Jaké jsou účinky selenu na organismus? Kde ho najít? Příznaky nedostatku

Selen si všichni pamatujeme z chemie jako chemický prvek v periodické tabulce prvků. Má značku Se a protonové číslo 34.

Známe jeho účinky na naše tělo? Jak se projevuje jeho nedostatek a jaké jsou jeho přirozené zdroje, z jakých potravin ho získáváme?

Selen – latinsky selenium

Věděli jste, že...

V roce 1818 ho objevil švédský chemik Berzelius.
Byl pojmenován podle řecké bohyně měsíce Seleny.
Po 140 let byl považován za jedovatý,
až do roku 1957.
Schwartz a Foltz zjistili, že má nezastupitelnou úlohu pro správné fungování lidského těla.

V přírodě se selen vyskytuje ve dvou formách, a to anorganické a organické.

Do našeho těla se dostává ve třech formách:

• selenocystein
• selenometionin
• anorganické soli

Doporučená denní dávka selenu je 55 µg.

Tolerovaná horní hranice denního příjmu pro dospělé je 400 µg. Tělo dospělého člověka obsahuje 5–15 mg selenu, který je vázán na tkáňové bílkoviny nebo se nachází ve formě selenoproteinů.

Selenoproteiny jsou funkční formou selenu. Patří mezi ně enzymy glutathionperoxidáza, jód-5-dejodináza, které chrání buňky před oxidací.

V lidském těle se asi polovina celkového množství selenu shromažďuje v játrech. Dále se nachází v ledvinách a ve štítné žláze. Hladina selenu v krvi by se měla pohybovat kolem 0,1 mg/l. Z toho 60 % je v červených krvinkách a 40 % v krevním séru. Selen je krví transportován do všech tkání těla.

Jaké jsou jeho účinky?

• Posiluje imunitní systém
• Zlepšuje funkci mozku
• Má protivirový účinek
• Přispívá k prevenci různých civilizačních chorob
• Pomáhá předcházet kardiovaskulárním onemocněním
• Tvoří součást antioxidačních enzymů
• Zlepšuje plodnost
• Zpomaluje stárnutí
• Má protirakovinné účinky
• Pomáhá správné funkci štítné žlázy
• Udržuje zdravé nehty a vlasy

Předchozí výzkumy ukázaly, že účinky selenu závisí na jeho koncentraci.

Odhadované účinky selenu v závislosti na dávce jsou uvedeny v následující tabulce

V následující části popíšeme jednotlivé účinky selenu na lidský organismus.

1. Imunitní systém

Již v 80. letech 20. století byly pozorovány změny v imunitě lidského organismu v souvislosti s hladinou selenu. Výsledný účinek selenu se skládá z několika mechanismů.

Antioxidační účinek selenu je zprostředkován selenoproteiny (glutathionperoxidáza, thioredoxinreduktáza). Ty chrání normální buňky před účinky oxidačního stresu, jehož zvýšená hladina může vyvolat různé patologické změny.

Co je to oxidační stres?

Oxidační stres je definován jako stav, kdy produkce volných radikálů převyšuje antioxidační kapacitu lidského organismu.

Oxidační poškození je příčinou i důsledkem mnoha patofyziologických procesů.

2. Štítná žláza

Selen se nachází ve štítné žláze ve formě selenoproteinů (0,2–2 µg/g tkáně). Selenoproteiny zahrnují glutathionreduktázy, které mají antioxidační aktivitu. Jejich působení spočívá v odstraňování volných radikálů vznikajících při produkci hormonů štítné žlázy.

Kromě toho je selen součástí molekul jodthyronin dejodinázy. Ty hrají důležitou roli při vzájemné přeměně různých forem hormonů štítné žlázy.

Nízké hladiny selenu (hyposelenie) jsou rizikovým faktorem pro vznik uzlů a uzlíků štítné žlázy. Snížené hladiny selenu byly zaznamenány také u pacientů s Gravesovou-Basedowovou chorobou.

Proto má podávání selenu ve formě organických sloučenin u pacientů s tyreopatií příznivé účinky.

Používá se především v podpůrné léčbě tyreopatií.

3. Onkologická onemocnění

Vědci předpokládají, že selen může snižovat riziko vzniku rakoviny.

Mechanismus účinku spočívá ve specifické inhibici růstu nádorových buněk. Sloučeniny selenu by mohly být prospěšné při léčbě rakoviny tlustého střeva, plic, prsu a prostaty. Vědecké studie ukazují, že zvyšují účinnost některých léků. Například suplementace selenem ve formě kyseliny selenové zvyšuje účinky doxorubicinu a taxolu.

Mechanismy protinádorového působení selenu zahrnují:

• ochranu před oxidativním stresem
• stimulace oprav DNA

4. Mozek

Řada studií poukazuje na nezastupitelnou roli selenu pro správnou funkci mozku.

Uvedeme několik příkladů.

Suplementace selenem u dětí s epilepsií snižuje počet epileptických záchvatů.

Nedostatek selenu je spojen s urychleným nástupem senility a poklesem kognitivních funkcí.

+

Nedostatek selenu v organismu může způsobit zvýšený výskyt depresí, strachu a nepřátelského chování. Příčiny těchto změn nejsou zcela objasněny. Jedním z důvodů může být změna v metabolismu neurotransmiterů.

Další možností může být lepší regulace hormonů štítné žlázy, které se podílejí na regulaci procesů v mozku.

5. Reprodukční zdraví

Z reprodukčního hlediska je selen velmi důležitý pro obě pohlaví.

U mužů je selen nezbytný pro tvorbu a normální vývoj spermií. U mužů jsou důležité dva typy selenoproteinů. První druh se nachází v jádře spermie a je důležitý pro dozrávání spermií. Druhý typ selenoproteinů se nachází v bičíku a chrání spermie během jejich vývoje.

Během zrání spermií dochází k jejich polymerizaci (shlukování molekul základních látek do velkých celků) na strukturální protein, který je zodpovědný za pohyblivost spermií.

Nízké hladiny selenu byly zjištěny u žen, které potratily v prvním trimestru těhotenství. Předpokládá se, že je to způsobeno sníženou antioxidační ochranou membrán.

6. Výživa novorozenců

Víme, že selen je důležitý antioxidant.

Je velmi důležitý pro zlepšení funkce buněk imunitního systému. Doporučený denní příjem selenu v parenterální i enterální výživě novorozenců je 5–10 µg/kg.

Selen a jeho úloha ve výživě předčasně narozených dětí

Příjem železa, zinku, jódu a selenu je u předčasně narozených novorozenců velmi důležitý. Víme, že selen je součástí selenoenzymů, které se podílejí na antioxidační ochraně organismu.

Extrémně nezralí novorozenci jsou ohroženi řadou komplikací:

• bronchopulmonální dysplazie
• retinopatie
• peri/intraventrikulární krvácení
• nekrotizující enterokolitida

Selen hraje důležitou roli v ochraně proti infekcím (sepse), při syntéze hormonů štítné žlázy a je také velmi důležitý pro růst a vývoj.

Snížené hladiny selenu u nedonošených dětí jsou spojeny s poruchami myokardu, makrocytózou erytrocytů, růstovou retardací, alopecií a onemocněním nehtového lůžka.

Naopak vysoké dávky selenu mohou působit prooxidačně.

Doporučená dávka selenu pro intravenózní podání nedonošeným novorozencům je 2 µg/kg/den. Současné poznatky však naznačují, že pro dosažení stejných koncentrací selenu jako u kojených dětí by byla vhodnější dávka 3 µg/kg/den.

7. Selen a jeho úloha při stárnutí

Minerální látky a vitaminy hrají důležitou roli ve správném fungování biologických procesů.

Klasickými stopovými prvky jsou železo, jód, selen a vápník. Tyto prvky patří mezi ochranné systémy po celý život a zejména v období stárnutí. V tomto období se snižuje schopnost obnovy buněk, dochází k poškození proteinů a DNA, mění se antioxidační rovnováha a probíhá mnoho dalších reakcí.

Stárnutí snižuje hladinu selenu, zinku a hořčíku. Naopak hladina železa bývá zvýšená u některých patologických stavů (Alzheimerova choroba).

Věděli jste, že selen může zabránit vzniku zubního kazu?

Selen je také velmi důležitým antioxidantem v zubním lékařství. Nejdůležitější organickou složkou je kolagen. V jeho vazbách může selen nahradit síru. Taková vazba je pevnější než u síry. Podle studií snižuje podávání selenu v dávce 50 µg/den výskyt zubního kazu.

V jakých potravinách lze selen nalézt?

Nejvyšší obsah selenu se nachází v mořských plodech a para ořeších.

Snědením dvou para ořechů pokryjete denní potřebu selenu.
Více než tři para ořechy denně se nedoporučuje.

Mezi další zdroje selenu patří např.:

• sýr
• vejce
• luštěniny
• česnek
• hrušky
• celozrnné obiloviny

Většina selenu v potravinách živočišného původu je ve formě selenocysteinu. V potravinách rostlinného původu je pro obsah selenu obvykle rozhodující obsah selenu v půdě nebo v použitém hnojivu a jeho dostupnost pro rostlinu.

V různých částech Země existují oblasti s různou koncentrací selenu v půdě. Střední koncentrace selenu se vyskytují v půdách v Kanadě (s výjimkou Ontaria) a ve velké části USA (zejména ve státech na pobřeží Atlantiku a Pacifiku).

Některé evropské země (Finsko, Švýcarsko, Česká republika, Slovensko) a Nový Zéland mají velmi nízké koncentrace selenu v půdě.

Doporučená denní dávka selenu závisí na zeměpisné poloze.

Vstřebávání selenu se zlepšuje, pokud máme v těle dostatečné množství bílkovin a vitamínů A, E, C.

Vstřebávání selenu snižuje vyšší příjem vlákniny, zinku, kadmia a rtuti.

Jaké jsou rizikové faktory nízké hladiny selenu?

• vyšší věk
• kouření
• alkoholismus
• nadměrné pití kávy
• nadměrná konzumace vajec a bílé rýže

Co může způsobit nízkou hladinu selenu?

• kešanská nemoc – projevuje se zvětšením srdce, oslabením srdeční činnosti a svalovou slabostí; vyskytuje se pouze v čínské oblasti Keshan
• Kašinova-Beckova nemoc – endemický typ osteochondropatie vyskytující se v některých částech Číny, na jihovýchodní Sibiři a v Severní Koreji
• poruchy plodnosti
• psychické poruchy
• katarakta

Slyšeli jste už o selenóze?

Selenóza je stav, kdy máme v těle nadměrné množství selenu. Je způsobena dlouhodobým příjmem selenu nad 400 µg denně.

Mezi příznaky předávkování selenem patří:

• česnekový zápach v dechu a potu
• kovová chuť v ústech
• zvracení
• bolesti břicha
• vypadávání vlasů
• štěpení nehtů
• únava

Jak se selen vylučuje z těla?

• ledvinami (60 %)
• stolicí (35 %)
• slinami (5 %)

Je k dostání v lékárně...

V lékárně je k dispozici ve dvou formách: tablety a tobolky.

Doplňky stravy obsahují:

• organicky vázaný selen v selenových kvasnicích – tato forma je považována za nejbezpečnější a nejlepší
• selenomethionin
• anorganický selen ve formě seleničitanu sodného a seleničitanu sodného

Příklady kombinací a účinků v tabulce