Co je radikulopatie, radikulární či kořenový syndrom? Projevy, léčba

Radikulopatie, radikulární syndrom, kořenový syndrom označují potíže spojené s útlakem kořenového nervu. Jde o nerv, který vychází z míchy. Nejčastěji jsou postiženy bederní a krční úsek páteře.

Poškození a vyklenutí disku (hernie) jsou hlavním problémem při radikulopatii.

Kromě bolesti krku a zad se při daném syndromu vyskytuje řada jiných nepříjemných potíží.

Uvádí se, že 60–90 % populace se minimálně jednou za život setká s bolestí páteře a obtížemi spojenými s ní.

Ve většině případů jde o méně závažné potíže způsobující blokádu páteře. Nejfrekventovaněji jde o potíže v bederní či krční části páteře.

Problém související s útlakem míšního nervu se označuje jako kořenový syndrom, radikulární syndrom nebo i radikulopatie. Jde o stav stlačení nervu, přesněji nervového kořene vystupujícího z míchy.

S tímto problémem se spojuje bolest, její vystřelování, ale i různé jiné neurologické potíže. Snižují kvalitu života a obtěžují člověka intenzivně a akutně, ale i dlouhodobě.

Uvádí se, že až 90 % případů poprvé postižených radikulopatií se vyléčí konzervativně – tedy bez nutnosti operačního řešení.

Krátce o míše a spinálních nervech

Mícha (medulla spinalis) je uložena v páteřním kanálu (canalis vertebralis). Ten tvoří obratle s jejich otvory. Spojením obratlů vzniká páteř.

Páteř je...

Páteř (columna vertebralis) je osou lidského těla. Má opěrnou, pohybovou, ale i ochrannou funkci, chrání míchu.

Její fyziologické zakřivení dopředu se označuje jako lordóza, nachází se v krční části. V bederním úseku jde o kyfózu, tedy zakřivení dozadu. Je v hrudní a křížové oblasti.

Toto zakřivení je fyziologické, tedy přirozené.

Naopak skolióza je nepřirozené (patologické) vybočení páteře do strany. Mírně fyziologické zakřivení do strany nacházíme u každého člověka.

Přechodné vybočení páteře do strany můžeme pozorovat při stoji na jedné noze, přenesení váhy na jednu končetinu či při nesení těžšího břemene v jedné ruce.

Páteř tvoří 33 nebo 34 obratlů (vertebrae).

Obratle podle umístění rozdělují páteř na segmenty – ty uvádíme v tabulce

Mícha je...

Mícha je uložena a krytá v páteři.

Mícha prochází páteřním kanálem od prvního krčního obratle – C1. Tím, že roste pomaleji, zasahuje přibližně po druhý bederní obratel L2. V zbytku páteře probíhají spleti nervových vláken.

Označují se jako cauda equina.

Úloha míchy je reflexní a převodní. To znamená, že zprostředkuje nervové vzruchy do mozku. Míšní nervy (spinální nervy) směřují na periferii, a tudíž do organismu a jeho koncových částí, jako jsou i končetiny.

Její délka je přibližně 40–50 centimetrů.
Hmotnost 30 až 50 gramů.

Mícha, stejně jako mozek, je obalená míšními obaly. Stejně tak obsahuje bílou i šedou hmotu. Bílá hmota se nachází na povrchu. Uvnitř se nachází šedá hmota, která má tvar písmene H.

Neurony šedé hmoty tvoří přední, zadní míšní rohy a postranní rohy.

V oblasti zadního míšního kořene je nervový uzlík, který se označuje jako ganglion spinale.

Dělí se na jednotlivé segmenty.

Míšní segmenty určuje seskupení jednoho páru spinálních nervů. Jejich celkový počet je 31, a to:

• 8 krčních segmentů
• 12 hrudních segmentů
• 5 bederních segmentů
• 5 křížových segmentů
• 1 kostrční segment

Míšní kořeny vznikají spojením jednotlivých míšních nervů.

Míšní nervy spojují míchu a mozek s ostatními částmi lidského organismu. Latinsky se označují jako nervi spinales.

Spinální nervy vystupují z míchy. Jejich počáteční část se označuje jako fila radicularia. Tyto se spojují do předních a zadních míšních kořenů.

Přední spinální kořeny (radices anteriores) vystupují z předních rohů míchy.

A ze zadních rohů míchy vystupují zadní míšní kořeny (radices anteriores).

Přední eferentní kořeny vedou vzruchy z centra, mozku a míchy, do periferie.
Zadní aferentní kořeny vedou vzruchy z periferie do míchy či mozku. 

Podle funkce se označují také jako motorická či senzorická vlákna.
Přední – motorické.
Zadní – senzorické.

Kromě toho přední kořeny mají v určitém úseku sympatická vlákna (C8 až L2) a v části S2 – S4 parasympatická vlákna.

Oba tyto kořeny se vzájemně spojují a tvoří spinální nerv. Ten prochází otvorem v obratli (foramen intervertebralis).

A tady se setkáváme s problematikou útlaku nervu či jeho kořene v prostoru obratlů.

Kořenový (radikulární) syndrom

Tento syndrom je souborem příznaků, které pramení ze stlačení (komprese) nervového kořene. K útlaku může dojít na jedné straně (unilaterálně), ale i na obou stranách, bilaterálně.

Radikulární syndrom = bolest, která vystřeluje do příslušné oblasti inervace poškozeného segmentu.

Kromě bolesti se přidružují i ostatní neurologické problémy. Ty směřují do končetiny či jiné oblasti těla.

Nejčastěji dochází k radikulopatii v krčním a bederní úseku páteře. Uvádějí se přibližné údaje pro jednotlivé úseky:

• krční segment – cervikální C
  • C7 – 60 %
  • C6 – 20 %
  • C5 a C8 10 %
• bederní segment – lumbální L
  • L5 a S1 až 90 %
  • L4 – 10 %
  • ostatní segmenty vzácně
• hrudníkový segment – torakální Th
  • je postižený méně často 

Radikulopatie patří k nejčastějším příčinám chronické bolesti páteře.

Při problémech s páteří se setkáváme s více pojmy. Ne vždy jde o radikulopatii.

Bolest v zádech bývá lokální, tedy bez vážnějšího vystřelování obtíží. Tak je to například při lumbagu, lumbalgii.

Radikulární syndrom se projeví vystřelováním bolesti a jinými neurologickými potížemi.

Jiným druhem je pseudoradikulární syndrom. Ten je podobný radikulopatii. Přítomna je však bolest, která se sice šíří, ale v neohraničeném prostoru. Nemá doprovodné neurologické potíže útlaku nervu. Ve většině případů navíc nezasahují níže, pod koleno.

Radikulární syndrom mohou zapříčinit různé stavy. Často jde o útlak nervového kořene diskem. Stává se tak při hernii meziobratlové ploténky. Existují nicméně i jiné.

Kořenové syndromy se dají obecněji rozdělit na kompresivní a nekompresivní. To znamená takové, které způsobují útlak (kompresi), nebo vznikají bez útlaku kořene nervu.

Tabulka uvádí různorodé příčiny kořenových syndromů

Při kompresivní formě se účastní několik faktorů. A to je hernie disku s degenerací disku a snížením jeho celkové výšky.

Přidružuje se problém s prokrvením, nastává ischemie (nedokrvení) a ischemické změny. K tomu všemu se přidá zánětlivý proces s otokem (edémem).

Jako nejčastější důvod se uvádí právě vysunutí meziobratlové ploténky. V tomto případě jde hlavně o úsek bederní páteře, přesněji část L5 a S1.

Mimo herniace ploténky může jít o degenerativní změny ve smyslu tvorby osteofytů. Osteofyty jsou kostní výrůstky. Ty zmenšují prostor v beztak těsném uspořádání páteře a způsobují útlak.

Útlak může mít na svědomí i posun obratle. Označuje se jako spondylolistéza. Dochází k ní často v mladém věku.

V souvislosti s radikulárním syndromem se uvádějí i některé rizikové faktory, které přispívají k obtížím.

Rizikové faktory jsou:

• pracovní faktory
  • vibrace
  • dlouhodobé sezení
  • nevhodná ergonomie pracoviště
  • zvedání těžkých břemen
• dědičné faktory
• časté nachlazení, hypotermie
• špatná biomechanika ovlivňující páteř
  • ploché nohy
  • dolní končetiny různé délky
  • deformace páteře, skolióza, pánevní problémy
• nadváha a obezita
• nevhodná obuv
• nedostatek vitamínů a podvýživa

Cervikální radikulopatie

Jde o problém vycházející z krčních segmentů. Ve většině případů je příčinou degenerace meziobratlové ploténky.

Pro lepší představu:

Snížení výšky krčního disku (jednoho či více), zmenšení prostoru = útlak nervu.

Nejvyšší frekvence problémů se uvádí v úseku krčních obratlů C6 a C7.

Dalším problémem je degenerativní proces na kloubních plochách a kosti obratle. Artróza postihující intervertebralis klouby a rozvoj osteofytů (kostních výrůstků).

Hernie krčního disku. Příčinou je přímé poškození ploténky. Tato vyklenutá část způsobuje útlak nervu.

Lumbální radikulopatie

Problém vyskytující se v oblasti beder.

Je velmi častá. 60–90 % populace se setká s tímto problémem alespoň jednou v životě. V převážné většině se jedná o radikulopatii způsobenou právě hernií disku.

Přesněji: 
Na svědomí ji má hlavně herniace mezi obratli L5–S1, následně L4–L5, méně často L3–L4.

Další častou příčinou jsou degenerativní změny napříč celým obratlových segmentem. Tehdy se tento patologický proces označuje jako spondylóza. Jinou příčinou, a to už v mládí a během dospívání, je spondylolistéza (posun obratle).

Příznaky jsou různorodé. Jsou charakteristické dle místa útlaku a poškození.

Kořenový syndrom má typické tři skupiny příznaků:

1. bolest v oblasti páteře
2. bolest a potíže vystřelující do oblasti inervace – do horní nebo dolní končetiny
3. svalová slabost + hypotonie, hypotrofie a snížení příslušejících reflexů

Radikulární syndrom se projevuje neurologickými obtížemi. První skupinu zastupují iritační a druhou zánikové příznaky.

Co to znamená?

Iritační obtíže jsou takové, které se projevují bolestí, paresteziemi (například mravenčením). Jde o dráždění.

Na druhé straně jsou zánikové příznaky. Ty značí poruchy citlivosti či reflexů. Přidává se i menší svalová síla a nižší svalový tonus – hypotonie a hypotrofie.

Některé iritační a zánikové příznaky v tabulce

Bolest je lokalizovaná v páteři, tj. v místě poškození. K bolesti se připojuje i porucha hybnosti.

Příznakem kořenového dráždění je nicméně také vystřelování do jiné části těla.

A to jako:

Senzitivní dermatomové příznaky, které jsou lokalizovány v místě inervace nervem. Senzitivním vjemem se rozumí bolest a například mravenčení, brnění či jiný abnormální vjem.

V tomto případě jsou potíže dobře ohraničené. Tím se liší od pseudoradikulárního syndromu.

Druhou skupinou jsou segmentové motorické příznaky. Příkladem je svalová slabost, snížení svalového napětí či změny reflexů.

Tabulka uvádí některé kořenové syndromy podle nejčastější oblasti poškození

Diagnostika se opírá o anamnézu a klinické příznaky. Následuje fyzikální vyšetření. Komplexně se hodnotí postoj a držení těla, chůze.

To provádí odborník – neurolog. Při potížích spolupracuje praktický lékař, neurolog, ortoped, neurochirurg, fyzioterapeut.

K odhalení se používají zobrazovací metody:

• RTG
• CT
• MRI
• EMG – elektromyografie

Důležitá je diferenciální diagnostika, jelikož problémy v zádové části mohou značit i jiný problém.

Příkladem je:

• lumbago – obecný výraz pro bolest dolní části zad, bez dráždění sedacího nervu
• coxartróza – artróza kyčelního kloubu
• onemocnění břišní dutiny – vředová choroba, žlučníková kolika, divertikulitida, nádor
• onemocnění retroperitonea – ledvin, aneurysma břišní aorty
• gynekologická onemocnění – u žen mimoděložní těhotenství, záněty, nádor
• pásový opar – neuralgie po herpetickém zánětu
• onemocnění cév
• nádorová onemocnění
• zánět v oblasti páteře
• úraz
• psychické příčiny

Při odlišení může pomoci přítomnost trojice symptomů, jak popisujeme v části o příznacích. Případně záleží na pohybu, který potíže zhoršuje. 

Příznaky probíhají dle místa výskytu poruchy. Bývá přítomna lokální bolest v páteři. Bolest však vystřeluje do příslušné oblasti inervace = šíření je v rámci příslušejícího dermatomu.

Při postižení krční páteře to může být do hlavy, ramene či různě do celé horní končetiny. Samozřejmě se přidružují ostatní neurologické potíže. Příkladem je porucha citlivosti, ale i hybnosti či oslabení svalstva.

V případě, že se problém vyskytuje v bederní části, vystřeluje do oblasti pánve, hýždí a do dolní končetiny, a to až do prstů.

Přítomna je jak lokální bolest páteře, tak vystřelování do nižších úrovní. Přidružují se také zmíněné neurologické příznaky.

Bolest je většinou intenzivní, ostrá, palčivá, trhavá nebo i křečovitá. Zhoršuje ji určitý pohyb, ale i napínání břišního lisu, například při tlačení na stolici, kašli a kýchání. Omezená je i hybnost páteře.

Obtíže se vyskytují jednostranně, mohou však být i oboustranné. I toto záleží na rozsahu poškození.

Závažnou formou je syndrom kaudy

Je to závažný stav, který vzniká následkem útlaku spleti nervů – kaudy equiny. Mícha probíhá páteřním kanálem přibližně do úrovně bederních obratlů L1 až L2. Následně z ní vystupuje tato spleť nervů.

Syndrom se vyznačuje významnou poruchou motorických i senzorických funkcí. Dochází k poruše na úrovni orgánů pánve a pánevního dna i dolních končetin.

Důvodem je hernie disku v oblasti bederní páteře od obratle L2 níže.

Příznaky jsou variabilní a závislé na místě a rozsahu útlaku. Objevuje se porucha citlivosti v oblasti genitálu a konečníku. Může se projevit bolestmi v bederní oblasti s oboustranným či jednostranným vystřelováním do dermatomů.

Příkladem motorické dysfunkce je oslabení svalů v dolních končetinách, ale i porucha regulace sfinkterů (svěračů) a přidružením inkontinence (odchodu moči a stolice).

Hrozí porucha sexuální funkce.