Celiakie: Jak začíná, jaké má příčiny, příznaky? Jak se zjišťuje? Neléčená = problém!

Celiakie je vážné celoživotní onemocnění trávicího traktu, které je charakteristické neschopností tolerovat gliadin – frakci lepku.

Gluten (lepek) je bílkovina, která se nachází v povrchových částech obilných zrn v pšenici, špaldě, ječmenu, žitu a ovsu.

Postižení jedinci nesmějí jíst žádné potraviny obsahující lepek.

Jedná se o nejčastější autoimunitní onemocnění vůbec. Celosvětově postihuje přibližně jednoho ze 100 lidí.

Známe také jiné názvy: gluten senzitivní enteropatie, sprue.

Ptáte se: Jak a proč vzniká?

Onemocnění vznikne u pacienta jako výsledek souhry různých environmentálních, genetických a imunitních faktorů.

Vyskytuje se u geneticky predisponovaných jedinců, u nichž příjem lepku vede prostřednictvím imunitní reakce k poškození buněk tenkého střeva (enterocytů).

Vystavení se lepku vede k poškození klků, malých prstovitých výběžků enterocytů, které lemují tenké střevo a podporují vstřebávání živin. Destrukce absorpčního povrchu střeva vede k maldigesci a malabsorpčnímu syndromu (neschopnosti vstřebávat živiny).

Maldigesce, malabsorpční syndrom = neschopnosti střeva vstřebávat živiny.

Kromě infekcí, především střevních, riziko vzniku celiakie pravděpodobně zvyšuje kratší doba kojení a zařazení lepku do stravy před ukončením 4. měsíce nebo po skončení 7. měsíce života.

Lidé s příbuzným prvního stupně s celiakií (rodič, dítě, sourozenec) mají riziko vzniku celiakie 1 k 10.

Projevy celiakie jsou...

Symptomy onemocnění a klinický obraz celiakie jsou velmi pestré. Proto onemocnění i ve vyspělých zemích zůstává často nediagnostikované.

Gastrointestinální projevy = týkající se trávicího traktu

Mezi nejčastější potíže týkající se trávicího traktu patří:

• průjem – postihuje 45–85 % pacientů
• ale někdy se vyskytuje i zácpa
• nadýmání – 28 % pacientů
• borborygmata – hlasité kručení v břiše vzniklé při střevních pohybech – 35–72 % pacientů
• hubnutí – u 45 % pacientů
  • u kojenců a mladých dětí s neléčenou celiakií jsou běžné poruchy růstu a neprospívání
• slabost a únava – 78–80 % pacientů
  • souvisí s nedostatečnou výživou
• závažné bolesti břicha – 34–64 % pacientů

Extraintestinální projevy = mimo trávicí trakt

Typické pro toto onemocnění je, že postihuje i lidský organismus mimo trávicí trakt.

Příkladem extraintestinálních problémů je:

• anémie, chudokrevnost – 10–15 % pacientů
• osteopenie nebo osteoporóza (řídnutí kostí) – 1–34 % pacientů
• neurologické symptomy – 8–14 % pacientů
  • motorickou slabost
  • parestézie (mravenčení) se senzorickým deficitem (ztráta citlivosti)
  • ataxie (porucha koordinace pohybů)
  • mohou se objevit záchvaty
• kožní projevy – 10–20 % pacientů
  • tzv. dermatitis herpetiformis Duhring (zánětlivé kožní onemocnění)
  • příznaky jako svědění
  • kožní výsev vyskytující se
    • na vnější ploše končetin
    • trupu
    • zadku
    • na temeni hlavy
    • a krku
• hormonální poruchy, zahrnuje
  • amenoreu (ztrátu menstruace)
  • zpoždění menstruace
  • neplodnost u žen
  • a impotence a neplodnost u mužů
• krvácivé projevy – jsou způsobeny nedostatečnou tvorbou srážecích faktorů v důsledku nedostatku vitamínu K

Diagnóza u dospělých nelze stanovit bez vyšetření protilátek a odběru vzorků z tenkého střeva během gastroskopického vyšetření. Je důležité podotknout, že diagnostika se provádí u pacientů, kteří nedrží bezlepkovou dietu. Po nasazení bezlepkové diety prováděná vyšetření mohou být zkreslená.

Laboratorní testy

• protilátky – antigliadinové protilátky, protilátky proti tkáňové tranglutamináze - nejspecifičtější, protilátky proti endomyzii
• elektrolyty – elektrolytová nerovnováha jako důkaz podvýživy
• hematologické testy – chudokrevnost, snížená hladina železa, poruchy srážlivosti krve
• vyšetření stolice – porucha trávení tuků
• orální toleranční testy – laktózová intolerance

Endoskopie a biopsie

Endoskopické vyšetření horního trávicího traktu zvané gastroskopie je prováděna u všech dospělých pacientů. Během vyšetření se odebírají vzorky z tenkého střeva, kde se vyšetřují patologem histologické změny ve stěně tenkého střeva.

Rozlišujeme 5 stupňů postižení podle závažnosti.

Zobrazovací metody

Rentgenologické vyšetření prováděné po vypití baryové kaše může být užitečné při neléčené celiakii. Můžeme nalézt rozšíření tenkého střeva. Standardně se ale tato vyšetření neprovádějí.

Jak se celiakie může zkomplikovat a proč je závažná?

Pacienti s celiakií jsou ohroženi několika komplikacemi:

1. Nereagující celiakie (refrakterní sprue) – má podobné projevy jako celiakie, a to průjem, bolesti břicha, prohlubující se podvýživa, nereaguje však na bezlepkovou dietu.

Mohou se zde skrývat pacienti, kteří nedodržují bezlepkovou dietu nebo ji porušují nevědomky (přítomnost lepku v bezlepkových potravinách). V užším slova smyslu znamená celiakii, která přestala reagovat na bezlepkovou dietu.

2. Zánět tenkého střeva s vředy (ulcerativní jejunoileitida) – je vzácné onemocnění tenkého střeva, při kterém nacházíme vředy v oblasti tenkého střeva v terénu celiakie.

Výsledkem může být zúžení střeva.

3. Maligní IgA lymfom – vzniká při neléčené celiakii s úplnou atrofií střeva (vymizení resorpční plochy střeva). Může vzniknout při dlouhotrvající celiakii, ale může se také stát prvním projevem celiakie.

Prevence celiakie

Kojené děti by měly mít zaveden lepek po šestém měsíci, ne však později než v sedmém měsíci.

Děti částečně kojené nebo nekojené po 4. měsíci, ne však později než v šestém měsíci.

Podle doporučení Evropské společnosti pro gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) z roku 2008 není nejdůležitější konkrétní měsíc, kdy lepek zavádíte.

Rozhodující je ochranný účinek mateřského mléka, který by měl zavedení lepku doprovázet. Doporučení totiž hovoří o tom, že riziko rozvoje celiakie je nižší u dětí, které jsou během zavedení lepku (i po zavedení lepku) kojeny.

Přečtěte si také: 
Co je celiakie? V krátkosti o příčině, příznacích a léčbě?