Myokarditida: zánět srdečního svalu. Infarkt myokardu, typ onemocnění srdce

Myokarditida je zánět srdečního svalu, který může způsobit poruchu funkce srdce.

Srdeční sval tvoří střední mohutnou vrstvu srdce. Její zánět zvyšuje riziko zhoršené funkce srdce při pumpování krve. Mezi hlavní příznaky patří bolest na hrudi, dušnost, bušení srdce a nepravidelný srdeční tep.

Etiologii myokarditidy, diagnózu, příznaky, léčbu a mnoho dalších informací naleznete v článku.

Srdeční sval ve zkratce

Srdce je dutý svalový orgán velikosti pěsti uložený v hrudníku. Hlavní funkcí srdce je přečerpávat okysličenou krev do celého oběhového systému člověka.

Díky rytmickým stahům srdečního svalu je umožněn průtok krve cévním systémem těla.

Srdce se skládá ze tří základních vrstev:

• epikard, horní obal srdce
• střední masivní vrstvy myokardu (svaloviny)
• vnitřní vrstvy tkáně, endokardu

Myokard je tvořen kombinací hladké a příčně pruhované svaloviny. Základní buňka se nazývá kardiomyocyt.

Při zánětu myokardu dochází k poruše jeho funkce, což zvyšuje riziko neschopnosti správně čerpat krev a živiny do těla.

Myokarditida

Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu, které má za následek zhoršenou funkci srdce. Mezi nejčastější příčiny patří virová infekce. Má však řadu infekčních i neinfekčních příčin.

Myokarditida je onemocnění charakterizované zánětlivým infiltrátem srdečního svalu s nekrózou nebo degenerací kardiomyocytů.

Myokarditida se projevuje především bolestí na hrudi, dušností, zvýšenou únavou a rychlým nebo nepravidelným srdečním tepem.

Klinické příznaky však mohou být variabilní a méně specifické. Prvním objektivním příznakem myokarditidy bývá nevýrazná EKG (elektrokardiografická) patologie.

Zánět srdečního svalu může mít asymptomatický mírný průběh až po nejtěžší formy vedoucí k srdečnímu selhání.

Myokarditida může být příčinou akutního srdečního selhání až u 10 % pacientů. Při včasné diagnóze a dostatečně silné terapii se však 90 % pacientů plně uzdraví s minimálními dlouhodobými zdravotními následky.

Zjištění přesné příčiny může být poměrně náročné, pokud je myokarditida diagnostikována v pozdním stadiu onemocnění. Nejčastější příčinou vzniku zánětu srdečního svalu je virová infekce.

Podle etiologie vzniku se myokarditida dělí především na infekční a neinfekční.

Infekční myokarditida

Původci tohoto onemocnění jsou především viry, bakterie a houby. Nejčastější je virová neinfekční myokarditida způsobená virem chřipky, virem hepatitidy, virem mononukleózy, adenovirem, parvovirem, HIV, Coxsackie B nebo v současnosti virem SARS – covid 19.

Bakteriální myokarditida je také přezdívána jako hnisavá myokarditida. Způsobuje ji především Staphylococcus aureus a Staphylococus pyogenes, Boreelia burgdorferi, Chlamydie nebo Mycoplasma a další.

Kvasinkové infekce způsobené houbami typu Candida, Aspergillus a jinými histoplazmatickými houbami mohou způsobit myokarditidu vzácněji, zejména u osob s oslabeným imunitním systémem.

Neinfekční myokarditida

Zánět srdečního svalu může být vyvolán užíváním léků, působením některých chemických látek nebo těžkých kovů (měď, železo, olovo) nebo vzácně jako nežádoucí účinek reakce na farmakologickou léčbu.

Příčinu však nelze vždy určit. Proto se označuje jako idiopatická myokarditida (onemocnění bez známé příčiny).

Myokarditida může vzniknout v důsledku onemocnění a poruch, jako je systémový lupus, systémová sklerodermie, revmatoidní artritida, Kawasakiho choroba a další systémová autoimunitní onemocnění.

V některých případech může být průběh onemocnění asymptomatický (bezpříznakový) nebo s mírnými projevy. Mezi nejčastější klinické příznaky patří palpitace, bolest na hrudi, nadměrná únava a zvýšená dušnost.

Příznaky jsou určeny především příčinou zánětlivého procesu. Častá je proto slabost, horečka, bolest v krku, průjem a další přidružené příznaky infekce.

Někdy mohou být příznaky myokarditidy podobné právě srdečnímu infarktu. Pokud pocítíte nevysvětlitelnou bolest na hrudi a dušnost, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Myokarditida se vzhledem k patogenezi a průběhu onemocnění dělí na akutní fázi (1–14 dní) a chronickou fázi (nad 2 týdny).

Příznaky a projevy myokarditidy:

• bolest na hrudi
• zvýšená únava a slabost
• bušení srdce
• zrychlený srdeční tep
• nepravidelný srdeční tep - arytmie
• pocit nedostatku vzduchu
• dušnost
• nevolnost a nechutenství
• zvýšená tělesná teplota
• otoky nohou (zejména kotníků)
• bolesti svalů a kloubů

Diagnostický význam má nález patologické LGE léze (postkontrastní saturace), která ukazuje na zánětlivou nefyziologickou infiltraci myokardu, degeneraci kardiomyocytů s možnými známkami nekrózy nebo fibrózy.

Nejčastěji je postižena volná stěna levé komory.

Přesný diagnostický postup určí vyšetřující lékař po odebrání komplexní anamnézy, základním celkovém vyšetření a posouzení klinických příznaků pacienta.

Základním principem je odběr vzorku krve a jeho laboratorní vyhodnocení, které potvrdí nebo vyvrátí přítomnost virů nebo bakterií v těle. Zjišťují se také hladiny zánětlivých markerů určujících přítomnost zánětu v těle.

K základní diagnostice myokarditidy patří EKG (elektrokardiografie). EKG vyloučí možné arytmie, chlopenní vady a jiné příčiny klinických příznaků pacienta.

Měří se elektrická aktivita srdce. Výsledkem je EKG křivka určující vlny, oscilace a intervaly jednotlivých srdečních vzruchů.

EKG je rychlé a bezbolestné vyšetření, které zobrazuje elektrické vzruchy myokardu. Může tak odhalit patologické srdeční rytmy.

Mezi fyzikální zobrazovací metody patří rentgenové vyšetření a zejména MRI (magnetická rezonance) nebo ultrazvuková echokardiografie.

Tato vyšetření slouží k detailnímu zobrazení vnitřních struktur srdce. Popisují velikost, stav a strukturu srdečního svalu. Odhalují případné chlopenní vady, krevní sraženiny nebo nežádoucí tekutinu v oblasti srdce.

V některých případech se provádí srdeční katetrizace. Při ní se do žilního systému zavede malá speciální hadička (katétr), která se cévami zavede přímo do srdce. Vyšetřením se rovněž vyloučí koronární syndrom.

Někdy lékař provede biopsii srdečního endomyokardu za účelem laboratorního rozboru tkáně a kontroly přítomnosti zánětlivého procesu a infekce. Bioptické vyšetření má vysokou specifičnost pro určení příčiny onemocnění.

Prevence myokarditidy

Prevence myokarditidy je omezená. Existují však určité faktory a zdravotní doporučení, které by se měly dodržovat pro snížení rizika vzniku myokarditidy.

Klíčem k prevenci šíření onemocnění a závažného průběhu myokarditidy je včasná diagnostika. Je potřeba vyhledat lékařskou pomoc již při prvních příznacích.

Důležitým faktorem je také dostatečná rekonvalescence a klidný režim po překonání různých jiných infekcí organismu.

Faktory prevence myokarditidy:

• Dodržování osobní hygieny
• Dietní a výživová opatření
• Prevence nákazy infekčním onemocněním
• Dostatečná rekonvalescence po prodělání infekce
• Léčba všech existujících diagnóz
• Minimalizace expozice klíšťatům
• Dostatečný příjem potřebných vitamínů a minerálů
• Možnost využít očkování (proti chřipce, covid-19)

Prognóza myokarditidy

Většina pacientů překoná virovou myokarditidu při odborné léčbě bez závažných následků. U některých pacientů může onemocnění přejít do chronické myokarditidy.

Prognóza pacientů nejvíce závisí na včasné diagnostice a léčbě samotného vyvolávajícího onemocnění (infekce, systémové onemocnění).

Špatná prognóza s vysokou mortalitou je zejména u akutní myokarditidy novorozenců.