Rakovina žaludku: jaké jsou její příčiny, projevy a první příznaky?

Karcinom žaludku je závažné nádorové onemocnění s vysokou úmrtností. Jeho výskyt však celosvětově mírně klesá. Velká část pacientů je diagnostikována v pokročilém stádiu onemocnění.

Jaké jsou první příznaky rakoviny žaludku? Jaké jsou možnosti léčby?

Rakovina žaludku má nejvyšší výskyt v Japonsku, Chile nebo Střední a Jižní Americe. Je druhou nejčastější příčinou úmrtí v důsledku nádorových onemocnění. Adenokarcinom (zhoubný nádor vycházející ze žlázových epitelových buněk) je nejčastějším typem rakoviny žaludku.

V článku se dozvíte příčiny, rizikové faktory, příznaky, diagnózu, možnosti léčby a mnoho dalších zajímavých informací.

Žaludek v kostce

Žaludek (gaster, stomachus) je vakovitý orgán trávicího traktu. Spojuje jícen a tenké střevo. Hlavní funkcí žaludku je shromažďovat pozřenou potravu. Pomocí peristaltických vln spolu se žaludeční šťávou chemicky přeměňuje potravu na tráveninu (chymus). Takto zpracovaná potrava postupně putuje do tenkého střeva. V tenkém střevě se zpracovává a vstřebává do těla potřebné látky a živiny.

Stěna žaludku se skládá ze 4 základních vrstev:

• vnitřní sliznice – mucosa
• podslizniční vrstvy – submukózy
• svalová vrstva z hladké svaloviny
• vnější vrstva – seróza

Zhoubný nádor žaludku

Rakovina žaludku se vyskytuje dvakrát častěji u mužů než u žen. Nejčastěji je diagnostikována ve věku mezi 60 a 80 lety.

Adenokarcinom je nejčastějším typem nádoru žaludku. Vzniká patologickou přeměnou buněk žaludeční sliznice. Růstem a vývojem může onemocnění postihnout celou stěnu žaludku, lymfatické uzliny, dutinu břišní a další okolní i vzdálené orgány.

V současné době se rozlišují intestinální a difuzní nádory žaludku.

Střevní typ se vyvíjí na základě specifického onemocnění, nejčastěji atrofické gastritidy a bakteriální infekce Helicobacter pylori.

Difúzní typ se nejčastěji vyvíjí bez předchozího onemocnění. Je dán především genetickou predispozicí.

Mezi další typy rakoviny žaludku patří např:

• Lymfomy vycházející z buněk imunitního systému, které se nacházejí ve stěně žaludku
• Gastrointestinální stromální nádory vycházející z buněk žaludeční stěny
• Neuroendokrinní nádory vycházející z nervových nebo endokrinních buněk žaludku

Diagnostika a léčba těchto nádorů je odlišná než u adenokarcinomů žaludku.

Až 80 % pacientů s rakovinou žaludku je diagnostikováno až v pokročilém stádiu onemocnění. Když rakovina dosáhne vyššího stádia, lze již pozorovat mírné a netypické zdravotní potíže vedoucí k včasné diagnóze.

Vznik rakoviny žaludku je podmíněn mnoha faktory. Největší roli hrají genetické faktory a faktory vnějšího prostředí.

Mezi faktory prostředí patří nevhodný životní styl, např. strava s vysokým obsahem soli a nitrosloučenin. Tam patří uzené a konzervované potraviny. Negativními faktory jsou alkohol, nízký příjem vlákniny, bílkovin, zeleniny a ovoce.

Kouření výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny žaludku a trávicího traktu.

Práce v přítomnosti ionizujícího záření a azbestu zvyšuje riziko vzniku onemocnění.

Rizikovým faktorem je přítomnost infekcí a zánětlivých procesů trávicího traktu. Bakteriální infekce Helicobacter pylori, virus Epsteina-Barrové, atrofická gastritida a stavy po chirurgických zákrocích na žaludku.

Helicobacter pylori je považován za významný rizikový faktor karcinogeneze u adenokarcinomu žaludku a nehodgkinských lymfomů žaludku.

Žaludeční polypy jsou nezhoubné výrůstky žaludeční sliznice. Jeden typ polypu (adenom) se může vyvinout v rakovinu. Gastroezofageální reflux zvyšuje riziko vzniku rakoviny v jícnové a žaludeční spojce. Léčba a prevence prováděná gastroenterologem je proto vždy nezbytná.

Jediná dědičná mutace genu CDH1 kódujícího protein E-cadherin vede k vysokému riziku vzniku difuzního karcinomu žaludku.

S tímto genetickým faktorem souvisí také Lynchův syndrom (HNPCC - Hereditary Non Polyposis Colorectal Cancer), který je způsoben poškozením reparačních genů. Představuje riziko vzniku dalších nádorů.

Riziko vzniku rakoviny žaludku mohou zvyšovat i některé další dědičné mutace, které způsobují rakovinu v jiných částech těla. Příkladem jsou mutace zvyšující riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a familiární adenomatózní polypózy.

Rizikovým faktorem je výskyt rakoviny žaludku v rodině u příbuzných prvního stupně (rodiče, sourozenci a děti).

Karcinom žaludku se v časných stádiích neprojevuje významnými klinickými příznaky. Počáteční příznaky jsou poměrně časté a mohou signalizovat i jiná onemocnění. Slabá chuť k jídlu, pocit plnosti po dojedení jídla i přes malou porci, nepříjemné pocity nebo bolesti v břiše.

První výraznější příznaky se u jedince obvykle objeví až v pokročilejším stádiu. Objevuje se bolest žaludku a nadbřišku. Pacienti uvádějí ztrátu chuti k jídlu, nevolnost, zvracení, nadměrnou únavu a celkovou slabost.

První příznaky mohou trvat několik měsíců. Pokud je karcinom lokalizován v horní části žaludku, mohou se objevit potíže s polykáním. Je možné zaznamenat otok a hromadění tekutiny v oblasti břicha.

V pozdější fázi vývoje se může objevit zvracení a případně zvracení s krví. Uváděným příznakem rakoviny žaludku je přítomnost krve ve stolici, černá až dehtovitá stolice.

Projevy a příznaky rakoviny žaludku:

• Bolest žaludku
• Bolest v oblasti nadbřišku (epigastria)
• Ztráta chuti k jídlu
• Pocit plnosti po malé porci
• Nevolnost
• Únava a slabost
• Ztráta hmotnosti
• Zvracení
• Zvracení s příměsí krve
• Černá dehtovitá stolice
• Přítomnost krve ve stolici
• Hromadění tekutiny (otok) v břišní dutině

Vzhledem k růstu a vývoji karcinomu se onemocnění dělí na 4–5 stádií.

Stádium 0: Abnormálně infikované buňky se nacházejí ve vnitřní vrstvě sliznice žaludku.

Stádium I: Karcinom prorůstá vnitřní vrstvou sliznice. Zasahuje do blízké svalové vrstvy a nakonec do vrstvy serózy žaludku. Nedochází však k postižení lymfatických uzlin.

Stádium II: Karcinom postihuje hlubší stěny žaludku a různý počet napadených lymfatických uzlin. Postižena je jak svalová vrstva, tak hluboká seróza žaludku.

Stádium III: Nádor se rozšířil do svalové vrstvy, subserózy a až do 15 lymfatických uzlin. Případně onemocnění zasáhlo struktury obklopující žaludek. Karcinom se však nerozšířil do vzdálených orgánů a jiných částí těla (játra, plíce...).

Stádium IV: V tomto stádiu je postiženo více než 15 lymfatických uzlin. Karcinom se rozšířil do okolních struktur obklopujících žaludek nebo do vzdálených orgánů a částí těla. V tomto stádiu jsou přítomny metastázy.

Až 80 % pacientů s rakovinou žaludku je diagnostikováno v pokročilém stádiu onemocnění.

V době, kdy rakovina dosáhne vyššího stádia, lze pozorovat mírné a atypické zdravotní potíže vedoucí k včasné diagnóze.

Diagnóza je rovněž založena na klinických příznacích pacienta, jako je úbytek hmotnosti, bolesti v nadbřišku a krvácení z trávicí trubice. Jedná se již o pokročilé stádium vývoje rakoviny.

Prvním hlavním vyšetřením je endoskopické vyšetření (gastroskopie). Gastroskopie umožňuje odběr biopsie tkáně a následné histologické laboratorní vyšetření, které určí přesný typ nádoru žaludku.

Histopatologický rozbor potvrdí diagnózu rakoviny a poskytne další informace o typu, druhu a povaze nádoru.

Vyšetřující lékař zavede speciální ohebnou trubici (endoskop) přes krk do žaludku pacienta. Během vyšetření může být současně provedeno endoskopické ultrazvukové vyšetření, při kterém ultrazvuková sonda poskytuje obraz různých vrstev žaludeční stěny a okolí.

Pro hodnocení okolních metastáz a klasifikaci stádia nádoru se používá počítačová tomografie CT a PET.

V současné době lze využít virtuální CT gastrografii. Ta je užitečná zejména v diferenciální diagnostice mezi časným stádiem karcinomu žaludku a gastritidou.

Nejpoužívanější klasifikací je klasifikace TMN, která spolu s histologickým vyšetřením poskytuje základní léčebný plán. Hodnotí se hloubka penetrace nádoru (T), postižení lymfatických uzlin (N) a přítomnost vzdálených metastáz (M).

V některých případech se volí diagnostická laparoskopie k posouzení břišního peritoneálního šíření a rozsevu onemocnění.

Průběh rakoviny žaludku je v počáteční fázi nenápadný a obtíže nemusí být přítomny. Mohou se objevovat pouze běžné zdravotní potíže, stejně jako u jiných onemocnění trávicího traktu. Závažnější a výraznější projevy se objevují až v pokročilejším stádiu. Příznaky jsou popsány v části Příznaky.

Prevence rakoviny žaludku

Genetické faktory samy o sobě nejsou prevencí rakoviny. Je však možné eliminovat riziko vzniku rakoviny žaludku vnějšími faktory prostředí.

Zásadní je kompletní vyvážená strava obsahující dostatek vlákniny, vitamínů A, C a D, beta-karotenu a selenu. Ochranným prostředkem je zelenina a ovoce. Vhodnou volbou je kořenová a košťálová zelenina (brokolice, kapusta, mrkev atd.), bobulovité ovoce, obiloviny, ořechy, luštěniny, kurkuma, zelený čaj a další.

Naopak rizikovým faktorem jsou solené a uzené potraviny, které dráždí žaludeční sliznici. Vysoký příjem potravin obsahujících dusičnany a dusitany, jako jsou masové konzervy, může nepříznivě ovlivnit riziko vzniku rakoviny žaludku.

Silnými rizikovými faktory jsou kouření, konzumace alkoholu a drog.

V případě potíží a nejasných příznaků je vhodné vyhledat lékařskou pomoc. V případě infekce Helicobacter pylori (včetně dalších infekcí v těle) je nutné co nejdříve zahájit antibiotickou a podpůrnou odbornou léčbu.

Doporučují se pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře i gastrointestinologa. Doporučuje se preventivní vyšetření onkomarkerů z krevního vzorku pacienta. Onkomarkery jsou látky přítomné v těle v důsledku rozvoje zhoubného onemocnění produkovaných nádorovými buňkami.

Prevence vzniku rakoviny trávicího traktu:

• Pravidelná vyvážená strava
• Dostatečný příjem bílkovin ve stravě
• Dostatečný příjem vlákniny ve stravě
• Dostatečná konzumace ovoce a zeleniny
• Příjem potřebných vitamínů a minerálních látek
• Dostatečná kompenzační fyzická aktivita
• Přestat kouřit tabákové výrobky
• Přestat konzumovat alkohol
• Vyloučení potravin s vysokým obsahem soli
• Vyloučení potravin s vysokým obsahem dusičnanů
• Včasné zahájení antibiotické léčby infekce
• Užívání prebiotik a probiotik po překonání infekce
• Pravidelné preventivní prohlídky u lékaře