Revma škodí organismu a v každém veku: Proc vzniká a jaké má príznaky?

Revma, jak obecne oznacujeme revmatická onemocnení, se obecne pojí s klouby. Ty jsou bolestivé, oteklé, ztuhlé ci deformované.

V minulosti byla mylne oznacována jako onemocnení senioru, jako památný obraz natírání kloubu mastí ci gelem na bolest. Nicméne, v odborných kruzích je známo, že zasahuje i detské období a mladé dospelé.

Celosvetove na revmatická onemocnení trpí približne 350 milionu lidí Zeme,
v Cesku jde približne o 100 000 postižených lidí revmatismem.
Casteji mají revma ženy.
Patrí mezi nejcastejší príciny PN.

Revmatická onemocnení seskupují širokou paletu ruzných onemocnení a syndromu, kterých je více než 200. Revma tedy není jedno onemocnení, které jednoznacne napadá pouze klouby.

Onemocnení postihuje klouby, kosti, chrupavky, šlachy, svaly, ostatní mekké struktury. Krome toho muže zasahovat i vnitrní orgány, srdce, cévy, plíce, oci, ledviny a kuži.

Revma z reckého prekladu znamená proudit, téct.
Za dávných dob jí popisovali táhlou bolest.
Prý se šírila z hlavy na celý organismus.

Presná prícina vzniku revmatických onemocnení není známa. A není znám ani žádný lék, který by je definitivne vylécil.

Revma = dlouhodobé a progresivní onemocnení, které se casem zhoršuje.

Lécba se zameruje na zpomalení progrese, tedy postupu, zmírnení potíží a navrácení cloveka do bežného života.

Revma negativne ovlivnuje život postižené osoby. Muže vést k docasné ale i trvalé invalidite, kdy clovek neumí zvládnout bežné životní úkony bez pomoci druhých nebo speciálních pomucek.

Chcete vedet více o revmatismu?
Jaké má typické ci celkové príznaky?
Jaký má dopad na celý organismus?
Ctete s námi dál.

Revma má nekolik forem

Revmatismus se dotýká množství chorobných stavu a syndromu.

Revma je dlouhodobé a progresivní onemocnení = casem se zhoršuje.

Vetšinou se vyznacuje obdobími prudkého zhoršení potíží, kdy jsou revmatické bolesti a pridružené symptomy akutne zhoršeny.

Následne se toto akutní stadium strídá s obdobím zlepšení.
V nekterých prípadech nastává až úplné vymizení projevu onemocnení.
Jako kdyby vylécení.
Jedná se o strídání úseku zhoršení a zlepšení prubehu.

Klasifikace revmatických chorob je obšírná a složitá, ale potrebná z teoretického i praktického pohledu. Odlišnosti se týkají príciny vzniku, prubehu onemocnení, prognózy a také lécby.

Decker v roce 1983 vytvoril klasifikaci revmatických onemocnení, která delí na:

1. celková difúzní onemocnení pojiva
2. artritidy spojené se spondylitidou
3. osteoartróza
4. revmatické syndromy vázané na infekcní agens
5. metabolické artropatie
6. nádory
7. neurovaskulární choroby
8. nemoci kostí a chrupavky
9. mimokloubní revmatismus
10. ruzné stavy spojené s kloubními projevy

Existuje i zjednodušená klasifikace podle Pavelky.

Klasifikaci revmatických onemocnení podle Pavelky uvádí tabulka

Uvedené chorobné stavy a syndromy jsou skromným pohledem do obšírnosti revmatismu. Nicméne, bežný clovek se nemusí orientovat ve složité problematice a znát všechny diagnózy.

Duležité je pri objevujících se potížích navštívit lékare, který na základe anamnézy doporucí revmatologické vyšetrení.

Nicméne, rozmanitost príznaku muže prodloužit cestu ke správnému odborníkovi.

Revma i v mládí a v detském veku

Bolest kloubu se vyskytuje i v mladším veku, není dominantou senioru.
Proto už u lidí mladší vekové kategorie ci u detí má význam brzká diagnostika.

Revmatismus postupuje dlouhodobe a progresivne.

To znamená, že behem dlouhé doby významne a negativne ovlivnuje organismus. V dobe brzkého zachycení a lécby se zlepšují vyhlídky do budoucna.

Naopak, pokud onemocnení casem napáchá závažné zmeny na pohybovém aparátu, jejich náprava a lécba bude složitejší, prognóza méne príznivá a komplikace závažnejší.

V široké škále onemocnení jsou takové, které se zacnou typicky projevovat až ve starším veku. Nicméne, druhou stranu tvorí ty, které jsou spušteny již v pomerne mladém veku ci v detství.

Mezi onemocnení mladšího veku a detí patrí napríklad:

• juvenilní idiopatická artritida JIA
• revmatoidní artritida
• spondyloartritida a axiální spondylartritida
• reaktivní artritida
• revmatická horecka
• systémová onemocnení pojivové tkáne
• juvenilní systémový lupus erythematodes
• sklerodermie
• juvenilní dermatomyozitida
• Kawasakiho nemoc

Revmatická onemocnení v detském veku probíhají vetšinou chronicky a jsou doprovázena bolestí, otokem a ranní ztuhlostí. Objevit se mohou už v 10.–12. roce života.

JIA je...

Do skupiny onemocnení detí a dospívajících se radí i juvenilní idiopatická artritida. Výraz juvenilní = mladý, nedozrálý. V tomto prípade jde o nejcastejší systémové detské onemocnení a první príznaky se pri nem vetšinou objevují pred 16. rokem života.

Jedná se sice o vzácné onemocnení, které se vyskytuje približne u jednoho ci dvou detí z 1000.

Revmatická onemocnení se mohou vyskytnout i u malých detí. Stežují si, že nemohou chodit, bolí je nožicky. Jiné príznaky nemusí být prítomny. Casem jim mohou otékat klouby.

Následne se muže vyskytnout i kulhání ci neschopnost se postavit. I u malých detí muže být onemocnení výrazne omezující a vést k invalidite.

Proto i v tomto období je treba dbát na vcasné odhalení projevu revmatu. To následuje casná a vhodná lécba.

Co stojí za revmatem?

Na tuto otázku neexistuje jednoznacná odpoved, v první rade je nutné si uvedomit, že revmatismus má multifaktoriální základ. Jako jedna z pocátecních prícin se uvádí genetická predispozice.

Spouštecem muže být infekce urcitým patogenem z okolního prostredí. Jako napríklad EBV virus, který je puvodcem mononukleózy, ale i retrovirus, parvovirus, borélie, E. Coli, stafylokok a streptokok, virus hepatitidy a jiné.

Tyto infekcní cinitele u geneticky predurcených a citlivých lidí spustí kaskádu, která vede k následnému revmatismu.

Revma + autoimunita + revmatoidní faktor = autoprotilátka.

Za další, významný je autoimunitní puvod. V tomto prípade se imunita cloveka namírí proti vlastním bunkám a tkáni. Jedná se o patologický dej, pri kterém imunita ztratila schopnost rozpoznat vlastní od cizího.

Uvádí se, že na autoimunitní onemocnení trpí 5–7 % populace.

Zhruba se delí na orgánove nespecifické, jako napríklad systémová onemocnení pojiva.

A...

Orgánove specifické, které sahají po celém organismu. A to na kardiovaskulární systém, žlázy tela, nervový a respiracní systém, ale i na játra a ledviny a zbytek trávicí a vylucovací soustavy. Plus zasahují i kuži a sliznice.

Co za nimi stojí?

Všeobecné rizikové faktory rozvoje revmatismu:

• pohlaví – u žen casteji
• vek – více ve veku od 30. do 60. roku života
• genetický predpoklad a dedicnost – urcitý rodinný výskyt, ne prímá dedicnost
• infekce
• zvýšená náchylnost k nemocnosti
• nadváha a obezita
• transfúze krve
• hormonální zmeny a krátká doba plodnosti – zkrácení fertilního období
• úraz
• alergie
• stres
• kourení
• pití kávy
• celkove zpusob života

Jak se muže projevit revma?

Ptáte se na projevy revmatických onemocnení?
Jsou ruzné a dotýkají se ruzných cástí lidského organismu.

V odborných kruzích se oznacují jako:

1. artikulární projevy – týkající se prímo kloubu
2. extraartikulární – tedy mimokloubní projevy

Výskyt techto mimo kloubních projevu a prítomnost celkových obtíží vede cloveka po rozlicných vyšetrení. A k revmatologickému vyšetrení se dostává až v pozdejším case.

Pritom rychlá diagnostika a vcasná lécba ovlivnují budoucí zdravotní stav.

Z praktického pohledu je velmi duležité rozpoznat, zda se jedná o zánetlivý, nebo o nezánetlivý problém. Protože zánetlivá složka muže mít na svedomí nevratné poškození orgánu.

Z celkových príznaku se muže vyskytnout:

• únava
• celková slabost
• nevýkonnost
• nechutenství
• hubnutí
• zvýšení telesné teploty
• poruchy spánku
• bolest bricha
• bolesti svalu a úponu šlach
• zánet cév
• zanícené a podráždené oci
• kožní vyrážka, zarudnutí kuže, kožní defekty až vredy
• úzkost a deprese
• a jiné

Potíže postihující klouby:

• ztuhlost kloubu
  • typická je ranní ztuhlost po probuzení a po inaktivite
  • zatuhlé prsty na rukou ci tuhá páter
  • pretrvávat muže i hodinu po probuzení
  • pocit ztížení sevrení ruky do pesti
  • težší ranní kroky
  • rozcvicení a aktivita prináší úlevu od potíží
• postiženy mohou být i 3 klouby a více soucasne, nejcasteji:
  • klouby prstu rukou
  • zápestí
  • kolena
  • kotníky
  • prsty nohou
  • ramena
  • lokty
  • kycelní klouby
  • páter
  • temporomandibulární klouby – klouby mezi spánkovou kostí a celistí
• bolest kloubu
  • zhoršuje se pri záteži, v nevhodné poloze,
  • ustupuje v klidu
  • bolest muže být pulzující a tupá, ale i ostrá a pálivá
• otoky kloubu, pri nezánetlivých i zánetlivých revmatických onemocneních
• zánet kloubu, projeví se i teplejší kuží nad kloubem, zarudnutím (napríklad pri DNA a pri artritide)
• kožní zmeny, v nekterých prípadech i zmeny nehtu, revmatické uzly
• omezení hybnosti, cástecne ci zcela podle rozsahu a stupne poškození
• nestabilita kloubu a omezení funkce
• deformace kloubu

Nezánetlivá a zánetlivá revma se liší.

Pri zánetlivé forme je bežné, že se pojí s ranní ztuhlostí kloubu, tato trvá i delší dobu pres hodinu. A pridružují se k ní i jmenované celkové príznaky. Príkladem je revmatoidní artritida ci ankylozující spondyloartritida.

Naopak nezánetlivá forma se vyznacuje zhoršením po celodenní aktivite, a i proto se bolest vetšinou vyskytuje vecer, kdy je také nejvýraznejší. Ranní ztuhlost kloubu není tak dlouhotrvající a ustupuje po krátké dobe a po rozhýbání do nekolika minut, jako pri osteoartróze.

Pri kloubním postižení se uvádí, že potíže mohou zasahovat pouze jeden kloub, ale rovnež také více soucasne.

Pri hodnocení poctu postižených kloubu se následne používá:

1. monoartikulární forma - 1 kloub – príkladem je septická artritida, DNA, lymská borelióza
2. oligoartikulární forma 2 až 4 klouby – stejne jako u monoartikulární formy
3. polyartikulární forma 5 a více kloubu – revmatoidní artritida, systémový lupus

Revmatické onemocnení muže probíhat ruzne. Možností je i to, že jako první príznaky se vyskytují celkové potíže. Onemocnení se chová atypicky. A první typické príznaky revmatu se dostaví až v následné fázi.

Deti si mohou stežovat na bolesti nohou, prípadne nemužou chodit. Pozdeji se pridruží otok kloubu. Plus revma doprovází celkové a systémové projevy.

Proto první príznaky revmatu nemusí být typické pro revmatické onemocnení. Což je prícinou castého oddálení diagnostiky a casné lécby.

Pozor na revma, útocí také mimo klouby

Revmatická onemocnení jsou nebezpecná i proto, že napadají struktury a tkáne mimo kloub. Mají tedy extraartikulární projevy. Jedná se o soucasné potíže, které mají na svedomí autoimunitní procesy.

Pricemž jde v mnoha prípadech o postižení kuže, a to ve smyslu psoriázy, ale i ruzných ulcerací – kožních vredu. A pri revmatu se casto zminují i revmatoidní uzly. Podobne muže být prítomno postižení sliznic.

Nicméne krome kuže a sliznic je možností také poškození ocí. Zánet oka bývá jedním z nejcastejších mimokloubních príznaku. Príkladem je iritida, cili zánet duhovky ci konjunktivitida – zánet ocních spojivek a jiné.

Plus spousta jiných potíží... 

Tabulka uvádí nekteré mimo-kloubní potíže revmatu

V krátkosti o lécbe

Nekolikrát bylo receno, že je duležitá práve vcasná diagnostika. Samozrejme dává základ vcasné lécbe.

Cím dríve se s lécbou zacne, tím lépe. Úkolem je hlavne zpomalit progresi a omezit tím škody, které muže revmatismus napáchat. A jak už víme, tak netýká se pouze kloubu.

+

Revma se nedá vylécit, ale lécit se dá. Zmírnují se príznaky akutního zhoršení, cili bolesti i ostatní projevy. Významným cílem je i brzké zapojení postižené osoby do bežného života.

Pri lécbe se využívá více metod.

Co je pri revmatu duležité:

• úprava stravy - dostatek zeleniny a ovoce, vyloucení alergenu
  • ryby a libové maso, drubež
  • stravovací režim, menší porce a 5–6 x za den
• dodržovat pitný režim
• prípadne doplnky výživy
• • vitamíny a minerály, jako je vitamín C, D, selen, zinek
  • kloubní doplnky, chondroitin a glukosamin sulfát a jiné
  • kurkuma, zázvor, chilli
  • esenciální mastné kyseliny
• obecne zdravá životospráva
• dostatek vhodné a primerené pohybové aktivity
• doprát si relax a odpocinek
• rehabilitace a lázenská lécba
• v akutním stadiu aplikace chladu, ale i gelu, krému ci náplastí
• pozor na imunostimulacní léky, které podporují imunitu a tím i autoimunitní proces
• úprava hmotnosti pri nadváze
• nekourit a omezit alkohol

Medikamentózní lécba se volí i podle presné formy. Mezi základní léky patrí hlavne ty, které potlacují zánetlivý proces, a tedy nesteroidní protizánetlivé léky (NSAID), nesteroidní antirevmatika (NSA), léky tlumící bolest, kortikoidy.

Nicméne, tyto léky mají pouze symptomatický úcinek.

Existují léky, jejichž úcinek se prokázal pozitivne a potlacuje zánetlivý proces, a tím i progresi onemocnení. Oznacují se jako DMARDs - což je zkratka z Disease Modifying Antirheumatics Drugs Antireumatické léky modifikující nemoc.

Plus k dispozici je také biologická lécba.

Více se dozvíte v clánku:
Biologické léky prinášejí inovativní lécbu i tam, kde klasická lécba selhala

Zdroj

• solen.sk - Diagnostika revmatických chorob a duležitost mezioborové spolupráce
• detskaklinika.sk - Diagnóza skrytá v oku, pate, malícku a genech
• mojareuma.sk - web: Liga proti revmatismu na Slovensku
• printo.it - Juvenilní Idiopatická Artritida
• zdroje v anglictine
  • webmd.com - Rheumatology and Rheumatic Diseases
  • arthritis.org - Rheumatism
  • ncbi.nlm.nih.gov - Rheumatic Pain
  • news-medical.net - What is Rheumatism?