Hypertenzní krize: Jak se projevuje a léčí? Vysoký tlak, co ohrožuje zdraví?

Hypertenzní krize je akutní zdraví a život ohrožující stav. Přesněji se jedná o náhlý a prudký vzestup krevního tlaku, který vyžaduje okamžitou léčbu.

Výška naměřeného krevního tlaku není až tak rozhodující.
V tomto případě záleží na těchto faktorech:
Rychlosti zvýšení krevního tlaku.
Významné jsou i doprovodné příznaky.

Doprovodné příznaky = zdravotní potíže vyskytující se v souvislosti s hypertenzní krizí.

1.

V první řadě se hypertenzní krize spojuje s nervovým systémem, přesněji s centrální nervovou soustavou. Změna mozkových funkcí probíhá většinou společně se zrakovými projevy.

2.

Následně se vyskytují také příznaky poškození až selhání srdečně-cévního systému a ledvin.

1 + 2 = jde tedy o ohrožení funkce životně důležitých orgánů.

Co je to hypertenze?

Hypertenze (hypertenzní choroba) je odborné označení pro vysoký krevní tlak. Toto onemocnění se řadí mezi nejčastěji srdečně-cévní onemocnění.

Postihuje až 25 % světové populace.

Vysoký krevní tlak je rizikovým faktorem pro vznik různorodých zdravotních komplikací a onemocnění. A to zejména v případě zanedbání léčby.

Pojmenování tichý zabiják mu patří i proto, že dlouhá léta může probíhat bezpříznakově. Zdravotní potíže se objeví následně až po narušení funkce konkrétního orgánu či orgánového systému.

Vysoký krevní tlak se může vyskytovat také po nadměrné fyzické aktivitě, psychickém přetížení.

Hypertenze jako onemocnění však znamená, že se krevní tlak trvale zvýší nad hodnotu 140/90 mmHg.

Plus.

Naměření hodnoty tlaku nad tuto hranici musí být minimálně v dvou nezávislých měřeních.

Vysoký krevní tlak není problémem, který postihuje pouze dospělou populaci. Zasahuje také děti. Jako hlavní příčiny se uvádí nesprávný způsob života spojený s nadváhou až obezitou či jiné onemocnění.

Hypertenze se rozděluje podle příčiny vzniku na primární a sekundární.

Primární = esenciální, která nemá známou příčinu.

Sekundární = vzniká na základě jiného onemocnění.
Příkladem může být choroba ledvin, hormonální změny, preeklampsie až eklampsie u těhotných žen a jiné.

Až 95 % případů = esenciální/primární hypertenze.

Při vzniku vysokého krevního tlaku se uvádějí takzvaně neovlivnitelné a ovlivnitelné rizikové faktory. První skupinu člověk nemůže svým jednáním změnit. Faktory ve druhé skupině přímo souvisejí se vznikem hypertenze.

Mezi nejznámější rizikové faktory způsobující hypertenzi patří:

• vyšší vek
• pohlaví, častěji u žen v období menopauzy (přechodu)
• genetická predispozice a rodinný výskyt
• porucha rovnováhy vazomotorické regulace

Rizikové faktory způsobené jednáním člověka:

• nadváha a obezita
• nadměrný příjem soli NaCl
• nedostatek hořčíku, draslíku a vápníku ve stravě
• kouření
• alkoholismus
• nedostatek pohybu a sedavý způsob života
• celkově špatná životospráva
• negativní vliv životního prostředí, znečištění

Evropská společnost pro hypertenzi a Evropská kardiologická společnost uvádí hodnoty krevního tlaku:

Systola a diastola?

Srdce jako pumpa čerpá odkysličenou krev z lidského těla.
Provede ji plícemi, kde se opět okysličí.
Následně ji zpětně pumpuje do organismu.

Ve zkratce...

Při kontrakci (stažení) myokardu (srdečního svalu) se krev vypudí do aorty. Tehdy je krevní tlak nejvyšší. Neměl by přesáhnout hodnotu 140 mmHg (milimetrů rtuťového sloupce – metoda pro měření tlaku krve).

Mluvíme o systole – fázi stažení srdečního svalu a vypuzení krve do krevního oběhu.

Diastola je naopak fáze uvolnění. Nastává po smrštění komor. Krev se nasává do srdce. Hodnota diastoly by neměla být vyšší než 90 mmHg.

V dnešní době si v domácím prostředí krevní tlak měříme pomocí digitálního tlakoměru, ne rtuťovým tlakoměrem za pomoci rtuťového sloupce.

V článku o hypertenzní krizi se dočtete:
Definice hypertenzní krize a hodnota tlaku krve.
Příčiny vzniku. 
Projevy a jakou má léčbu.

Definování hypertenzní krize

Hypertenzní krize je akutní, život ohrožující stav, který doprovází poškození nebo selhání životně důležitých orgánů.

V první řadě je postižen centrální nervový systém, srdce, velké cévy a ledviny.

V tomto případě není tak důležitá naměřená hodnota krevního tlaku, ale rychlost nárůstu a přidružené příznaky.

Při hypertenzní krizi jsou uvedeny přibližné hodnoty krevního tlaku. Tlak krve může dokonce stoupat nad hodnotu 210/130 mmHg.

Při krevním tlaku a jeho zvýšení je důležitá také výchozí hodnota.

Člověk s dlouhodobě zvýšeným krevním tlakem snáší výstup hodnot krevního tlaku jinak než člověk s dlouhodobě normálním tlakem krve.

Příklad:
Výchozí hodnota 120/80 nebo 170/90 a stoupání tlaku krve nad 200/100.

Každý člověk vnímá zvýšení krevního tlaku individuálně.

Při hypertenzní krizi se uvádí dva základní typy. Dělí se na emergentní a urgentní stav.

Emergentní stav

Jako velmi naléhavé stavy popisujeme situace, které jsou typické akutním nebo náhlým a prudkým zvýšením krevního tlaku z normální nebo zvýšené hodnoty.

Se zvýšením tlaku se spojují přidružené závažné zdravotní potíže. Ty vyplývají z postižení cílových orgánů, jako je mozek, srdečně-cévní systém či ledviny.

Emergentní stav = okamžitá léčba.

V tomto případě se uvádí, že je nutná léčba do 1 hodiny.

Snížení tlaku krve je nezbytné z důvodu prevence poškození orgánů.
Krevní tlak se ovšem v tomto okamžiku nesnižuje až na hranici běžné hodnoty 120/80 mm Hg.

Takto výrazné snížení by způsobilo nechtěné nedokrvení těchto důležitých orgánů.

Léčba je většinou nitrožilní, tedy parenterální (podávaná mimo trávicí trakt). Stav vyžaduje sledování na jednotce intenzivní péče. Monitorují se základní životní funkce a opakovaně se měří tlak krve.

Urgentní stavy

Jako urgentní stav popisuje významně zvýšená hodnota krevního tlaku, ale bez doprovodné závažné symptomatologie.

I v této situaci je nutná léčba, aby se předešlo rozvoji stavu.

Probíhá nicméně během několika hodin. Většinou postačuje léčba podávaná perorálně (ústy).

Emergentní a urgentní stav v tabulce

Pozor! 
V případě, že hypertenzní krize není včas léčena, hrozí úmrtí z důvodu postižení mozku, srdce či ledvin.

Jaké jsou příčiny hypertenzní krize?

Přesná příčina vzniku hypertenzní krize není zatím objasněna. Uvádějí se ovšem některé stavy, které se na jejím vzniku podílejí.

Nejčastějším důvodem tohoto život ohrožujícího stavu je neléčená nebo nedostatečně léčená primární hypertenze, tedy komplikace sekundární hypertenze.

Stává se, že jde o první projev hypertenze.

Často je zapříčiněna vynecháním léčby vysokého krevního tlaku.
Zapomenutá léčba?
Ale i záměrně:
Večer jdu na oslavu, budu pít alkohol.

Hypertenzní krize může postihnout každého hypertonika, a to na základě vnějšího stimulu, psychického napětí, ale i při zhoršení jiného onemocnění.

Shrnutí příčin hypertenzní krize:

• neléčená nebo nedostatečně léčená hypertenze
  • první projev vysokého krevního tlaku
• vynechání léků na vysoký krevní tlak - rebound fenomén
• nadměrná psychická zátěž a emoční stres
• preeklampsie, eklampsie u těhotných žen
• porucha funkce ledvin 
  • akutní zánět ledvin, akutní glomerulonefritida i u dětí
• infarkt srdečního svalu
• krvácení do mozku nebo ischemie mozku 
  • cévní mozková příhoda
• mozkový tumor
• nádorové onemocnění
• úraz hlavy
• pooperační stavy
• feochromocytom
• stimulační drogy, kokain, crack, pervitin, LSD

Plus.

Uvádí se, že krize ve vyšší míře postihuje skupinu lidí se sekundární hypertenzí, špatnou tolerancí antihypertenzní léčby, kuřáky a lidi se špatnou socioekonomickou úrovní (dodržování léčby, životospráva).

Při hypertenzní krizi se uvádí jako hlavní porucha centrálního nervového systému. Jde o stav, který se označuje i jako encefalopatie.

V tomto případě jsou možností vyskytující se obtíže, jako je bolest hlavy, závratě, nauzea (pocit na zvracení) až zvracení, podrážděnost, zmatenost, porucha vědomí, dokonce až kóma. Přidružit se mohou i křeče.

Vzhledem ke změnám na očním pozadí se tak mohou vyskytnout také poruchy zraku. A to mlhavé, rozmazané či dvojité vidění.

Závažným důsledkem krize je krvácení do mozku, jako intracerebrální či subarachnoidální krvácení.

Srdečně-cévní potíže se projevují jako krvácení z nosu (epistaxe), srdeční selhání a plicní edém, infarkt srdečního svalu nebo aneurysma aorty.

Ledvinové příznaky jsou snížení funkce ledvin a snížená až zastavení tvorby moči.

Tabulka uvádí nejčastější příznaky při hypertenzní krizi

Diagnostika se v první řadě spoléhá na anamnézu a vyšetření fyziologických funkcí.

Důležité otázky v tomto případě jsou:

1. je postižený léčen na hypertenzi?
   • pokud ano – jak dlouho
2. kontroluje si hodnoty krevního tlaku?
3. jaké léky má na vysoký krevní tlak?
4. nevynechal léčbu?
5. nepil předtím alkohol, neužíval drogy?
6. měl už podobný stav nebo hypertenzní krizi v minulosti?
7. prodělal cévní mozkovou příhodu, srdeční infarkt, má chronické srdeční selhání?
8. má tyto obtíže?
   • bolest hlavy
   • bolest na hrudi
   • bušení srdce – palpitace
   • dušnost
   • poruchu zraku
   • závratě
   • případně jiné potíže...

Hodnotí se také závažnost, a to podle:

1. aktuálního krevního tlaku
2. původního krevního tlaku
3. rychlosti zvýšení

Tak jako při hypertenzi je nutné zjistit orgánové postižení. Klinický obraz vede k potřebě specialisty. Tím může být kardiolog, internista, neurolog.

Pokud doteď nebyla hypertenze diagnostikována, podílí se později i oční lékař a nefrolog.

K základním vyšetřením patří měření krevního tlaku, EKG, případně CT při neurologickém deficitu. Doplní se také krevní laboratorní vyšetření krve.

Základem je...

Krevní tlak i puls se měří na obou končetinách.
To může odhalit disekující aneurysma aorty.
Provádí se orientační neurologické vyšetření.
Doplní se EKG. 

Prioritní je samozřejmě snížení krevního tlaku na přijatelnou hodnotu.

Při hypertenzní krizi je významné její rychlé odhalení, na což navazuje včasná léčba. Následně v pozdější fázi se pátrá a provádí diferenciální diagnostika.

Při hypertenzní krizi s nedá popsat jednoznačný průběh. Příznaky hypertenze jsou individuální. Závisí také na míře a rychlosti zvýšení krevního tlaku a výchozí hodnotě v čase zvýšení.

Jsou lidé, kteří mají dlouhodobě vysoký krevní tlak. Jim zvýšení z hodnoty 150/90 na hodnotu 210/120 nemusí způsobit až tak závažné potíže. U nich pak může probíhat jako urgentní stav.

Stoupat může pouze systolický či naopak jen diastolický krevní tlak.

Na druhé straně jsou lidé, kteří mají obvykle normální hodnoty. V tomto případě může hypertenzní krize zapříčinit emergentní stav s nutností okamžité léčby.

Při hypertenzní emergenci se většinou udává zvýšení diastolického tlaku nad 120 mm Hg.

Jinak hrozí riziko propuknutí závažných komplikací, a to v podobě cévní mozkové příhody, krvácení do mozku, infarktu srdečního svalu, srdečního selhání a v podobě jiných chorobných stavů.

Hypertenzní krize však probíhá většinou jako triáda postihující nervový, srdeční systém a ledviny.

V první řadě se vyskytují příznaky poruchy funkce mozku. Příkladem je intenzivní bolest hlavy, závratě až zmatenost a poruchy vědomí. Přidružit se může pocit na zvracení až zvracení, a také poruchy zraku.

Posléze se vyvíjejí srdeční potíže, jako je levostranné srdeční selhání se ztíženým dýcháním, případně bolestí na hrudi s rizikem rozvoje infarktu myokardu.

Ledviny jsou postiženy poruchou funkce, která se odrazí na snížené až zastavené tvorbě moči. Případně se do moči dostává krev a nadbytečné množství bílkovin.

Pozor!
Hypertenzní krize – emergentní forma vyžaduje okamžitou léčbu.
Hrozí komplikace v podobě krvácení do mozku, selhání nebo infarktu srdce až smrt.