Proč kolabuji: Co je synkopa a kolaps? Riziko se zvyšuje v létě

Krátkodobá porucha vědomí postihuje většinou starší lidi, ale nevyhne se ani mladým a dětem.

Kolaps či synkopa, jak se liší a proč k nim dochází?
Omdlít může kdokoli. Tento problém znají zejména mladé ženy s nízkým tlakem i senioři.
Čtěte s námi víc.

Výskyt se odhaduje asi na 3 % populace. Ve většině případů je vyvolávající faktor banální se spontánní úpravou stavu, někdy je však projevem vážných onemocnění srdce a cév.

Jaké jsou nejčastější příčiny tohoto stavu, jak je od sebe v některých případech odlišit a co je třeba dělat? To vše se dozvíte v článku.

Kolapsy či synkopy jsou poměrně časté se zvýšeným výskytem v teplých, letních měsících.
Kolaps organismu je náhlá ztráta vědomí, kterou předchází pocit na omdlení či závratě.
Příčiny jsou různorodé, od kolapsu z vyčerpání, z nízkého krevního tlaku, z dehydratace až po závažné kardiální synkopy.

Mechanismus vzniku synkopy

Synkopa (mdloba, kolaps) je náhle vzniklá, krátkodobá (sekundy, minuty) porucha vědomí následkem sníženého průtoku krve mozkem. Vyskytuje se hlavně z důvodu hypotenze (nízký krevní tlak), která má různé příčiny od zanedbatelných až po životu nebezpečné.

Hypotenze v letních měsících vniká na podkladě vazodilatace krevního řečiště (jeho rozšíření) vlivem přehřátí organismu a nedostatečnou náplní krevních cév (nedostatek příjmu tekutin, nadměrné pocení, zvýšený výskyt průjmů v létě).

Proč lidé kolabují?

Mechanismus vzniku při synkopách různých příčin se nemění. Vždy se jedná o snížený průtok krve mozkem.

Co se týká mladých lidí a vzniku kolapsu, jde většinou o nezávažné příčiny, které jsou známé, jako například dlouhé slunění, stání na jednom místě bez pohybu či nedostatek tekutin. Stav se upravuje spontánně v poloze vleže.

Starší lidé se sníženým pocitem žízně kolabují také následkem dehydratace. Ta bývá závažná i při horečkách či průjmech, dokud si tekutiny nedoplní. Je u nich však vyšší pravděpodobnost srdeční synkopy nebo jiné na základě primárního onemocnění (srdeční selhávání, ateroskleróza cév).

Mozek a cévní systém

Mozek tvoří asi 2 % hmotnosti lidského těla (1400 g u dospělého člověka) a je nejcitlivějším orgánem pro nedostatek kyslíku. Spotřebuje až 20 % kyslíku přijatého do organismu. Mozkové buňky nejsou schopny bez přísunu kyslíku přežít více než 5 minut a zanikají.

Poněkud lépe je na tom mozkový kmen, který toleruje 20-30minutový nedostatek a začíná zanikat později. Tento nedostatek může vzniknout na základě nedostatečné perfuze (průtoku) krve mozkem a v konečném důsledku vede k poruše vědomí.

Zajímavé:
Mozkové buňky jsou citlivé na nedostatek kyslíku.
Při zastavení krevního oběhu a dýchání zanikají po 5 minutách.
Proto když člověk nereaguje a nedýchá, je nutné ho začít oživovat.
Znáte masáž srdce či umělé dýchání,
a to co nejdříve po zjištění stavu.
Pokud začnete oživovat po době delší než 5 minut,
šance na úspěch je téměř nulová.

Pokud nevíte, jak na to, nevadí.

Zavolejte 155.
Operátor vyšle záchranou zdravotní službu
a do jejího příchodu vám bude podávat potřebné instrukce po telefonu.
Hlavně nepanikařte,
protože tehdy dochází k největšímu časovému zdržení a fatálním chybám!

Mozek (encephalon) je hlavním ústředním orgánem centrální nervové soustavy. Skládá se z mozkových buněk – neuronů -, které jsou jeho základní stavební jednotkou. Je uložen na spodině lebeční a chráněn lebečními kostmi.

Anatomicky se dělí na několik hlavních oddílů.

První částí je přední mozek (prosencephalon) sestávající se dvou hemisfér (pravá a levá hemisféra) a mezimozku (diencephalon).
Druhou částí je střední mozek (mezecephalon).
Poslední část takzvaný zadní mozek (rhombencephalon) tvoří mozeček (cerebellum), Varolův most (pons Varoli) a prodloužená mícha (medulla oblongata).

Přísun krve do mozku zajišťují dvě hlavní krční tepny – pravá a levá (arteria carotis interna dextra et sinistra) - a páteřní tepny (arteriae vertebrales. Krční tepny se nacházejí na obou stranách krku v místě, kde se v minulosti hmatal tep. Páteřní tepny pokračováním vedoucím od páteře do mozku.

Jak vypadá kolapsový stav?

Kolaps je charakteristický příznaky, které jej předcházejí, samotnou poruchou vědomí s retrográdní amnézií a spontánní úpravou s výjimkou kardiální synkopy. Pacient často utrpí poranění hlavy nebo jiné části těla v souvislosti s pádem.

Varovné příznaky před vznikem kolapsu

Varovné příznaky lze zařadit do dvou kategorií. První kategorií jsou symptomy, které ještě před mdlobou zaznamenává okolí. Pacient je spavý, zívá, nohy ho nedrží, nejednou se snaží jakoby o něco opřít, výrazně se potí a je bledý ve tváři.

Příznaky, které pociťuje sám nemocný, jsou spavost, závratě, zamlžování se před očima, neschopnost koncentrace, celková slabost, pocit na zkolabování až samotný kolaps s pádem.

Samotný kolaps

Kolaps předcházejí varovné příznaky, proto si jich všimne většinou okolí a pacienta zachytí a nedojde k úrazu. V případě, že ne, dochází k pádu s krvavým poraněním.

Stav po kolapsu

Po probrání pacient neví, co se stalo, trpí retrográdní amnézií. Nevzpomíná si častokrát ani na to, co bylo krátce před úrazem. Probere se většinou na zemi a neví, jak se tam dostal. Cítí se slabě a zmateně, vidí kolem sebe lidi a nechápe, co se děje.

Možné příčiny vzniku synkopy

Příčin kolapsových stavů je neskutečně velké množství. Jde o banální a nezávažné příčiny, jako je kolaps z vyčerpání při přepracovanosti, kolaps při dlouhém stání, kolaps jako reakce na stres či traumatický zážitek (často u mladých dívek či na pohřbu). Potom jsou to vážné stavy, kde je kolaps jen projevem nemocnosti.

Nezávažné synkopy

Nezávažné synkopy vznikají z jisté příčiny, která je reverzibilní – zvratná. Stav se zvládne upravit spontánně nebo za pomoci zdravotníka, není však vážný a neohrožuje na životě.

Dlouhodobé vystavování se slunci

Teplo má na cévy vasodilatační účinek, což znamená, že tímto fyzikálním vlivem dochází k jejich roztažení. Objem tekutiny, v tomto případě krve, je "potencionálně nedostatečný” ve "zvětšeném krevním řečišti”.

To má za následek snížení krevního tlaku a následně perfuze (průtoku) krve mozkem. Srdce se snaží tento stav vykompenzovat a dodat mozku krev, se kterou disponuje, co nejrychleji do mozku, proto bije rychleji.

Dočasné nedostatečné prokrvení mozku vede ke krátkodobé ztrátě vědomí a paměti. Jakmile pacient zkolabuje, dostává se do polohy v leže, kdy se mozek opětovně prokrví a pacient se spontánně probírá.

Tento typ kolapsu je nejčastější příčinou odpadávání v létě při dlouhodobém slunění, přehřátí organismu, vzniká také v teplých nevyvětraných místnostech, saunách.

Pozorujeme ho i při horečnatých stavech nebo rozsáhlých popáleninách (u popálenin jde o závažný stav).

Na jeho vzniku se může podílet více faktorů probíhajících současně, a to nedostatek tekutin, přepracovanost, nedostatek spánku a jiné. Nevyžaduje lékařskou pomoc, stav se upraví spontánně – těsně po kolapsu.

Tekutiny a životospráva

Nedostatek příjmu tekutin nebo potravy má také své následky. Je jich nespočet. Rozebereme si však pouze kolapsové stavy. Kolaps z nedostatku tekutin má podobný mechanismus vzniku jako při přehřátí organismu. Rozdíl je v tom, že nedostatek krve není potencionální, ale skutečný a cévy nejsou rozšířeny, ale v normálním fyziologickém stavu.

K takovému stavu dochází při dehydrataci, kterou trpí hlavně staří lidé, protože ztrácejí pocit žízně, mladí lidé, kteří pro zaneprázdněnost zapomínají pít, ale i děti při průjmových onemocněních a zvracení.

Léto je pro zvýšený počet dehydratovaných lidí ideální.

Denní příjem vody u jednoho dospělého člověka by měl činit 3 litry.

Během horkých dnů však dochází také k nadměrné ztrátě tekutiny formou pocení. Proto je důležité tuto normu zvýšit na 4 až 5litrou.

Zeptejte se upřímně sami sebe. Vypijete tolik?

Stav se znásobuje nedostatkem potravy (výraznější u sociálně a ekonomicky slabších, anorexie, závislosti). Způsobuje celkovou slabost, malátnost, závratě a časté mdloby.

Ortostatický kolaps – kolaps z vyčerpání

Dlouhodobé stání na jednom místě ať už v práci, v kostele, na pohřbech, na koncertech a jiných akcích způsobuje, že krev stagnuje vlivem gravitace převážně v dolních partiích (tzv. stáza krve – otoky a bolesti nohou). To způsobuje nedostatečné prokrvení a okysličení mozku, závratě, zamlžování se před očima až kolaps.

Po kolapsu se pacient zase dostává do horizontální (vodorovné) polohy, mozek se prokrví a dochází ke spontánní úpravě vědomí a stavu bez nutnosti lékařské pomoci.

K podobným kolapsům často dochází i v ostatních ročních obdobích v souvislosti s pracovní pozicí. Mnoho lidí pracuje dlouhé hodiny vestoje a v kombinaci s propracovaností, nedostatkem jídla a tekutin slábnou a omdlévají.

Proto se fabriky stávají místem častého výjezdu záchranné služby, nejednou neindikovaného, jelikož i zde je zřejmá příčina se spontánní úpravou bez nutnosti zdravotnické pomoci.

Vágové a mechanické příčiny, tzv. vazovagální kolaps

Již název nám napovídá, že k nedostatečnému prokrvení mozku dochází z mechanické příčiny. Jedná se o mechanický útlak buď krčních nebo páteřních tepen. Tlak na krční tepny způsobuje například velmi těsný krční límec, kravata nebo vzniká při škrcení.

Možná jste nevěděli:
Smrt oběšením je častou příčinou sebevražd převážně u mužů.
K smrti nedochází udušením,
ale právě mechanickým zatlačením provazu na krční tepny z obou stran.
Tím se přeruší přívod krve do mozku,
pacient upadává do bezvědomí a umírá do 4 až 5 minut.
Někdy je příčinou zlomenina krční páteře a přerušení míchy.

Přestože krční tepny se nacházejí v chráněném kostěném skeletu, také může dojít k jejich útlaku. Nejčastěji dochází k mdlobě při jejich zalomení při prudkých pohybech hlavy rotačně nebo flexně (do stran, směrem vzhůru).

Často vzniká při delším záklonu hlavy při dívání se nahoru, při prudkém otočení hlavy, když nás někdo volá a velmi často při couvání.

Kolaps při Valsalvově manévru

Vzniká při izometrické fyzické námaze. Zjednodušeně řečeno můžeme se setkat s kolapsem při nadměrně vytvořeném tlaku za určitých situací. Ke zpomalenému žilnímu návratu dochází například při silném zatlačení na stolici, při úporném zvracení – napínání na zvracení, méně často vniká při kýchnutí.

Psychické příčiny

Jsou velmi častou příčinou kolapsů. Mohou se vyskytnout při určitých stresujících a zatěžujících situacích jako například zkouška, pohovor do práce, pohřeb, rozvod, napadení. Každý, kdo byl někdy na pohřbu, byl určitě i svědkem alespoň jednoho kolapsu.

Kolaps vzniká také při psychické zátěži vlivem bolestivých stavů. Může se jednat o nesnesitelné chronické bolesti (nádorová onemocnění) nebo akutní náhle vzniklou bolest (zlomenina bérce).

Středně závažné synkopy

Středně závažné synkopy jsou jakýmsi mezičlánkem. Nemusí být vážné, ale po překročení určité hranice mohou mít až smrtelné následky. Závisí to na několika faktorech.

Léky, alkohol a jejich kombinace

Některé léky vedou ke snížení krevního tlaku a následně ke snížené perfuzi krve.

V první řadě je třeba zmínit léky, jejichž primárním účinkem a cílem je tlak snížit. Hovoříme o antihypertenzivech používaných k léčbě vysokého krevního tlaku.

Za normálních okolností nedochází ke kolapsům.

Může se tak stát v úvodu léčby, při zvýšení dávky léku lékařem, při změně antihypertenziva (dříve převažují vysoké hodnoty tlaku několik týdnů až měsíců), při náhodné nebo úmyslné intoxikaci.

Druhým nejčastějším lékem, který vede k synkopě, je nitroglycerin (izosorbit 2-4-3 dinitrát).

Jiné názvy tohoto léku jsou isoket nebo monotap. Léčivo je ve formě spreje a používají jej lidé s onemocněním srdce (ischemická choroba srdeční). Užívá se podle potřeby, při bolestech na hrudi standardně dva vstřiky pod jazyk. Dilatuje (roztahuje) srdeční cévy.

Jeho sekundárním účinkem je hypotenze.

Někteří lidé, hlavně starší, ho nesprávně používají ke snížení tlaku při jeho zvýšení. Standardně by se to dělat nemělo, protože tlak klesá rychle a hodnoty rapidně klesají a pacienti kolabují. Při těžké hypotenzi je nutnost přivolat lékařskou pomoc, stav se spontánně neupraví.

Tento vedlejší účinek by měl využít v případě nutnosti pouze lékař.

Zajímavé: Starší pánové pozor!
Pokud se léčíte na srdce a užíváte nitráty na srdce.
Nikdy je nekombinujte s Viagrou.
Nemuseli byste to ustát.
Oba léky mají silný vasodilatační účinek a navozují stav těžké hypotenze.
Ta způsobuje snížené prokrvení mozku a synkopu.
Jedná se o velmi častou příčinu kolapsů u starších mužů.

Vasodilatační účinky mají také alkoholické nápoje. Rozšiřují krevní cévy, a tím vedou ke kolapsovým stavům. V kombinaci s výše uvedenými léky nebo jinými léky s podobnými účinky se zvyšuje riziko. Během léta je vlivem tepla riziko zase o něco větší.

Závažné synkopy ohrožující základní životní funkce

Jedná se o vážný stav, kdy příčinou kolapsu je závažné onemocnění nebo mechanismus vedoucí k poruše srdeční či mozkové činnosti. Nikdy se neupraví spontánně, někdy i zásah lékaře nemusí pacientovi pomoci. Závažné synkopy jsou častým projevem srdečního selhání či selhání jiných orgánů.

Kardiální (srdeční) příčiny

Tyto synkopy jsou závažným stavem spojeným s vysokou úmrtností. Příčina vzniku kolapsu souvisí s primárním onemocněním srdce.

Nejčastěji se jedná o srdeční selhávání, ischemickou chorobu srdeční, závažná onemocnění srdečních chlopní či poruchy srdečního rytmu. Řadíme sem i plicní embolii.

Onemocnění srdce vede ke sníženému průtoku krve a poruše vědomí. Vzhledem k závažnosti příčiny není raritní přetrvávající bezvědomí se selháním srdce a dýchání s nutností oživování. Resuscitace u srdečních synkop je jen málokdy úspěšná.

Cerebrální (mozkové) příčiny

K cerebrálním synkopám dochází, pokud je problém s prokrvením určité části mozku. Příčinou jsou chorobné změny mozkových tepen (kornatění – ateroskleróza) nebo náhlé reflexní zúžení konkrétní mozkové tepny, například při vysokém krevním tlaku.

Zúžení vede ke krátkodobé poruše vědomí, někdy se projeví klinickým obrazem cévní mozkové příhody s poruchou řeči, asymetrií obličeje a ochrnutím poloviny těla. Tomuto stavu říkáme transitorní ischemická ataka.

Stav se upraví spontánně.

Pacient by měl být vyšetřen neurologem v nemocnici, neboť někdy jde o předzvěst cévní mozkové příhody.

Co dělat, když někdo zkolabuje?

V případě nezávažných kolapsů a okolností, které napovídají, proč kolaps vznikl (dlouhé stání, slunění, dehydratace…), necháme postiženého ležet na zemi v horizontální poloze (nejlépe v poloze na zádech).

Pacient se probere k vědomí sám.

První pomoc spočívá v autotransfuzní poloze (dolní končetiny zvedneme asi o 30 °), čímž zvýšíme prokrvení mozku. Pokud bylo důvodem přehřátí, je třeba pacienta předtím odsunout na chladnější místo.

Vhodné je doplnění tekutin a klid.

U kardiálních synkop, má-li pacient závažné onemocnění srdce a před kolapsem si stěžoval například na bolesti na hrudi, bušení srdce či ztížené dýchání, je vhodné ho nechat v polosedící poloze k usnadnění dýchání.

Zajistíme přísun vzduchu (otevření okna), uvolníme těsný oděv kolem krku či pasu (zlepšení žilního návratu a prokrvení mozku). Při závažných kardiálních onemocněních se stagnací krve v dolních končetinách až břicha (otoky nohou) by měly být nohy spuštěny k odlehčení srdce a zátěži tekutin na něj vytvářené.

Dá se zabránit vzniku kolapsu?

Kolapsu zabráníme jen tak, že mu budeme předcházet.

Preventivní opatření jsou tedy zaměřena na vyhýbání se slunci, teplým a nevzdušným prostorám (sauna, přeplněné autobusy, otevření okna). Během letních měsíců bychom měli minimalizovat pobyt na slunci (vyhledávání stínu).

Měli bychom dodržovat pitný režim a ve zvýšené míře v létě, kdy je vhodné se také ovlažovat. Neměli bychom nosit těsné oděvy (hlavně kolem krku a pasu). Měli bychom se vyhýbat prudkým pohybům.

Lidé s onemocněními srdce, cév a mozku by měli být plně informováni a edukováni o svém onemocnění a lécích, které berou. Neměly by vědět jen to, kdy je užít, ale hlavně kdy ne.

Často se stává, že pokud se někdo necítí dobře, dá mu svůj lék. Nikdy bychom neměli užívat lék někoho jiného. Dotyčný je na svou léčbu zvyklý a na jiném člověku by mohla být reakce výraznější, případně jiná.

Na základě informací je třeba dodržovat léčebný režim, abychom minimalizovali možnost vzniku závažné synkopy.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Otestujte se: