Nádory srdce: Co je to nezhoubná i zhoubná rakovina srdce? Jak se projevuje?

O nádorech a rakovině srdce se nemluví tak často jako o jiných onkologických onemocněních.

I když ty vyrůstající přímo ze srdce nejsou časté, mohou být závažné. Větší zastoupení tvoří metastázy jiné rakoviny do srdce.

Nádor může být zhoubný či nezhoubný. Podle toho se dále hodnotí léčba a předpokládá prognóza. Při zhoubných formách je špatná.

Nezhoubné nádory jsou častější a jejich léčba je účinnější. Tedy i prognóza je lepší.

Obecně je o nádorech známo, že jde o nekontrolovaný růst buněk, jejich bujení. Stejně to platí i při nádorech srdce, které mohou vyrůstat z jakékoliv jeho části.

O srdci

Srdce je dutý svalový orgán, který slouží jako pumpa. Přečerpává krev. Krev je nosičem nezbytných látek pro život buněk, tkání či orgánů a transportuje odpadní látky určené k vyloučení z těla.

Srdce – latinsky cor, řecky kardia.

Srdce je uloženo v hrudníku v mediastinu (mezihrudí) za hrudní kostí (sternem). Nachází se přibližně ve středu. Zčásti je napravo a větší úsek nalevo od středové čáry.

V jeho okolí jsou ze dvou stran plíce, hrudní koš, páteř a z dolní části bránice.

Hmotnost srdce:
U mužů 300–350 gramů
U žen 250–300 gramů

Uložené je ve vaku, který se označuje jako osrdečník (odborně perikard). Jedná se o vazivový obal.

Srdce je tvořeno třemi vrstvami:

• endokardem (tenká blána endotelových buněk, tvoří i srdeční chlopně)
• myokardem (svalovinou srdce, která je vytvořena ze specializovaného příčně pruhovaného svalstva)
• epikardem (vnější blánou)

Srdeční sval je hlavní výkonnou jednotkou srdce.
Srdce se dělí na 4 dutiny. Z toho levá komora má nejtlustší a nejmohutnější sval.

Srdce se rozděluje na dvě poloviny a 4 dutiny. Toto dělení má více významů. A podle toho se i krevní oběh rozlišuje na malý a velký.

Srdeční dutiny:

1. pravá předsíň – atrium dextrum
2. pravá komora – ventriculus dexter
3. levá předsíň – atrium sinistrum
4. levá komora – ventriculus sinister

Při rozdělení srdce na pravou a levou polovinu rozlišujeme srdeční přepážky septum interatriale (síňová přepážka) a septum interventriculare (mezikomorová přepážka).

Mezi síněmi a komorami se nacházejí srdeční chlopně, které slouží k usměrnění toku při proudění krve.

Srdeční chlopně brání zpětnému přesouvání krve při srdeční činnosti do předešlých srdečních oddílů.

Trojcípá chlopeň (trikuspidální) je mezi pravou předsíní a komorou.
Dvojcípá (mitrální) chlopeň se nachází mezi levou předsíní a komorou.

Trojcípá chlopeň – valva tricuspidalis.
Dvojcípá chlopeň – valva bicuspidalis nebo valva mitralis.

Důležité jsou i plicní (valva trunc pulmonalis) a aortální chlopeň (valva aortae).

Plus...

K danému tématu je dobré zmínit i převodní systém srdce.

O co jde?

Vlastní převodní systém srdce je nezávislý na zbytku organismu a nervovém řízení mozku. V určitých směrech a při jistých situacích se ovšem ovlivňují.

Svůj vliv má sympatikus a parasympatikus.

Impuls (srdeční vzruch pro srdeční činnost) vzniká v sinusovém uzlu. Z tohoto místa se šíří dál na předsíně a prostřednictvím dokonalého systému i na komory.

Srdeční vzruchy nebo také akční potenciály zajišťují práci srdečního svalu.

Převodní systém srdce a srdeční vzruchy po jejich vytvoření postupují tak, aby byla činnost srdečního svalu vykonávaná rytmicky.

Posloupnost stahování a uvolňování svalu jednotlivých částí srdce zajišťuje vyprazdňování a plnění jednotlivých oddílů srdce krví.

Při poruchách převodního systému vznikají arytmie (poruchy srdečního rytmu).

Krev je tak neustále směrována k životně důležitým orgánům, všem tkáním, strukturám a buňkám.

Přenáší kyslík, kromě jiných komponentů. Ten je důležitý pro práci všech buněk lidského organismu.

A to neustále bez přestávky.

Po jeho spotřebování musí znovu doplnit. K tomu dochází v plicích.

Krev se z celého lidského těla dostává dvěma velkými žilami (horní a dolní dutou žilou) do pravé síně. A odtud...

Krev proudí:

1. pravá předsíň
2. pravá komora
3. plicnice
4. plíce
5. plicní žíly
6. levá předsíň
7. levá komora
8. aorta
9. velký krevní oběh

Krevní oběh se rozděluje na malý (plicní) a velký (tělní) krevní oběh.

I samotné srdce, zejména srdeční sval, potřebuje kyslík. Krev do srdce přivádějí srdeční tepny, přesněji pojmenované jako věnčité tepny (koronární tepny – arteriae coronariae).

A krev ze srdce je odváděna žilami do koronárního splavu. Koronární splav ústí do pravé síně.

Chcete vědět více o nádorech srdce?
Jaké formy známe?
Jaké jsou jejich projevy?
Nebo možnosti léčby?
Čtěte s námi dál.

Nádory srdce mohou být...

I když se nádory srdce vyskytují méně často, může jejich přítomnost vážně ohrozit zdraví a život člověka.

Přítomnost potíží a jejich závažnost závisí na několika skutečnostech.

Odlišujeme více forem a typů.

Prvním druhem jsou nezhoubné (benigní). V případě srdce však i tento druh může značit určité vážnější komplikace.

Opakem jsou zhoubné (maligní) nádory, označované i jako rakovina.

Jiným druhem je dělení podle toho, kde vznikají.

Primární nádory srdce vyrůstají přímo ze srdce.

Nebo.

Sekundární. Tento typ nádoru má původní nádorové ložisko jinde v těle a do srdce metastázují části tohoto nádorového bujení. A to buď krví, lymfou nebo přímo kontaktem z okolní oblasti.

Podle lokalizace se mohou nacházet v jakékoliv vrstvě srdce, od endokardu, chlopní, přes myokard, epikardu až po vnější obal srdce (perikard).

Bývají roztroušené s více ložisky (multifokální) nebo samotné (izolované).

Primární versus sekundární

Primární nádory vycházející ze srdce jsou méně časté a vzácné.

Uvádí se, že postihují přibližně 50 lidí z milionu.

Naopak...

Sekundární nádory (nádorové buňky metastazované do srdce) se vyskytují mnohem častěji.

Sekundární nádory srdce jsou asi 40krát častější než primární.

Uvádí se, že 10–20 % případů u lidí s onkologickým onemocněním, které se rozšiřuje po těle, zasahuje i srdce.

Při sekundárním nádorovém onemocnění je uváděn přenos a rozšíření do těla, a tedy i do srdce, krevní nebo lymfatickou cestou.

Druhý způsob je kontaktem (infiltrací), průnikem a prorůstáním rakoviny z okolí.

Některé typy nádorových onemocnění zasahujících i srdce:

• melanom
• germinativní nádory
• leukémie
• lymfom
• rakovina plic
• sarkom
• rakovina jícnu
• rakovina ledvin
• rakovina prsu
• rakovina dutiny ústní a jazyka, hrtanu, štítné žlázy
• rakovina dělohy
• rakovina žaludku, tlustého střeva a konečníku
• a jiné

Metastázy z jiného nádorového onemocnění zasahující přímo a prvotně srdce nejsou časté. Dochází k nim většinou až při rozsáhlém rozsevu onkologického onemocnění po celém organismu.

Metastázy v srdci mohou probíhat bezpříznakově.
Následně se však projevují srdečními potížemi.
Proto u lidí s rakovinou, kteří mají i kardiální potíže, je třeba myslet i na sekundární onkologické onemocnění srdce.

Okolní nádorová tkáň může prorůstat do srdce. Jako první bývá zasažen perikard. V tomto případě se tvoří perikardiální výpotek a může dojít i k tamponádě srdce.

Při tamponádě srdce se tekutina nebo i krev nahromadí v obalu srdce. Tím utlačuje srdce, které není schopné dostatečného roztažení a nasátí krve do svých dutin.

Následně prorůstá nádorové tkáně i do srdečního svalu (myokardu).

Jiným mechanismem je útlak srdce zvenčí. Jak nádor v hrudníku roste, časem utlačuje i srdce.

Při krevním přenosu se přes dolní dutou žílu dostávají nádorové buňky z jater, nadledvin či ledvin i varlat. Z horní duté žíly při rakovině ústní dutiny či hrtanu.

Primární – benigní a maligní nádory

Primární nádory jsou takové, které vycházejí přímo ze srdeční tkáně, a to z kterékoliv vrstvy.

Tyto se dělí na:

1. benigní – nezhoubné, neagresivní, avšak v oblasti srdce mohou být příčinou komplikací
2. maligní – zhoubné, agresivní zasahující okolní tkáň

75 až 80 procent primárních nádorů je nezhoubných. Ze všech se nejčastěji vyskytuje myxom.

Až 88–94 % všech zhoubných nádorů představuje sarkom, s převahou v podobě angiosarkomu.

Tvrdí se o nich, že patří mezi ty nejagresivnější.

V době výskytu prvních příznaků a diagnostiky je potvrzeno metastazování do jiných částí těla až v 25–75 % případů.

Tabulka uvádí nezhoubné nádory srdce

Tabulka uvádí některé zhoubné nádory srdce

Nádorové bujení = nekontrolovaný růst buněk.

Nádorové buňky jsou buňky, které jsou abnormální, jejich růst není kontrolován. Nadměrně se množí (dělí), a to bez specifického účelu.

Co je příčinou vzniku?
Existuje i rakovina srdce?

To, proč nádory a rakovina vznikají, je stále věcí výzkumu. Není objasněno, proč je tomu tak, co je přesná příčina.

Předpokládá se multifaktoriální působení. Přikládá se vina genetické predispozici, ale i mnohým jiným (vnitřním i vnějším) faktorům.

Z nejznámějších faktorů podporujících vznik se předpokládá:

• genetická a dědičná predispozice
• obezita
• kouření
• jiné chemické vlivy karcinogenů
• léky
• alkoholismus
• záření
• infekce (nejznámější je asi HPV infekce)
• nadměrný stres
• nesprávná životospráva
• nesprávná strava
• a jiné

Příznaky při srdečních nádorech závisí na několika skutečnostech. V tomto případě není ani tak důležité, o jaký nádor jde.

Důležitým faktorem je místo výskytu, velikost a rozsah. Záleží na útlaku okolní tkáně, omezení průtoku krve v dutinách srdce, zasažení a prorůstání ostatními vrstvami či srdečních chlopní.

Tabulka uvádí příznaky nádorů srdce

V případě přítomnosti příznaků se odebírá anamnéza a subjektivní i objektivní příznaky. Doplní se fyzikální vyšetření, odběr krve na laboratorní testy.

Důležité jsou zobrazovací metody:

• RTG
• ECHO – TTE, tedy transesofageální ECHO
• CT
• MRI
• PET (pozitronová emisní tomografie)
• EKG

Histologie se provádí většinou až posmrtně při pitvě (autopsii). Během života má totiž vysoké riziko komplikací.

Důležitá je samozřejmě diferenciální diagnostika, která odhalí příčinu obtíží. Podle toho se i řídí další postup a léčba.

Průběh nádorového onemocnění závisí stejně jako i příznaky na lokalizaci, velikosti a rozsahu nádoru srdce.

Možností je bezpříznakový (asymptomatický) průběh. V tomto stádiu se na tuto diagnózu přichází náhodně během jiného vyšetření.

Potíže se nicméně mohou objevit náhle. V některých případech může být prvním projevem zastavení srdeční činnosti a náhlá smrt.

Zhoubné nádory jsou agresivní a prorůstají přes okolní tkáň. Takže časem se jejich přítomnost prokáže. Uvádí se, že v tomto období se mohou vyskytovat i jejich metastázy jinde v organismu.

Maligní nádory mají špatnou prognózu.
Sarkom srdce = nejagresivnější rakovina srdce.

Rychlost postupu následně ovlivňuje i průběh obtíží.

Při nezhoubných nádorech je prognóza lepší. V závislosti na místě a velikosti se ovšem může i jejich přítomnost vyznačovat dramatickým průběhem.

+

Při onkologických onemocněních je nutné myslet na sekundární nádory a rozšíření do srdce, pokud se přidruží srdeční potíže.

Metastázy v srdci se také ale nemusí vůbec projevit.