známo svým negativním vlivem na kuži cloveka a vznikem rakoviny kuže a zpusobuje vetšinu karcinomu rtu, pokud se tomuto zárení vystavujeme ve zvýšené míre.

Nebezpecným zárením je také ionizacní RTG zárení a radioaktivní zárení. Využívá se v medicíne jako jedna z diagnostických metod. Vliv zárení na cloveka je srovnatelný s pasivním kourením. Pusobí karcinogenne na všechny tkáne bez výjimky.

Nebezpecí tohoto zárení je hlavne u nenarozených detí, kde se až 10násobne zvyšuje riziko vzniku rakoviny u dítete. Proto by tehotné ženy nemely být vystaveny tomuto nebezpecnému druhu zárení.

Infekce a jiný prenos z cloveka na cloveka

Nádory nejsou prenosné onemocnení. Nádor nebo rakovina jako taková se nešírí z cloveka na cloveka. Jsou však známy mikroorganismy jako napríklad virové onemocnení EB virem, který je zodpovedný za vznik rakoviny nosohltanu, virus hepatitidy B a C zase zpusobuje hepatocelulární karcinom. Nejznámejším je HPV virus, který následne zpusobuje konkrétní vznik rakoviny deložního cípku.

Nemocný se nenakazí rakovinou, ale virem, bakterií, plísní, které se na vzniku rakoviny podílejí nebo ji prímo zpusobují.

Velmi vzácný, ale prece možný a nejednou potvrzený byl prenos z tehotné matky na plod nenarozeného dítete.

Zajímavé: raritní je prenos nádorového onemocnení transplantací orgánu, ve kterých se mohou nacházet rakovinotvorné bunky, které nebyly dríve odhaleny, ale také "spící" rakovinotvorné bunky. Spící bunky nemusí zpusobit vznik a rust nádoru okamžite. V klidové forme umí setrvat v organismu i dlouhé roky.

Otestujte se: