Plicní srdce: Co je to cor pulmonale, proč vzniká a jak se projevuje?

Plicní srdce, čili cor pulmonale, je zvětšení srdce, které zapříčiní určitá plicní nemoc. Vzniká na základě zvýšení zátěže pravé strany srdce.

Příčin může být více.

Na zvýšení námahy srdce odpovídá jeho zvětšením. Může probíhat ve dvou formách a dvěma způsoby.

Základní fakta o srdci a krevním oběhu

Srdce se označuje za pumpu, neboť neustále pumpuje krev v našem krevním oběhu.

Odborné pojmenování: Cor.
Váží asi 300–400 gramů.

Srdce se rozděluje na 4 oddíly, dutiny:

1. pravá předsíň
2. pravá komora
3. levá předsíň
4. levá komora

Obsahuje tyto vrstvy:

• uložené je ve vaku – perikardu
• na povrchu srdce je epikard
• střední vrstva je srdeční sval – myokard
• vnitřní vrstva se označuje jako endokard 
  • je v kontaktu s krví
  • kryje stěny srdce
  • tvoří chlopně a pokrývá je

Hlavní výkonnou jednotkou je srdeční sval, který je nejmohutnější v levé komoře. Jelikož levá komora překonává nejvyšší tlak.

Krevní oběh se dělí na:
malý = plicní krevní oběh
a 
velký = tělový krevní oběh.

Jaký to má význam?

Odkysličená krev se vrací z těla do pravé síně, a to dvěma velkými žilami. Kyslík se spotřebovává v buňkách organismu a musí být doplněn v plicích.

Do plic se dostává následovně:

Z pravé předsíně se krev bez kyslíku přesouvá do pravé komory.
Z pravé komory přes plicní arterii do plic.
V plicích se krev okysličí, naváže se na hemoglobin.
Hemoglobin je červené krevní barvivo, které obsahují červené krvinky.

Na jeden gram hemoglobinu se naváže 1,34 mililitru kyslíku.

+

Potom, co se krev obohatí kyslíkem, putuje dále do levé předsíně v srdci, 4 plicními žilami.

Cévy, které vedou krev DO srdce = žíly – vény.
Cévy, které vedou krev OD srdce = tepny – arterie.

A co velký krevní oběh?

Krev nesoucí kyslík je již zpět v srdci.

Z levé předsíně se přesouvá do levé komory.
Z levé komory do aorty.
Z aorty i do celého lidského těla.

Při činnosti srdce můžeme pozorovat dvě fáze, které se dokola a bez přestávky střídají.

To nás udržuje při životě. Vždyť přece mozek odumírá bez dodávky kyslíku už po pár minutách. Ostatní tělní buňky po době o něco delší.

2 srdeční fáze:

1. systola = stažení srdečního svalu = vypuzení krve z dutin srdce
2. diastola = roztahování dutin srdce = nasávání krve do srdce

A takto si srdce bije – vypuzuje a nasává krev dokola.

Při tomto toku krve jsou však důležité ještě chlopně. Chlopně jsou jednosměrné ventily. Krvi umožní průnik vpřed a brání zpětnému proudění.

Když je krev vypuzena, tlakem se protlačí přes chlopeň. Následně při uvolnění srdečního svalu se změní tlakový gradient. Chlopeň se uzavře a nepustí krev zpět.

Ale, pokud je chlopeň poškozena, nastává problém = chlopňová vada.

Malý plicní oběh

V plicním řečišti je nízkotlaký systém.

To znamená, že za běžných a normálních podmínek je tlak v plicnici okolo 20 mm Hg (milimetrů rtuťového sloupce).

Při tak nízkém tlaku je možný několikanásobně vyšší průtok krev plícemi. Příkladem je zvýšení fyzické aktivity a vyšší požadavek na přísun krve a kyslíku do buněk svalů.

Pro srovnání:

Tlak v levé komoře během systoly přesahuje tlak v aortě, což je nad 80 mm Hg.
Maximální tlak je 120–140 mm Hg = systolický tlak.
Tlak v pravé komoře je 20 = 30 mm Hg.

Při zvýšení tlaku v plicnici, čili plicní tepně, jde o arteriální plicní hypertenzi.

Ta může mít následující hodnoty:

• systolický tlak nad 35 mm Hg
• střední diastolický tlak nad 25 mm Hg
• diastolický tlak nad 12 mm Hg

Příčiny tohoto zvýšení tlaku jsou různorodé.

Pokud chcete vědět více, čtěte dále.
O cor pulmonale.
Jeho příčinách.
Jaké má příznaky. 
A léčbu.

Co je to cor pulmonale?

Cor pulmonale, a tedy plicní srdce, je stav, kdy se srdce zvětší pro určitou plicní příčinu.

Definice říká:

Jde o stav poruchy struktury pravého srdce, čili jeho hypertrofii nebo dilataci. Vzniká na základě zvýšení tlaku, neboli plicní hypertenze.

Může probíhat akutně, čili náhle, ale také chronicky.

Akutní cor pulmonale

Při náhle vzniklé formě jde o dilataci pravé komory = chorobné rozšíření srdečního svalu pravé komory.

Cor pulmonale acutum.

Příčinou je akutně vzniklá plicní hypertenze. A ta se nejčastěji rozvíjí jako důsledek masivní plicní embolie.

Při plicní embolii většího rozsahu nastává ucpání plicnice, což zvyšuje odpor při práci pravého srdce. Kromě navýšení odporu se v pravé komoře hromadí krev. To vede k jejímu roztažení a selhání její funkce.

Chronické cor pulmonale

Při postupném zvyšování tlaku v plicním oběhu se srdeční sval pravé komory přizpůsobí a zbytní.

Cor pulmonale chronicum.

Nastává jeho hypertrofie.

Světová zdravotnická organizace definuje chronické cor pulmonale následovně:

Hypertrofie pravé komory, která vzniká na základě postižení funkce a/nebo struktury plic. Základem je postižení plic a arteriální plicní hypertenze.

Nicméně výjimkou jsou stavy, které jsou přímým následkem levostranného srdečního postižení a selhávání. Ty mohou být způsobeny na základě chlopenní choroby či vrozené srdeční vady.

Příčinou cor pulmonale je zvýšení odporu a tlaku v plicním řečišti.

Toto zvýšení tlaku může být akutní nebo chronické.

Akutní je nebezpečné, protože se srdeční sval nestihne přizpůsobit a může rychleji selhat. Vyžaduje si okamžitou pomoc.

Chronické změny vedou k postupnému zvyšování tlaku, a tedy i k přizpůsobení svalu. Toto přizpůsobení nicméně neprobíhá do nekonečna. Jednou se vyčerpá kompenzační mechanismus a pravá komora začne selhávat.

Tehdy se hovoří o dekompenzaci chronického cor pulmonale.

Ptáte se: Co je ale příčinou plicního srdce?

Už jsme zmínili, že jde o zvýšení odporu a tlaku v plicnici nad 25 mm Hg.

Tabulka uvádí některé příčiny rozděleny do tří skupin

Při plicní embolii...

Plicní embolie je uvíznutí embolu, čili krevní sraženiny, a to v plicních cévách.

Nejčastěji ji způsobuje krevní sraženina, která se vytvořila při trombóze hlubokých žil v dolních končetinách a následně se uvolnila.

Podle rozsahu ucpání se odvíjejí příznaky, následky a prognóza.

Formy embolizace do plicních tepen:

• Masivní forma a ucpání kmene plicnice nebo obou jejích hlavních větví = okamžitá smrt
• Submasivní forma ucpání několika větších větví = kardiogenní šok
• Drobná forma – ucpání menších periferních větví – lehký průběh, někdy i bez příznaků
• Opakované drobné embolizace – vedou k plicní hypertenzi a k COR PULMONALE

Příznaky cor pulmonale se vyskytují také společně s projevy základního onemocnění. Tím může být chronická obstrukční plicní nemoc či plicní embolie.

Hlavní příčinou obtíží je plicní hypertenze. Na jejím základě srdce není schopno dodat dostatečné množství okysličené krve do organismu.

A to hlavně během fyzické námahy.

+

Mezi hlavní příznaky cor pulmonale patří:

• dušnost
  • námahová dušnost, čili zhoršení dýchání při námaze
• únava
• nevýkonnost a zvýšená únavnost
• suchý kašel
• bolest na hrudi
  • bez přítomného poškození srdečních tepen
    • jako je tomu při ischemické chorobě srdeční či jeho infarktu
• bušení srdce – palpitace
• kolaps, mdloba, synkopa – opakující stavy hlavně při námaze
• nechutenství
• hubnutí
• pocit tíhy na žaludku a dyspeptické obtíže
• ascites – otok břicha
• otoky dolních končetin – oboustranně stejné, jako znak selhání pravého srdce
• vykašlávání krve

Dekompenzované chronické plicní srdce má tyto příznaky:

• jako příznak pravostranného srdečního selhání
• otoky 
  • dolních končetin – oboustranně
  • postupují od nohy a kotníků výše
  • až na stehna, břicho (ascites) až celé tělo (anasarka)
• zvýšení náplně krčních žil
• zvětšení jater – hepatomegalie
• metabolická porucha
• snížené nasycení krve kyslíkem – hypoxemie
• zvýšené nasycení oxidem uhličitým – hyperkapnie

Výrazná bledost, studený pot, modrání kůže – cyanóza, postupující otoky, kolaps, poruchy vědomí, přítomnost křečí značí dekompenzaci onemocnění a šokový stav. Nutná je okamžitá léčba.

Jinak hrozí úmrtí.

V některých případech jsou příznaky překryty primárním onemocněním. A nejsou rozpoznány.

Příkladem je také selhání funkce levého srdce probíhající s pravostranným. Tehdy je přítomno hromadění krve ve velkém oběhu a zároveň také v plicích.
Což se projeví i plicním otokem.

K diagnostice slouží anamnéza a klinické projevy onemocnění. Měří se krevní tlak, tepová frekvence či nasycení krve kyslíkem. Sleduje se dýchání, a to i vyšetřením poslechem.

Zde se setkají příznaky primárního onemocnění a plicního srdce. Nicméně, v některých případech se nemusí cor pulmonale rozeznat a překrývá ho základní choroba.

I z tohoto důvodu jsou při diagnostice důležité jiné metody.

Příkladem je ECHO.

ECHO = echokardiografie – ultrazvukové vyšetření srdce. Při tomto vyšetření se hodnotí srdce, velikost, rozměry dutin, tloušťka stěn, myokard. Stejně tak i struktura chlopní.

Jde o jedno z nejdůležitějších vyšetření.

EKG – záznamem se vyhodnotí přítomnost změny EKG křivky. Tam je přítomna typická vlna P pulmonale, která je ostrá a vyšší než 3 mm.

Následně se provádí RTG, CT, MRI, kterými se také zhodnotí velikost srdce, jeho oddílů.

Doplní se laboratorní vyšetření krve.

Průběh onemocnění může být akutní, čili náhlý, nebo chronický.

Akutní = srdce nemá čas přizpůsobit se chorobnému stavu. Selhává akutně.

Nadměrný tlak v plicích zvyšuje námahu srdce.
K tomu se přidává hromadění krve v pravém srdci.
Rozšiřuje se pravá komora – dilatace pravé komory.

Trvání a progrese onemocnění za minuty, hodiny či dny.
Příkladem je masivní plicní embolie.

Chronický = dlouhodobý. Tehdy potíže postupují dlouhodobě.

Několik měsíců až let.
Jako například při rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci.

Pravé srdce, tedy sval pravé komory, se postupně přizpůsobuje.
Ztlušťuje se jeho svalovina – hypertrofie pravé komory.

Nicméně, ani tento proces přizpůsobování nemůže trvat věčně. Jednou přijde vyčerpání kompenzačních mechanismů a nastane dekompenzace a selhávání funkce srdce. Takový druh postupu se označuje také jako chronické srdeční selhání.

+

Průběh komplikuje i výskyt základního onemocnění. A proto může být plicní srdce nerozpoznané.

Jako hlavní projev cor pulmonale...

Mezi základní symptomy se řadí dyspnoe. V počátcích může být přítomna námahová dušnost (zhoršení nastupuje se zvyšující se námahou).

V pozdějších stádiích však i jako klidová dušnost.

Dyspnoe = pocit ztíženého dýchání.

Snížený přívod krve s kyslíkem do organismu se typicky prokáže jako únava, netečnost či snížená tolerance zátěže a rychlejší únavnost.

Bušení srdce se vyskytuje jako příznak zvýšené frekvence srdeční činnosti. A to z důvodu snahy srdce dodat potřebnou krev. Přidružují se i bolesti na hrudi.

Tyto bolesti na hrudi však nedoprovází poškození srdečních tepen. Jejich příčinou je nedokrvení srdečního svalu nedostatečným průtokem krve, a to zejména při námaze a zrychlení srdeční činnosti.

Přidružujícím se znakem bývá:

Charakteristický pro pravostranné srdeční selhání = otok.

Ten je následkem hromadění krve před pravým srdcem, ve velkém tělním krevním oběhu. Otok postupuje od nohou, kotníků. V pozdějších stádiích i výše – holeň, stehna, břicho, celé tělo.

Otok je v tomto případě oboustranný = na obou dolních končetinách.

V případě, že otéká pouze jedna dolní končetina, je nutné myslet například na cévní onemocnění dolních končetin.

Zvyšující se tlak před pravým srdcem způsobuje i zvětšení jater – hepatomegalie.