Srdce, cévy a cholesterol

Onemocnění, která jsou nejvíce rozšířena mezi populací na celé zemi a jsou častou příčinou úmrtí, nazýváme civilizační onemocnění. Mezi ně řadíme také onemocnění srdečně-cévního systému (kardiovaskulární onemocnění).

Infarkt srdečního svalu a cévní mozková příhoda patří mezi častá onemocnění a příčiny náhlého úmrtí. Jejich včasné rozpoznání může zachránit zdraví a život.

Na světě existují onemocnění se společnými rysy. Proto není vždy snadné je vzájemně rozlišit. Často je kvůli tomu pacient nesprávně léčen. Diferenciální diagnostika je postup zahrnující vyšetřovací metody, které lékaři pomáhají stanovit správnou diagnózu.

Sepse, kterou veřejnost zná spíše jako otravu krve, patří mezi jeden z nejvýznamnějších problémů dnešní medicíny. Jedná se o závažnou komplikaci více chorobných stavů, která se vyznačuje vysokou úmrtností. Statistiky hovoří o mortalitě až 50 %.

Tlakoměr byl donedávna profesionální přístroj, který používali výhradně lékaři. Teď se ovšem dostal do domácnosti téměř každého laika. Pravidelné měření krevního tlaku u pacientů s arteriální hypertenzí je velkým přínosem. Kdo by si měl tlak měřit, kdy a jak? Čtěte dál!

Vrozené srdeční vady vznikají ještě během nitroděložního vývoje. Chybný vývoj postihuje srdce a cévy. Projevuje se hned po narození, ale v některých případech později v dětství či až v dospělosti.

Hypertenze, jak se odborně označuje vysoký krevní tlak, je nejčastějším onemocněním srdečně-cévního systému. Postihuje až 25 % dospělé populace světa. Je významným rizikovým faktorem pro vznik akutních či chronických obtíží.

Povrchová tromboflebitida je zánětlivé onemocnění povrchových žil. Zasahuje hlavně žíly dolních končetin.

Tromboembolie představuje riziko vzniku závažných komplikací, které ohrožují život člověka.

Srdeční selhání: Stav, kdy srdce není schopno zajistit přečerpávání krve do organismu a zásobovat orgány či tkáně kyslíkem a živinami.

Zúžení krční tepny je závažný stav, který může vést k poruše prokrvení mozku až k cévní mozkové příhodě. Ateroskleróza není jedinou příčinou.

Plicní srdce je srdce zvětšené z plicních příčin. Může probíhat akutně či chronicky.

Raynaudův syndrom se projevuje záchvaty nedokrvení koncových částí lidského těla, nejčastěji prstů ruky a nohy. Nemusí, ale také může značit závažnější zdravotní problém.

Posttrombotický syndrom vzniká jako komplikace žilní trombózy. Jde o stav, který může výrazně ovlivnit kvalitu života postižené osoby.

Plicní embolie je akutní stav, při kterém nastává ucpání cév v plicích. Nejčastější příčinou je tromboembolická choroba. Krevní sraženina se uvolní a putuje cévami jako embolus. Ten následně ucpe cévu. Při masivní formě hrozí riziko úmrtí.

Plicní hypertenze je onemocnění, které omezuje celkovou výkonnost, kvalitu i délku života člověka. Příčina vzniku nemusí být vždy jasná. V některých případech je za ní jiné onemocnění.

Periferní arteriální onemocnění je označením pro onemocnění tepen, které zásobují různé části těla. Většinou jde o postižení cév aterosklerózou, avšak ta není mezi příčinami jediná.

Onemocnění srdečních chlopní je možným zdrojem zdravotních potíží, jako je například únava, závratě, mdloby, bušení srdce, bolest na hrudi či dušnost. Porucha funkce chlopní může vést až k selhání srdce.

Nádory srdce ohrožují zdraví a život člověka různými komplikacemi. Mohou vyrůstat přímo ze srdce nebo do něj metastazují.

Onemocnění aorty nepatří mezi častá, avšak o to jsou závažnější. Mohou probíhat velmi rychle a akutní s ohrožením života, ale i chronicky.