Co je to trombóza cestovatelů: Příčiny a příznaky? Jak se jí vyhnout?

Co je to trombóza cestovatelů: Příčiny a příznaky? Jak se jí vyhnout?
Zdroj fotografie: Getty images

Žilní trombóza je závažné a bolestivé onemocnění s vysokým rizikem dalších zdravotních komplikací. Na jejím vzniku se podílí mnoho faktorů. Jedním z nich jsou i podmínky vznikající při delším cestování. Vzniku trombózy v souvislosti s cestováním říkáme tzv. "trombóza cestovatelů".

Co je to trombóza cestovatelů? Víte, že se jedná o nadměrnou tvorbu krevních sraženin? Ale jak se pojí s cestováním?

Jaké má příčiny, projevy a rizika?
Dá se jí zabránit?
Pro více informací čtěte s námi...

Cestovní ruch je nejrychleji se rozvíjející odvětví vůbec. Momentálně je na vzestupu a tvoří až 30 % všech světových služeb, které lidé rádi využívají.

Nejrychlejším a stále nejoblíbenějším způsobem přepravy je letecká přeprava. Navzdory mnoha leteckým nehodám, katastrofám a teroristickým útokům na letadla, o kterých je možné se dozvědět z médií, jsou letadla stále považována za nejbezpečnější dopravní prostředky.

Ale jsou opravdu tak bezpečná, jak si myslíme?

Jaká zdravotní rizika podstupujeme v souvislosti s letem?

I ta nejpohodlnější přeprava má svá slabá místa. Její slabiny vyplývají z prostředí a podmínek, které jsou na palubě letadla, a ani ta nejluxusnější letecká společnost neumí většinu z nich ovlivnit. Bohužel některé změny by totiž ohrozily bezpečnost letu jako takovou.

  1. stísněné prostory – zvyšují riziko šíření infekcí kapénkami nebo přímým kontaktem, způsobují útlak některých částí těla a zhoršují jejich prokrvení, zabraňují pohybu, zvyšují riziko otoků dolních končetin a vzniku trombóz
  2. suchý vzduch – způsobuje škrábání v krku, dráždění ke kašlání, rychlejší šíření mikroorganismů a vznik infekcí
  3. změny barometrického tlaku – způsobují zvýšení krevního tlaku, praskání cév, krvácení, krvácení pooperační rány, hučení v uších, poškození ušních bubínků, zhoršují respirační a kardiální onemocnění, způsobují vznik plicní embolie
  4. způsob přepravy – vyvolává strach, bušení srdce, poruchy srdečního rytmu, úzkostné stavy, záchvaty paniky, nevolnost, zvracení

Zajímavé:
Vědecké studie potvrdily zvýšené riziko tvorby krevních sraženin a vzniku žilní trombózy během letu. Stoupá až čtyřnásobně. O něco menší je v případě, že sedíte na sedadle v uličce. Tam je možnost většího pohybu nohou. Nejvhodnější a nejprostornější jsou sedadla u nouzových východů. Ta jsou však často zpoplatněna, protože i letecké společnosti jsou si vědomy jejich výhod.

Jak je na tom pozemní doprava?

V souvislosti se žilní trombózou a cestováním v pozemních dopravních prostředcích je situace podobná. Zvýšenou tvorbou krevních sraženin v dolních končetinách mohou trpět hlavně ti, kteří cestují pravidelně delší trasy.

Jsou to převážně řidiči z povolání (taxikáři, řidiči kamionů...).

Chcete vědět více o trombóze cestovatelů?
Jaké jsou predispoziční faktory jejího vzniku?
Jak se projevuje a zda se může komplikovat?
Existuje její účinná prevence a jaké jsou možnosti léčby?
Čtěte s námi dál.

Co je to trombóza cestovatelů?

Trombóza cestovatelů je hloubková žilní trombóza dolních končetin objevující se v souvislosti s cestováním, které obvykle trvá 4 a více hodin.

Popularita mezikontinentálních letů tedy s sebou přináší i zvýšené riziko tromboembolismu. Několikahodinové cesty letadlem zvýšily turistům nejen možnosti poznávat dříve nepoznané země, ale také stouply i případy syndromu ekonomické třídy, což je jiný název pro trombózu cestovatelů.

Vlivem souhry více faktorů, které vznikají během delších cest, se v hloubkovém žilním systému tvoří krevní sraženina – trombus.

Trombus vytváří překážku v cévě, čímž dochází k její obturaci a omezení nebo úplnému zastavení krevního průtoku touto oblastí.

Krev v postižené končetině nemůže normálně odtékat, což vyvolává další změny as nimi související projevy.

Predispozice a faktory podněcující vznik cestovatelské trombózy

Ke vzniku krevní sraženiny v souvislosti s cestováním dochází u disponovaných jedinců. Jedná se o lidi, kteří mají predispozici (předpoklad) pro vznik tohoto onemocnění již před cestou.

Předpokladem rozumíme většinou aktuální stav pacienta a jeho přidružená onemocnění.

Samotný let přitom vytváří podmínky evokující vznik trombózy. Nedostatek místa, nemožnost pohybovat končetinami, jejich nucená poloha a spuštění dolů, změny barometrického tlaku – to vše přispívá k jejímu vzniku.

Zajímavé:
K žilní trombóze dolních končetin dochází během letu, ale mnohem častěji se projevuje cca do týdne po letu.

Za fyziologických okolností se krev v cévách nesráží. Velkou roli zde sehrává také tzv. Virchowova triáda, která v sobě zahrnuje tři základní komponenty pro vznik žilní trombózy, a těmi jsou poruchy srážení krve, poškození cévní stěny a poruchy průtoku krve v cévách.

Virchowova triáda:

  • poruchy srážení krve – poruchy hemokoagulace (trombofilní stav, tromboembolie v anamnéze, zvýšená tvorba sraženin vlivem hormonálních léků, drog...)
  • poškození cévní stěny – poškození cévního endotelu (cukrovka, varixy, záněty žil, poranění, operace...)
  • poruchy krevního průtoku – krevní stáze (imobilita a poloha končetin, varixy, těsné oblečení...)

Tabulka rizikových faktorů tromboembolismu

1. Disponovaní (rizikoví) jedinci 2. Faktory související s letem
  • tromboembolismus v anamnéze
  • trombofilní stav
  • křečové žíly (varixy)
  • zánětlivé onemocnění cév
  • otoky dolních končetin z různých příčin
  • předchozí operace (3 měsíce zpětně)
  • stav po zlomenině (sádrová dlaha během letu)
  • onkologické onemocnění
  • antifosfolipidový syndrom
  • kardiální onemocnění, srdeční selhání, arytmie
  • infarkt srdce nebo mozku (1 měsíc zpětně)
  • ochrnutí dolních končetin
  • obezita
  • těhotenství, šestinedělí, klimakterium
  • užívání hormonální antikoncepce
  • alkohol, kouření, steroidy, drogy
  • věk a polymorbidita
  • let trvající více než 4 hodiny
  • imobilita dolních končetin během letu
  • poloha dolních končetin (spuštěno dolů) - žilní stáze
  • tlak sedáku na cévy dolních končetin – neprokrvení
  • nedostatek místa k pohybu nohama
  • těsné oblečení snižuje průtok krve (pás, dolní končetiny)
  • snížení okysličení krve vlivem poklesu barometrického tlaku vzduchu
  • dehydratace (nedostatečný pitný režim a snížená vlhkost vzduchu v kabině)
  • požití alkoholických nápojů (odvodnění – dehydratace)
  • požití antidiuretik (odvodnění – dehydratace)
  • požití sedativ a hypnotik během letu (areflexe svalů)
  • spánek s následnou areflexí svalů během letu

Zajímavé informace obsahují také články:

Jak se projevuje trombóza cestovatelů?

Výše uvedené faktory způsobují, že v dolních končetinách stagnuje krev (zadržuje se, zastavuje se).

Tomuto jevu říkáme krevní stáze.

Dochází k němu vlivem fixní polohy končetin, které jsou několik hodin spuštěny, vlivem gravitace, která krev směřuje dolů, a také z důvodu selhání svalové pumpy pro nedostatek pohybu a imobilizaci nohou.

Nahromaděná krev způsobuje zvětšení objemu končetin asi o 4 %.

Tato "objemnost" je viditelná pouhým okem, a jeví se jako otok končetin.

Žilní stáze je prohlubována poklesem barometrického tlaku v kabině, s následným snížením množství kyslíku v krvi (hypoxie). Pokles tlaku má také za následek aktivaci koagulačního systému – hypertrombotický stav. V praxi to znamená, že dochází ke zvýšené tvorbě krevních sraženin.

Pokud krevní sraženina ucpe cévu, dochází k ischemii tkáně, která jí byla dříve vyživována. To se projevuje bolestivostí postižené končetiny (častěji levá).

Projevy cestovatelské trombózy:

  1. otok postižené končetiny
  2. bolestivost postižené končetiny
  3. mravenčení, brnění, snížená citlivost v končetině
  4. změna teploty končetiny – postižená končetina je na dotek studenější než zdravá
  5. změna barvy končetiny (začíná v oblasti prstů, prochází směrem vzhůru) - v úvodu bledost, později zmodrání (cyanóza)

5 komplikací, které mohou nastat v souvislosti s cestovatelskou trombózou

Nejčastější akutní komplikací cestovatelské trombózy je plicní embolie, a chronickou bez pochyb posttrombotický syndrom.

Přesto mohou vznikat i méně časté a stejně závažné až život ohrožující komplikace.

1. Plicní embolie

Opodstatněně je nejzávažnější komplikací žilní trombózy plicní embolie s 15% úmrtností. Až 80 % případů vzniká právě na podkladě trombózy dolních končetin.

Dochází k ní v případě, že se krevní sraženina – trombus – nebo její část, vzniklá v cévě dolní končetiny, odtrhne a krevním řečištěm putuje dál. Sraženina putující krevním oběhem se nazývá embolus.

Embolus se dostává do pravé síně srdce, odtud do pravé komory, a nakonec do jedné nebo více plicních cév. Ty mechanicky ucpává, čímž způsobuje závažné poškození plic.

Projevy plicní embolie:

  • náhlá smrt
  • náhle vzniklá píchavá bolest na hrudi na postižené straně
  • klidová dušnost zhoršující se při námaze
  • výrazná bledost ve tváři
  • namodralé zbarvení rtů
  • studený pot
  • bušení srdce – palpitace
  • zrychlená činnost srdce

2. Cévní mozková příhoda

V případě zanesení embolu do mozkové cévy vzniká cévní mozková příhoda, mrtvice či mozkový infarkt.

Ucpání mozkové arterie způsobuje neprokrvení a neprokysličení dané části mozku, její ischemii a postupné odumírání.

Včasná trombolytická léčba (rozpuštění sraženiny) je nezbytná nejen k záchraně života postiženého pacienta, ale také k zamezení trvalé invaliditě z důvodu ochrnutí končetin a poruch řeči, případně zraku.

Projevy cévní mozkové příhody:

  • náhlá smrt
  • náhle vzniklé bezvědomí
  • parestézie až ochrnutí poloviny těla
  • poruchy chůze, pády
  • poruchy řeči (nesrozumitelná řeč, naprostá neschopnost mluvit)
  • poruchy zraku až slepota
  • poruchy polykání
  • bledost ve tváři
  • studený pot
  • nevolnost, zvracení
  • většinou vysoký krevní tlak

3. Akutní srdeční infarkt

Akutní infarkt myokardu vzniká na stejném podkladu jako plicní embolie a mozková příhoda. Trombus putující krevním oběhem však neprojde srdcem k mozkovým a plicním cévám, ale ucpává koronární tepny zajišťující výživu srdečního svalu – myokardu.

Navzdory významným pokrokům v léčbě infarktů může být jeho vznik příčinou rychlého úmrtí s nemožností včasné léčby.

Náhlá smrt při embolizaci do koronárních cév vzniká převážně u postižení více cév naráz s následnou ischemií velké části srdečního svalu. To způsobuje výraznou poruchu srdeční činnosti a zastavení srdce.

Projevy akutního infarktu myokardu:

  • náhlá smrt
  • náhle vzniklé bezvědomí
  • náhle vzniklá tlaková nebo palčivá bolest na hrudi ve středu (vyzařuje do krku, zad, končetin a žaludku)
  • náhle vzniklá bolest v oblasti žaludku (infarkt spodní stěny srdce, u diabetiků)
  • různé poruchy rytmu (individuální závažnost)
  • dušnost v různém rozsahu
  • návaly studeného potu
  • bledost ve tváři
  • v některých případech periferní cyanóza
  • nevolnost, zvracení

4. Phlegmasia coerulea dolens

Při podcenění tromboembolismu dolních končetin nebo při nevědomosti projevů a pozdní diagnostice a léčbě stav progreduje. Neprokrvení a následná ischemie cév dolních končetin vede k postupnému, nezvratnému odumírání tkání.

Závažnou formou žilní trombózy je phlegmasia cerulea dolens, což v překladu znamená bolestivý modrý edém. Tato forma nebo pozdní léčba vedou k odumření končetiny s nutností amputace.

Amputace končetiny je při takto závažných stavech nutností, aby gangréna nepostupovala výše a nedošlo k septickému stavu (lidově otrava krve).

Projevy phlegmasia cerulea dolens:

  • náhle vzniklá bolest v postižené končetině silné intenzity
  • výrazný otok končetiny
  • modré zbarvení končetiny

5. Posttrombotický syndrom

Posttrombotický syndrom patří k nejtěžším chronickým komplikacím tromboembolismu na dolních končetinách.

Vzniká na poškozené cévě (cévní stenóza) s destrukcí příslušné chlopně a s tendencí k žilní hypertenzi (zvýšenému tlaku v žíle).

Kromě nepříjemných projevů posttrombotického stavu trápí pacienty také vysoké riziko recidivy trombózy v poškozené cévy, a také riziko vzniku výše uvedených akutních komplikací.

Projevy posttrombotického syndromu:

  • chronické bolesti postižené končetiny
  • poruchy chůze v souvislosti s bolestí
  • nespavost, časté noční buzení
  • deprese
  • otok
  • kožní změny (změny barvy, ulcerace – tvorba vředů, mokvání, hnisání)

Prevence, diagnostika a léčba

Do jisté míry lze předcházet vzniku více onemocnění. Stejně to platí i při trombóze cestovatelů.

Zvlášť opatrní by měli být rizikoví pacienti. Lidé s vysokým rizikem, tedy ti, u kterých se vyskytuje několik závažných predispozic, by měli zvážit delší lety.

Základní preventivní opatření:

  • pohyb končetin (sehnutí a vystření nohou, přejetí se vždy když je to možné)
  • masáž dolních končetin, pokud to dovoluje situace
  • antitrombotické (kompresivní) punčochy
  • pitný režim, hydratace, vynechání antidiuretik
  • nepožívání sedativ a antihypnotik
  • vynechání alkoholu, cigaret před cestou
  • preventivní podání heparinu lékařem před cestou u disponovaných pacientů
  • preventivní užití kyseliny acetylsalicylové (acylpyrin, anopyrin, medipyrin) před cestou u disponovaných pacientů

Je možné ji léčit?

Po správné diagnostice, která se odvíjí na základě projevů, cévního (Doppler) a krevního vyšetření (hladina D-dimeru), je možné zahájit léčbu.

Premedikace antitrombotickými léky je možná ještě před stanovením přesné diagnózy, pokud neexistuje u konkrétního pacienta žádná kontraindikace.

Zajímavé:
Zvýšená hladina D-dimeru v krvi je pouze orientačním parametrem. Jeho výkyvy způsobují také zánětlivé procesy v těle.

V léčbě se používá antitrombotická a trombolytická léčba.

Ta působí na krevní sraženinu, kterou rozpouští, uvolňuje obturovanou cévu a obnovuje prokrvení. Při včasném podání léků se stav upraví.

V případě závažného stavu s nekrózou tkání se indikuje amputace dolní končetiny. Výši amputace indikuje cévní chirurg.

Další zajímavé zdroje

fsdílet na Facebooku
Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.