Trpíte nespavostí? Podívejte se s námi blíže na její příčiny

Co je nespavost, když ne šílená posedlost naší mysli vytvářením bláznivých myšlenek a racionálních úvah, sylogismů a definic pro sebe samé, odmítající ustoupit svaté prostotě přimhouřených očí nebo racionální pošetilosti snů? Člověk, který nemůže spát, se více či méně vědomě odmítá odevzdat běhu událostí." (Marguerite Yourcenar v Memoris Hadrián, 1954).

Co je nespavost?

Nespavostí rozumíme subjektivní vnímání nedostatečného spánku z hlediska kvality nebo kvantity nebo objektivní měření nedostatečného spánku a jeho kvality. Poruchy s ní spojené probíhají na několika úrovních spánkových fází. Jedna nebo všechny tyto úrovně mohou být narušeny.

Fáze spánku

Bdělost je normální stav pohotovosti a připravenosti jedince reagovat na vnější podněty. Je charakterizovaný plným, jasným vědomím. Projevuje se alfa a beta mozkovou aktivitou, vysokou svalovou aktivitou a rychlými, vícenásobnými pohyby očí.

2. Theta spánek je lehký spánek. Je charakterizován přechodem z bdělosti do spánku. Zjednodušeně řečeno se jedná o usínání. Tvoří pouze asi 5 % celkové doby spánku. Během této fáze je svalová aktivita stále velmi vysoká. Pohyby očí jsou pouze pomalé a člověk se stále snadno probouzí.

3. Sigma spánek se nazývá také vřeténkový spánek. Aktivita se zpomaluje a postupně přechází do hlubokého spánku. Svalová aktivita je pouze přerušovaná. Svaly se postupně uvolňují a ochabují, jen zřídka lze pozorovat pohyby očí.

4. a 5. stádium je delta spánek. Spolu se stádiem 3 tvoří až 50 % celkového spánku. Během stádií 4 a 5 převládají na EEG (elektroencefalogramu) delta vlny. Svalová aktivita je velmi nízká, pohyby očí jsou vzácné.

Stádium REM tvoří asi 25 % celkového spánku. Během tohoto stádia EEG zaznamenává nejvyšší elektrickou aktivitu mozku. Svalová aktivita je nulová a jsou přítomny rychlé pohyby očí. Přechod do stádia REM nebo z něj (tj. probuzení) je doprovázen krátkými pohyby těla.

Úrovně, na kterých dochází k nespavosti

1. Dyskoimesie (porucha usínání) je problém s iniciací spánku. Pokud usínání trvá nepřiměřeně dlouho, lze jej považovat za patologické. Časový horizont usínání u normálního člověka je zhruba několik minut. U lidí, kteří běžně překračují 30 minut, je pravděpodobně něco v nepořádku. Může se jednat o poruchu, ale je třeba vzít v úvahu i aktuální stav mysli.
2. Dysnystaxe (porucha hloubky spánku) se objevuje ve fázi III, což je vlastně přechod z mělkého do hlubokého spánku. Jedná se o fázi, ve které mozek vysílá pouze pomalé vlny (spánek s pomalými vlnami). Ty jsou přítomny i ve fázi IV hlubokého spánku nebo také delta spánku. Ta předchází samotné aktivní fázi REM (rychlé oční pohyby), po které by za fyziologických okolností mělo dojít k probuzení.
3. Dysfylaxe (porucha udržení spánku) se může vyskytovat v různých fázích spánku (mělký spánek, hluboký spánek, opakovaná probuzení mezi spánkovými cykly ve fázi REM). V mělkém spánku jsou probuzení častá, v hlubokém spánku jsou sporadická. Ve fázi REM si po probuzení pamatujeme sny nebo se probouzíme při nočních můrách. Problémy s udržením spánku mají i lidé s jinými onemocněními, například astmatici nebo kardiaci, kteří se v noci opakovaně budí kvůli problémům s dýcháním.
4. Agrypnie (neklidný spánek) úzce souvisí s předchozí fází. Je typická pro osoby s psychickými poruchami, depresemi, maniodepresivní poruchou, ale také po traumatickém zážitku, o kterém přemýšlejí.
5. Časné ranní probouzení je specifické pro depresivní poruchu nebo maniodepresivní poruchu, zejména během depresivní fáze.

Co může stát za nespavostí?

Poruchy spánku s nespavostí v čele zaznamenaly v posledních letech vysoký nárůst. Setkáváme se s nimi poměrně často. Nespavostí trpí přibližně 1/3 populace.

Příčinou je především stresové období, změny biorytmu způsobené noční prací, různá onemocnění převážně psychického charakteru a užívání různých látek a léků. Problémy s usínáním a opakované probouzení však mohou mít i mnohem banálnější příčinu, například rušivý faktor v podobě hluku a podobně.

O akutní nespavost se jedná tehdy, pokud trvá jen určitou dobu a byla vyvolána stresujícím nebo traumatizujícím faktorem. Po odeznění potíží se spánek vrací do normálu. Horší je chronická až patologická nespavost. V takovém případě vyvolávající faktor není snadné odstranit nebo je nemožné jej odstranit.

Rušivé prvky

Každý z nás je jedinečný. Lišíme se nejen barvou pleti, vlasů nebo temperamentem. Co se líbí jednomu, nelíbí se druhému. Stejné je to i se spánkem.

Někteří lidé potřebují k usnutí naprostou tmu a ticho, jiní usínají při zapnutém rádiu nebo rozsvícené stolní lampičce. Někomu se špatně usíná po jídle, jiný potřebuje jíst, aby usnul.

Proto se pod pojem "rušivé elementy" zahrnují také různé vjemy, zvuky, pachy a další exogenní podněty. V těchto případech se však jedná pouze o dočasnou nespavost, nikoliv o nemoc.

Rušivým prvkem je také změna dříve zavedeného spánkového režimu. Může to být změna prostředí při změně bydliště, spaní v jiné posteli, na nové matraci s novým polštářem.

Pro mnoho lidí lze za rušivý jev považovat hluk. Často ho způsobují sousedé, plačící dítě, doprava, železnice a noční bary v blízkosti bydliště, tikot hodin, kapání vody nebo i nesnesitelné chrápání partnera. Tyto zvuky znemožňují usnout a při vyšší intenzitě nás opakovaně budí ze spánku.

Po odstranění nežádoucího podnětu se spánek v krátké době obnoví.

Aktuální psychický stav/napětí

Dočasná nespavost může být často způsobena aktuální situací, ve které se člověk nachází. Sociální, rodinné a v neposlední řadě i ekonomické problémy nás nutí opakovaně přemýšlet o situaci a hledat řešení nejen během dne, ale i v noci.

Patří sem drobné neshody během dne, noc před těžkou zkouškou nebo pracovním pohovorem, strach z toho, co nás čeká následující den. Jakmile se problém vyřeší, spánek se vrátí do normálu.

V případě hromadících se potíží a neřešitelnosti dlouhodobě špatné situace může nespavost progredovat. Mohou se k ní přidat stavy smutku, deprese, alkoholismus nebo závislost na jiných látkách. Dokonce může následovat i nástup duševní nemoci, které nespavost jen podporují. V závislosti na problému může často skončit i tím, že si člověk vezme život.

Deprese a duševní onemocnění

Nespavost je hlavním příznakem reaktivních stavů, depresí a neurotických poruch, které jsou překryty duševní nerovnováhou, pocity úzkosti a strachu.

Neuróza je důsledkem předchozího bodu. Podle psychoanalytiků se u neurotiků jedná o nevyřešený konflikt, který narušuje i jejich sociální vztahy a mění jejich pohled na společnost.

Tip: Nespavost také jako jeden z příznaků deliria.

Je téměř vždy přítomna u psychiatrických onemocnění, která se vyznačují narušenou emotivitou (deprese/mánie/maniodepresivní porucha), a psychomotorického neklidu.

Organická onemocnění

V popředí stojí kardiovaskulární onemocnění, kterými trpí převážně starší populace.

Srdeční selhání se zhoršuje během spánku v poloze na zádech. V srdci dochází ke stázi krve, nepřečerpává dostatečně a často dochází k hromadění tekutiny v plicích. Pacient se následně probouzí dekompenzovaný a dusí se.

Tito pacienti chodí spát s několika polštáři pod hlavou, aby dosáhli zvýšené polohy, která tomuto stavu do jisté míry zabraňuje.

Příčinou špatného spánku jsou často chronické bolesti, například po úrazech, při revmatických onemocněních, onkologických bolestech, migrénách, problémech s páteří.

Obtíže se stupňují v noci. To pacienta budí, nutí ho vstávat, měnit polohu a často mu ztěžuje opětovné usnutí. To často není možné bez použití léků.

Pacienti s plicními chorobami také nesnášejí polohu vleže a v noci se budí kvůli dýchacím obtížím.

Patří sem i další onemocnění. Například lidé s cukrovkou, onemocněním štítné žlázy a ženy v přechodu se mohou budit ze spánku kvůli návalům horka a nadměrnému pocení.

Zneužívání některých látek a léků

Každodenní pití nápojů obsahujících kofein nebo třísloviny přímo ovlivňuje spánek a je přímo zodpovědné za nespavost. Patří sem například káva, mezi mladými lidmi velmi oblíbené energetické nápoje, cola, ale také sladké limonády a čaje před spaním.

Kofein dokonce patří mezi měkké drogy. Z tvrdých drog je to nikotin, jehož absence nás v noci budí kvůli doplňování hladiny nikotinu v důsledku naší závislosti na něm.

Drogy, které způsobují nespavost, jsou především ty s excitačním účinkem. Patří sem marihuana, hašiš, ale také kofein, halucinogeny jako LSD nebo stimulační drogy.

Jak řešit poruchy spánku?

• Odstranění rušivého faktoru
• Správná životospráva a biorytmus
• Správná léčba základního onemocnění (analgetika, sedativa, hypnotika - dočasně ...)
• Návštěva kliniky pro poruchy spánku a konzultace s odborníkem

Přečtěte si také článek: Trnitá cesta k nerušenému spánku: Pomohou opravdu jen prášky na spaní?