Krvácení: Proč vzniká a jaké druhy známe? + První pomoc

Krvácení jako stav ztráty krve z organismu, orgánů a struktur těla doprovází množství stavů, které mohou zahrnovat poranění i onemocnění. Jde o běžný jev v našem okolí a setkáváme se s ním od dětství. Ale ne vždy jde pouze o neškodný proces. Může značit něco vážného.

Krev je charakteristicky zbarvená. Při narušení kůže, tkání, sliznic či cév dochází ke krvácení. To je příznakem nejen úrazu, ale i mnoha onemocnění.

Často vás zajímá:
Jaké druhy/typy krvácení známe?
Jak zastavit krvácení a postupovat při první pomoci?
Kdy je nutné vyhledat odbornou pomoc?
Informace uvádíme v článku.

Krvácení může být vnější nebo vnitřní.

Vnější krvácení je viditelné a nastává při narušení struktury cév nebo žil. Krev vytéká ven z organismu. Nejčastěji je následkem ran (tržné, řezné, sečné, bodné, střelné).

Vnitřní krvácení je nebezpečné v tom, že není navenek viditelné. Krev se dostává ze žil, cév nebo tepen do tělesných dutin, do dutých orgánů, do prostředí mezi nimi. Je následkem tupého poranění, ale i poranění pronikajícího do organismu.

Krvácení může být i následkem různých onemocnění.

Typ krvácení určuje také to, zda jde o úrazové, nebo neúrazové krvácení.
Tato informace je významná a důležitá při pátrání po zdroji.

Nižší intenzita krvácení

Nejméně nebezpečné je krvácení z malých kapilár a žil. To jsou ty nejtenčí a jemné cévy v těle. Krvácení je obvykle jen mírné a nezávažné. Nastává při odřeninách a drobných povrchových poraněních.

Krvácení z malých žil rovněž nebývá závažné. Krev je obvykle tmavší barvy a volně vytéká. Ovšem orientace krvácení podle barvy není vždy směrodatná. Barvu krve ovlivňuje několik faktorů.

Vyšší intenzita krvácení

Nejhorší je krvácení z tepen a spletí větších žil. Tepny jsou silné cévy, krev v nich cirkuluje pod vyšším tlakem. Většinou je světlejší barvy (kvůli vyšší saturaci, nasycení hemoglobinu kyslíkem). Krev vytéká intenzivně, může i stříkat.

Při krvácení z větších žil a jejich spleti je také intenzita krvácení vyšší. Krev v žilách sice nepulzuje a tlak v nich je nižší, ale to nebrání vyšší intenzitě. Nebývá přítomné stříkání. Krev může být tmavší (kvůli nižšímu nasycení krve kyslíkem).

Barva a odstín krve

Krvácení se odborně nazývá i hemoragie.

Jak již bylo napsáno, krev může být v různých odstínech a barvách. Určení, zda jde o krvácení z tepny, nebo žíly, nemusí být jednoznačné na základě odstínu.

Tepenné či žilní krvácení nemusí být snadné odlišit.

Záleží to však na několika faktorech. To jsou například:

• souvislost s postižením dýchání a cirkulace (poruchy dýchání a oběhu)
• při krvácení do trávicího traktu a z vyšších částí trávicího traktu je tmavší až černá, což je způsobeno její natrávením (odborně meléna)
• černá je přítomna ve stolici po 12–72 hodinách od začátku krvácení
• krvácení z nižších částí tlustého střeva nebo rekta je červená (enteroragie a je bledší, jasnější)
• při vracení krve ze žaludku je její barva rezavohnědá
• při krvácení z větších cév je homogenní, jednolitá (následně se vytvářejí sraženiny)
• při krvácení do plic je zpěněná, i při plicním otoku bývá přítomna zpěněná krev
  • v případě krve z dýchacích cest, plic může být krev bledá červená nebo také růžová a zpěněná, také i tmavá a s přítomnými koagulami (krevními sraženinami)
• při dehydrataci je krev sama o sobě hustá a tmavá

Vnější krvácení je viditelné hned nebo v krátkém časovém úseku po prosáknutí oděvu. Tento rozpoznávací prvek chybí u krvácení vnitřního. Často je jeho prvním projevem šok.

Při jeho pozdní fázi mohou být následky fatální. Více v článku: Šokový stav: Co je medicínsky výraz šok, jaké má příčiny, typy a fáze?

Krvácení při úrazech, ale i onemocněních

Při některých onemocněních, například zánětlivých onemocněních dutin či horní části respiračního ústrojí, dochází i ke krvácení z úst nebo krvácení z nosu. Při krvácení lze myslet i na nádor.

Krvácení z přirozených otvorů, jako jsou ústa, nos, vagína, konečník, močová trubice.

Vnější krvácení je nebezpečné i pro lidi s poruchou srážlivosti krve, případně s poruchou funkce krevních destiček na zacelení rány. Jde tedy například o hemofilii. Hemofilie je porucha srážení krve, která se projevuje i zvýšenou krvácivostí.

Úrazové krvácení

Nastává z rozličných úrazových příčin. Může být méně závažné, ale také rizikové a zdraví a život ohrožující.

Traumatické (úrazové) krvácení a typy ran:

• jednoduché – odřeniny, jako jsou různé povrchové škrábance
• komplikované – při zasažení i hlubokých struktur, například tupé poranění břicha, úrazy hlavy a mozku a podobně
• penetrující – pronikající do organismu, jeho struktur a dutin
• hematomy, tedy modřiny po úderech, které neporušují kůži, ale krev se hromadí pod pokožkou
• rány podle mechanismu
  • tržné (vulnus lacerum) – při současném tahu a protržení kůže
  • řezné (vulnus scissum)
  • bodné (vulnus punctum)
  • sečné (vulnus sectum)
  • střelné (vulnus sclopetarium)
  • kousnutím (vulnus morsum)
  • pohmožděniny (vulnus contusum), následkem drtivého mechanismu
  • například i drobné píchnutí jehlou, nožem, úder o roh stolu a podobně
• následně se dělí podle toho, zda jsou rány čisté, mechanicky znečištěné, aseptické (biologicky čisté), septické (infikované) či otrávené, například jedy

Jak zastavit krvácení a postupovat při první pomoci?

1. přitlačení na místo krvácení a vytvoření tlaku
   • ideální je sterilní tkaninou
   • samozřejmě pokud není po ruce, tak i jinou čistou tkaninou – suchou
   • nemáte žádnou tkaninu, tak i rukou – ideálně v rukavici, bariérové pomůcce
     • ale pozor – riziko infekce/nákazy u neznámé osoby nebo známé osoby s onemocněním, které se šíří krví (HIV, virus hepatitidy C a jiné)
   • tlak se netvoří na poraněné oči, neprovádí se přímý tlak na cizí předmět v ráně, ošetří se v jeho okolí
2. z okolí rány odstranit oděv nebo povrchovou nečistotu
3. pokud je přímo v ráně cizí předmět, ten se neodstraňuje, krvácení by se mohlo zvýšit
4. ránu držet přitisknutou až do doby ošetření
5. při možnosti je vhodné použít i obinadlo a ránu převázat
6. pokud krytí prosákne, nedáváme ho dolů, ale přidáme další / novou vrstvu
7. krvácející osoba by měla být v klidu, aby se nezvýšila práce srdce, čímž by se mohlo zvýšit i krvácení
8. postiženou osobu uložit do polohy vleže, aby se předešlo mdlobám
9. pokud jde o horní končetinu, je vhodné ji držet nad úroveň srdce, nohu zvednout výše od podložky
10. poraněnou část těla znehybnit, například horní či dolní končetinu dlahou (i improvizovaně)
11. POZOR, po zastavení krvácení neodstraňujeme krytí až do odborného ošetření
12. vhodné je přes obvaz ránu chladit (studený zábal – suchý)
13. člověka přikrýt a zabránit ztrátě tepla
14. škrtidlo použít pouze jako poslední možnost (maximálně na 10 minut, následně uvolnit, pokud došlo k zastavení krvácení a sledovat stav) – důležité je zaznamenat umístění škrtidla a čas jeho zavázání
15. při závažném poranění volat záchrannou službu (pád z velké výšky, úrazy s bezvědomím, jiné závažné mechanismy)

+ Úkolem první pomoci při krvácení z rány je zastavení krvácení – ne očištění a sterilizace rány.
Pokud možno, používejte ochranné pomůcky...

Krev a trávicí trakt

Krev může být přítomna i při některých onemocněních trávicího traktu. Při vředové chorobě, při zánětech, divertikulitidě. Také i při onkologických onemocněních. Krev je přítomna ve zvratcích, stolici. Může se vyskytnout masivní zvracení krve.

Také i masivní krvácení z konečníku.

V oblasti konečníku se vyskytuje například při hemeroidech. Nastává prasknutí bolestivých uzlů, kde byla krev nahromaděná. Sražená krev, která nemohla ze žil v oblasti konečníku odejít, se zde nahromadila. Při zvýšení tlaku na tyto cévy jednoduše uzel praskne.

Skrytá forma krvácení je častá při různých méně závažných i závažných onemocněních. Proto se vyšetřuje přítomnost na skryté (odborně nazývané okultní) krvácení.

I v případě Crohnovy choroby nebo ulcerózní kolitidy nastávají tyto stavy.

Nadměrné krvácení mají i lidé s celiakií, protože mají také poruchy srážení krve. Ty vznikají i při onemocněních jater. Může se vyskytnout krvácení i v jiných částech organismu.

U žen nejen při menstruaci

U žen se může objevovat abnormální menstruační krvácení. Vážnější formou je krvácení při mimoděložním těhotenství nebo při potratu. Rovněž se mohou takto projevovat i zánětlivá onemocnění pohlavní soustavy ženy.

Krvácení provází i prasknutí cysty.

Těhotné ženy se bojí krvácení. Což je přirozené, ale ne vždy znamená krvácení během těhotenství potrat. Potřebné je gynekologické vyšetření. Krvácení je častým příznakem začátku porodu, proto se nelze spoléhat pouze na odtok plodové vody. I v tomto případě je vhodné vyšetření.

Nitrolební krvácení

Při krvácivé cévní mozkové příhodě je přítomno krvácení do mozku. Kromě toho bývá následkem úrazu hlavy. Tento stav je nebezpečný hlavně pro útlak mozku v lebce. Krev nemá jak odtékat a zvyšuje nitrolební tlak.

Krvácení po lécích

Opatrnost je vhodná u derivátů kyseliny acetylsalicylové nebo nesteroidních antirevmatik. Krvácení ze žaludku umí vyvolat již po jedné tabletě. Na toto si musí dát pozor lidé se žaludečními potížemi.

Jinou skupinou jsou léky, jejichž hlavní úloha je právě zabránění srážení krve.

Používají se při různých srdečně-cévních onemocněních. Při špatném nastavení těchto léků nebo při předávkování vzniká krvácení.

Při jiných zánětech nebo autoimunitních onemocněních dochází k praskání cév. Následně nastává krvácení do okolního prostoru a tkáně. Krvácivé stavy po úrazech nebo při onemocnění jsou životu nebezpečné. Je třeba ihned vyhledat odborné ošetření.

Přečtěte si také článek: Krvácení z nosu. Jaké jsou nejčastější příčiny a jak ho zastavit?

Kdy je nutná odborná pomoc?

Ptáte se:

Kdy je třeba zvážit odborné ošetření/vyšetření?

1. při šokovém stavu, bezvědomí či poruše vědomí, dezorientaci, pokud si osoba nepamatuje na okolnosti
2. pokud má osoba horečku a přidružené příznaky, bledost, slabost, závratě, kolaps
3. pokud nelze krvácení zastavit tlakem
4. pokud si rána vyžaduje škrtidlo
5. při vážném mechanismu úrazu a při závažných zraněních
6. při vnitřním krvácení
7. pokud je nutné ošetření rány šitím, stehy, při větším rozsahu, délce, hloubce
8. pokud jsou v ráně cizí předměty
9. při infikovaných ranách, například i při ráně kousnutím, s vytékáním hnisu a nehojící se ráně
10. při větší ztrátě krve, hlavně pokud má člověk přidružená onemocnění srdečně-cévního systému, krve, anémii, poruchy srážení krve či užívá léky proti srážení
11. při přidružení závažnějších potíží