Co je malárie, jak se přenáší a jaké jsou její příznaky?

Malárie je onemocnění způsobené parazity rodu Plasmodium a projevuje se akutní horečkou.

Nemoc přenáší samička komára Anopheles.

Malárie je život ohrožující onemocnění vyskytující se především v tropických zemích, ale není neobvyklé ani v Evropě.

Onemocnění je léčitelné a lze mu předcházet. Bez léčby může přejít do těžké formy, která je smrtelná.

Nejvíce ohroženi jsou kojenci a děti do 5 let, těhotné ženy a pacienti s oslabenou imunitou a HIV.

Výskyt malárie

Malárie se vyskytuje především v tropech a subtropech.

Malárie se vyskytuje v Africe (Nigérie, Uganda, Mosambik), jižní a jihovýchodní Asii, Střední a Jižní Americe, Karibiku, Oceánii a na Středním východě.

Nejnebezpečnější je typ Plasmodium falciparum známý jako tropická malárie. Je životu nebezpečný a vyskytuje se v tropické Africe, Asii, Amazonii a jižním Pacifiku.

V některých oblastech s častým výskytem malárie si obyvatelé vytvářejí částečnou imunitu, která snižuje riziko vážného onemocnění.

Malárii do ostatních oblastí většinou přivážejí cestovatelé, kteří se malárií nakazili v zahraničí.

Přečtěte si také:

• Očkování, jeho význam před cestou do zahraničí? + Zahraniční infekce
• Komáří štípance: Podle čeho si vybírají oběti a jak se lze chránit?

Je možný přenos malárie z člověka na člověka?

Ne. Přenos malárie není možný z člověka na člověka, jako je tomu u chřipky. Přenos není možný kontaktem s nakaženou osobou ani pohlavním stykem.

K přenosu malárie může kromě kousnutím komára dojít také těmito způsoby:

• Z nakažené matky na její nenarozené dítě
• Po přijetí infikované transfuze, což se stalo v minulosti
• Použitím infikované jehly

Životní cyklus původce malárie

Parazit Plasmodium prochází během rozmnožování zajímavým a složitým cyklem, který vyžaduje dva hostitele.

Jedním hostitelem je člověk, kde probíhá asexuální část cyklu. Druhým hostitelem je samice komára Anopheles, kde probíhá sexuální cyklus.

Asexuální cyklus začíná kousnutím a krmením se lidskou krví.

Při komářím kousnutí se do těla dostanou prostřednictvím komářích slin sporozoiti, kteří zůstávají v místě kousnutí 10 až 15 minut po kousnutí. Přibližně za 30 až 60 minut jsou dále přeneseni krví do jater.

V játrech se začnou zakulacovat, dělit a vytvářet tak schizonty. To trvá 6 až 15 dní.

V dalším cyklu schizonty praskají. Do krve jsou vyplavovány merozoity a napadají erytrocyty. S jejich vyplavením přichází malarický záchvat.

Po napadení erytrocytů dochází u merozoitů k nepohlavnímu rozmnožování a vývoji nezralých trofozoitů. Ti později dozrávají a stávají se dospělými.

Následně se z nich vyvinou schizonty naplněné merozoity. Pokud se červená krvinka naplní schizonty, praskne a merozoity se opět dostanou do krve. Tato část se nazývá erytrocytární schizogonie.

Po několika takových cyklech se po napadení erytrocytů cyklus zastaví. Místo schizontů se změní na gametocyty, které zůstávají v erytrocytech a nerozpadají se.

Po kousnutí komárem a nakrmení se jím jsou tedy nasáty krví. Pokud po určité době zůstanou v krvi, rozkládají se.

Gametocyty se dělí na samčí a samičí.

Sexuální cyklus

Nastává po nasátí krve nakaženého člověka komáří samicí a jejím strávení. Sexuální formy gametocytů se tak dále rozmnožují.

Pokud komár kousne člověka v době, kdy jsou gametocyty stále v krvi, nedochází k rozmnožování parazita a k dalšímu přenosu infekce.

V opačném případě po požití infikované krve dochází ve střevě komára ke gametogenezi. Samičí gametocyty se dělí a mění se v makrogamety. Samčí gametocyty dozrávají a následně tvoří mikrogamety.

Následným splynutím makrogamet a mikrogamet vzniká zygota. Zygota se za 18-24 hodin přemění na červovitou ookinetu. Ta následně pronikne do střeva komára a na jeho povrchu se vytvoří oocysta.

Po jejím prasknutí jsou sporozoiti vyplavováni do krevního oběhu putujícího tělem komára. Dostávají se tak do jeho slinných žláz. Po kousnutí člověka tak infikují jeho krev, čímž se dokončuje jejich složitý cyklus.

Jaký je cyklus přenosu malárie komáry?

Neinfikovaný komár se může nakazit tím, že se živí krví člověka s malárií.

Přenos parazita z infikovaného komára může přenést bakterie na člověka po kousnutí.

Jakmile se bakterie dostanou do těla člověka, putují do jater. Tam mohou ležet v klidovém stavu až jeden rok.

Dospělí parazité opouštějí játra a infikují červené krvinky. Následně se objeví příznaky malárie.

V době, kdy se objeví první příznaky, může člověka kousnout neinfikovaný komár. Komár se v takovém případě nakazí se a přenese malárii na další lidi. 

Onemocnění malárií přenáší samička komára Anopheles.

Existuje více než 400 druhů komárů rodu Anopheles. Přibližně 40 z nich přenáší onemocnění malárií.

Komár potřebuje ke svému vývoji vodu. Nezáleží na tom, zda se jedná o vodu stojatou, tekoucí, sladkou,nebo slanou. Samička tohoto druhu komára má dosah přibližně 1,5 kilometru a díky silným větrům se může vyskytovat na různých místech.

Člověk jako hostitel obstojí pouze u 5 druhů Plasmodium.

Plasmodium vivax

Jeho výskyt je téměř ve všech oblastech s výskytem malárie. Až 43 % případů onemocnění je způsobeno tímto druhem.

Průběh infekce je mírný a obvykle neohrožuje lidský život.

Západoafričané jsou vůči tomuto typu malárie rezistentní.

Plasmodium falciparum

Vyskytuje se v tropických a subtropických oblastech. Je nejrozšířenějším a také nejnebezpečnějším původcem malárie, který nejčastěji způsobuje smrt.

Plasmodium malariae

V subtropech a mírném pásmu se vyskytuje vzácně. Způsobuje asi 7 % případů malárie.

Plasmodium ovale je nejčastější v tropické Africe. Jedná se o málo rozšířený druh.

Plasmodium knowlesi se nejčastěji vyskytuje v jihovýchodní Asii a Indonésii. 'Hlavním hostitelem jsou makakové. Mohou ho přenášet komáři, kteří kousnou makaka a poté člověka. To je ovšem vzácné.

V některých oblastech je riziko onemocnění vyšší a může se lišit v závislosti na ročním období. Nejvyšší riziko je v tropických oblastech v období dešťů.

Prevence malárie

Malárie je jednou z nejčastějších smrtelných infekcí u dětí mladších 5 let.

V Keni, Ghaně a Malawi bylo v roce 2019 zavedeno očkování dětí.

Existuje vakcína Mosquirix proti malárii, kterou způsobuje nejnebezpečnější bakterie Plasmodium falciparum.

Vakcína je určena pro oblasti s vysokým výskytem malárie za účelem imunizace dětí ve věku od 6 týdnů do 17 měsíců. Vakcína je účinná v prevenci, ale její účinnost klesá po jednom roce od očkování.

Preventivní opatření proti malárii

• Preventivní užívání léků před cestou. Před cestou do tropických oblastí s výskytem malárie je možné užívat léky před cestou, během cesty a po návratu z cesty.
• Postelové sítě, které jsou ošetřeny insekticidy
• Očkování dětí žijících v oblastech s vysokým výskytem malárie
• Ochranné oblečení, zakrytí kůže oděvem, košile s dlouhými rukávy, dlouhé kalhoty zastrčené do ponožek
• Používání repelentů na tělo a také na oblečení

Přečtěte si také:

• Kousnutí hmyzem: Může být smrtelné? Jaká je první pomoc?
• Zájem o ambulanci pro cizokrajné choroby a cestovní medicínu roste
• Plánujete dovolenou? Které léky byste si neměli zapomenout přibalit?

Po kousnutí infikovaným komárem se první příznaky objeví do 10 až 15 dnů.

Mezi příznaky, které mohou být mírné a hůře rozpoznatelné, patří:

• Horečka
• Únava
• Zimnice
• Bolest hlavy
• Bolest svalů
• Zvracení
• Průjem
• Kašel
• Diskomfort
• Rychlé dýchání
• Zrychlený puls

Příznaky často připomínají chřipku.

Lidé žijící v oblasti s výskytem malárie a s vytvořenou částečnou imunitou mohou prodělat malárii bez příznaků.

Malarický záchvat

Malarický záchvat má obvykle tři fáze.

První fáze zimnice

• Objeví se pocit chladu se zimnicí
• Kůže je bledá, suchá
• Modré zbarvení prstů a rtů
• Bolest hlavy
• Malátnost
• Bolest zad a končetin
• Hučení v uších
• Bolest břicha a mírný průjem
• Teplota stoupne na 39-41,5 °C během 15 minut až 2 hodin

Druhá fáze horečky

• Horečka s pocitem horka
• Suchá a horká kůže
• Pokles krevního tlaku
• Zrychlený puls a dýchání
• Neklid
• Dezorientace až delirium
• Délka trvání horečky závisí na infekčním agens, ale obvykle se pohybuje od 2 do 6 hodin

Třetí fáze poklesu teploty s pocením

• Pokles teploty a silné pocení
• Pocit vyčerpání
• Pocit úlevy až euforie
• Únava
• Často člověk usne a cítí se dobře až do dalšího záchvatu

Delší průběh nebo opakující se infekce mají mírnější průběh.

Příznaky podle typu malárie

Malaria ovale, malaria tertiana - třídenní zimnice.

Způsobuje ji Plasmodium vivax.

Inkubační doba 12-18 dní až několik měsíců.

První 2-4 dny dochází k nepravidelnému výskytu horečky.

Později dochází k ustálení záchvatů s nástupem přibližně každých 48 hodin.

Příznaky

• Záchvaty vzestupu horečky
• Nevolnost, zvracení
• Horečka na rtu
• Zvětšení sleziny

Malaria quartana - čtyřdenní zimnice

Původcem je Plasmodium malariae.

Inkubační doba je 18-42 dní.

• Záchvaty jsou častější v odpoledních hodinách
• Silnější zimnice
• Méně výrazná anémie
• Výrazné zvětšení sleziny
• Komplikace s ledvinami

Malaria tropica - maligní terciána

Patří k nejzávažnějším druhům malárie. Až 25 % nakažených osob umírá do 2 týdnů od propuknutí nemoci.

Původcem je Plasmodium falciparum.

Inkubační doba 18-24 dní.

Infekce začíná příznaky:

• Deprese
• Bolest hlavy, končetin, zad
• Průjem
• Nevolnost, zvracení
• Pocit zimnice
• Zpomalení krevního oběhu

Horečka se nemusí objevit na začátku onemocnění. Po jejím nástupu je nepravidelná nebo naopak stálá.

Při vzestupu teploty nad 42 °C upadá pacient do kómatu a dochází k neurologickému poškození.

Komplikace, které mohou nastat:

• Glomerulonefritida - zánětlivé onemocnění glomerulů ledvin
• Těžká malarická anémie - závažná chudokrevnost
• Plicní edém - voda na plicích
• Cerebrální malárie - mozková malárie doprovázená závratěmi až kómatem
• Malarická hemoglobinurie - přítomnost krve v moči
• Hypoglykémie - nízká hladina cukru v krvi

Úspěšná léčba závisí na včasné diagnóze malárie.

Pro správnou diagnózu je důležitá anamnéza se zaměřením na cestovní anamnézu a vzpomínky na komáří štípnutí. Je důležité získat informace o tom, jak se nemocný chránil před komářím štípnutím.

Malárie se diagnostikuje pomocí testu na určení parazitů, kteří onemocnění způsobili.

Mikroskopické vyšetření

Vyšetření se provádí mikroskopicky, krevním nátěrem a rychlými diagnostickými testy. Krevní nátěr se provádí každých 12-24 hodin nebo ve fázi vysoké horečky.

Hrubá kapka - na skleněné sklíčko se kápnou tři kapky krve ve tvaru trojúhelníku, které se spojí a nechají zaschnout. Po zaschnutí lze krev prohlížet ve světelném mikroskopu.

Tenký nátěr - provádí se bezprostředně po odběru krve rozetřením krve v tenké vrstvě na sklíčko.

K potvrzení malárie se provádějí také speciální diagnostické metody:

• Fluorescenční mikroskopie - výhodou je, že výsledky lze získat rychle
• QBC - centrifugační metoda s mikrohematokritem
• RDT - imunochromatografická metoda - výsledek do 15-30 minut
• ELISA - rychlá metoda s možností použití v terénu
• LDH - důkazní test laktátdehydrogenázy - používá se ke sledování úspěšnosti léčby
• PCR - k detekci druhů parazitů

Těžký průběh malárie může u dospělých způsobit selhání vnitřních orgánů. U dětí často způsobuje anémii, respirační potíže, poškození mozku.

Průběh malárie obvykle začíná několik týdnů po kousnutí v podobě únavy, horečky a zimnice. V některých případech bakterie malárie přetrvává v těle až rok.

Malárie může mít také průběh malarických cyklů začínajících zimnicí, třesavkou s nástupem vysoké horečky. Člověk se začne potit a poté nastupuje pokles teploty na normální hodnoty.

Osoby, které jsou nejvíce ohroženy těžkým průběhem malárie, jsou:

• Malé děti
• Starší dospělí
• Těhotné ženy a nenarozené děti
• Cestovatelé z oblastí, kde se malárie nevyskytuje

Malárie může být smrtelná.

Mírnější formy malárie mohou v těle přetrvávat roky a vracet se, což způsobuje recidivy.

Těhotenství, porod a kojení

Těhotným ženám se nedoporučuje cestovat do zemí s vysokým rizikem výskytu malárie. Malárie je pro těhotné ženy mnohem závažnějším onemocněním než pro ženy, které těhotné nejsou.

Může způsobit vážné problémy v těhotenství v podobě předčasného porodu, potratu nebo narození mrtvého dítěte.

Pokud nelze cestu odložit a jste nucena vycestovat, je nezbytné zahájit chemoprofylaktický režim. Ani ten však nezaručuje úplnou ochranu.

Kojení a užívání antimalarik

Léčiva se v určitém množství vylučují také do mateřského mléka.

Pokud užíváte antimalarika, určitá dávka přejde mateřským mlékem i do těla vašeho dítěte. Tato dávka není považována za škodlivou.

O bezpečnosti užívání některých antimalarik však není dostatek informací. Proto se nedoporučují ženám, které kojí děti s hmotností nižší než 5 kg.

Kojením a užíváním antimalarik se část léku dostane do mléka. Je to ale malé množství, které vaše dítě dostatečně neochrání před malárií.