Plané neštovice: Jak se projevují a jak vypadají? U dospělých s komplikacemi

Plané neštovice, známé také jako varicela, jsou vysoce infekční onemocnění.

To, jak se plané neštovice projevují, slyšel asi každý.
Drobná početná kožní vyrážka a dítě samá bílá tečka.
Jak ale vypadají a umíme je odlišit například od spalniček?
Jejich příznaky nejsou čistě pouze kožní.

Zajisté jste slyšeli i to, že hlavně v dospělosti se mohou komplikovat.
V dospělosti často zbaví člověka sil.

Často se dále ptáte i na toto: Co na neštovice? Jak se jich zbavit co nejdříve?

Varicella = plané neštovice. 
Variola = pravé neštovice. 
Podívejme se na varicelu od začátku...

Původcem je varicella zoster virus – VZV (Human herpes virus 3 nebo HHV-3).

Přesněji se jedná o DNA virus z čeledi Herpesviridae, podčeleď Alfaherpesviridae (α-herpetický virus).

Virus je celosvětově rozšířený a většina lidí prodělá plané neštovice v dětském věku.
Přibližně u 2 % probíhají po 20. roku života.
Uvádí se, že více než 95 % dospělé populace je už vůči planým neštovicím imunní.

Během primoinfekce VZV (při první infekci varicela virem) vznikají plané neštovice.

Virus se šíří kapénkovou infekcí vzduchem nebo často přímým kontaktem. Do organismu proniká přes dýchací cesty nebo oční spojivky.

Následně se po vniknutí do lidského těla množí ve sliznici dýchacích cest. V tuto dobu většinou probíhá asymptomatická virémie, tedy bez projevů a potíží. Virus se dále v organismu šíří lymfatickými tkáněmi a krví. Množí se také v některých orgánech.

Přibližně po 15 dnech od infikování nastupuje druhá vlna virémie, takzvaná sekundární virémie. V tuto chvíli se virus ve velké míře dostává do krevního oběhu a kůže.

Nastupují typické kožní změny.

Po určitém čase organismus a imunitní systém zvládnou potíže a onemocnění ustupuje. Virus však není zničen.

VZV přežívá v tichosti (tj. v latentní formě) v gangliích senzitivních nervů mozku a míchy. V případě, že nastanou pro virus pozitivní podmínky, projeví se sekundární infekcí jako pásový opar.

Reaktivací VZV nastupuje onemocnění známé jako herpes zoster.

Charakteristické informace o planých neštovicích

Varicela je vysoce nakažlivé onemocnění, o kterém jsou všeobecně známé některé informace.

V jakém věku se vyskytují?

Neštovice jsou typické onemocnění pro dětský věk. Mohou však postihnout jakýkoliv věk.

Hlavní kategorií jsou děti předškolního a školního věku, a to přibližně kolem 10. roku života. V tomto období probíhají mírně.

Má toto onemocnění sezónní výskyt?

Ano. Uvádí se, že hlavní sezónou pro onemocnění je období zimy a jara.

Jaká je inkubační doba onemocnění?

Inkubační doba se pohybuje od 10 do 25 dní. Průměr je však kolem 14 dní. V určitých případech se prodlužuje až na 3 týdny, a to hlavně u lidí s poruchami imunity.

Kdy je onemocnění přenosné – infekční?

Nejvyšší míra infekčnosti začíná 2 dny před prvním výskytem kožních vyrážek.

Končí přibližně po 7 dnech od prvního výsevu, kdy poslední vyrážka vytvoří strupy.

Po prodělání vzniká dlouhodobá imunita?

Toto tvrzení je všeobecně známo. Nejde nicméně o imunitu jako takovou. Virus dále přežívá tiše v organismu a při vhodných podmínkách se reaktivuje a projeví jako pásový opar.

Může se onemocnění vyskytnout vícekrát u jednoho člověka?

Ano.

Většinou se neštovice vyskytnou pouze jednou za život. Byl ovšem popsán i opakovaný výskyt. Tento jev je velmi vzácný.

Existuje na neštovice očkování?

Ano.

Příčinou onemocnění je virus varicela zoster, který se šíří vzdušnou cestou – aerosolem (jako kapénková infekce).

Zdrojem nákazy je nemocný člověk.

Virus se uvolňuje ze sliznice dýchacích cest, ale také z kožních vyrážek před jejich zaschnutím a překrytím strupem. A to už před koncem inkubační doby, přibližně 2 dny před vznikem kožního výsevu.

Ukončení šíření nastává po zaschnutí všech kožních vřídků a jejich překrytí strupem. Většinou se tak stane po 7 dnech od prvního výsevu. Uvádí se, že je to asi 3 dny po posledním výsevu vyrážek.

V některých případech trvá doba infekčnosti i déle. Příkladem jsou stavy oslabené imunity.

Virus do organismu proniká přes sliznici horních cest dýchacích, dutiny ústní a nosu (nosohltan - nasopharynx) a lymfatické tkáně, kde se množí. Následně se lymfou a krví šíří do retikuloendoteliálního systému.

Virus se přenáší i transplacentárně (přes placentu) z těhotné na plod.

Do kožních buněk se virus rozšíří při sekundární virémii, proto vzniká typická vyrážka.

Po překonání obtíží imunitním systémem se herpesvirus uchovává v nervových senzorických gangliích. Není úplně eliminován a odstraněn z těla. Při reaktivaci viru vzniká pásový opar.

Varicela má většinou mírný průběh. To typicky platí pro předškolní a školní období.

Závažněji probíhají neštovice u novorozenců, dospívajících a dospělých. Tehdy je riziko rozvoj různorodých komplikací.

Jde o akutní onemocnění, probíhá náhle. Jako první se mohou projevit prodromální příznaky. A to zejména u starších dětí a dospělých. Probíhají ve formě horečnatého onemocnění jako například chřipka.

Ve druhé vlně, při sekundární virémii (při šíření viru krví do těla a kůže), vzniká typická kožní vyrážka.

Tabulka uvádí jednotlivá stádia neštovic

V některých případech probíhají komplikovaně

U dětí předškolního a školního věku probíhá v mírné formě. V prodromálním stádiu dítě nemusí pociťovat žádné nebo jen mírné obtíže.

Situace se mění v případě... 

Pokud k primární infekci a výskytu onemocnění dojde u starších dětí, adolescentů (dospívajících) či u dospělých. Samostatnou skupinou jsou novorozenci, kde se rozlišuje několik variant podle času nákazy.

98 % případů neštovic probíhá u dětí do 10 let. Asi 2 % ve věku nad 20 let.

V tomto případě je běžnější výskyt prodromálních obtíží. Následně bývá i počet kožních defektů početnější.

Podobně může být horší průběh u dětí s kožními obtížemi, jako je ekzém nebo po nedávném popálení kůže nadměrným opalováním.

Delší dobu přetrvávají hypopigmentace (zblednutí kůže) či hyperpigmentace, a to až týdny. Případně se může vyskytovat generalizovaná lymfadenopatie (zvětšení lymfatických uzlin).

Ptáte se:

Tvoří se po kožních defektech jizvy?

Ano.

Není to však normální stav. Stává se tak například i po násilném odškrabovaní strupů. Rizikem při zjizvení je hlavně sekundární infekce kožních defektů bakteriemi.

Nejčastěji jde o stafylokokovou infekci.

Vzácně tak může dojít až k sepsi. Sepse, septikémie až septický šok je následkem rozšíření patogenů po organismu krví.

Přečtěte si: Šokový stav. 

Podobně může vzácně nastat i krvácivý stav, jako při trombocytopenie nebo diseminované intravaskulární koagulopatii.

Jaké další komplikace může mít varicela:

• encefalitida – zánět mozku
• neurologické potíže, myelitida, polyneuritida
• poškození ostatních orgánů
  • plic – zápal plic
  • srdce – myokarditida, perikarditida
  • jater – hepatitida
  • ledvin – glomerulonefritida
  • orchitida – zánět varlat
  • artritida – zánět kloubů
  • a jiné

Rizikové skupiny lidí...

S vyšším rizikem vzniku komplikací se musí počítat zejména v dospělém věku. Ale i u lidí s oslabenou imunitou, po transplantaci orgánů, HIV – AIDS, při onkologických onemocněních či při podvýživě.

Progresivní varicella – označení pro těžkou formu onemocnění.

Těhotenství, plod a novorozenci

V případě, že se onemocnění vyskytne u těhotné v prvním trimestru (první tři měsíce těhotenství), mohou být neštovice příčinou vrozených vad. Příkladem jsou vady očí, mozku a periferního nervového systému, lebky, končetin či přítomnost jizev na kůži plodu.

Stav se označuje jako kongenitální (vrozený) varicellový syndrom.

Jde o vzácný stav. Uvádí se přibližně 2% pravděpodobnost u matky s varicellou v tomto období.

Virus prochází placentou i v době posledních 2–3 týdnů.

Tehdy je rizikem výskytu onemocnění již při narození nebo krátce po porodu. Označuje se jako neonatální varicella (neštovice u novorozenců).

V tomto případě může onemocnění probíhat v mírnější formě. Plod je částečně vybaven protilátkami, které přestoupily placentou od matky.

Naopak...

Těžký průběh, vysoká míra úmrtnosti a orgánových poškození se popisuje při výskytu planých neštovic u matky v době posledních 5 dní těhotenství a 2 dny po porodu.

Příčinou je nedostatek protilátek, které neměly čas přestoupit přes placentu do plodu.

Podává se varicella zoster imunní globulin a antivirotikum – acyklovir.

K diagnostice neštovic nejsou potřeba speciální vyšetřovací metody.

Postačuje anamnéza a klinický obraz. Onemocnění má typický průběh s přítomností kožního exantému.

Při pochybnostech se provede odběr krve a sérologické vyšetření VZV - IgM. Případně ELISA, RIA, KFR, PCR či kultivace viru. Jako přímý důkaz slouží i přítomnost virů v tekutině puchýřů, a to elektronovým mikroskopem – Tzankův test pro mikroskopické vyšetření otisku z puchýře.

Důležité je odlišit neštovice od jiných onemocnění – diferenciální diagnostika.

Lidé se mohou obávat spalniček. Příkladem je i generalizovaný herpes zoster, rikettsiové onemocnění, enterovirus, streptokokové impetigo, alergický exantém či poškození kůže hmyzem nebo drobnými hlodavci.

Tabulka uvádí hlavní odlišnosti mezi spalničkami a neštovicemi

Přečtěte si také: Spalničky, nebo plané neštovice? Zde je návod, jak je snadno rozeznat

Onemocnění má u dětí do 10 let mírný průběh. 

U větších dětí, dospívajících i u dospělých a v ostatních specifických případech se průběh komplikuje. To uvádíme v části o příznacích.

Po inkubační době, která trvá většinou 14 dní, nastupuje 2 dny před výsevem vyrážky prodromální stádium. To může probíhat zcela bezpříznakově a bez teploty.

Následně začíná výsev kožních vyrážek. Tento výsev probíhá ve více vlnách. Proto je možné na těle pozorovat všechna stádia vyrážky, od pupínků až po kožní defekty překryté strupem.

Vlny výsevu doprovází zvýšení tělesné teploty až horečka.

Vyrážky se vyskytují v různém počtu. Od desítek až po stovky. V druhý až třetí den se tvoří vezikuly neboli puchýřky. Strupy se vytvoří do 5. dne.

Typicky jsou vyrážky přítomny na hlavě, ve vlasech, na obličeji. Někdy se mohou vyskytnout ve zvukovodu, v oblasti okolo očí či v dutině ústní, kde připomínají afty.

Dále se rozšiřují na krk, trup a méně často i na končetiny.

Otázka:

Jak vypadají kožní vyrážky?

Vyrážky jsou nejprve červené, v průběhu hodin vystouplé. Následně se tvoří puchýřky, které jsou vyplněny čirou tekutinou. V okolí vyrážky je červený erytémový lem.

Tekutina se následně zbarví žlutě, později jde o hnisavý obsah (1–2 dny). V další době defekty zasychají s tvorbou strupu.

Kvůli vlnovitému průběhu jsou na těle přítomny všechna stádia vyrážek.

Vyrážky svědí. Pokud se sekundárně neinfikují bakteriemi, odezní a nezanechávají jizvy.

Virus je přítomen i v tekutině vyrážek. Jde o jednu z cest přenosu, spolu s dýchacími cestami. Infekčnost se uvádí během: 2 dny před prvním výsevem pupínků až do zaschnutí posledních strupů.

Očkování

Prevencí před planými neštovicemi je očkování od 9.–12. měsíce života. Optimální je v 12.–18. měsíci a později i v dospělosti.

Podává se oslabený VZV. Vakcína je bezpečná a účinná.

VZV vakcína je dostupná již více než 20 let.

Případně se může vakcína podat vnímavé osobě, tedy osobě, která onemocnění ještě neprodělala, a to v době po kontaktu s nemocným jedincem. Do 5. dne od střetu.

Vakcína ale nezaručí, že se u očkovaného neštovice neobjeví. Pouze sníží závažnost průběhu.

Očkování se doporučuje i ženám, které v dětství varicelu neměly a plánují v budoucnu těhotenství. A to nejméně tři měsíce před otěhotněním.

Očkování není v v některých zemích povinné, ale je dobrovolné. Některé země, jako je například USA, Kanada, Austrálie či Německo, mají zavedeny povinné plošné očkování na varicelu.

Očkuje se dvěma vakcínami v intervalu 4–8 týdnů. Existuje kombinovaná (i proti jiným onemocněním) či samostatná vakcína.