Citlivost na světlo je příznakem onemocnění oka. Přidružují se i symptomy jako bolest v oku, škrábání, svědění či únava očí. V jiných případech může značit neurologický problém, a to například meningitidu.
Citlivost na světlo může být příznakem problému nervového charakteru, narušení funkce nebo struktury oka. V některých případech jde o příznak některých vážnějších infekčních chorob.
Odborně se tento stav nazývá fotofobie.
Člověk je více citlivý na světlo a to mu je nepříjemné. Potíže dělá například i přechod mezi různě osvětlenými místnostmi. Hlavně tehdy, pokud vyjde z méně osvětleného interiéru do exteriéru.
Někdy může mít světloplachost i externí příčiny.
Velmi často totiž přehnaná citlivost na světlo trápí lidi, kteří většinu času tráví kancelářskou prací v tmavších místnostech. Světloplachost nastává i tehdy, pokud člověk pracuje dlouhodobě s počítačovou technikou a monitory.
Při syndromu suchého oka mohou přidružit i jiné příznaky, například unavenost očí nebo jejich bolest či svědění a zhoršení zraku.
Suché oko postihuje v dnešní době přibližně 20 % populace a až 30 % žen po menopauze.
Nejčastěji se obecně citlivost na světlo považuje za projev nějaké oční vady nebo onemocnění.
Je příznakem různých zánětlivých onemocnění oka, například při zánětu duhovky (iritida), rohovky (keratitida), sítnice (retinitida) nebo spojivek (konjunktivitida).
Velmi častý je právě zánět spojivky. Spojivka je blána tvořená sliznicí, která kryje oko a oční bělmo zepředu až po okraj rohovky. Typicky se tento zánět projevuje pocitem řezání v oku, zvýšeným slzením a bolestí postiženého oka. Ve většině případů zánět postihuje pouze jedno oko.
Mnohdy může být za světloplachostí i zákal. Nejvíce případů, kdy je citlivost na světlo jako příznak zákalu, je při šedém zákalu. Ten postihuje oční čočku. Dochází k jejímu zakalení a člověk pociťuje jakoby zastřené vidění a celkové zhoršení zraku.
Typicky klesá i zraková ostrost, zejména do dálky. Mnohdy je světloplachost při problémech s okem spojená i s jinými příznaky, například zhoršením zraku a zaostřování i na blízko a tlakem či bolestí v oku.
Onemocnění nervové soustavy
Kromě onemocnění očí může být za citlivostí na světlo problém v nervové soustavě. Ten může způsobit zánět mozku a mozkových blan, ale i krvácení nebo nádor.
Nastává dráždění mozkových plen, následkem tohoto dráždění vznikají meningeální příznaky nebo i meningeální syndrom.
Patří sem příznaky:
bolest hlavy
pocit na zvracení, později zvracení
citlivost na světlo (fotofobie)
přecitlivělost na hluk (fonofobie)
ztuhnutí šíjových svalů, jinak i opozice šíje
Meningitida, vyvolaná meningokokem typu B a C, způsobuje meningeální dráždění. Je to onemocnění s náhlým vznikem, prudkým a rychlým průběhem, a to během hodin. U dětí a starých lidí je často příčinou smrti.
Při zánětu mozkových blan dochází k bolestem hlavy a pocitům na zvracení, ke zvracení, světloplachosti. Přidruží se horečka, a to i do 40 °C, drobné, tečkovité krevní podlitiny kůže (takzvané petechie).
V pozdější fázi může toto onemocnění vyústit do poruchy vědomí, křečí těla. Pozdější komplikací může být epilepsie, ale i ztráta sluchu.
Zánět mozku vyvolávají viry nebo bakterie. Například při klíšťové encefalitidě dochází k zánětu mozkových blan a mozku přenosem virové infekce z klíštěte.
Mezi infekční onemocnění, která postihují i mozek a centrální nervovou soustavu, patří také lymská borelióza. Onemocnění je bakteriálního původu a také ho přenášejí klíšťata.
Infekce napadá i kůži, klouby i srdce. Onemocnění je velmi zdlouhavé a člověk je unavený, trpí i bolestmi hlavy. Další příčinou může být malárie, což je také infekční onemocnění. I při tomto onemocnění je člověk citlivý na světlo.
Infekčním onemocněním jsou i spalničky. Typická je kožní vyrážka a onemocnění je velmi infekční. Zároveň se při něm také vyskytuje světloplachost.
Jiná onemocnění nervového systému se mohou projevovat citlivostí na světlo. Například je to migréna, kterou charakterizuje silná bolest hlavy. Člověk je během této bolesti senzitivní na světlo.
Jiné příčiny světloplachosti
Světloplachost se může jako necharakteristický symptom objevovat i u hypertyreózy, což je onemocnění štítné žlázy. Při ní dochází k nadprodukci hormonů. V souvislosti s tím může vzniknout i Basedowova choroba, která způsobuje tzv. vystoupení oka z očnice (exoftalmus) a někdy i dvojité vidění a citlivost postiženého člověka na světlo.
Přecitlivělost na světlo se uvádí v případě onemocnění zvaného systémový lupus erytematodes či při nedostatku vitamínu B3. Je jedním z příznaků vztekliny. Na světlo mohou být citliví i lidé, kteří trpí albinismem.
Pokud se objeví fotofobie bez zjevných příčin, je vždy lepší navštívit lékaře kvůli stanovení diagnózy.
Střední zdravotnická škola v Nitře mi dala základ pro uplatnění se v oblasti zdraví a nemocí. Díky ní jsem 2 roky pracoval na traumatologické klinice a ambulanci ve FN Nitra. Od roku 2006 jsem byl zaměstnán v záchranné zdravotní službě, kde jsem setrval do roku 2017.
Bakalářské studium jsem absolvoval na Univerzitě Konstantina Filozofa v Nitře v oboru urgentní zdravotní péče. Bakalářský titul mi umožnil pokračovat v poslání zdravotnického záchranáře. Mezitím jsem získal místo na tísňové lince 155. V přednemocniční zdravotní péči tak působím do dnešní doby.
Zájem o člověka, zdraví a i samotné nemoci jsem měl už v dětství, což mi dalo předpoklad věnovat se tomuto tématu i v dospělosti. Studium a získávání nových informací v praxi mi poskytlo skvělý podklad pro psaní odborných textů, a to v podobě článků, kterým porozumí i běžní lidé. Moje záliba v portálu Zdravotník má tak pevné základy v letech praxe i v osobním zájmu. Podobně mě zajímá i zdravá strava, výživa a celkově zdravý životní styl. Svůj volný čas vyplňuji rodinou a sportem.
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.