Cushingův syndrom: Co je to a jak se projevuje? + Léčba

Cushingův syndrom je vzácné onemocnění, které postihuje přibližně 1 až 2 lidi z 500 000 obyvatel za rok. Známé je i jeho pojmenování hyperkortizolismus, což značí nadměrnou produkci kortizolu. Kortizol (hydrokortison) je steroidní hormon. Má velmi důležitou roli v metabolismu organismu a při stresové reakci.

Onemocnění se řadí mezi endokrinní choroby.

Časté otázky: 
Co je Cushingův syndrom a proč vzniká?
Jak se projevuje, diagnostikuje a léčí?

Cushingův syndrom je důsledkem dlouhodobého a nadměrného produkování tohoto hormonu. Jeho produkce může být vyvolána několika mechanismy. Podle toho se také blíže určuje a označuje. Původ může být exogenní, ale i endogenní.

Rozdíl mezi exogenním a endogenním původem onemocnění:

1. exogenní nastává, pokud je hormon ve vyšší dávce přiváděn do organismu (iatrogenní). A to například při léčbě farmaky ze skupiny glukokortikoidů
2. endogenní má původ v poruše produkce, tedy v nadprodukci

Problematika endogenní formy je složitější. Tento typ může být způsoben nadprodukcí:

• ACTH, což je adrenokortikotropní hormon, tvoří ho přední lalok hypofýzy
• kortizolu, v nadledvinách
• CRH zkratka z corticotropin releasing hormone (kortikoliberin), je to vzácnější forma
• pseudocushingoidní stavy, kdy je chyba na jiné úrovni hypotalamo-hypofzo-adrenokortikální osy, což je vzácný stav

Co je to kortizol?

Kortizol je steroidní hormon, který se řadí mezi glukokortikoidy. Ty jsou produkovány v nadledvinách, přesněji v kůře nadledvin. Pro syntézu steroidních hormonů jsou nutné tuky, tedy cholesterol, plazmatické lipoproteiny, známé také pod označením LDL a HDL.

Kortizol má nezastupitelnou roli v metabolismu organismu, ovlivňuje přísun energie (cukrů) do mozku a stimulaci srdečně-cévního systému. Je nezbytným stresovým hormonem.

Produkci kortizolu ovlivňuje sekrece jiného hormonu, která je řízena centrálně, tedy z CNS (centrálního nervového systému). Přesněji z hypofýzy. Podle své funkce má také odvozen název, tedy adrenokortikotropní hormon ACTH. Ten je tvořen v předním laloku hypofýzy.

Aby to nebylo jednoduché, vylučování ACTH je řízeno z hypotalamu. Přesněji prostřednictvím dalšího hormonu, a to je kortikoliberin. Označuje se také jako CRH, z anglického corticotropin releasing hormon. Ten zvyšuje jeho sekreci v hypofýze.

Kortizol ovlivňuje a působí na:

• metabolismus
• energetické hospodaření
• má význam při stresové reakci a při stresové zátěži účinkuje:
  • ve svalech
  • játrech
  • slinivce
  • a působí i na tukovou tkáň, jako zásobu energie
  • působí katabolicky a antianabolicky
• metabolismus cukrů, hlavně jejich přísun během stresové reakce do mozku
• metabolismus tuků, uvolňuje energii z tukových zásob těla
• metabolismus bílkovin – aminokyselin
• kardiovaskulární systém – zvyšuje krevní tlak a srdeční výdej
• potlačuje imunitní reakce, snižuje tvorbu eosinofilů, leukocytů, lymfocytů, ale zvyšuje hladinu erytrocytů
• má protizánětlivý účinek, což se využívá například při alergické reakci a při zánětech
• psychiku

Hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální osa ve zkratce

Hypotalamo-hypofýzo-adrenokortikální osa se odborně označuje také zkratkou HPA a je důležitým neuroendokrinním systémem. Má hlavní roli v energetickém hospodaření a účastní se při stresové reakci. Její složky se vzájemně ovlivňují a ovlivňují organismus a hormonální, nervové a imunitní chody.

Tento systém se skládá ze tří složek, a to jsou:

1. hypotalamus, kde se tvoří CRH
2. hypofýza, konkrétně adenohypofýza, která produkuje ACTH
3. kůra nadledvin, kde se vylučují glukokortikoidy do krve, a tedy i kortizol

Celá problematika je složitá a pro běžného člověka nepotřebná – samozřejmě i nezajímavá. Tyto základní informace slouží pouze pro představu, že problém s produkcí kortizolu může mít různorodou příčinu. To je důležité při diagnostice základní příčiny a při léčbě Cushingova syndromu.

Příčina onemocnění je ve zvýšené tvorbě kortizolu. Ta může mít různorodé důvody. Vzácné jsou poruchy v průběhu HPA, méně častá je příčina v produkci CRH. Prvotně se odhaduje problém se sekrecí ACTH nebo samotného kortizolu.

Exogenní příčina je způsobena nadměrným přísunem hormonu zvenčí. Nejčastěji při farmakologické léčbě, když jsou člověku podávány glukokortikoidy. Endogenní forma je zapříčiněna poruchou produkce hormonů CRH, ACTH nebo kortizolu.

Pseudocushingoidní stav se například spojuje s obezitou, alkoholismem, s dlouhodobým stresem nebo i s depresivní poruchou. Endogenní Cushingův syndrom se dále dělí na dva druhy.

Tabulka znázorňuje rozdělení Cushingova syndromu podle základní příčiny

Cushingův syndrom se projevuje na více tělesných systémech a orgánech. To je dáno širokým spektrem působnosti kortizolu. Ten se účastní metabolických, hormonálních a imunitních chodů organismu. Je i důležitým hormonem podílejícím se na zvládání zátěžové stresové reakce.

Symptomy Cushingova syndromu uvedené přehledně v tabulce

Mezi méně typické příznaky nemoci patří otoky, zejména končetin, bolest hlavy či časté močení. U žen vyvolává androgenní změny, jako je vypadávání vlasů. Ale i hirsutismus, což je zvýšený růst ochlupení na netypických místech. Dále je to hyperpigmentace kůže a zvýšená tvorba akné. Závažnou komplikací je neplodnost. U dětí může být toto onemocnění příčinou retardace až zastavení růstu a sexuálního vývoje.

Diagnostika Cushingova syndromu se provádí dvoustupňově. A to potvrzením hyperkotizolismu a určením příčiny nadprodukce hormonů, ACTH nebo kortizolu. Důležitá je anamnéza a klinický obraz. Odebírá se biologický materiál. Je potřeba, aby člověk neužíval žádné kortikoidy a ženy hormonální antikoncepci, a to alespoň 6 týdnů před odběrem.

Laboratorně se vyšetřuje krev a moč. V krvi se stanoví sérový kortizol, ACTH, případně CRH. Konkrétně se provádí i takzvaný dexametazonový supresní test. Jednou z metod je podávání dexametrazonu, glukokortikoidního analogu, do krve. Následně se změří množství kortizolu v krvi. Odebírá se i krev na stanovení leukocytů, erytrocytů a také biochemické parametry, hodnotu glykémie, stanovení pH.

Pro diagnostiku lze použít i vyšetření moči, protože i jí se kortizol vylučuje. V moči se určuje odpadový kortizol za 24 hodin. Zobrazovací metody, CT či MRI, se používají k potvrzení nádoru na hypofýze či nadledvinách. RTG se používá pro vyloučení osteoporózy či při diagnostice patologických zlomenin.

Průběh onemocnění závisí i na primární příčině. Může mít dlouhodobý, ale i rychlý průběh. Typicky se objevuje změna postavy, tedy přibývání na váze. Charakteristické je ukládání tuku v predilekčních místech a vznik takzvaně pavoučí postavy či býčího hrbu. Končetiny jsou hubené, což je podmíněno svalovou atrofií.

Na ochablé svaly nasedá svalová slabost a bolest. Kůže je tenká, křehká, snadno se poškodí. Rány se špatně hojí, kůže je náchylná k zánětu. Ve zvýšené míře se tvoří modřiny. Při pádech je zvýšené riziko zlomenin kvůli osteoporóze. Cushingův syndrom je však také důvodem patologických zlomenin.

Mezi srdečně-cévními obtížemi je v popředí hypertenze a riziko vzniku jiných kardiovaskulárních potíží. Toto riziko násobí porucha metabolismu lipidů a cukrů, zvýšená hladina cukru v krvi. Obecně je onemocnění predispozicí pro vznik metabolického syndromu.

U dotyčné osoby se mohou vyvinout i psychické poruchy a emoční labilita. U dětí je důvodem zastavení růstu a retardace sexuálního vývoje. Při rychlém nástupu obtíží se typický klinický obraz nemusí objevit. Důležitá je diferenciální diagnostika, odlišení od jiné příčiny a léčba.