Obrna: Co způsobuje ochrnutí, paralýzu svalů? (Dočasná, trvalá)

Obrna je stav, kdy má člověk ztíženou hybnost. Může jít o hybnost jen některé části těla nebo také o celé tělo. Nejtěžším formám obrny se říká ochrnutí. Nastává tehdy, pokud člověk vůbec není schopen pohybu části těla nebo celého těla.

Paréza je částečná porucha hybnosti, oslabení nebo neúplné ochrnutí.
Plegie vyjadřuje úplnou ztrátu hybnosti, tedy ochrnutí.

Některé obrny jsou jen přechodného rázu a díky rehabilitaci může člověk znovu získat hybnost. Horší jsou však takové obrny, při kterých dochází k nenávratnému poškození hybnosti a postižený již není samostatný.

Obrna a ochrnutí jsou choroby nervového systému. Odborně se definují jako omezení hybnosti, pohybu a motoriky člověka. Pokud dochází jen k částečné obrně, jde o parézu.

Například pokud může člověk v omezené míře pohybovat s postiženou končetinou.

Plegie je úplná ztráta hybnosti na postižené části těla. Člověk ji nedokáže samostatně ovládat. Někdy se obrna a ochrnutí týkají větších částí těla a svalů, jindy jde jen o konkrétní nervy.

Taková obrna, kdy dochází k izolované ztrátě nebo ztížení hybnosti konkrétních nervů, se projevuje například při příušnicích, borelióze, pásovém oparu.

Častou příčinou je úraz. Dopravní nehoda, pád z výšky, v létě při skoku do bazénu, vysokoenergické úrazy. Při úrazovém mechanismu dochází k porušení mozku, míchy, nervů, což má za následek narušení funkce.

Vlivem útlaku dochází k narušení funkčnosti daného nervu. Útlak nervu může vyvolat i nádorové onemocnění. Pokud se jedná o lokalizaci nádoru v lebce, tak i nezhoubná forma působí zhoubně, z důvodu útlaku okolní tkáně.

Infekční onemocnění

Obrnu mohou způsobit různé viry a infekce mozku a nervové tkáně. I několik infekčních onemocnění může způsobit obrnu v různých formách a rozsahu.

Příkladem je i klíšťová encefalitida. To je vlastně infekční virové onemocnění. Postihuje mozek a mozkové blány. Přenáší se zejména klíšťaty, komáry nebo požitím infikovaného mléka.

Podobně i toxoplazmóza, což je parazitická infekce. V některých případech může způsobit svalovou slabost, bolest svalů a někdy i obrnu nebo dokonce ochrnutí. U některých osob probíhá bezpříznakově.

Příčinou může být i botulismus. Botulismus je otrava botulotoxinem (klobásovým jedem). Intoxikace způsobuje obrnu svalů. Závažnost závisí na dávce přijatého jedu. V nejhorším případě může způsobit smrt člověka.

Obrny jednotlivých nervů

Existují i ​​obrny jednotlivých nervů. Známe obrny hlavových nervů, obrny nervů horní končetiny a dolní končetiny. Mají za následek poruchu funkce v oblasti inervace daného nervu.

Dobrým příkladem je obrna lícního nervu, která se dá najít i pod názvem obrna obličejového nervu (odborně paréza nervus facialis). Tento pojem zahrnuje několik podjednotek.

Jednou z nich je i Bellova obrna. Je častější a vzniká například při nachlazení, při průvanu, jízdě autem s otevřeným oknem. Je označována také jako primární nebo esenciální.

Sekundární periferní paréza vzniká na podkladě různých příčin. Například při leukémii, lymfomu, při herpes zoster oticus. A jako projev dráždění je i spontánní stahování mimického svalstva.

Obrazem obrny nervů horních a dolních končetin je omezená hybnost, slabost některých částí končetiny nebo ztráta citlivosti. Odvíjí se od místa poškození, onemocnění.

Příklad je obrna nervus radialis (vřetenní nerv), kdy postižený nezvládá sevřít ruku do pěsti. Obrna nervus femoralis (stehenní nerv) má za následek to, že postižený nedokáže například vykročit nebo jít do schodů.

Dětská mozková obrna/dětská obrna

Obrny postihují i ​​děti. V tomto případě jde o nemoc nazvanou dětská mozková obrna. Její příčinou je nejčastěji poškození mozkové tkáně.

Onemocnění je charakteristické poruchou centrální kontroly hybnosti. Postižený je mozek. Příčiny vzniku jsou různorodé, od poškození mozku během těhotenství, kdy se dětská mozková obrna nazývá i vrozená.

Tato forma zahrnuje poškození vlivem infekce matky, jak je to například při toxoplazmóze. Negativní vliv má i stres matky nebo Rh nekompatibilita či metabolické poruchy.

I získané formy mají několik příčin. Mezi ně patří například infekce dítěte, novorozenecká žloutenka. Původcem dětské přenosné obrny je RNA virus, poliovirus a nejčastěji napadá přední rohy míchy.

Známá je také poliomyelitis anterior acuta, což je akutní přenosná poliomyelitida nebo Heineova-Medinova choroba/dětská obrna. Najdeme ji i pod názvem dětská přenosná obrna (poliomyelitida).

Toto akutní dětské infekční virové onemocnění vyvolává ochrnutí svalů těla, nejčastěji však dolních končetin. Proti této nákaze lze účinně chránit očkováním.

Dětská mozková obrna a dětská obrna jsou dvě různá onemocnění.

Amyotrofická laterální skleróza – ALS

Nebezpečné jsou obrny, které se postupně rozšiřují do celého těla. Hrozí i obrna dýchacích svalů. To je už život ohrožující stav. Taková nemoc je i amyotrofická laterální skleróza, nazvaná i ALS.

Projevuje ztrátou hybnosti svalů. Dochází při ní k poškození centrální nervové soustavy a periferních motoneuronů, které ovládají pohyb svalů. Lidstvo na ni zatím nemá lék.

Sclerosis multiplex

Dalším příkladem je roztroušená mozkomíšní skleróza, odborně známá pod názvem sclerosis multiplex. Je to také chronické onemocnění nervové tkáně.

Tato autoimunitní nemoc zapříčiňuje, že T-lymfocyty napadají tělu vlastní nervová vlákna. A to myelinové pochvy nervových vláken v mozku a míše. Jedním z příznaků je i různý stupeň ochrnutí.

V roce 1996 National Multiple Sclerosis Society (americká Národní společnost pro roztroušenou sklerózu) normalizuje čtyři formy:

• Relabující-reminentní 
• Sekundárně progresivní, chronicky-progresivní
• Primárně progresivní
• Relabující-progresivní

Cévní mozková příhoda

K obrně dochází i při cévní mozkové příhodě. Což je onemocnění akutního typu. Dochází při ní k poškození mozkových buněk v důsledku nedostatku okysličení mozku nebo krvácení do mozku.

Spánková obrna

Dochází k ní během spánku a je řazena mezi poruchy spánku. Říká se jí i spánková paralýza. Spojuje se s nepříjemným zážitkem, kdy dotyčný člověk vnímá sebe a okolí, ale chybí mu schopnost ovládat končetiny.

Nejedná se o závažné poruchy spánku. Kromě ochrnutí těla ovšem mohou být přítomny projevy jako pocit dušnosti, bolesti na hrudi, emoční stavy, halucinace. V některých případech dochází k trvalému ochrnutí.

Dočasná nebo trvalá obrna se však vyskytuje v případech i jiných chorob, které postihují nervový systém, svaly nebo mozek. V případě jakéhokoli podezření na ztížení hybnosti končetin nebo jiných částí těla je třeba hned navštívit lékaře.