Syndrom karpálního tunelu: Proč vzniká, jak se projevuje a léčí?

Syndrom karpálního tunelu je nejčastějším útlakovým syndromem. To znamená, že vzniká na základě komprese (stlačení) nervu. Přesněji nervus medianus (středového nervu), který probíhá přes uvedený tunel.

Častěji postihuje ženy, a to přibližně třikrát více než muže. Obecně se nejčastěji objevuje ve věku přibližně 40–50 let. Frekventovaněji zasahuje dominantní ruku, ale ani oboustranný výskyt není výjimečný. V různých publikacích se uvádí četnost případů u 100–350 ze 100 000 lidí.

Malý prostor a velké problémy

Pokud dojde ke stlačení či chronické zátěži nebo dlouhodobému přetěžování zápěstí tlakem, dochází k útlaku tohoto nervu, bolesti v oblasti zápěstí a jiným problémům. Útlak nervu může vzniknout i při úrazu, opuchnutí nebo při zánětu šlach či vazů v této oblasti.

Syndrom karpálního tunelu je jednou z nejčastějších nemocí z povolání.

Někdy se vyskytují potíže i u žen v těhotenství. Jedná se o následek zadržování vody v organismu a otokem měkkých tkání. Tento útlakový syndrom je velmi nepříjemný. Je doprovázen nejen bolestmi, ale i ztuhlostí zápěstí a problémy v oblasti nervů a svalů nejen zápěstí, ale i dlaně. To má za následek poruchu funkce ruky.

Co je karpální tunel?

Karpální tunel je úžina, která spojuje předloktí s dlaní. Tvoří ji kosti zápěstí (karpální kosti, ossa carpi) a vazivový pruh (retinaculum flexorum). Přes tuto štěrbinu probíhá jeden mohutný mediánní nerv (nervus medianus) a 9 šlach. Nerv inervuje první až třetí prst a z poloviny i čtvrtý prst ruky.

Inervace tímto nervem zajišťuje pohyb, tedy hrubou i jemnou motoriku, a citlivost daných prstů. Šlachy, ohýbače prstů, jsou zodpovědné za pohyblivost jako takovou. Problémy v oblasti karpálního tunelu mají za následek řadu potíží, od bolesti, poruchy hybnosti až po citlivost v uvedené oblasti.

Anatomické uspořádání v oblasti karpálního tunelu je rizikovým faktorem pro vznik problémů. Obtíže vznikají na základě zúžení už tak malého prostoru. Na změny nervu či jeho okolí následně citlivě reagujeme.

Obtíže mohou vzniknout akutně, například při úrazu, nebo se opakovat. Častokrát jsou ale chronické. Důsledkem tlaku vznikají různé problémy. Zvýšení vnitřního tlaku může mít na svědomí několik příčin, jako jsou například:

• změny kostí
• nadbytek různého materiálu v oblasti (tuk, tekutiny)
• nevhodná poloha
• opakované pohyby zápěstí

Syndrom karpálního tunelu je frekventovanou pracovní komplikací, která má za následek častou pracovní neschopnost. Stereotypní pohyby zápěstí se vyskytují i u jiných než pracovních činností.

Mezi riziková povolání a další činnosti se zařazují například:

• dlouhodobá práce za počítačem (klávesnice a myš) jako frekventovaný novodobý problém
• dlouhodobá práce se šroubovákem, kleštěmi a podobně (elektrikáři, malíři a jiní dělníci)
• vibrace vrtačky, pneumatického kladiva, sbíječky, motorové pily
• v minulosti práce dojičky
• práce za pásem a na kompletovacích linkách
• při šití, čištění
• kuchaři
• zahrádkáři
• hra na hudební nástroje, jako je klavír, strunné nástroje, tedy housle
• sportovci, zejména kulturisté a cyklisté
• dlouhodobá chůze o berlích

Nejčastější příčinou vzniku syndromu je chronická zátěž a dlouhodobé fyzické přetížení zápěstí prací nebo jinou jednotvárnou činností, navíc nevhodnou ergonomií (polohou) rukou při práci, například na počítači a sportu.

Někdy však může vzniknout toto tlakové poškození i při úrazu, zánětu šlach a vaziva v této oblasti. Útlak zápěstního kanálu bývá i následkem některých onemocnění. Rizikovými faktory jsou i hormonální změny v organismu.

Některé rizikové faktory ovlivňující vznik syndromu karpálního tunelu:

• úraz, zlomenina, naražení, podvrtnutí
• otok a nadměrné množství tekutiny v dané oblasti (onemocnění ledvin, těhotenství)
• hormonální změny
  • porucha funkce štítné žlázy
  • těhotenství, zejména 3. trimestr
  • hormonální antikoncepce
  • menopauza
  • akromegalie
• degenerativní změny na vazivu, šlachách, kostech
• revmatické onemocnění
  • artritida
  • lupus erythematosus
• zánět v dané oblasti (kost, šlacha)
• cukrovka a neuropatie (poškození nervů)
• dna
• nadváha a obezita
• alkoholismus
• poruchy stravování
• nádor, tumor, cysta, ganglion, lipom
• vrozené zúžení karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se nejvíce projevuje na dominantní ruce, tj. té, která je více namáhána. Není tomu nicméně vždy tak, neboť může postihovat obě ruce. Obtíže jsou lokalizovány v oblasti karpálního tunelu, ruce, ale mohou vystřelovat i do vyšších částí končetiny.

Bolest tak může vystřelovat do ramene a paže. Obtíže zhoršuje určitá poloha (držení knihy, poloha rukou při řízení), ale i námaha. Častý a charakteristický je nástup symptomů během klidu a v noci, což má za následek zhoršený či přerušovaný spánek.

Tip: Informace o nespavosti jsou uvedené v článku.

Příkladem je, pokud postiženého v noci vzbudí bolest a po rozcvičení se potíže uklidní. Dotyčný není schopen zapnout si knoflíky, neuchopí jehlu, nůž. Problémem může být i věšení prádla a vypadávání předmětů z rukou. Porucha funkce se tak projevuje na jemné, ale i hrubé motorice.

Charakteristickými příznaky při syndromu karpálního tunelu jsou:

• parestézie, tedy pocit mravenčení v ruce, palec, ukazováček, prostředníček a polovina prsteníku
  • mravenčení, brnění prstů a zápěstí
  • bolest, jako je i pálení
  • bolest může vystřelovat do ramene, paži
• zhoršená funkce, omezení hybnosti, omezení jemné i hrubé motoriky
  • nemožnost zapnout si knoflíky
  • vypadávání předmětů z rukou
  • otočení ruky v zápěstí
  • sevření prstů do dlaně
• ztuhlost
• ztráta svalové síly, slabost, svalová ochablost
• zvýšená únavnost ruky
• otok nebo jen pocit otoku, ale bez otoku
• porucha citlivosti, znecitlivění ruky
• změna barvy a teploty pokožky dlaně a nehtů

Subjektivní (člověkem vnímané) potíže se vyvíjejí následovně:

1. fáze jako ranní tupost v prstech
2. fáze při parestézii neboli mravenčení v prstech během noci
3. fáze, pokud jsou přítomny parestézie i během dne, a to zejména v poloze rukou nad hlavou
4. fáze je příznačná poruchou hybnosti malých kloubů

Tabulka znázorňuje stupně klasifikace syndromu karpálního tunelu

Syndrom karpálního tunelu se diagnostikuje na základě typických příznaků a anamnézy. Provádí se fyziologické a palpační vyšetření. Pozoruje se citlivost a hybnost zápěstí i prstů. K určení diagnózy dopomáhají i provokační testy.

Provokační test zahrnuje cílené pohyby rukou, které mají zúžit prostor v karpálním tunelu, a tím provokovat potíže. Používá se při nich i kladívko nebo ohýbání, napřímení ruky v zápěstí či zvedání ruky po dobu 60 sekund.

K potvrzení diagnózy se využívá i EMG (elektromyografické vyšetření). EMG sleduje elektrickou činnost na nervově-svalové úrovni, čímž se potvrdí útlak nervu. Blokáda nervu je metoda, kdy se do oblasti injekčně vpraví lokální anestetikum. Pokud potíže ustoupí, diagnóza se potvrdí.

Při diferenciální diagnostice se využívá i RTG, USG, CT či MRI vyšetření. A při imunologických potížích se využívá i odběr krve. Podobně je tomu v případě hormonálních problémů. Případně lze využít i operační revize této zápěstní úžiny.

Diferenciální diagnostika má za úkol diferencovat neboli rozlišit příčinu obtíží. Podobné problémy totiž může vyvolat i jiné onemocnění. Tím jsou například neurologická onemocnění, onemocnění šlach, kloubů, potíže s krční páteří. Dokonce, možný je i výskyt několika obtíží spolu se syndromem karpálního tunelu.

Tip: Samostatný článek v magazínu o krční páteři.

Karpální tunel je úžina, kterou prochází nerv a 9 šlach. Spolu mají za úkol řídit a provádět pohyb a samozřejmě i důležitou senzorickou vlastnost ruky a prstů. V dané oblasti je málo místa na abnormality.

Každá odchylka následně vyvolá problém. Ten nastává akutně, při úrazu nebo chronicky. Dlouhodobá zátěž, nevhodná poloha rukou při práci nebo jednotvárné činnosti či sportu bývá příčinou vzniku syndromu karpálního tunelu.

Ačkoliv příčiny mohou být různé, projevy jsou většinou podobné. Většinou se jako první začínají objevovat symptomy jako noční či klidové mravenčení, brnění v ruce a prstech. Ale i denní parestézie po námaze nebo nevhodné poloze ruky. Ruka bolí, zápěstí, ale i prsty jsou ztuhlé.

Přidružuje se i porucha spánku. Ta vzniká na základě výskytu bolestí a parestezií během spánku, a to zejména nad ránem. Pomáhá rozcvičení ruky a zápěstí. Důvodem je hlavně nesprávná poloha.

Snižuje se schopnost pohybu, obratnost prstů. Následně dochází i k úbytku síly a svalové hmoty. Přidává se otok zápěstí. Někdy může být přítomen pocit napuchnutí, i bez jeho zjevného a potvrzeného výskytu.

Ruka, prsty a celkově pokožka mění barvu. Bledne a je pocitově chladnější. Porucha úchopu, časté padání předmětů z rukou a poruchy citlivosti dané oblasti inervace jsou vyvrcholením potíží. Výstrahou je ústup potíží, který většinou značí těžké poškození nervových vláken v pozdním stádiu syndromu karpálního tunelu.