Spondylóza: Co jsou to výrůstky na páteři a proč vznikají? + příznaky

Bolesti páteře mohou pramenit i z degenerativního procesu - spondylózy. Ta zasahuje obratle a meziobratlové oblast obecně.

Tento degenerativní proces postihuje kteroukoliv část páteře, od krku přes hrudní či bederní část. Může ovšem zasáhnout i celou páteř najednou.

Patří mezi častá onemocnění, která jsou zdrojem bolesti zad, ale i jiných potíží. Mají neurologický charakter.

Spondylóza se vyskytuje hlavně u lidí ve středním věku a ve stáří. Jde totiž o degenerativní změny, které jsou podmíněny i přibývajícím věkem.

Rozsah poškození zasahuje celý segment páteře. A to od obratle přes ploténku po kloubní plochy a ostatní struktury, jako jsou i vazy.

Pro lepší obsažení či znázornění problematiky uvádíme i stručné informace o páteři.

Páteř, obratle, ploténky, klouby a vazy

Páteř slouží jako opora lidského těla. Kromě nošení váhy slouží i při pohybu, který zajišťuje v širokém rozsahu. Napříč páteří probíhá i mícha, kterou brání před poškozením.

Páteř se skládá z 33 až 34 obratlů.

Obratle (vertebrae) jsou vzájemně spojeny. Toto spojení je sice pevné, ale pohyblivé. Tvoří ho několik struktur a mechanismů.

Spojení obratlů zabezpečuje několik mechanismů:

1. ligamentum - vazivový aparát, který spojuje jednotlivé obratle, ale i celou páteř
   1. krátké vazy páteře – mezi obratli
   2. dlouhé vazy páteře – podél páteře
2. meziobratlové klouby – kloubní plochy obratlů
3. meziobratlové ploténky – slouží pro pohyb a tlumení nárazů obratlů při pohybu
4. speciální spojení – příkladem je chrupavkové či jiné nepohyblivé spojení, jako křížová kost
5. svaly zad – slouží k fixaci, ale také k pohybu, kromě svalů páteře jsou důležité i svaly břicha či pánve

Obratle jsou...

Obratle jsou kosti. Nesou váhu těla, důležité jsou i při pohybu.

Je jich 33 nebo 34 a jejich vzájemné spojení umožňuje pohyblivost páteře. Jednotlivé obratle označujeme podle jejich umístění, od krku až po kostrč.

Tabulka uvádí jednotlivé úseky páteře a označení obratlů

Specifický tvar obratlů umožňuje pohyblivost páteře a také tvoří opěrnou kostru pro tělo.

Příkladem je i páteřní kanál (canalis vertebralis), kterým prochází mícha. Ten tvoří obratle otvory (foramina vertebralis) krčních, hrudních a bederních obratlů.

Obratel je tvořen z více anatomických struktur, jako je tělo, oblouk či výběžek.

Tělo obratle

Latinsky se označuje také corpus vertebrae. Tvoří přední část obratle. Má hlavně nosnou funkci.

Těla obratlů mají rozdílnou výšku. Mezi největší obratle patří bederní. Naopak ty nejtenčí se nacházejí v úseku krční páteře.

Vrchní a spodní plocha těla obratle je rovná. Jejímu tvaru se přizpůsobuje meziobratlová ploténka.

Oblouk obratle

V jedné části se napojuje na tělo obratle, a to svými nožičkami (pedikuly).

Druhou částí oblouku je ploténka. Která z obou stran tvoří obratlový otvor, kterým probíhá mícha.

Pedikuly jsou z anatomického pohledu důležité i kvůli jejich malým zářezům. Ty tvoří meziobratlové otvory, kterými procházejí míšní nervy.

Výběžky obratlů

Výběžky jsou další důležitou částí obratle. Vystupují z oblouku. Mají význam při spojení obratlů, ale i při pohybu páteře.

Obratle mají tři typy výběžků, a to:

1. trnový výběžek (processus spinosus) vybíhá přímo dozadu
   • je pouze jeden a dá se hmatat na zádech pod kůží
   • na tyto výběžky se napojují i úpony svalů
2. příčný výběžek (processus transversi) je párový výběžek
   • upevnění svalů
   • v hrudní části i úpony žeber
3. kloubní výběžek (processus articulares) je párový výběžek
   • jsou v místě za nožičkou oblouku obratle
   • nachází se zde kloubní spojení obratlů
   • obsahují chrupavku

Meziobratlová ploténka

Meziobratlové ploténky (disci intervertebrales) se nacházejí mezi obratli. Naléhají na těla obratlů a kopírují jejich tvar.
Jsou pružné, ale i pevné, což zajišťuje jejich funkci tlumení nárazů i pohyb samotný.

Hlavní funkce meziobratlových plotének jsou:

• tlumení nárazů – chůzi, běhu, skákání a pohybu obecně
• stabilizace páteře
• udržování rovnováhy
• vyrovnávají tlakové a tahové síly
  • rozkládají je na celou plochu ploténky a obratle
• účastní se při každém pohybu páteře, ohýbání i rotaci těla

Podobně jako obratle mají i ploténky rozdílnou velikost. V krční oblasti jsou nižší, naopak vyšší jsou v bederní části.

Počet meziobratlových plotének = 23.

Disky vyplňují meziobratlové prostory od obratlů C2–C3 až po L5 a S1.

Tabulka uvádí skladbu meziobratlové ploténky

Meziobratlové disky jsou zatíženy během celého života. Působí zde statická, ale i dynamická síla.

Nerovnoměrné přetěžování páteře vede časem ke změnám, které jsou příčinou bolesti zad a jiných neurologických potíží.

Ploténka, přesněji její jádro, není zásobená krví a živinami.

K výživě dochází při pohybu.

Střídání napětí a uvolňování ploténky vytváří proudění a vypuzování tekutiny se živinami a odpadními látkami. Tomuto jevu prospívá hlavně chůze.

Naopak inaktivita a sedavý způsob života ji ovlivňují negativně, z důvodu snížené míry proudění tekutiny. To má dopad na vyživování disků a v konečném důsledku i na jejich funkcionalitu.

Meziobratlové klouby

Meziobratlové klouby (articulationes intervertebrales) mají za úkol zajišťovat pohyb mezi jednotlivými obratli.

Nacházejí se mezi výběžky krčních, hrudních a bederních obratlů. Mají rozličný tvar a velikost podle daného úseku páteře, ve kterém se nacházejí.

V hrudním úseku páteře jsou kratší. Zde je i pohybový rozsah nižší.

Meziobratlové klouby + schopnost stlačení meziobratlové ploténky = funkční jednotka.

Zabezpečený je pohyb do předklonu, záklonu, úklonu do strany i otáčení (rotace). V určitém rozsahu zajišťují i pérovací pohyb.

Ptáte se, proč uvádíme tyto informace?

Spondylóza zasahuje oblast obratle a jeho segment či několik částí páteře.

Co je to tedy spondylóza?

Spondylóza = degenerativní proces.

Zasahuje tělo obratle, ploténky, klouby, ale i vaziva. Postihuje i mikrocirkulaci (zásobení krví).

Degenerativní změny se začnou většinou projevovat ve středním věku a ve stáří. Do této doby mohou probíhat bezpříznakově.

Postupem věku se mění poměr vody v ploténce.

To zapříčiní snížení výšky disku. Tato změna v celkové délce segmentu způsobuje délkový nepoměr vzhledem k vazivovým vláknům.

Výsledkem je nestabilita obratlového segmentu. K té se přidá nesprávně rozkládání zátěže na disk a tělo obratle.

Patologický proces zasahující meziobratlovou ploténku = osteochondróza.
Postižení drobných meziobratlových kloubů = spondyloartróza.

Tento patologicky změněný proces zapříčiňuje drobná poranění (mikrotraumata) na úrovni těla obratle a ploténky. Zničené struktury se nehojí původní tkání.

Poškozenou tkáň nahrazuje kostní hmota – osteofyt (kostní výrůstek).

Osteofyty mohou mít rozličný tvar. Jsou asymetrické, tenčí, tlustší, tvarované například do trnů, zobáčků, dokonce mohou tvořit i přemostění ploténky. Toto přemostění je vlastně srůstem dvou obratlů, což má za následek znehybnění dané části.

Přidružit se může sklerotizace těla obratle – změny struktury obratle.

Tímto procesem se tělo snaží vyrovnat nestabilitu v páteřním segmentu, která vzniká na základě hypermobility meziobratlových kloubů a zúžením šířky ploténky.

Osteofyty mohou být příčinou dráždění okolních struktur, ale také nervové tkáně a spinálních nervů (méně často). Z toho vyplývá přidružení se bolesti a jiných neurologických potíží.

Nejčastěji se tvoří v místech s vyšším rozsahem pohybu páteře.
A to je ve spodní části krční, hrudní a bederní páteře.

Příčinou spondylózy je degenerativní proces, a to zejména na základě stárnutí organismu.

K progresi (postupu) stavu nicméně přispívají i určité faktory. Tím může být genetická predispozice a rodinný výskyt.

V dnešní době se uvádí stále více jako hlavní pramen potíží s páteří nesprávný životní styl.

Sedavý způsob života snižuje míru přestupu živin do meziobratlové ploténky. To z dlouhodobého hlediska negativně ovlivňuje správnou funkci.

Rizikové faktory součinné při spondylóze:

• věk
  • počínající střední věk
  • vyvrcholení ve stáří
• genetická predispozice a rodinný výskyt
• sedavý způsob života
• metabolická onemocnění
• úraz
• choroby kardiovaskulárního systému
  • poruchy prokrvení a propustnosti cév
• přetížení svalů a vazů páteře
  • dlouhodobé jednostranné zatížení
  • pracovní zátěž a těžká práce
  • zvedání břemen
  • nesprávná technika zvedání břemene
  • sedavá práce
  • dlouhodobé řízení auta
  • špatné držení těla a nevhodné pohybové návyky

Spondylóza může dlouho probíhat bezpříznakově. K diagnóze se člověk dostane na základě RTG nálezu.

RTG nález:
u 45letých přibližně v 50 % 
u 60letých ve více než 90 %

Výrůstky mohou být příčinou dráždění okolních struktur. Méně často se na dráždění kořene nervu podepisují zadní výrůstky, a to hlavně v případě krční spondylózy.

V případě spondylózy se vyskytuje bolest. Bolest je většinou mírná a má kolísavý charakter.

Bolest zhoršuje dlouhodobé stání, sezení, přetrvávání v jedné poloze (při práci), ale i fyzická námaha.

Přítomnost příznaků ovlivňuje místo spondylózy a její rozsah.

Příkladem je: krční spondylóza

Jde o degenerativní proces, který postihuje krční část páteře.

Při významném zúžení meziobratlového prostoru může nastat útlak nervu vlivem určitých pohybů.

V nejzávažnějších stavech může být omezen prostor, kterým vedou cévy krev do míchy či mozku.
Následně vzniká problém s dostatečným prokrvením dané části dle místa postižení.

Bolest je většinou mírná. Může být dlouhodobá nebo opakující se. Přidruží se ztuhlost krku.

Obtíže mohou vystřelovat do záhlaví, ramen a horních končetin. Vyzařování bolesti může být do jedné či obou horních končetin. A to do ramene, až přes předloktí do ruky.

Při spondylóza může vzniknout i radikulopatie. Jedná se o dráždění nervového kořene. Uvádí se, že nejčastěji postihuje oblast krčního segmentu C6 a C7.

V tomto případě se bolest vyskytuje v krku, vystřeluje do horní končetiny, mezi lopatky nebo i na hrudník. Připojuje se k ní brnění či mravenčení (parestézie), oslabení až porucha citlivosti. Plus se přidružuje svalová slabost v krku a příslušející končetině.

Spondylóza postihující bederní páteř se označuje jako lumbální spondylóza. Ze všech spondylóz na ni připadá přibližně 10 až 12 % případů.

Diagnostika probíhá na základě několika metod. Důležité je odebrání anamnézy od postiženého člověka. Lékař dále sleduje i klinické příznaky.

Důležité je fyzikální vyšetření. Neurologické vyšetření, tak jako při všech potížích s páteří, sleduje postoj, chůzi, pohybový rozsah, tedy celkový stav postoje a pohybu. Odborník vyšetřuje reflexy a manévry.

Důležité jsou zobrazovací metody, jako je RTG, CT + myelografie či magnetická rezonance. Přidává se vyšetření EMG (elektromyografie), což je měření elektrických potenciálů a činnosti svalů.

Důležité je odlišení spondylózy od jiného onemocnění – diferenciální diagnostika. Proto je vhodné i laboratorní vyšetření krve. Vyšetření kostní tkáně (denzitometrie).

Při diferenciálním odlišení je nutné myslet na ostatní nemoci, jako například:

• ankylozující spondylitida (Bechtěrevova nemoc)
• zánět páteře
• spondylopatie
• spondylolistéza
• osteoporóza
• úraz
• migréna či tenzní bolest hlavy
• amyotrofická laterální skleróza či roztroušená skleróza
• a jiné

Jelikož jde o degenerativní proces, vyskytuje se hlavně ve středním věku a s vyvrcholením ve stáří. Může být přítomna spondylóza, která je prokázána na RTG nálezu. Nemá ale klinické projevy.

Lehký stupeň spondylózy probíhá většinou bezpříznakově (asymptomaticky).

Podle rozsahu poškození segmentu obratle se mohou přidružit potíže. Příkladem je bolest, která může být i dlouhodobá. Někdy se opakuje v časových úsecích.

Bolest může zhoršit dlouhodobé sezení, stání, setrvávání v jedné poloze či fyzická námaha. Proto se stupňuje během dne, a to kvůli celodenní zátěži.

K bolesti se přidává omezení pohyblivosti dané části. Případně se může vyskytnout vyzařování, například do končetin.

Při postižení krčních obratlů to bude do horní končetiny. V případě postižení bederní oblasti do dolní končetiny.

Průběh je přímo závisející na rozsahu postižení.

V případě, že kostní výrůstky významně omezují prostor, mohou vzniknout i vážnější neurologické potíže. Ty se následně projevují jako radikulární syndrom.

K bolesti se přidružují parestézie (mravenčení) a svalová slabost.

Krční páteř je nejobratnějším úsekem páteře. Je možné, že bolest z této oblasti se bude rozšiřovat do horní končetiny. Může se ale rozšiřovat i do hlavy, do hrudníku nebo mezi lopatky.

Hrudní páteř je poměrně pevná, za což vděčí žebrům a hrudnímu koši. V této oblasti jsou bolesti pro spondylózu méně časté. Pokud, tak se vyskytuje bolest například s vyzařováním na hrudník a podél žeber.

Spondylóza v bederní oblasti může značit problém kvůli možnému útlaku spleti nervů.

Tehdy se bolest vyskytuje v bedrech a kříži či v oblasti hýždí. Přesouvá se do dolních končetin. Při radikulopatii se přidá i porucha citlivosti a svalová slabost v noze.

Bolest v kříži s přesunem přes zadek může značit i ischias (zánět sedacího nervu).

Tabulka uvádí možné potíže při poškození jednotlivých úseků

I když lehčí forma není příčinou významných potíží, důležitá je vhodná a časná léčba. Samozřejmě je nutná rehabilitace a dostatečná pohybová aktivita. Cílem je zamezit progresi onemocnění, jež může v pozdějším stádiu vést k invaliditě.

To, jak se spondylóza léčí, uvádíme v části o léčbě.