Trápí vás alergie na slunce? Jak se projevuje? Pozor na kůži i oči

Alergie na slunce je jen jedním z několika nežádoucích poškození či onemocnění vyvolaných UV zářením.

Kromě spálení kůže a úpalu u některých citlivějších jedinců způsobuje slunce i závažnější reakci – alergii na slunce, která má závažnější průběh než běžné spálení se sluncem.

Více o tom, co je alergie na slunce, jak ovlivňuje organismus, kůži či oči, se dočtete v článku.

Co je UV záření a jak nás ovlivňuje?

Slunce a sluneční záření je největším zdrojem UV záření (ultrafialového záření), z něhož na Zemi dopadá asi jen 5–6 % záření. Většina je zachycena v atmosféře.

UV paprsky tvoří část elektromagnetického spektra o vlnové délce od 100 nm do 400 nm.

Z umělých zdrojů se nachází například v horském slunci, jinak využívaném i pro léčebné účely, v lampách do solárií (fluorescenční zářivky) nebo germicidních zářičích, které najdeme převážně ve zdravotnictví jako nástroj pro ničení bakterií.

Negativní vliv na lidský organismus

• ultrafialové paprsky působí na buňky živých organismů, a tedy i člověka, mnoha mechanismy
• vnitrobuněčně ovlivňují enzymy a deaktivují je (dělají je neaktivními)
• negativní je i jejich působení na bílkoviny (denaturace bílkovin) a na nukleové kyseliny
• jsou zodpovědné za zpomalení dělení buněk, tedy jejich růst a jsou přímo zodpovědné za vznik buněčných mutací a chromozomových aberací
• způsobuje změny v DNA poškozením bází a polynukleotidových řetězců jen do vlnové délky 260 nm
• zvyšuje počet mitóz, například nádory a přebytečné buňky se postupně odlučují
• mají dosah i na melanin (kožní barvivo), čímž způsobují tvorbu hyperpigmentací (nadměrné zbarvení pokožky), ale také hypopigmentací (vymizení kožního barviva), čímž zanechávají na pokožce ošklivé hnědé nebo naopak bílé ostrůvkové skvrny

• vysoké dávky způsobují bolestivé pálení kůže v závislosti na intenzitě, délce trvání a na typu pokožky
• fototoxické reakce – kožní reakce vyvolané sluněním a kombinací léků či jiných dráždivých látek
• stárnutí kůže nebo heliodermie vlivem opakovaného a intenzivního pronikání škodlivého záření do pokožky
• alergické reakce popsány níže u některých citlivějších jedinců
• rakovina kůže a její zhoubné šíření při pozdní diagnostice

Pozitivní vliv na lidský organismus

• syntéza vitamínu D, který je nezbytný (10 min pobytu na slunci)
• tvorba červených krvinek
• působí na hormon melatonin, který řídí náš biorytmus a ovlivňuje naše duševní rozpoložení
• napomáhá obranyschopnosti a zlepšuje svalovou výkonnost, ale při nadměrném vystavování se mu působí přesně opačně
• byl zaznamenán pozitivní vliv na některá kožní onemocnění, například psoriáza

Základní rozdělení UV záření

1. UVA záření tvoří až 95 % z celkového záření dopadajícího na Zemi. Vyskytuje se nezávisle na ročním období a počasí. Dostane se dokonce i přes mraky. Proniká přes povrchovou vrstvu kůže (epidermis) a zasahuje až do škáry (dermis). Pocitově nehřeje, proto jeho účinek není cítit ve formě tepla. Nebezpečné je produkcí volných radikálů, které ničí elastinová a kolagenová vlákna kůže. Tím ztrácí svou pevnost, vysouší ji a způsobuje její stárnutí. Je příčinou vzniku alergických reakcí, pigmentových skvrn, rakoviny kůže a narušuje imunitní systém
2. UVB záření tvoří zbývajících 5 % záření pronikajícího atmosférou. Nejsilnější účinky má v letních měsících. Zastavují ho mraky, ale také sklo. Proniká jen povrchovou vrstvou kůže (epidermis), nezasahuje do hlubších vrstev. V létě mu vděčíme za pěkné, bronzové opálení, ale i za spálení kůže, zarudnutí, popáleniny, sluneční alergie, nádory kůže. Toto záření je zodpovědné i za takzvanou sněžnou slepotu.
3. UVC záření je nejnebezpečnější. Má rakovinotvorné účinky, může způsobit závažné popáleniny až třetího stupně s tvorbou puchýřů. Je však zcela pohlceno atmosférou. Z tohoto důvodu významný vliv na člověka tedy nemá. Dlouhodobým ničením ozonové vrstvy je ale více než pravděpodobné, že se o něm bude mluvit častěji.

Alergie na slunce a její klinický obraz podle typu alergie

Jedná se o nežádoucí, lokální, kožní reakci v místě vystaveném slunečnímu záření, v některých konkrétních případech i mimo část exponovanou slunečním zářením. V konečném důsledku tedy postihuje kůži – největší orgán lidského těla, která tvoří až 16 % hmotnosti organismu.

Ta začíná nepříjemně svědit, oteče, místně je zarudlá s drobným výsevem podobným kopřivce (urtikárie) jako u většiny alergických reakcí. Vyskytnout se mohou až větší bělavé nebo nažloutlé puchýře. Ty praskají s následnou tvorbou jizviček nebo pigmentových skvrn.

Negativní dosah má i na oči. Zapříčiňuje postupné poškození zraku.

Druhů sluneční alergie známe několik. Odlišují se od sebe symptomatologicky.

Polymorfní světelná erupce

Polymorphosus light eruption (PLE) je nejčastějším typem alergie ze slunc. Je způsobená v 80 % zářením typu UVA, tedy proniká do hlubších vrstev kůže.

Vyskytuje se u lidí s narušenou buněčnou obranyschopností, jejichž buňky jsou napadeny reaktivními chemickými sloučeninami volných radikálů s následnou přehnanou imunitní reakcí.

Častější výskyt je zaznamenán u lidí se světlou pokožkou a u žen v poměru 4:1. Vyskytuje se většinou po prvním delším pobytu na slunci, na místech nechráněných oděvem (obličej, krk, ramena, ruce).

Projevuje se různě – od svědění, zarudnutí pokožky zejména na vnitřních stranách ramen, lokálním otokem. U těžších forem se tvoří malé vyrážky až bolestivé puchýře.

Zvýšený počet lidí trpících tímto typem alergie je na jaře a v létě.

Aktinické prurigo

Je formou PLE. Je prokázán familiární výskyt. Stejně jako PLE se vyskytuje převážně u dívek v jarním a letním období. Touto formou jsou postiženy děti až do puberty.

Málokdy přetrvává až do dospělosti.

Postihuje části, které nebyly exponovány sluncem, hlavně tvář, tváře, rty, uši, ramena a ruce. Primárně se objevují hrbolky na kůži, které obtěžují nemocného nadměrnou svědivostí.

Jsou naplněny tekutinou a po jejich prasknutí mohou vznikat nepěkné jizvy.

Solární kopřivka

Solární nebo sluneční kopřivka je velmi vzácnou formou alergie. Vzniká po poměrně krátké době pobytu na slunci a k úpravě dochází do několika hodin. Postihuje převážně dospělé a starší lidi, a to i na místech, která byla chráněna.

Projevuje se typicky zarudnutím kůže s kopřivkou případně vzácné puchýřky.

Chronická aktinická dermatitida

Již z názvu vyplývá, že má chronický průběh. Na rozdíl od jiných forem se spíše podobá ekzému než alergii. Prvotně vzniká na místech vystavených slunečnímu záření a postupně se šíří i na místa, která byla zakryta oděvem.

Projevuje se skvrnami na kůži, které jsou suché, zanícené a svědí. Jsou velmi rozsáhlé a v oblasti postižené kůže jsou části, které nejsou postiženy. Může postihovat i vlasatou část hlavy, dlaně a chodidla, což není typické pro jiné druhy slunečních alergií.

Juvenilní aktinická dermatitida

Juvenilní (dětská) aktinická dermatitida se vyskytuje v mladém věku nejčastěji od 5 roku života asi do 15 let. Její projevy pozorujeme hlavně na jaře nebo začátkem léta.

Dětem se po prvním oslunění objeví na ušních lalůčcích (vnější zvukovod) malé puchýřky naplněné čirou tekutinou se spontánním ústupem projevů onemocnění do několika týdnů, většinou dříve.

Jaká prevence a léčba je vhodná?

Fotodermatózy, jak už sám název říká, vznikají na podkladě expozice slunečnímu záření (vystavení se slunečnímu záření). Konkrétně je to UVA a UVB záření, které proniká přes atmosféru a působí na pokožku a oči.

Příčina vzniku je samozřejmá. Ochrana by měla být zaměřena na eliminaci (zničení) vyvolávajícího faktoru a léčba symptomatologická (zmírňuje příznaky) a antialergická (působí celkově proti alergii).

10 rad, jak se co nejlépe chránit před UV zářením

1. Omezení dlouhodobého pobytu na přímém slunci hlavně v časech 10:00–15:00.

V této době je síla záření nejintenzivnější. Někteří lidé, hlavně se jedná o ženy, toho využívají k rychlému opálení se. Hrozí zde však maximální průnik záření do pokožky se všemi jeho negativy.

Pokožka se rychle spálí, zčervená a olupuje se. Kvůli tomu se na těle objevují nepěkné bílé ostrůvky se ztrátou pigmentu. Ty přetrvávají na kůži ještě velmi dlouho.

Někdy nám dělají problém i následující léto při snaze souměrně se opálit neustále se objevují po příštím slunění.

2. Omezení náhlého a intenzivního opalování, zejména při prvním kontaktu po zimním období. Po zimě chce být každá žena krásně opálená, ale trpělivost nemá ani jedna. Bílou pokožku chceme mít rychle bronzovou, a tak s prvním slunečním paprskem odhalujeme své tělo a vystavujeme jej nebezpečí.

Je potřeba myslet na to, že v zimě byla chráněna oděvem a takové náhlé oslnění způsobuje našemu tělu šok.

3. Vyhnutí se nebo omezení pobytu na slunci v případě jiného kožního onemocnění a ekzému. Kožní onemocnění nám samo způsobuje nepříjemnosti. Spousta z nich jako například lupénka, ekzém či atopická dermatitida dělají kůži suchou, a ta se olupuje. Tento stav UV záření pouze znásobuje a zhoršuje se tím průběh základního onemocnění a tím i další léčba.

4. Ozařování pokožky speciální lampou s UV zářením jako adaptace před sluněním (fototerapie) zabraňuje rychlému spálení tím, že pokožka je postupně v malých dávkách vystavována ultrafialovému záření.

5. Ochrana kůže oděvem, hlavy čepicí, očí brýlemi s ochranným UV filtrem je tou nejlepší ochranou, která zcela zamezí vlivu záření na pokožku. Pokrývka hlavy chrání i před vznikem úpalu, čímž se vyhneme nepříjemnému stavu hypertermie (zvýšené tělesné teplotě vlivem tepla) s intenzivními bolestmi hlavy, slabostí, závratěmi a úporným zvracením. To má za následek kolapsové stavy a obtížné dehydratace hlavně u dětí a starších lidí.

6. Ochrana kůže přípravky s ochranným faktorem nejméně 30 na tělo a 50 na obličej několikrát denně. 

7. Ochrana kůže voděodolnými přípravky s ochranným faktorem v případě pobytu ve vodě je velmi důležitá. Voda propouští většinu paprsků. Proto nepropadněte falešnému přesvědčení, že ve vodě jste chráněni.

8. Vyhýbání se látkám způsobujícím zvýšenou fotosenzitivitu. Jsou to hlavně dezinfekční roztoky, parfémy, krémy.

9. Vyhýbání se lékům způsobujícím fotosenzitivitu. Patří sem v první řadě antibiotika, některé léky na akné, tlak a některé léky tlumící bolest hlavně se jedná o nesteroidní antiflogistika (ibalgin, brufen)

10. Pozor! Nedělejte stejnou chybu jako ostatní!

⇒ Při přehřátí organismu sluněním je třeba jej chladit fyzikálně, a to vlažnou sprchou a zábaly těla (zabalujeme hrudník a břicho – centrum, akrální části jako ruce, nohy, čelo nevystavujeme chladu).

Antipyretika (léky proti teplotě) zde nemají žádný význam. Mechanismus přehřátí organismu se zásadně liší od vysokých teplot v důsledku nějaké onemocnění (například angína).

Co pomáhá při vzniklé sluneční alergii?

• péče o pokožku vhodnými přípravky po slunění – chladivé krémy (většinou obsahují aloe), čisté aloe vera, panthenol
• perorální kortikosteroidy v malých dávkách slouží také jako prevence a léčba, například hydrocortizon vuab, prednison
• perorální antihistaminika blokují histamin vzniklý v kůži při alergii, zmírňují alergii i svědění
• kortikoidní lokální krémy se používají pouze při vzniklé kožní alergii, jsou vázány výhradně na lékařský předpis. Natírat je třeba v tenké vrstvě jen na poškozenou část pokožky.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy, onemocnění