Rýma: Jak se přenáší a jaké příznaky ji doprovázejí? + Léčba

Rýma je nejčastější onemocnění horních cest dýchacích.

Většinou je její původ v infekci, ale může být i alergická a existují i jiné příčiny jejího vzniku. Při infekci začíná zánět v oblasti sliznice nosní dutiny.

Jde o akutní virové onemocnění, které vyvolává zánět. Je to zánět sliznice nosní dutiny. Projevuje se zejména otokem této sliznice, tvorbou hlenu a omezením průchodnosti nosu.

To má za následek typické příznaky.

Rýma může souviset i se zánětem vedlejších nosních dutin. Někdy pronikne až do nosohltanu.

Zánět může mít akutní i chronickou podobu. Chronická vzniká v případě nedostatečného léčení akutní rýmy v minulosti.

Někdy však může rýma vzniknout i na podkladě alergické reakce. Existují také jiné příčiny.

Nejčastěji vás zajímá:
Co je to rýma a proč vzniká chronická (dlouhotrvající) forma?
Je rýma nakažlivá, mohu se jí nakazit od druhého?
Jak ji vyléčit a rychle se jí zbavit a pomohou domácí recepty?

V důsledku zánětu sliznice dochází k jejímu otoku, čímž se omezí značně prostor v nose a jeho průchodnost. K tomu se dále přidává i zvýšený výtok sekretu z nosu a nejen u dětí i kašel.

Inkubační doba rýmy je poměrně krátká. Trvá od 12 hodin až do 3 dnů. Infekční forma je i poměrně snadno nakažlivá. Dopomáhá jí k tomu fakt, že se přenáší kapénkovou cestou. To znamená kašlem, kýcháním, ale i přímým kontaktem. Onemocnění obvykle trvá 7–10 dní.

Co je to nos a nosní dutina?

Vnější nos je tvořen nosní pyramidou. Tu tvoří kosti vybíhající z obličejové části lebky (kořen nosu). Na ten nasedají nosní chrupavky. To je viditelná část. Důležitější je však dutina, která plní řadu významných funkcí.

Nosní dutina je rozdělena nosní přepážkou (septem) na dvě poloviny. Tyto části ovšem nejsou stejné. Následně je rozdělena i horizontálně nosními mušlemi na horní, střední a dolní průchod. Ústí do nosohltanu.

S nosní dutinou sousedí i vedlejší nosní dutiny, odborně sinusy. Jsou to sinusy v čelistní, čelní, čichové a klínové kosti. V horní části nosu je důležitá oblast, která zajišťuje vnímání pachu, tedy čichové pole.

Rozložení nosní dutiny a její sliznice zajišťují důležité funkce:

• prokrvená sliznice ohřívá vdechovaný vzduch, a to na teplotu těla
• v hlenu, který se zde tvoří, se zachycují nečistoty ze vzduchu a také mikroorganismy
• nečistoty se zachycují na řasinky
• nosní dutina je první bariérou při infekci z vnějšího prostředí
• z hlenu se odpařuje voda, která zvlhčuje suchý vzduch
• pachové látky dráždí čichové buňky
• nosní dutina se podílí na tvorbě hlasu, jako hlasový rezonátor

Dítě po narození dokáže dýchat pouze přes nos. Při dýchání přes ústa vynakládá velkou námahu, jelikož je ústní dutina malá a vyplňuje ji jazyk. Kvalitní dýchání ústy je možné až potom, co vyrostou zuby.

Příčiny rýmy jsou různorodé. Může být infekční, ale i neinfekční. Pod neinfekční se řadí i alergická rýma. Toto frekventované onemocnění zasahuje do oblasti horních dýchacích cest.

Infekční rýma

Nejčastější formou je infekční rýma (rinitida). Většinou je akutní. Ale existuje i chronická, která může být i následkem nedostatečného vyléčení.

Nejčastější příčinou infekční rýmy jsou viry, a proto jsou antibiotika neúčinná. Ta totiž účinkují pouze na bakterie.

Tato forma rýmy je způsobena virem. A to hlavně rinoviry, koronaviry, adenovirem. Často je rýma vedlejším symptomem chřipky či jiného zánětu dýchacích cest. Rýma se vyskytuje i při onemocněních, jako jsou spalničky, spála či infekční mononukleóza.

U malých dětí jsou většinou příčinami rinoviry a u dospělých koronavirus. Tyto viry se přenášejí kapénkovou infekcí. To znamená, že se kapénkami přenášejí například při kýchnutí, kašli. Ale také prostřednictvím kontaminovaných předmětů, rukou či při líbání.

U dětí je běžné, že na rýmu onemocní 5–6x ročně.

Nejčastěji je tedy rýma ve formě akutního infekčního onemocnění způsobeného viry, jde například o:

• rinoviry
• reovirus
• adenovirus
• koronavirus
• enterovirus
• virus chřipky

Celkově existuje více než 70 různých druhů virů, které mohou být původcem zánětu. Jsou však i případy, kdy rýma vzniká na podkladě alergické reakce. Tehdy je dokonce větší náchylnost na dlouhodobé přetrvávání.

Neinfekční rýma 

Alergická rýma vzniká na základě průniku alergenu do oblasti citlivé sliznice. V tomto případě do nosní dutiny. Alergická reakce je přehnaná odpověď organismu na jinak neškodné látky. Příkladem alergické rýmy je i senná rýma.

Alergická rýma může být sezónní, jako je tomu v případě uvedené senné rýmy, ale i celoroční.

Jinými formami neinfekčních rinitid jsou:

• idiopatická, hyperaktivní, vazomotorickou při převaze parasympatiku systému
• NARES (non-alergická rýma s eozinofilním syndromem), kdy příčinou není alergen, ale v sekretu se nacházejí látky jako při alergii
• hormonální, nejčastěji při snížené činnosti štítné žlázy
• léková, po aspirinu, při nadužívání sprejů do nosu
• emoční
• atrofická, na základě poškození sliznice
• indukovaná potravinou, pokud není přítomna alergická reakce
• způsobena dráždivými látkami, jako jsou některé chemikálie

Pokud rýma přetrvává, může mít příčinu i v polypech. Při alergických formách může být spouštěčem pyl, prach, roztoči, ale i chlupy a množství jiných částic, které dráždí sliznici. Ta následně ve zvýšené míře tvoří sekret.

Při výskytu chronické nebo opakující se rýmy je samozřejmě nejlepší odborné vyšetření u ORL specialisty.

Rozdíl v infekční a neinfekční rinitidě není až tak podstatný. Některé potíže ovšem mohou značit předběžnou příčinu. Hlavním projevem jsou potíže s dýcháním přes nos a zvýšená sekrece hlenu. Problém s dýcháním není pouze důsledkem nahromaděného hlenu.

Otok sliznice zapříčiní ztížené dýchání nosem a také změnu hlasu, neboť se mění rezonanční poměry dutiny. Následkem toho je typický nosní hlas, který se vyskytuje při jakékoli formě rýmy. Zvýšená sekrece hlenu způsobí i jeho nadměrný výtok.

Zvýšený výtok může být vodnatý, ale i zbarvený a hustý (hnisavý). To je už příznakem infekce. Otok a zvýšená sekrece způsobí i poruchu čichu. Ta může být částečná nebo také úplná. Mezi příznaky rýmy se řadí také svědění v nose, kýchání.

Z důvodu blízkosti umístění ucha a nosní dutiny (Eustachovy trubice) může být přítomen i tlak či jiná bolest v uších, ale také zalehnutí a porucha sluchu. Častou komplikací rýmy a chřipky u malých dětí (a to i u miminek) bývá zánět středního ucha.

Podobně je to i v případě očních projevů. Blízké umístění bývá častou příčinou komplikací v slzení, zarudnutí, otoku a podráždění očí. Přes nosohltan se hleny přesouvají i do hrdla a do nižších částí dýchacích cest. To je příčinou zatékání hlenů u novorozenců či kojenců, ale i u větších dětí a samozřejmě i u dospělých.

Projevem zatékání je kašel. Infekce se takto může rozšířit i do ostatních částí dýchací soustavy. To může způsobit bolest krku nebo svědění či škrábání. Sliznice hrdla je důsledkem zánětu i červená a oteklá.

Příznaky rýmy v tabulce:

Diagnostika onemocnění probíhá již v ambulanci praktického lékaře pro děti či pro dospělé. Ten na základě anamnézy určí, zda jde o onemocnění infekční, nebo neinfekční. Vizuálně se kontroluje hrdlo, uši či nos a výtok z něj.

Pokud není příčinou rýmy akutní infekce, doplňují se samozřejmě další vyšetření. Praktický lékař navrhne ORL či imunologické vyšetření. Nápomocný může být laboratorní rozbor krve. Provádí se například i CRP, jehož hodnotu umí určit lékař v ambulanci.

Imunolog na základě alergologického testu potvrdí nebo vyvrátí alergickou příčinu. ORL lékař může rinoskopií diagnostikovat vazomotorické příčiny, ale i polypy. Vyšetření se doporučuje, pokud potíže přetrvávají déle než 10 dní nebo se opakují či mají sezónní výskyt.

V případě alergické reakce vzniká rýma jako reakce na přítomnost nějakého alergenu. Nejčastěji z důvodu sezónního výskytu pylů. Tak je tomu v případě senné rýmy. Mezi alergeny patří například pyl, prach, plísně, roztoči, chlupy domácích zvířat.

Chronická rýma má stejné příznaky, tedy plný nos, otok sliznice, výtok z nosu. Výtok z nosu je spíše vodnatý čirý a bez přítomnosti hnisu. Přidružit se může i slzení či kýchání, ale není to nutné, spíše vzácné.

Při alergické rýmě je vyšší pravděpodobnost výskytu jiných onemocnění jako astma, atopický ekzém a jiné alergie. A to hlavně v případě pozitivní rodinné anamnézy.

Jak probíhá infekční rýma

Ve většině případů má ovšem rýma infekční původ. Při nákaze kapénkovou infekcí se dostaví příznaky po inkubační době. Inkubace může trvat 12 hodin až 3 dny.

Mezi prvními se objevují příznaky jako například problémy s dýcháním, kterému brání oteklý a plný nos, rinofonie, porucha čichu. Je přítomná zvýšená tvorba hlenu, který může být nejdříve vodnatý. Postupem času je hustší a barví se na základě přítomnosti hnisu. Může být zelený, žlutý, hnědý se stopami krve.

Příčinou častého smrkání a podráždění sliznice může být krvácení z nosu. Přidružuje se časté kýchání. V nose svědí či pálí. Při zatékání hlenů se vyskytuje kašel. Komplikací může být zánět hrdla, tj. bolest či zhoršené polykání. Hlas je ochraptělý.

Časté je slzení, otok víček. Hlavně u malých dětí se komplikuje zánětem středního ucha. Příznakem toho je i bolest, tlak v uchu, ale i zalehnutí či porucha sluchu. Plný nos je často příčinou bolesti hlavy a následného zánětu vedlejších nosních dutin.

Od počátku se mohou vyskytovat i celkové příznaky. Slabost, únava, nechutenství. Ale i bolest celého těla, svalů a kloubů. Tak je to zejména při chřipce. Zvýšená tělesná teplota až horečka. Při stoupání tělesné teploty je typická zimnice.

Onemocnění trvá obvykle jen týden až 10 dní, ale problémy s plným a ucpaným nosem jsou velmi nepříjemné. U dětí se při rýmě objevuje nechutenství. Velmi důležité je rýmu ale přeléčit úplně. V opačném případě mohou vzniknout různé komplikace jako například zánět středního ucha, dutin, případně infekce přejde do nižší části respiračního systému.