Srdce, cévy a cholesterol

Žilní trombóza je závažné a bolestivé onemocnění s vysokým rizikem dalších zdravotních komplikací. Na jejím vzniku se podílí mnoho faktorů. Jedním z nich jsou i podmínky vznikající při delším cestování. Vzniku trombózy v souvislosti s cestováním říkáme tzv. "trombóza cestovatelů".

Srdečně-cévním onemocněním patří první příčka v nemocnosti a úmrtnosti celosvětově. Poznejte s námi účinnou prevenci.

Vysoký krevní tlak probíhá dlouhé roky, a přitom se nemusí nijak projevit. Až do doby, kdy nastanou komplikace ohrožující zdraví a život.

Anémie neboli anemický syndrom patří mezi časté chorobné stavy. Většina příčin chudokrevnosti představuje nedostatek živin potřebných pro tvorbu červených krvinek či krevního barviva. Anémie však může být prvním projevem jiného onemocnění, které ji způsobuje.

Vysoký krevní tlak je onemocnění, které vás může provázet životem bez povšimnutí. V tomto je ukryta jeho nebezpečnost. Rizikem je hlavně vypuknutí komplikací, které mohou ohrozit zdraví a život.

Správné měření krevního tlaku má svůj význam. Při nedodržení určitých zásad může dojít k chybnému naměření vysokého či nízkého krevního tlaku.

Jaký je normální, nízký či vysoký krevní tlak? Naměřené hodnoty si můžete porovnat v přehledné tabulce.

Poznání správných hodnot životních funkcí má význam pro každého člověka. A jejich domácí kontrola je v dnešní době jednodušší. 

Jak lze snížit vysoký krevní tlak bez léků? Při snížení krevního tlaku se podílí několik faktorů, a to například strava, omezení alkoholu a kouření, ale i stresu. Potřebná je dostatečná pohybová aktivita a snížení tělesné hmotnosti.

Maskovaný vysoký krevní tlak je možnou příčinou zanedbání léčby hypertenzní choroby. Měření u lékaře prokáže normální hodnoty krevního tlaku. Realita je ale jiná.

Vysoký krevní tlak zapříčiňuje různé zdravotní komplikace. Zjistilo se, že noční hypertenze to ještě zhoršuje.

Vysoký krevní tlak je onemocnění a je třeba naučit se s ním žít. Je řazeno mezi civilizační onemocnění. Říká se mu také tichý zabiják. Hlavní důvod tohoto pojmenování je ten, že vysoký krevní tlak nebolí.

Onemocnění s sebou přinášejí různá omezení, a to nejen během doby jejich trvání. Některé prodělané nemoci a chorobné stavy vyžadují změnu životního stylu natrvalo. Jedním z takových stavů je také infarkt myokardu. To, že ho někdo překonal, ještě neznamená, že bude žít i nadále tak jako doposud. Cílem je zamezit recidivě onemocnění, jejíž pravděpodobnost je vyšší s každým dalším infarktem v životě. Je proto potřeba změnit některé možná zažité zvyky či zlozvyky.

Přednemocniční fáze náhle vzniklého infarktu tvoří mimořádně důležitou součást celkového léčebného procesu postiženého. Léčba a směrování pacienta do příslušného zdravotnického zařízení však závisí na několika faktorech.

Cévní mozková příhoda, mozkový infarkt, iktus, mrtvice a mnoho jiných názvů pojmenovává náhle vzniklý stav odehrávající se v našem mozku. Způsobuje ji neprokrvení části mozku, případně krvácení. Symptomy se v obou případech téměř shodují. Jsou však různé intenzity, trvání a mají katastrofální následky. Jak projevy mozkového infarktu včas zachytit?

Onemocnění, která jsou nejvíce rozšířena mezi populací na celé zemi a jsou častou příčinou úmrtí, nazýváme civilizační onemocnění. Mezi ně řadíme také onemocnění srdečně-cévního systému (kardiovaskulární onemocnění).

Infarkt srdečního svalu a cévní mozková příhoda patří mezi častá onemocnění a příčiny náhlého úmrtí. Jejich včasné rozpoznání může zachránit zdraví a život.

Na světě existují onemocnění se společnými rysy. Proto není vždy snadné je vzájemně rozlišit. Často je kvůli tomu pacient nesprávně léčen. Diferenciální diagnostika je postup zahrnující vyšetřovací metody, které lékaři pomáhají stanovit správnou diagnózu.

Sepse, kterou veřejnost zná spíše jako otravu krve, patří mezi jeden z nejvýznamnějších problémů dnešní medicíny. Jedná se o závažnou komplikaci více chorobných stavů, která se vyznačuje vysokou úmrtností. Statistiky hovoří o mortalitě až 50 %.

Tlakoměr byl donedávna profesionální přístroj, který používali výhradně lékaři. Teď se ovšem dostal do domácnosti téměř každého laika. Pravidelné měření krevního tlaku u pacientů s arteriální hypertenzí je velkým přínosem. Kdo by si měl tlak měřit, kdy a jak? Čtěte dál!