Co je příčinou bolesti kostrče? Syndrom kostrče neboli kokcygodynie

Kokcygodynie (coccygodynie, kostrční syndrom nebo syndrom kostrče) je označením pro bolest kostrče. 

Jde o nepříjemný bolestivý stav. Kromě bolesti ho může doprovázet řada jiných potíží. Problémy se přenášejí na druhou část organismu, případně odjinud směrem do kostrče.

Ne vždy pramení pouze z úrazu či dlouhodobého sezení.

Většinou postihuje ženy.

Kostrč je potřebná...

Mnoho lidí může kostrč označit za nepotřebný výrůstek. Ale pravda je jiná.

Co je to kostrč?

Kostrč je součástí páteře. Páteř má významnou roli při držení váhy těla, pohybu a ochraně míchy.

Páteř (columna vertebralis) je tvořena z obratlů (vertebrae). Obratlů je 33–34.

Páteř je složena z obratlů:

• krční obratle = 7, vertebrae Cervicales – C1–C7
• hrudní obratle = 12, vertebrae Thoracicae – Th1–Th12 
• bederní obratle = 5, vertebrae Lumbales – L1–L5
• křížové obratle = 5 až 6, vertebrae Sacrales – S1–S5 nebo S6
  • tvoří křížovou kost (os sacrum)
• kostrč = 4 až 5 - vertebrae Coccygeae – Co1–Co4 či Co5
  • pospojovány do os coccygeae (kostrční kost)

Kostrč je pokračováním a ukončením páteře, přesněji křížového úseku páteře (křížové kosti). Má 3 až 5 obratlů. Tyto obratle nemají oblouky jako ostatní.

Mezi křížovou kostí a kostrčí je vazivové spojení (syndesmóza). Takové vazivové spojení patří k nejčastějším v lidském organismu.

Díky tomuto druhu spojení je pohyblivost této části možná ve směru dopředu a dozadu. Věkem se stává, že to spojení srůstá kostí (synostóza). Následkem toho pohyblivost zaniká a tento úsek je nepohyblivý.

Spolu s křížovou kostí je důležitou částí pánve.

Kostrč a pánev spolu úzce souvisí, jelikož se na kostrč upínají svaly pánevního dna.

Tento celek společně odpovídá za postoj, pohybovou složku. Podílí se na tvorbě břišního lisu. Má význam při dýchání, ale i kašli či kýchání.

Kostrč + svaly = postoj a pohyb.

Stává se nicméně, že v této oblasti dochází k patologickým změnám. Tyto změny mohou za různé obtíže, jako je bolest, změny polohy pánve, postoje i pohybové odchylky.

Kostrční syndrom se blíže definuje jako:

Coccygodynie není nemocí, ale spíše souborem příznaků. Jde o nepříjemné vjemy, které vznikají na podkladě anatomické nerovnováhy, zkrácení svalů, zvýšení napětí či změn úponů a vazů.

Zvýšený tonus svalů, tah či zatuhnutí svalů jsou základem k destabilizaci celé pánve a páteře. Z dlouhodobého rozměru jde o rizikový faktor ke vzniku jiných závažných obtíží pohybového aparátu.

Nicméně problémem není pouze bolest.

Bolest zad patří mezi nejčastější obtíže, které jsou zodpovědné za pracovní neschopnost. Mají ekonomicko-sociální dopad.

Několik zajímavých faktů:
85 % populace má zkušenost s bolestí páteře.
5x častěji postihuje bolestivá kostrč ženy než muže.
Zvýšené riziko představuje těhotenství a porod.
46 % těhotných žen má bolest páteře.
40. rok života se uvádí jako průměr pro výskyt kokcygodynie.
U žen je kostrč delší a více nasměrována dopředu.

J. Simpson v roce 1859 popsal:
Coccygodynie = nepopsatelná spontánní bolest v oblasti kostrče při sezení, během vstávání, při tlaku na kostrč a při rektálním vyšetření.

Jaké jsou příčiny bolesti kostrče?

Uvádí se nepoměr v rámci pánve, pánevního dna (svalů) a kostrče. Jde o nadměrný tah, napětí, zatuhnutí, zkrácení svalů či šlach ve společném vztahu.

=

Porucha stability pánve + páteře.

Jako hlavní rizikový faktor se v této problematice uvádí úraz. Jde o souvislost s pádem na kostrč, jejím naražením nebo zlomeninou.

Častokrát si člověk nevzpomene na mechanismus úrazu z minulosti.

Dále je třeba hledat příčinu v chybném držení těla, ve špatných pohybových návycích, ale i v nadměrném a jednostranném přetěžování páteře.
Negativní vliv má také dlouhodobé sezení, tedy sedavý způsob života či sedavá práce.

Dnešní životní styl, dlouhodobé sezení, práce za PC, celkově inaktivita, cestování v dopravních prostředcích.

Je potřeba všímat si nevhodné pracovní ergonomie či sportovního přetížení. Sportovní aktivita s častými pády, jako je například volejbal, házená, bruslení, ale i jízda na kole či jízda na koni.

Ženy jsou postiženy častěji z důvodu těhotenství či porodu...
U žen tvoří zvýšené riziko a početnější zastoupení obtíží těhotenství, porod a zejména opakované porody + menopauza.

Mezi další se řadí gynekologické a urologické operace, zákroky na páteři, ale i různé zánětlivé procesy v oblasti pánve (gynekologické záněty, zánět močového ústrojí).

Rizikovým faktorem je také...

Jako významný činitel se uvádí i stres.

Dlouhodobý stres zvyšuje napětí svalů těla, a to hlavně pánevního dna, hrudníku či obličeje. Nadměrná tenze svalů vede časem k narušení stability.

Vliv má samozřejmě také nadváha a obezita. 

Špatné stravování + obezita + vadné držení těla a pohybové návyky + inaktivita = negativní vliv na klouby a zdraví.

V literatuře se uvádějí různé poruchy kostrče:

• zafixovaná nutace pánve (zablokování v patologické pozici)
• outflare (venkovní) či inflare (vnitřní) rotace – také změna pozice pánve
• bolestivá kostrč
• iritovaná kostrč
• bolest kostrče při spasmu pánevního dna

Pamatujte si:
1. Příznaky mohou vyvěrat přímo z kostrče
2. Příznaky mohou pramenit z orgánů v pánvi.
Páteř přenáší bolest do břišní dutiny a vnitřních orgánů, ale i naopak, bolest z orgánů je přenášena na oblast páteře.
Orgánové onemocnění mohou vyvolat pseudoradikulární syndrom v daném segmentu, dermatomu.

A podle toho se i kostrční syndrom se dělí na primární a sekundární.

Primární kostrční syndrom a jeho příčiny

Tato forma je důsledkem přímého působení nebo podráždění kostrče. Případně jde o vlastní onemocnění kostrče.

Uvádějí se některé rizikové faktory pro vznik obtíží:

1. úraz – pád, silné naražení o tvrdý povrch, pohmoždění měkkých struktur, zlomeniny, vykloubení
2. dlouhodobé sezení – sedavý způsob života, sedavé zaměstnání, prohnutí kostrče směrem dozadu a delší kostrč
3. tlak na kostrč při kole – hlavně u profesionálních cyklistů, úzké a tvrdé sedlo
4. porod – při fyziologickém porodu hlavička plodu roztahuje celou pánev, přetížení svalů, a to hlavně u prvorodiček
5. gynekologické operace – a to vedené přes pochvu
6. gynekologické vyšetření – méně často
7. zánět kostrče – spondylitida
8. nádorový proces (z kosti, chrupavky, vaziva)
9. cysty

Sekundární kostrční syndrom

V tomto případě je příčina mimo kostrč. Obtíže jsou podobné, avšak do této oblasti se přesouvají. Například z orgánů pánve.

Orgány pánve jsou v těsné blízkosti se strukturami pánevního dna. Tento vztah může být důvodem rozšiřování problému.

Plus...

Bolest se může šířit prostřednictvím nervů.

Jde o parasympatická senzitivní vlákna v míšním segmentu S2–S4. Tato vlákna zajišťují inervaci orgánů, jako je část tlustého střeva, pohlavních orgánů a močového měchýře (zánět, onkologický proces a jiné).

Jinou skupinou je bolest pocházející z vyššího úseku páteře či okolních kloubů a dolní končetiny.

V tomto případě je příkladem:

• bolest z SI kloubu (sakroiliakální kloub)
• z koxy, kyčelního kloubu
• spasmy hýždí
• blokády a zatuhnutí svalů v dolních končetinách
  • přenášejí se směrem nahoru ke kostrči
  • podobně se bolest může přesouvat do vyšší části organismu z kostrče
• blokády páteře (lumbago)
• degenerativní změny plotének a obratlů
• hernie disku
• psychogenní podmíněný syndrom kostrče – deprese, úzkost (zvýšené napětí svalstva)

Hlavním příznakem je bolest.

Kostrč se vyšetřuje při vyšetření per rectum (přes konečník). V tomto případě je při palpaci, pohmatu, přítomná bolestivá kostrč.

Lidé spíše udávají přítomné potíže...

Bolest je popisována spíše v oblasti kříže a beder. Člověk ji většinou uvádí jako bolest v dolní části kříže. Přibližně jeden z pěti postižených má zároveň bolestivou i kostrč.

Může mít pásový směr šíření, a to do každé strany.

Šíří se do boků, od středu zad (kříže) směrem vzhůru do bederní páteře, přes hruď až do hlavy. Případně se šíří směrem dolů do dolních končetin na region hýždí, stehen, lýtek.

+

Bolest může vyzařovat do slabin (třísla) nebo do podbřišku.

Bolest zhoršuje sezení na tvrdším povrchu. Stupňuje ji také změna polohy, pohyb při vstávání, chůze.

U žen se zhoršuje během menstruace.

Ženy udávají nárůst intenzity potíží v období před menstruací a během ní. Lokalizují ji v oblasti podbřišku, v kříži, tříslech až po vnitřní straně stehen.

Ostatní doprovodné příznaky:

• bolest hlavy, která mívá migrenózní či tenzní charakter, bez aury a nálezu při vyšetřeních (udává ji až 50 %)
• bolest ve zbytku páteře – bederní oblast, hrudní úsek, mezi lopatkami, krk
  • bolest mezi lopatkami se šíří na hrudník
  • strach ze srdečních onemocnění
  • přidružuje se pocit ztíženého dýchání – subjektivní dyspnoe, zadýchávání se
  • bez nálezu při vyšetřeních
• bolest v kyčli
• mírná bolest může být přítomna vestoje i vleže
• změny v poloze pánve, SI kloubu, skolióza
• změna délky dolních končetin
• zvýšený tonus svalů zad a pánve
• nafouknutí břicha
• zácpa
• bolest při defekaci, vyprazdňování stolice
• pocit plnosti konečníku
• bolest při pohlavním styku
• funkční sterilita – problém s otěhotněním

Poloha vsedě na jedné straně zadku může mít úlevový charakter.

Při diagnostice kokcygodynie má velký význam anamnéza.

Poskytne většinu potřebných informací. Důležité je ptát se na úraz, jeho mechanismus, případně formu práce a životní styl. Důležitá je lokalizace bolesti či jejího šíření, stejně tak přidružené potíže.

U žen je důležité dotazovat se na informace týkající se:

• pravidelnosti menstruačního cyklu
• bolest při menstruaci
• užívání hormonální antikoncepce
• zánětů pohlavního i močového ústrojí
• výtoku
• bolestivosti pohlavního styku
• porodů, prvorodička, fyziologický porod nebo sekce (císařský řez)
• potratů, kyretáže
• gynekologických zákroků
• jiná gynekologická onemocnění
• časté konzervativní léčení apendicitidy – zánětu slepého střeva, a to i u mužů

Následně se hodnotí pohledem držení těla, chůze, pohybové návyky, postavení pánve, zakřivení páteře, výška kolen, délka nohou, poměry v křivkách stehen a hýždí.

Důležité je palpační vyšetření (vyšetření pohmatem). Hodnotí se kůže (vlhkost, napětí...), reflexy. Stejně tak svaly, klouby. Připojuje se vyšetření pohyblivosti, pánevní testy (spine sign, sakroiliakální posun a jiné).

Při diagnostice jsou důležité i zobrazovací metody:

• RTG
• CT
• magnetická rezonance MRI
• USG – SONO
• EMG

Důležitá je diferenciální diagnostika. Jejím úkolem je odhalení pravé příčiny obtíží. Bez léčby primárního problému nelze očekávat zlepšení.

Mezi zdravotní problémy, které mohou způsobovat potíže, řadíme například problém s SI kloubem, herniaci disku, lumbago, posun obratle, ale i orgánové onemocnění. Důležité bude řešení primární příčiny.

Průběh onemocnění je variabilní a odvíjí se i od vyvolávající příčiny.

Bolest v oblasti kostrče a konečníku se vyskytuje po úraze. Nemusí se však projevit bezprostředně po něm, ale s odstupem měsíců.

Vzniká i následkem dlouhodobého sezení. Inaktivita nebo sedavý způsob života negativně ovlivňují celý pohybový aparát.

+

Připojuje se bolest ve spodní oblasti zad.

Příčina kokcygodynie není vždy objasněna.

Obtíže zhorší právě dlouhodobé sezení na tvrdším podkladu, následně i změna polohy a pohyb při vstávání. Stopy jsou patrné i na pohyblivosti.

U žen se typicky zhoršuje průběh přibližně 2 dny před menstruací. Bolesti podbřišku a v tříslech doplňuje bolest v kříži či stehnech. Původcem může být i fyziologický porod, během kterého průnik hlavičky plodu přetížil svaly pánve.

Bolest se rozšiřuje do jakékoli strany lidského těla od nohou až po hlavu. Bolest hlavy připomíná migrénu, může být tenzní. Neobsahuje nicméně složku aury a je bez nálezu při vyšetření.

Kostrční syndrom provází zatuhnutí svalů, nafouknutí břicha i zácpa. Celkový průběh zhoršuje stav duševní kondice. Naopak i psychické obtíže, jako je například deprese nebo úzkostná povaha, mohou být zdrojem obtíží.