Onemocnění srdečních chlopní: Proč vzniká a jak se projevuje? + Rozdělení

Onemocnění srdečních chlopní mají různý původ. Mohou být vrozené nebo získané během života.

Projevem chlopenních vad mohou být nejdříve méně výrazné zdravotní potíže. Později se přidružují další, výraznější příznaky. V konečném důsledku může toto onemocnění vést až k selhání srdce.

Srdce je...

Srdce je svalový orgán, jehož hlavním úkolem je pumpovat krev do celého organismu.

Tato pumpa přečerpá přibližně 5 litrů krve během jedné minuty. Má velikost asi jako sevřená pěst a váží asi 250–350 gramů.

Váha srdce u žen = 250–300 gramů. Nad 350 gramů se uvádí hypertrofie.
U mužů váží 300–350 gramů. Při váze nad 400 gramů jde o hypertrofii.
Zvětšení srdce může být fyziologické nebo patologické.

Srdce tvoří srdeční sval (myokard).
Sval je z vnějšku obalený blánou, která se označuje jako epikard.
Vnější vak, ve kterém je uloženo srdce, je perikard (osrdečník).

Vnitřní strana srdečního svalu je pokryta endokardem.
Tato blána je v kontaktu s krví.
Tvoří také srdeční chlopně.
Přechází plynule na vnitřní vrstvu cév.

Srdce je rozděleno na 4 oddíly – dutiny. A to je pravá předsíň, pravá komora, levá předsíň a levá komora.

Odkysličená krev (krev bez kyslíku) je vedena žilami do pravého srdce.
Z tudy směřuje přes plicní tepnu (pulmonální arterii) do plic.
V plicích se krev znovu okysličí.

+

Obohacená krev kyslíkem je z plic směrována přes pulmonální vény do levého srdce.
Z levé komory přes aortu do celého organismu.

Cévy vedoucí krev do srdce = žíly, vény.
Cévy vedoucí krev od srdce = tepny, arterie.

Z levé komory vychází aorta, což je největší tepna v těle. Srdce do ní vystřeluje okysličenou krev a ta se dostává dále do celého organismu.

Tento koloběh krve se označuje jako krevní oběh nebo také cirkulace.

Cirkulace mezi srdcem a plícemi = malý (plicní) krevní oběh.
A... 
Cirkulace mezi srdcem a ostatním organismům = velký (tělní) krevní oběh.

Během pumpování se střídají dvě fáze. Označují se jako systola a diastola.

1. Systola je stav stažení neboli kontrakce svalu srdce. Krev je tehdy vypuzena z dutiny srdce.
2. Diastola je naopak stav ochabnutí srdečního svalu. Krev se během ní plní do srdečních dutin.

Pumpování krve a její proudění je neustálé, a to díky nepřetržité činnosti srdce.

Mezi dutinami srdce a rovněž mezi dutinami a cévami se nacházejí chlopně. Jejich funkcí je zajištění stejnosměrného proudění krve v srdci a ze srdce.

Představte si jednosměrný ventil. 
Otevírají se a uzavírají na základě tlakového gradientu.

Při vymrštění krve (systole) se uvolňují a umožňují plynulý průtok krve. Při diastole (relaxování svalu srdce) se uzavírají a tím brání zpětnému toku krve.

Rozeznáváme několik druhů chlopní:

• trikuspidální chlopeň (valva atrioventricularis dextra - tricuspidalis)
  • je uložena mezi pravou síní a pravou komorou
  • brání zpětnému toku krve z pravé komory do pravé síně
• pulmonální chlopeň (valva trunci pulmonalis)
  • uložená je mezi pravou komorou srdce a plicní arterií
  • brání zpětnému toku krve do pravé komory
• mitrální chlopeň (valva atrioventricularis sinistra - bicuspidalis, mitralis)
  • nachází se mezi levou předsíní a levou komorou
  • brání zpětnému toku krve z levé komory do levé síně
• aortální chlopeň (valva aortae)
  • je mezi levou komorou a aortou
  • brání zpětnému toku z aorty do levé komory

Zdravé chlopně napomáhají k plynulému toku krve. Během roku se otevřou přibližně 40milionkrát. Během života asi 2,5bilionkrát.

Dále v článku se dozvíte:
Co jsou to onemocnění chlopní.
Jaké mají příčiny.
Jak se projevují.
Jaká je jejich možná léčba.

Onemocnění srdečních chlopní

Srdeční chlopně mohou být postiženy různými onemocněními. Ty zapříčiní poruchu jejich funkce. Z toho plynou zdravotní rizika.

Bývají vrozené, se kterými se jako dítě narodí. Nebo mohou být získány během života.

V podstatě jde o poškození struktury chlopně, což má za následek narušenou činnost. Podle formy se chlopenní vady rozdělují.

Onemocnění chlopní se dělí na dvě hlavní skupiny, a to:

1. stenóza chlopní – zúžení oblasti průtoku krve
2. insuficience chlopní – nedostatečné uzavírání chlopně se zpětným tokem krve

Tabulka uvádí rozdělení chlopenního onemocnění

Podle formy poškození a postižení konkrétní chlopně se jednotlivě chlopenní vady také rozlišují.

Tabulka uvádí jednotlivá onemocnění chlopní

Shrnutí:

Při zúžení chlopně musí srdce překonávat vyšší tlak, aby vypudilo krev ze srdečních oddílů. Srdeční sval se nadměrně namáhá. Při zvýšené námaze srdeční sval ztlušťuje (hypertrofuje).

Nedovírání chlopně způsobuje částečný zpětný tok krve. Vracející se krev zvyšuje množství krve v srdci či v plicích. Krev se hromadí (stagnuje).

Srdce musí přečerpávat krev přitékající z těla a k tomu ještě krev, která se zpětným prouděním hromadí v srdci. Tato situace zvyšuje nároky na srdeční sval, následkem čehož se rozšiřuje (dilatuje).

+

Do oběhu se dostává menší množství krve.

Dlouhodobá zvýšená zátěž vyčerpá kompenzační schopnosti srdce. Dále se už nedokáže přizpůsobit vysokým nárokům. To zpočátku dělá problém při fyzické námaze, v pozdním stádiu i v klidu.

Srdce slábne = funkčně selhává.

Obě tyto chlopenní vady ve většině případů probíhají společně jako kombinované. Poškozená může být jedna, ale i několik chlopní.

Speciálním typem chlopenní vady je atrézie.
Atrézie = nesprávné vyvinutí chlopně nebo její absence.

Příčiny onemocnění srdečních chlopní jsou různorodé.

U dětí se odhalí vrozené vady a defekty. Příčinou je například vrozená a geneticky podmíněná méněcennost pojivové tkáně.

Druhou skupinou jsou získané vady, které vznikají během života člověka.

Věkem a stárnutím podmíněné degenerativní změny, které vznikají následkem opotřebení a ischemie (nedokrvení).

Mezi přispívající rizikové faktory patří také ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt nebo vysoký krevní tlak.

Problémem je i změna velikosti dutiny srdce, kdy geometrické nepoměry negativně působí na funkčnost chlopní. Tak je to například při kardiomyopatii.

V dnešní době má prvenství právě degenerativní proces, kdy ukládání vápníku a fibrotizace zhoršuje funkční vlastnosti chlopní.

Onemocnění chlopní ovšem může mít také jiné příčiny.

Shrnutí příčin chlopenních vad:

• vrozené defekty a vady
• degenerativní změny a ukládání vápníku a fibrotizace chlopní
• zánětlivá onemocnění
  • revmatická horečka
  • endokarditida – zánět vnitřní výstelky srdce, a tedy i chlopní
    • bakteriální endokarditida
• revmatoidní artritida
• systémová, autoimunitní a revmatická onemocnění
  • záněty kloubů, páteře
    • ankylozující spondylitida - Bechtěrevova nemoc, axiální spondylartritida
  • záněty střeva, například ulcerózní kolitida
  • systémový lupus
• Marfanův syndrom
• úrazy hrudníku
• disekce aorty
• myxom a nádory srdce

Rizikové faktory, které mohou vést k problému:

• vysoký věk
• prodělané a neléčené infekce, hlavně dýchacích cest a krčních mandlí
• srdeční onemocnění, jako je ischemická choroba
  • srdeční selhání
  • infarkt myokardu
  • zvětšení srdce a kardiomyopatie
• vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol
• cukrovka
• jiná metabolická onemocnění
• radioterapie v oblasti hrudníku
• kouření
• obezita
• nedostatek pohybové aktivity
• familiární zátěž
• vrozené srdeční vady
• sexuálně přenosné onemocnění

Při onemocnění srdečních chlopní se vyskytují hlavní příznaky. Mezi ty patří únava, dušnost a bolest na hrudi. Tyto tři příznaky mohou doplňovat také ostatní.

Příznaky vyskytující se při chlopenních vadách patří:

1. únava
2. dušnost, hlavně při aktivitě
3. bolest na hrudi
4. srdeční šelesty, hodnotí lékař při poslechu srdce fonendoskopem
5. bušení srdce, pocit chvění srdce (palpitacearytmie), poruchy srdečního rytmu
6. závratě
7. mdloby, synkopa, kolaps, krátkodobá ztráta vědomí
8. častá bolest hlavy
9. otok končetin

Srdeční šelest může být příznakem onemocnění chlopní.
Jenže...

Šelest se vyskytuje také u dětí, mladých, sportovců či těhotných.
Jedná se o nezávažný šelest, který není příznakem onemocnění.

Tabulka znázorňuje typické příznaky podle formy onemocnění

Při onemocněních chlopní je riziko tvorby krevních sraženin v srdci. Tyto sraženiny se mohou uvolnit. Následně putují v cévách jako embolus.

Závažnou komplikací je cévní mozková příhoda.

Vysoké riziko v pozdějším stádiu nastává z důvodu vzniku arytmií či zastavení srdeční činnosti a smrti.

Při diagnostice se jako hlavní metoda určení chlopenních vad využívá vyšetření poslechem.

Lékař fonendoskopem dokáže podle místa a charakteru srdečního šelestu určit možný problém.

Srdeční šelest nejčastěji způsobují právě onemocnění chlopní.

Kontrakce myokardu a uzavírání chlopní mají svůj typický zvuk. Při zúžení chlopně nebo její nedovíravosti vzniká změna proudění krve, slyšitelná jako šelest.

Následně se hodnotí systolický nebo diastolický šelest. Určuje se podle intenzity, a to od nejslabší 1 po nejsilnější 6. Při stupni 1 je těžko slyšitelný a v případě 6 je slyšitelný i při oddálení fonendoskopu od hrudi.

Hodnotí se také jiné vlastnosti šelestu.

Neškodný šelest

Vyskytuje se často u dětí a v dospělosti vymizí.

Jde o zvuk, který vytváří proudící krev při tření o stěny srdce a cévy. Je to systolický šelest (při kontrakci srdečního svalu) a má nízkou intenzitu.

Dětský lékař ho dokáže dobře odlišit od patologických šelestů.

Vyskytuje se přibližně u 80 % dětí.

Popisuje se několik typů nezávažných šelestů.

V případě pochybností se samozřejmě provádějí vyšetření k vyloučení onemocnění.

Ostatní diagnostika

Následně se odebírá anamnéza a provádí se fyzikální vyšetření. Doplňuje se RTG hrudníku, EKG, ECHO, případně katetrizaci vyšetření, MRI či zátěžový test.

Průběh onemocnění závisí na rozsahu poškození chlopní. Čím větší je rozsah, tím závažnější jsou projevy.

V některých případech se v začátcích nemusí vyskytnout žádné potíže. Popisuje se, že onemocnění probíhá bezpříznakově (asymptomaticky).

Postupem času se přidruží únava, zvýšená vyčerpatelnost. Bolest hlavy, závratě či mdloby bývají symptomy nedostatečného prokrvení mozku.

Fyzická aktivita způsobí výraznou slabost, závratě, opakované mdloby, dušnost či bolest na hrudi.

Srdce dokáže tyto vady kompenzovat pouze určitou dobu. Přizpůsobení se má své hranice. Je ovlivněno druhem onemocnění a rychlostí nástupu.

Pravá strana srdce je slabší ve srovnání s levou.
Selhává dřív.
Při selhání funkce levé komory se v blízké době může přidružit i selhávání pravého srdce.

Selhání funkce se následně projeví otokem plic nebo otokem končetin. Nesnášenlivostí fyzické zátěže, ztíženým dýcháním a ostatními příznaky.