Štípnutí hmyzem: Může být smrtelné? Jaká je první pomoc?

Brouci, pavouci, komáři a jiné druhy hmyzu umí být pěkně otravné. Kromě toho způsobují štípance, alergie, onemocnění jako borelióza nebo encefalitida. Některá štípnutí, resp. kousnutí mohou vést i k smrti.

Druhy hmyzu a co od nich lze očekávat

Hmyz (latinsky insecta) patří do podskupiny bezobratlých (mezi bezobratlými jsou i pavouci, štíři, stonožky aj.). Je to živočich, který má ve zvířecí říši více než poloviční zastoupení.

Článkované tělo hmyzu je obaleno exoskeletem (pevný vnější plášť) a skládá ze tří nosných částí. Základní stavba jejich organismu se skládá z hlavy, hrudi, hýždí a mají tři páry nohou. Disponují tykadly a většina z nich (ne všechny druhy) má křídla, tedy jsou schopni létat.

Můžeme ho nalézt v každém koutě naší planety. Nachází se v lesích, stepních oblastech, pouštích, vodě (několik druhů obývá oceány). Pohybuje se chůzí, dokáže skákat a plavat. Nejčastěji však na hmyz narážíme, když přelétá vzduchem.

Základní dělení hmyzu

Hmyz lze rozdělit do čtyř kategorií, a to podle jeho vztahu k člověku a společnosti jako takové. Některé druhy mají pro nás význam, dokonce pravidelně využíváme jejich produkty ať už v domácnosti, nebo v kosmetice.

• indiferentní hmyz – Řadíme sem více než 99 % druhů hmyzu. Vyznačují se tím, že nejsou pro člověka a přírodu ani užitečné, ani škodlivé. To neznamená, že nemohou být dotěrné a otravné.
• užitkový hmyz – Tento druh hmyzu vyrábí určitý produkt, který je pro člověka důležitý. Použít lze v domácnosti, v kuchyni, v kosmetice. Účinky některých výsledných produktů mají dokonce pozitivní až léčivý vliv na člověka, a proto se využívají také v medicíně.
  • Nejčastěji se jedná o med či propolis, které mají blahodárné účinky na zdraví. Využít lze i vosk na výrobu svíček, karmín jako červené potravinářské barvivo, hedvábí nebo šelak na výrobu nátěrů.
• užitečný hmyz – Patří sem skupina okřídlených, kteří svojí prací celkově pozitivně ovlivňují život na zemi, a to opylováním květin a rozšiřováním rostlinné říše. Některé druhy ovlivňují kvalitu půdy, ničí uhynulé organismy, dokonce přispívají ve zkvalitňování vod jejich čištěním.
• škodlivý hmyz – Oproti užitečnému hmyzu se tyto druhy podílejí na ničení flóry. Napadají některé rostliny, požírají je, čímž zamezují jejich růstu a přispívají k jejich vyhynutí. Škodí samozřejmě i ostatním zvířatům lidem.
  • Sem řadíme například parazity nebo hmyz, který svým kousnutím či bodnutím způsobuje zhoršení zdravotního stavu člověka.
  • Může se jednat o alergickou reakci, anafylaxi nebo přenos různých i závažných onemocnění, jako je například malárie, mor, žlutá zimnice, horečka dengue, japonská encefalitida či zika virus.

Základní identifikační znaky štípanců

Některé druhy mají žihadlo, například včely, vosy, sršně nebo komáři, a po napadení bodají. Jiné mají kusadla a vyznačují se kousnutím, jako jsou pavouk či klíště.

Každopádně ať už se jedná o bodnutí, nebo kousnutí, může dojít ke svědění, zarudnutí, bolestivosti a v některých případech i k závažnějším problémům. Podle vzhledu štípance či kousance můžeme někdy určit, o jaký druh hmyzu nebo členovce se jedná.

Štípnutí komárem

Na světě snad neexistuje člověk, kterého by neštípl komár. Jeho štípanec vypadá jako malý zarudlý hrbolek. Většinou nacházíme na těle více štípanců současně a nejsou vedle sebe v těsné blízkosti.

Pupínek se vyznačuje především svěděním. Čím více štípanec škrábeme, tím se svědění stupňuje.

Štípnutí včelou a vosou

Každý, koho štípla včela nebo vosa, určitě ví, že její bodnutí je bolestivé. Poštípaná část těla je bolestivá, rána a její okolí je zarudlé s lokálním otokem. Ve středu pupenu lze pozorovat žihadlo, které po útoku zanechávají.

Někdy chybí a je tam jen ranka ve tvaru bílé tečky, ve které se dříve nacházelo.

Štípnutí sršněm

Sršeň je mnohem větší než včela, ale zároveň i inteligentnější a méně agresivní. Pokud se k němu nepřibližujeme a neprovokujeme, nemá ve zvyku zaútočit. Jeho štípnutí je velmi bolestivé a podobné jako po štípnutí včelou a vosou.

Rozdíl je ve velikosti otoku. U sršňů je otok větší, bolestivější, na dotek tvrdší a přetrvává i několik dní.

Štípnutí mravencem

Na světě existuje kolem 12 430 druhů mravenců. Štípnutí se může v několika bodech lišit podle druhu. Například mravenec faraonský (červený) má vyvinuté obranné žihadlo.

Většinou se jedná o lokální zarudnutí. V místě štípnutí se může objevit hnis nebo malý puchýřek. Vzhledově připomíná akné s hnisem uprostřed vyrážky.

Kousnutí pavoukem

Pavouk nemá žihadlo, ale kusadla. Proto jeho kousnutí vypadá trošku jinak. Po kousnutí člověk pocítí bolest. Stupeň bolesti je individuální odvíjející se od druhu a velikosti pavouka a od prahu bolesti člověka. Místo kousnutí zčervená, je citlivé, bolestivé a svědí. Lze pozorovat dvě tečkové ranky po kusadlech.

Rozdíly a ohrožení života závisí na tom, zda se jedná o běžný a neškodný druh pavouka, nebo exotický (černá vdova, stepník, zápřednice...).

Štípnutí blechou

Blecha patří mezi bodavě savý hmyz. Štípnutí blechou je častější u zvířat, ale neubrání se mu ani člověk. Štípance jsou mnohočetné, většinou seskupené těsně vedle sebe. Jsou malé, červené, mírně vystouplé nad povrch kůže.

Uprostřed se nachází malá krvavá tečka. Patří mezi nejsvědivější štípance vůbec.

Kousnutí štěnicí

Kousnutí štěnicí nejsou až tak častá.

Vyskytují se většinou u lidí s nižším hygienickým standardem. Štěnice často obývají teplé a vlhké prostředí jako například matrace.

Zanechávají po sobě načervenalé štípance, které jsou podobné těm od komára, ale nacházejí se v těsné blízkosti u sebe. Jelikož štěnice sají krev, tak je nejčastěji nacházíme na místech, kde je kůže tenčí (zápěstí, podkolenní jamka, kotníky, slabiny).

Štípance se objevují během noci a velice svědí.

Štípnutí klíštětem

Klíšťata jsou velmi rozšířeným hmyzem. Štípanec od klíštěte nezpůsobuje problémy. Je to jen mírně zarudlé místo.

• Klíště - jaké nemoci přenáší? Není to jen borelióza. Jak hledá a drží se hostitele?
• Jak se zbavit klíštěte správně a bezpečně? 6 důležitých kroků

Pokud místo štípnutí otéká, je klíště nakažené. Nebezpečí spočívá v žaludečním sekretu samotného klíštěte. Pokud je klíště infikované, může člověka nakazit boreliózou a případně encefalitidou.

Závažná anafylaktická reakce

Každý druh hmyzu, který štípe, kouše či bodá, vylučuje do těla člověka buď sliny, žaludeční obsah, či jed. U každého jedince, který je na nějakou složku výměšku přecitlivělý, může vzniknout alergická reakce.

Častý výsev ve formě kopřivky vzniká po štípnutí štěnicí, dokonce se vyskytuje na těle souběžně. Těžší alergické reakce vznikají například po štípnutí včelou. Dochází k těžké anafylaktické reakci, která bez poskytnutí okamžité pomoci končí smrtí.

Anafylaxe je odpovědí organismu na cizorodou látku. Projevuje se rychlým nástupem (téměř okamžitě nebo během pár minut od štípnutí), bouřlivým průběhem se závažnou prognózou.

Projevuje se výsevem po těle, zarudnutím a otokem. Otok se rychle šíří na obličej a krk. Pacient si začíná stěžovat na poruchy dýchání, protože otékají i dýchací cesty. Tvář začíná modrat a dusí se.

Méně často se vyskytuje zvracení, případně průjem. Akce srdce je rychlá, tlak krve se snižuje. Dochází ke kolapsu a ztrátě vědomí. Nemocný umírá na zadušení.

Cizokrajný hmyz a rizika

Hmyz je přenašečem závažných infekčních onemocnění. V našich podmínkách známe třeba boreliózu nebo meningitidu přenášenou klíštětem. V tropických a subtropických oblastech, hlavně v době dovolených, však můžeme narazit i na vážnější onemocnění.

Jedná se hlavně o malárii vyvolanou prvky z rodu Plasmodium. Přenašečem je komár Anopheles. Komáři přenášejí i onemocnění, jako je žlutá zimnice nebo zika virus, při kterém se rodí děti s mikrocefalií (nevyvinutá hlavička).

Nebezpečný je také mor, který přenášejí blechy potkanů. Vyskytuje se hlavně v chudších dovolenkových oblastech s nízkým hygienickým standardem.

Před vycestováním do zahraničí je třeba si zjistit, která onemocnění jsou specifická pro danou oblast, do které se chystáme vycestovat, a zvážit očkování před vycestováním.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Jak se chránit před hmyzem

Ochrana před hmyzem je různá podle toho, kde se nacházíme. Domovy jsou většinou vybaveny síťkami na oknech, aby hmyz nevletěl dovnitř a nemohl nadělat škody. Podobné síťky jsou také na dveřích balkonů a teras.

Samozřejmě je důležitý i hygienický standard. Pokud je nízký, hrozí nám zamoření například štěnicemi.

Ti, co mají doma pravidelně drobky po zemi, asi vědí, jak těžké je zbavit se mravenců různými postřiky proti hmyzu. Na komáry existují svíčky s vůní citronella, která jim vadí.

Podobné jsou elektronické, ultrazvukové odpuzovače do zástrčky. Spreje proti hmyzu jsou účinné, ale do čerstvě vystříkané místnosti nesmíme nějaký čas vstupovat ani my.

Podle jedné vědecké studie se prokázalo, že hmyz negativně reaguje na vibrace. Možná to postřehli ti, kteří usínají při hudbě. Pokud rádio či magnetofon hraje, neslyšíte zabzučet ani jednoho komára. Začnou se objevovat, až když ho vypnete.

Samozřejmě zařízení musí být v těsné blízkosti člověka.

Zajímavé:
Jak si vycvičit svého komára: V jedné vědecké studii se tým biologů zabýval zkoumáním, jak se zbavit komárů. Zjistili při tom, že komár se dá "vycvičit". Komár je schopen pomocí dopaminových receptorů rozlišovat pachy. Komára je nejprve třeba nalákat. Pokud si zapamatuje pach oběti, působí se na něj vibracemi. To znamená, že komár si tento pach zapamatuje negativně a bude se mu v budoucnu vyhýbat.

V přírodě je to už o něco komplikovanější. Chceme-li se vyhnout hmyzu, používáme různé repelenty. Repelenty jsou spreje, které mají svoji specifickou vůni odpuzující komáry, klíšťata a moskyty.

Specifický typ ochrany proti kousnutí včelou znají včelaři. Jedná se o ochrannou kombinézu, ochranné rukavice, ochranné klobouky, ochranné kukly a ochranné závoje. Ty chrání včelaře před rizikem mnohočetného štípnutí včelou.

Pokud kdokoli pracuje s tímto bodavým hmyzem bez ochranných pomůcek, sám se vystavuje smrtelnému riziku.

Pomoc při bodnutí hmyzem

Ošetřit štípanec není složité. Ve většině případů stačí běžné přípravky z lékárny ke zmírnění svědění, bolesti a otoku. Při lokálním zarudnutí nebo místní kopřivce je vhodný fenistil, který mírní alergické projevy.

Na internetu naleznete také stovky domácích rad a postupů. Jiný postup je při závažné anafylaktické reakci nebo při štípnutí jedovatým hmyzem.

První pomoc při běžném štípnutí bez závažnější reakce

1. vyndat žihadlo, případně vytáhnout klíšťata (obojí pinzetou, ne prsty)
2. očistit štípanec čistou, studenou vodou (bolestivé štípance i tvrdým alkoholem)
3. chladit postižené místo (led zabalený v sáčku i případně v čistém hadříku – zmírňuje otok, bolest i svědění)
4. natřít ichtyolem, při kopřivce fenistilem nebo jiným antialergickým krémem z lékárny (pokud nemáte, použijte ocet, tvrdý alkohol)

První pomoc při alergické reakci – anafylaxi

V případě závažné alergické reakci je třeba jednat rychle. Stav se rychle vyvíjí, progreduje a pacientovi hrozí smrt. Lidé, kteří vědí, že jsou alergičtí na štípnutí například včelou nebo sršněm, mají doma epipen.

Epipen je speciální pero, které obsahuje epinefrin (adrenalin). Je třeba rozlišovat, zda je pero určeno pro dospělého, nebo dítě. Dětské epipeny obsahují 0,15 mg epinefrinu, pera pro dospělé až 0,30 mg.

Speciální pera jsou určena k bezodkladné první pomoci pro alergiky při těžké reakci. Pokud pacienta poštípe včela a on začne otékat, dusit se nebo případně modrat, je třeba mu okamžitě píchnout epipen do stehna i přes oděv.

Jak správně píchnout epipen:

• epipen vyjmeme z krabičky
• odstraníme bezpečnostní pojistku (je to napsáno i v návodu)
• odstraníme kryt
• přiložíme pero na vnější část stehna, asi v horní třetině ve směru šipky (šipka směřuje ke stehnu a je zakreslené na epipenu)
• pero přitlačíme co nejvíce ke kůži
• zmáčkneme a pár vteřin podržíme (lék se musí dostat do svalu)

První pomoc po aplikaci adrenalinu

• poloha v polosedě pro ztížené dýchání (při bezvědomí na zádech s hlavou v záklonu, případně stabilizovaná na boku)
• uvolníme těsný oděv kolem krku a pasu
• zajistíme přísun vzduchu (otevřeme okno)
• chladíme postiženou část, čímž zmírňujeme prokrvení v dané oblasti a zpomalujeme šíření jedu v krevním oběhu
• chladíme i oblast krku, rtů a jazyka při vzniku otoku (led mírní otok a zpomaluje uzavření dýchacích cest a zadušení)
• zbytek těla pacienta přikryjeme
• nepodáváme tekutiny, jídlo, cigarety
• voláme sanitku, v případě změny stavu pacienta voláme záchrannou službu pro další instruktáž