Syndrom dráždivého tračníku: Co to je a jaké jsou příznaky, příčiny IBS?

Syndrom dráždivého tračníku je chronické funkční onemocnění trávicího traktu neboli střev. Za jeho vznikem stojí multifaktoriální působení. Přesná příčina není známa.

Jedná se o funkční, nikoliv organické onemocnění. To znamená, že střevo není postiženo změnou struktury, stavby, ale je narušena jeho funkce.

Co je to za onemocnění a jak se projevuje? Jak se diagnostikuje? Co je účinné v boji proti syndromu dráždivého tračníku? Pomůže léčba?

Označuje se také jako IBS, což je zkratka anglických slov irritable bowel syndrome. Označení syndrom nese proto, že se vyznačuje přítomností různých příznaků.

Na internetu a v literatuře se můžeme setkat i s dalšími názvy, jako je dráždivý tračník, dolní funkční dyspepsie nebo dysfunkční střevní syndrom. Všechny tyto názvy však pojmenovávají stejný problém.

Odborně je IBS definován jako opakující se bolest břicha nebo břišní diskomfort, a to po dobu nejméně tří dnů v jednom měsíci, v posledních třech měsících, avšak s počátkem potíží nejméně před 6 měsíci.

Mezi obtížemi se vyskytují nejméně dva příznaky:

1. bolest ustupuje nebo je mírnější po vyprázdnění střev, tj. defekaci
2. počáteční změny ve frekvenci vyprazdňování, např. průjem nebo zácpa
3. počáteční změny vlastností stolice, jako je konzistence, vzhled a tvar

IBS není organické onemocnění. Pro stanovení diagnózy je proto předpokladem normální fyzikální nález při vyšetření. To platí jak pro trávicí trakt, tak pro ostatní orgánové systémy. Hlavní roli v diagnostice hraje anamnéza a subjektivní obtíže dotyčné osoby.

Jiné vyšetřovací metody neprokazují jednoznačné onemocnění. Proto jsou obtíže často a mylně zařazovány pod psychické poruchy. Psychika však není jediným faktorem, který stojí za propuknutím nepříjemných a život obtěžujících obtíží.

Co je syndrom dráždivého tračníku? Dlouhodobé zažívací potíže spojené s bolestmi břicha, poruchy vyprazdňování. Při průjmu nebo kašli, případně jejich střídání, s přidruženým nadýmáním a přeléváním střev.

Syndrom dráždivého tračníku postihuje ve větší míře ženy. Údajně je to v důsledku hormonální souhry. Věkové rozmezí je široké, od 20 do 50 let. IBS se vyskytuje hlavně u aktivních, dominantních, bojovných lidí ve vedoucích pozicích a u jedinců pracujících v dlouhodobém stresu.

Syndrom dráždivého tračníku postihuje 10–15 % lidí.

Souvisí s rychlým životním tempem, nevhodným režimem a životosprávou. Nastupuje během dospívání a mladé dospělosti a přetrvává po několik desetiletí. Období klidu se střídají se záchvaty intenzivních potíží nebo se vyskytují v mírné formě denně.

V obou případech IBS zhoršuje kvalitu života, soustředění a pracovní nasazení a každodenní existenci. Zhoršuje se stresem, napětím, tlakem, ale také infekčními chorobami a dlouhodobou léčbou antibiotiky. Mnohdy je spojen s potravinovou intolerancí.

Při IBS se vyskytují také další problémy jako celiakie, histaminová intolerance nebo intolerance laktózy.

ENS = enterický nervový systém

Psychický stav ovlivňuje střeva, trávení a celý gastrointestinální trakt – a platí to i naopak. Nepohodlí a chorobné procesy v trávicím traktu se odrazí na celkovém zdravotním a psychickém stavu.

Dlouhodobý stres negativně ovlivňuje také střeva, trávení, střevní mikroflóru a trávicí trakt. Odpovědí trávicího traktu může být syndrom dráždivého tračníku.

Zajímavé jsou také informace o...

ENS je zkratka pro enterický (střevní) nervový systém.

Tato samostatně aktivní část nervového systému se nachází v trávicím traktu. Má autonomní postavení, i když je ovlivňována vegetativním nervovým systémem – sympatikem a parasympatikem. Navíc je také ve spojení s centrálním nervovým systémem – CNS.

Reguluje činnost trávení, střeva a některých orgánů spojených s trávením. Mezi jeho účinky patří:

• motilita – pohyblivost žaludku, střev a rychlost trávení
• produkce žaludečních a jiných trávicích šťáv, kyselin, enzymů, mediátorů + hormonů a enzymů slinivky břišní – inzulínu, žlučníku a vylučování žluči
• průtok krve GIT a vstřebávání živin do krve
• obnova buněk sliznice
• účinná a důležitá v obraně organismu

ENS se také označuje jako druhý mozek. Obsahuje přibližně tolik nervových buněk jako mícha. Má na starost činnost trávicího systému. Je autonomní, ale je ovlivňován CNS a vegetativním nervovým systémem.

Obsahuje několik typů nervových vláken. Například plexus myentericus (Auerbachův myenterický plexus) ovlivňuje hladké svalstvo trávicí soustavy. Plexus submucosus (Meissnerův plexus) inervuje sliznici a podsliznici střev.

Nervové systémy jsou vzájemně propojeny.

Navíc GIT obsahuje i další vlákna, například viscerosenzorická a visceromotorická. Ta tvoří spojení mezi nervovým systémem a také dalšími orgány, které působí synergicky při trávení. A obsahuje také střevní glie (podpůrnou nervovou tkáň).

Přesná příčina syndromu dráždivého tračníku není známa. Předpokládá se, že jde o souhru několika faktorů. U tohoto syndromu se jedná o funkční poruchu. Onemocnění nemá organický základ.

Střevo tedy není postiženo změnou struktury a stavby, jako je tomu u zánětu nebo rakoviny.

Až 50 % pacientů, které vyšetřuje gastroenterolog, má funkční potíže. Patří mezi ně i IBS.

Lidé žijící s nezjištěnou příčinou obtíží se často obávají nejhoršího, ale není k tomu důvod. Nadměrný stres z neznámé nemoci může již tak nepříjemné obtíže ještě zhoršit.

Co může stát za syndromem dráždivého tračníku, uvádíme v tabulce

IBS má své charakteristické příznaky. Je důležité vědět, že jeho projevem nejsou organické změny ve stěně trávicí trubice. Jedná se o funkční onemocnění založené na poruše motility a pasáže střevního obsahu a plynů.

Pro IBS je charakteristická změna frekvence vyprazdňování stolice. Může být přítomen průjem nebo zácpa. Obojí se může střídat. Při průjmu je také přítomna hlenovitá stolice.

Zácpa může trvat několik dní. Po vyprázdnění stolice může následovat průjem. Přidružují se bolesti břicha, které mohou mít křečovitý charakter. Jsou doprovázeny přeléváním střev, kručením v břiše. Také samotné vyprazdňování stolice může být doprovázeno bolestí.

Přečtěte si také článek o nadýmání.

Bolesti z břicha někdy vyzařují do páteře. Místo bolesti se syndrom dráždivého tračníku projevuje také jako pocit neurčitého nepohodlí v břiše. Po vyprázdnění si člověk stěžuje na nedokonalé, nedostatečné a nepříjemné vyprázdnění.

Obvykle však následuje zmírnění nebo ustání nepříjemných pocitů. Následuje opakované nutkání na defekaci. Příjem mléka nebo mléčných výrobků u některých jedinců způsobuje zhoršení průběhu, bolesti břicha, frekvenci stolice nebo nadýmání.

Podobně stres, psychické vypětí, pracovní zátěž, pocit zodpovědnosti, ať už v zaměstnání nebo v rodině.

Souhrn obtíží provázejících syndrom dráždivého tračníku:

• změna frekvence vyprazdňování stolice
  • průjem, více než 3–5 řídkých až vodnatých stolic za 24 hodin
  • zácpa, vyprazdňování 1–2krát týdně
• změna konzistence stolice
  • řídká
  • vodnatá
  • tvrdá
  • hlenovitá
  • s příměsí krve, pozor na další onemocnění GIT
• bolesti břicha
  • podbřišek
  • do celého břicha
  • křeče
  • neurčitý nepříjemný pocit v břiše
  • pocit plnosti
  • vyzařující bolest do zad
  • dlouhodobá a opakující se
• bolestivé vyprazdňování
• naléhavé nutkání na stolici
  • zejména ráno po probuzení
• naléhavé nutkání na stolici
  • i krátce po jídle
• časté nucení na stolici
• pocit nedokonalého, nepříjemného vyprazdňování
• nadýmání, plynatost, plynatost
• pohyby střev
• kručení v břiše
• dlouhodobá únava
• vyčerpání
• bolest hlavy
• změny nálady
• poruchy spánku
• narušená střevní mikroflóra a oslabená imunita

Diagnóza syndromu dráždivého tračníku je založena na anamnéze a na subjektivních obtížích popsaných postiženým. Ty vedou lékaře k diagnostickému závěru a ke správné léčbě.

Konečnému stanovení IBS však musí předcházet diferenciální diagnostika, která se zabývá vyloučením jiného původce. Jinými původci mohou být například zánět GIT, infekce kdekoli v těle, rakovina tlustého střeva a další. Výše uvedené příznaky mohou být důsledkem organického a ještě závažnějšího onemocnění. Při přetrvávajících potížích je nutné odborné vyšetření.

6 let = obvyklý průměr od prvního příznaku do stanovení diagnózy.

Normální fyzikální nálezy při všech ostatních vyšetřeních jsou předpokladem pro diagnózu IBS. Je to proto, že se jedná o funkční, nikoliv organické onemocnění. To znamená, že střevo nemá změněnou strukturu, střevní stěna ani jiné části trávicího traktu nejsou tímto způsobem postiženy. V pořádku přitom musí být i další tělesné systémy, jako jsou srdce, plíce, ledviny nebo gynekologický systém.

Při hledání diagnózy se provádí vyšetření, jako např:

• laboratorní testy
  • krev
  • stolice
  • moč
  • CRP – zánětlivý marker
  • krevní obraz
  • jaterní testy
  • minerály
  • glykémie
• parazitologie
• USG nebo sonografie břicha
• endoskopické vyšetření
  • kolonoskopie
• RENTGEN
• CT
• MRI

Při onemocnění se obvykle střídají období klidu se záchvaty potíží. Počáteční změna frekvence vyprazdňování stolice je spojena se změnou její konzistence. Dochází k opakovaným průjmům, vyprazdňování řídké stolice. Může být přítomna zácpa, kdy k vyprazdňování dochází 1–2krát týdně.

Tyto stavy se mohou navzájem střídat.

Objevuje se nucení na stolici je zejména ráno a také krátce po jídle. Přidružuje se nadýmání, plynatost, bolest a křeče v břiše. Jindy mohou být projevy mírné, jako je pocit nepohodlí v břišní dutině nebo pocit plnosti. Může se objevit těžkost, pocit nevolnosti až zvracení.

Bolest může být v podbřišku, v celém břiše nebo vyzařovat do jiných částí, například do zad.

Po vyprázdnění střev obvykle nastává fáze ústupu nebo alespoň zmírnění nepříjemných pocitů. Ta však může být vystřídána naléhavým nutkáním na stolici.

Nepříjemný je pocit nedokonalého a nepříjemného vyprazdňování střev.

Potíže vyvolává a zhoršuje stres, pocit zátěže a napětí. Nutkání na stolici výrazně omezuje kvalitu života postiženého jedince. IBS postihuje i osoby s významnou odpovědností, ve vedoucích funkcích, znepříjemňuje jim důležitá jednání a výkon jejich povinností.

Příkladem může být zvýšený stres v domácím prostředí, s dětmi nebo neklid mezi partnery.

U žen se pozoruje souvislost s hormonálními změnami během cyklu. Vliv má také narušení mikrobiální flóry ve střevech. K narušení mikrobiální flóry ve střevech dochází po léčbě antibiotiky, ale také na základě zánětlivých střevních onemocnění nebo jiných systémových infekcí.

I proto je použití probiotik při léčbě ATB důležité.

Vhodná strava a dieta jsou zásadní

Obtíže při tomto onemocnění jsou do značné míry vyvolány stresem. Ten můžeme do jisté míry ovlivnit výše uvedenými léčebnými postupy.

Velký význam má u dráždivého tračníku také strava. To, co jíme, může zlepšit průchod střevního obsahu střevem. Ano, mluvíme o vláknině a nezdravých potravinách.

Vlákninu je třeba do stravy přidávat postupně. Začneme kupovat více listové zeleniny, loupat rajčata, vařit mrkev. Z ovoce jsou nejlepší jablka, banány nebo kiwi. Můžeme přidat také ovesné vločky, jakoukoli vařenou i syrovou zeleninu.

Omezíme potraviny s vysokým podílem nasycených mastných kyselin. Potravinové intolerance jsou často spojeny s IBS. Pozor tedy na nesnášenlivost mléka, lepku a histaminu.

Jídlo by mělo probíhat v klidu. Člověk by neměl současně vykonávat jiné činnosti. Když snídá, obědvá nebo večeří, měl by se v tu chvíli věnovat výhradně tomu. Kromě toho existují vhodné a nevhodné potraviny, které mohou průběh tohoto nepříjemného onemocnění zlepšit nebo zhoršit.

Následující tabulka shrnuje, které potraviny, látky nebo skupiny potravin jsou vhodné a které ne