Ebola: Jaké jsou příznaky?

Ebola se vyznačuje poměrně rychlým nástupem, bolestí a krvácivými horečkami. Jedná se o virové onemocnění s celosvětovým rozšířením. V současné době je jeho výskyt v rozvinutých zemích minimální.

Etiologii, přenos, příznaky, možnosti léčby, situaci ve světě, pokroky s vakcínou a mnoho dalších zajímavých informací najdete v následujícím článku.

Ebola je RNA virus z čeledi filovirů (Filoviridae). Ebolavirus má protáhlý vláknitý tvar s výběžky a průměrem přibližně 80 nm a průměrnou délkou 790–1000 nm. Maximální délka je však 1400 nm.

Virus ebola byl objeven v souvislosti s epidemií v roce 1976 v afrických zemích Zair (nyní Demokratická republika Kongo) a Súdán.

Hlavní epidemie eboly začala v prosinci 2013 v západoafrickém státě Guinea. Postupně se začala šířit do sousedních zemí.

V současné době je známo 5 různých kmenů viru.

Nejnebezpečnějším kmenem je ebola Zaire, u kterého je nejvyšší úmrtnost.
Druhým kmenem je ebola Súdán, u kterého je úmrtnost přibližně 60 %.

Virus se dělí na podtypy pojmenované podle místa původu: Bundibugyo, Reston, Súdán, Pobřeží slonoviny a Zair.

Ebolavirus je závažné akutní infekční onemocnění.

U nakažených lidí způsobuje především hemoragickou (krvácivou) horečku. Onemocnění se vyznačuje vysokou nakažlivostí a úmrtností.

Virus ebola se přenáší především tělesnými tekutinami (krví, slinami, stolicí, močí nebo spermatem a vaginálním sekretem).

K přenosu může dojít nechráněným pohlavním stykem (vaginálním, análním a orálním).

K přenosu může dojít také prostřednictvím nedostatečně sterilizovaných nástrojů, jako jsou injekční stříkačky a jehly. To je běžné zejména v zemích s nízkou hygienickou a zdravotní úrovní.

Člověk se může nakazit také při těsném kontaktu s krví nebo jinými tělními tekutinami živých nebo mrtvých divokých zvířat, jako jsou mimo jiné opice, šimpanzi, antilopy, dikobrazi a netopýři.

Riziková je také konzumace nezpracovaného masa z rizikové oblasti.

Vzdušnou cestou je přenos minimální, protože ebola se nepřenáší běžným kontaktem člověka s člověkem. Manipulace s penězi nebo běžnými předměty představuje malé riziko.

Hmyz, včetně komárů, virus nepřenáší.

V současné době je při cestování do oblastí Afriky riziko nákazy virem ebola velmi nízké, pokud se jedinec nedostane do kontaktu s tělními tekutinami živých nebo mrtvých nakažených osob nebo zvířat.

Vzhledem k potenciálnímu riziku nedostatečných hygienických a sanitárních standardů ve zdravotnických zařízeních v oblastech ohrožených virem ebola může současně existovat zvýšené riziko přenosu pro cestovatele, kteří by v daném zdravotnickém zařízení vyhledali lékařskou péči.

Infekce začíná vysokou horečkou, bolestí hrudi a břicha, nevolností, průjmem a bolestí svalů a kloubů. Objevuje se celková slabost, malátnost a nadměrná únava.

Časté jsou také bolesti hrtanu, zánět dýchacích cest a suchý kašel.

Nejrizikovějšími projevy eboly jsou vnější a vnitřní krvácení a následné selhání funkce vnitřních systémů organismu.

Dochází k nadměrným ztrátám vody a krve z těla. Projevem eboly může být v některých případech také žloutenka.

Souhrn možných příznaků viru ebola:

• Horečka (vysoká tělesná teplota)
• Průjem (vodnatá stolice)
• Nevolnost a zvracení
• Únava a slabost
• Bolesti kloubů a svalů
• Bolest na hrudi
• Bolest břicha
• Bolest zažívacího traktu
• Zánět hrtanu
• Suchý kašel
• Červená kožní vyrážka (petechie)
• Krvácení z nosu
• Zvracení krve
• Krvavá stolice
• Krvácení z dásní
• Podkožní hematom
• Vnitřní krvácení

Vzhledem k nespecifickým počátečním příznakům může být diagnostika poměrně náročná. Proto je nezbytné odebrat kompletní anamnézu pacienta a zjistit možnou zvířecí nebo lidskou infekci v oblastech se zvýšeným rizikem infekce.

Lékař zejména zkoumá anamnézu cestování pacienta do zemí s vysokým rizikem výskytu nákazy.

Je nutné odlišit ebolu od jiných onemocnění s počátečními podobnými příznaky, jako je malárie, cholera nebo jiné krvácivé horečky.

K potvrzení viru eboly je nutný odběr vzorku krve pacienta.
Laboratorně se vyhodnocují virové protilátky a přítomnost viru ebola v krvi.

Krevní testy také prokazují abnormální počet bílých krvinek, nízký počet krevních destiček, zvýšené jaterní enzymy nebo patologickou hladinu koagulačního faktoru v krvi.

Při podezření na ebolu vyšetřující lékař stanoví riziko nakažlivosti a nařídí karanténu a izolaci pacienta.

Inkubační doba od první infekce virem je poměrně krátká. Nejčastěji se první příznaky onemocnění objevují za 3 dny až 2 týdny.

Inkubační doba viru ebola je 2–21 dní.

Virus ebola se zpočátku podobá chřipce. Prvními příznaky jsou vysoká tělesná teplota, bolesti břicha, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení a vodnatá stolice – průjem. V důsledku nadměrné ztráty vody dochází k dehydrataci organismu.

Po několika dnech se na kůži může objevit specifická červená vyrážka. Objevuje se zánět dýchacích cest, kašel a bolest na hrudi, bolest svalů a kloubů.

Zhruba po prvním týdnu se objevují závažnější příznaky, a to krvácení.

Dochází k vnějšímu krvácení z různých tělních otvorů i k nebezpečnějšímu vnitřnímu krvácení. Krvácení uvnitř těla poškozuje orgány a může způsobit selhání jejich funkce.

Krvácení se projevuje krvavou stolicí, krvavým průjmem, vykašláváním a zvracením krve, krvácením z dásní úst a nosu a viditelnými krevními výrony v podkoží (modřinami).

Během 2 týdnů je onemocnění eliminováno vhodně zvolenou léčbou a silným imunitním systémem jedince. Zdravotní stav se pomalu zlepšuje. V opačném případě nakažený jedinec v důsledku ztráty krve a selhání orgánů během druhého týdne umírá.

Někdy může virus ebola probíhat jako o něco mírnější onemocnění – podobně jako těžší projevy chřipky.

Prevence onemocnění virem ebola

Stoprocentní prevence onemocnění virem ebola jako takového neexistuje.

Je však nutné eliminovat rizika přenosu infekce – vyhýbat se cestám do rizikových ohniskových zemí, vyvarovat se konzumace netestovaných potravin či vodních zdrojů, dodržovat hygienické zásady, chráněný pohlavní styk atd.

Je potřeba sledovat příznaky u jedinců, kteří v minulosti cestovali do vysoce rizikových zemí. Pokud se během několika dnů až týdnů po návratu objeví vysoká horečka, nadměrná únava, průjem nebo jiné klinické příznaky (zvracení, krvácení, bolesti břicha nebo hlavy), je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. V první řadě je nutné informovat lékaře o cestovní anamnéze.