Spondylartritida: Bolest kvůli zánětu zad a kloubů rukou i nohou?

Poškození navíc zasahuje také úpony šlach. Nejzávažnějším stavem je progrese onemocnění až do stádia ankylózy, tedy ztuhnutí páteře.

Ztuhnutí páteře následkem spondylartritidy se označuje již jako:
Ankylozující spondylartritida nebo také Bechtěrevova nemoc (morbus Bechtěrev).

Spondylartropatie, jak se jinak označuje progresivní zánět páteře a kloubů, slučuje několik specifických onemocnění. Ty mají společné znaky, avšak i určité odlišnosti.

Artritidy se spondylitidou = spondylartritidy. 

Spondylartritida je revmatické zánětlivé onemocnění páteře a periferních kloubů (kloubů končetin). Zahrnuje několik subtypů.

Chcete vědět více o spondylartritidě?
Jaké má příčiny?
Jak se projevuje?
A ve zkratce o léčbě?
Čtěte s námi dál.

Co je to spondylartropatie a jak se rozděluje

Spondylartritida = chronické revmatické zánětlivé onemocnění páteře a periferních kloubů.

Spondylartritidy zasahují páteř, hlavně v jejím spodním úseku, a to v bedrech a křížové oblasti. K nejvíce nepříznivému poškození dochází na úrovni spojení páteře a pánve. To se označuje jako sakroiliakálního kloub.

Zánět tohoto kloubu se odborně nazývá jako sakroileitida.

Revmatický proces škodí axiálnímu skeletu i periferním kloubům.

• axiální skelet = osový = páteř
• periferní klouby = klouby končetin, jako jsou ramena, lokty, kyčle, kolena, kotníky či drobné klouby ruky a nohy

Podle toho, které poškození převažuje, se i dělí na axiální spondylartritidu nebo periferní formu.

Axiální spondylartritida / periferní spondylartritida

Negativní vliv na tyto oblasti mají jednotlivé formy spondylartritidy společný.

Navíc se vyznačují i přidružením ostatních zdravotních komplikací. Ty mohou dosahovat na spojovací tkáně napříč celým organismem.

Revma tak zasahuje i oči, kůži, cévy, srdce, ale také i střevo a trávicí systém obecně.
Z toho plynou další zdravotní rizika.

Spondylartritida je rozdělená na několik podtypů, jak uvádí tabulka

Tato onemocnění mají společné znaky:

• jde o revmatické zánětlivé onemocnění
• nepřítomnost revmatoidního faktoru = séronegativa a nepřítomnost revmatických uzlů
• častá oligoartritida - zánět maximálně 4 kloubů, současně může být spojena s daktylitidou (otokem prstů klobásového typu)
• sakroileitida a spondylartritida - zánět sakroiliakálních kloubů a páteře
• familiární výskyt a souvislost s markerem HLA-B27
• mimokloubní projevy, které se týkají očí, kůže, sliznic, srdečně-cévního či trávicího systému

Protože při těchto onemocněních není pozitivní revmatoidní faktor, označují se také jako séronegativní spondylartritida.

Onemocnění postihuje hlavně mladé lidi, a to už ve věku od 20. do 40. roku života. V zasažení pohlaví není zásadní rozdíl.

Dlouho může probíhat nepozorovaně, nespecificky, na základě čehož je možné nesprávné či pozdní diagnostikování. A přitom časné odhalení a včasná léčba hrají významnou roli.

Při revmatických onemocněních má včasné diagnostikování v spojitosti s léčbou velký význam.

Rizikový vliv má přítomnost pozitivity genu HLA-B27. Ne u každého člověka s jeho přítomností se ovšem vyvine revmatické onemocnění.

Přitom se uvádí, že je vyšší riziko vypuknutí v případě, pokud někdo z rodinných příslušníků má tento marker pozitivní.

Příkladem je také současný zánět střeva a kloubu při pozitivitě HLA, jak je tomu u Crohnovy nemoci či ulcerózní kolitidy. Tento subtyp spondylartritidy se označuje jako enteropatická spondylartritida.

Uvádí se, že celosvětová prevalence spondylartritidy je přibližně 0,5 až 1,9 %.

Ke genetickému základu se přidávají i vnější faktory. Příkladem v tomto případě je prodělání infekce, kterou způsobil nějaký patogen – bakterie, virus, často i chlamydie. Přítomnost tohoto spouštěče u predisponovaného člověka nastartuje rozvoj choroby. A toto platí v případě reaktivní spondylartritidy.

Revmatická onemocnění jsou autoimunitní onemocnění, která zapříčiní porucha imunity. Chorobně změněná imunita napadá tělu vlastní buňky a tkáně. Proč k tomu dochází, také není známo.

Zánětlivý proces útočí zejména na struktury, jako jsou úpony šlach.
Zánět úponu šlachy se označuje jako entezitida = enthesitis.

Úpony šlach a vazů jsou patologicky změněné zánětem, což časem může vést až k úplnému ztuhnutí páteře (k ankylóze). Případně může jít o periferní formu, kdy jsou zasaženy klouby končetin.

Uvádí se, že jde zejména o klouby dolních končetin.

V tomto je hlavní odlišnost od jiných revmatických onemocnění. U nich je prvotně poškozena chrupavka, přesněji synoviální vrstva, což je výstelka kloubu.

V první řadě jsou to potíže spojené s páteří. Na ty nasedá postižení periferních kloubů. Připojují se také mimokloubní problémy.

Podle toho, jaké příznaky převažují, se také onemocnění klasifikuje na:

1. axiální spondylartritida - převažující poškození axiálního skeletu = páteře a sakroiliakálního kloubu
2. periferní spondylartritida - v případě, že jsou více poškozené periferní klouby, jako ramena, lokty, kyčle, kolena, kotníky či drobné klouby prstů rukou a nohou

Příklad axiální formy:

Bolest převažuje ve spodní části zad, tedy v bederní oblasti, kříži a SI kloubu. Může sahat na hýždě, sedací svaly. K bolesti se přidružuje i ztuhnutí páteře, které je nejvýraznější ráno po probuzení.

Časté jsou i bolesti zad v klidu a během noci. Po rozcvičení se bolest zmírňuje.

Při periferní formě jsou výraznější:

Bolest a ztuhnutí bude postihovat hlavně klouby dolních končetin, jako je kyčel a koleno. K tomu se přidruží i bolest paty a nohy pro zánět úponů, případně otok prstu (daktylitida).

Podle subtypu se samozřejmě přidružují také příznaky týkající se zánětu oka či střeva a jiných částí organismu. Závažné je například poškození aortální chlopně či srdce a srdečních chlopní.

Možností je výskyt projevů spondylartritidy jako:

• bolest zad, bederní oblasti, kříže, sakroiliakálního kloubu = axiální forma
• bolest v boku
• bolest kloubu, kloubů – nejčastěji klouby dolních končetin = periferní forma
• otok kloubu
• bolest paty, nohy, chodidla = zánět úponů šlach = entezitida
• ztuhnutí kloubů, páteře = typická je ztuhlost ráno a po čase inaktivity
• omezení pohybu v kloubu = porucha funkce
• obtíže zhoršuje:
  • inaktivita
  • dlouhotrvající jednotvárná poloha, v sedě, ve stoje, v leže
  • případně nadměrné fyzické zatížení
• bolest zmírňuje:
  • rozhýbání
  • mírná zátěž
  • rozcvičení
• otok prstu, prstů (daktylitida) = klobásový typ
• mimokloubní příznaky:
  • únava 
  • celková slabost a schvácenost
  • bolest břicha – zánět střeva
  • průjem
  • nechutenství
  • problém s trávením
  • zánět oka, zarudnutí spojivek, svědění oka, uveitida
  • kožní vyrážka, psoriáza a jiné
  • afty na sliznici dutiny úst
  • stoupání tělesné teploty

Typická je přítomnost zánětlivé bolesti zad.

Zánětlivou bolest zad upřesnila ASAS - Assessment of SpondyloArthritisinternational Society, jako:

1. začátek obtíží před 40. rokem života
2. bolestivost spodní části zad měla pozvolný začátek
3. potíže zmírňuje rozcvičení
4. klid a inaktivita nepřináší žádnou úlevu od bolesti
5. bolest v noci, tedy během klidu, zlepšuje se ráno po probuzení a rozcvičení

Doplňuje se laboratorní vyšetření krve, při kterém se zjišťuje pozitivita HLA-B27. Tento marker nicméně může být pozitivní i u člověka, u kterého se artritida nikdy nevyvine. Velký význam má i nepřítomnost revmatoidního faktoru, který je při spondylartritidě negativní.

Vyšetření dále obsahuje i CRP a jiné.

Mezi základní zobrazovací metody patří RTG, CT, MRI či USG.

Punkce kloubu a odběr synoviální tekutiny mohou být důležité pro určení septické artritidy. Případně může být nutná artroskopie. Přidružené trávicí potíže třeba vyšetřit endoskopicky, tedy kolonoskopií nebo sigmoidoskopií.

V případě potřeby se provádějí jiná vyšetření potřebná pro diferenciální diagnostiku.

Při diagnostice spondylartritidy se používá i klasifikace na základě:

• přítomnosti bolesti spodní části zad během 3 měsíců a více
• nástupu obtíží před 45 rokem

+

1. sakroileitida při zobrazovacích metodách + 1 příznak spondylartritidy
2. HLA-B27 pozitivita + 2 příznaky spondylartritidy

Zobrazovací metody

1. akutní zánět 
2. definitivní radiografický obraz sakroileitidy

Příznaky spondylartritidy

1. zánětlivá bolest zad
2. artritida
3. entezitida
4. zanět oka
5. otok prstu (daktylitida)
6. kožní příznaky (psoriáza)
7. Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida
8. dobrá odpověď na léčbu NSAID
9. rodinná anamnéza spondylartritidy
10. HLA-B27
11. zvýšené CRP

Vyskytují se ovšem také juvenilní formy, které nastupují před 16. rokem.

Revmatická onemocnění probíhají celoživotně. Vyznačují se takzvaným remitujícím-relabujícím průběhem.

Remise je období, které se vyznačuje útlumem aktivity onemocnění. Příznaky ustupují a člověk je relativně bez projevů nemoci.

Poté po určité době nastupuje relaps. Jde o opětovné spuštění projevů.

Zpět na začátek...

Typický je počáteční výskyt obtíží ve spodní oblasti zad, beder a kříže. V případě axiální spondyloartritidy se uvádí, že častěji postihuje muže.

Nejtěžším stupněm onemocnění je spojení a ztuhnutí obratlů páteře, které výrazně až úplně omezuje pohyb poškozené části páteře.

U dětí je naopak častější periferní postižení. Tehdy si děti mohou stěžovat na bolesti rukou, nohou, chodidel, ale také kyčlí a kolen. V tomto případě se může vyskytnout i otok prstů.

Při spondylartritidě se přidávají mimokloubní potíže. Často se přidává zánět oka či střev a jiných tkání a orgánů.

IBD (nespecifický zánět střeva), který zastupuje Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, probíhají ve velké míře i se zánětem kloubů. Tato forma spondyloartritidy se označuje jako enteropatická.

Podobně je na tom i kůže. Příkladem revmatického onemocnění, které spojuje klouby a kůži, je psoriatická artritida. V tomto příapdě je přítomno charakteristické postižení kůže lupénkou se zánětem kloubů.

Navíc se vyskytují i případy, kdy tato onemocnění probíhají společně s postižením kardiovaskulárního systému, onemocněními aorty. Poškození srdečních chlopní je závažné riziko zhoršení zdravotního stavu, se kterým se pojí i srdeční selhání či infarkt srdečního svalu nebo cévní mozková příhoda.