Co je infekcní žloutenka a jak se prenáší? (Hepatitida typu A/B/C/D)

Co je to žloutenka, tedy vlastne hepatitida a její infekcní forma? Jak se prenáší a proc je nebezpecná? A víte, že se delí na více druhu a každý má svá specifika? Poznejte virovou hepatitidu blíže.

Žloutenka je príznak, který vzniká pri onemocnení jater. Odborne se oznacuje jako ikterus, neboli zežloutnutí kuže, sliznic, tkání, ocního belma. Nejvíce je toto žluté zbarvení znát na kuži a na ocních belmech.

Duvodem vzniku je porucha funkce jater. Následkem se neprirozene zvyšuje hladina žlutého barviva, bilirubinu, v krvi. Nastává z ruzných prícin. Muže být virového, ale i nevirového puvodu. V tomto clánku uvádíme informace o virových zánetech jater.

Co je virová hepatitida?

Zánet jater se odborne nazývá hepatitida. Hepar jsou játra a prípona itis je oznacení zánetu. Známe akutní a chronickou hepatitidu. Chronická trvá déle než 6 mesícu. Nesprávne zažité pojmenování žloutenka vystihuje již zmínené žluté zbarvení kuže a ostatních sliznic.

Oznacení hepatitis používal již v 5. století rímský lékar Caelius Aurelianus.

Nicméne, hepatitida muže probíhat asymptomaticky. To znamená, že se neprojevuje príznaky. Krome toho známe i takovou formu, která imituje chripkové onemocnení. Samozrejme, jednou z forem, jak se projevuje, je také ikterus.

Mezi príznaky patrí napríklad:

• únava
• celková slabost
• nechutenství
• bolesti kloubu
• ikterus
• tmavá moc (popisuje se, že je tmavá jako kofola)
• bledá stolice
• žaludecní potíže
• bolesti v pravém boku, podžebrí (tlak)
• svírání v oblasti jater pri otresech
• pocit plnosti, i po jídle
• zácpa, ale i prujem
• zvetšení jater
• pri jaterním selhání poruchy vedomí, kóma

TIP: Více o samotném onemocnení uvádíme v clánku o nemoci žloutenka.

Hepatitida se rozdeluje na více typu, jak uvádí tabulka

Hepatitidy jsou nebezpecné hlavne pro jejich vážné komplikace, které vyvolávají. Mezi ty patrí napríklad zánet slinivky brišní, poškození mozku, zánet srdecního svalu.

Nejzávažnejšími jsou cirhóza, rakovina jater, selhání funkce jater a smrt.

Jak se prenáší hepatitida?

Jak je uvedeno, tak známe ruzné druhy infekcní hepatitidy. Každý z nich má svá specifika, a tak je to i v prípade prenosu.

Hepatitida typu A

Infekcní žloutenka, jak se jí lidove ríká, je vyvolána virem HAV, což je RNA virus. Má prímý poškozující úcinek na jaterní bunky.

Jeho šírení probíhá fekálne–orální cestou. To znamená, že místem vstupu pro infekci je zažívací, trávicí trakt.

K tomuto prenosu dochází napríklad kontaminovanými potravinami, pudou, vodou. Známe také pojem nemoc špinavých rukou. Což znamená, že k prenosu prijde po kontaktu s kontaminovaným predmetem rukama. Virus se vylucuje stolicí.

Silnou vlastností tohoto viru je, že se ve stolici vylucuje již 2 týdny pred vznikem prvních príznaku. A približne 2 týdny po jejich ustoupení. Inkubacní doba je v širokém rozmezí, a to od 15–48 dní.

Projevy tohoto onemocnení jsou spíše celkové jako zvýšená telesná teplota, svalová bolest, slabost, bolest kloubu, nevolnost, zvracení, nechutenství. Ale i prujem a výrazne tmavá (kofolová) moc. A také ikterus.

Vzácnejší je prenos parenterální, tedy mimo trávicí trakt. Naopak, nešírí se pres placentu. To znamená, že k prenosu nedochází z matky na plod. Tento virus nevyvolává chronické infekce.

Celosvetove se nahlásí rocne približne 1,4 milionu prípadu, ale predpoklad výskytu je až 10násobne vyšší.

Ohrožena je hlavne specifická skupina obyvatelstva, jako napríklad:

• zdravotnictí pracovníci a jiní pracovníci pracující ve zdravotnictví
• ucitelé a vychovatelé
• sociální pracovníci
• policisté
• ridici hromadné a dálkové dopravy
• pracovníci s odpady

Prevencí muže být ockování. Ale mezi hlavní zpusoby prevence patrí zvýšená hygiena a zvýšený zdravotnický dozor v míste vypuknutí a šírení nákazy. Potrebné je mytí rukou po použití toalety, pred prípravou jídel.

Významná je také dostatecná tepelná úprava potravin, prípadne vody. Velký význam má ochrana pitné vody pred kontaminací. Riziko nákazy je pri cestování. Hlavne do zemí Afriky, Asie a Jižní Ameriky.

Pri cestování je duležité dodržovat zásady dukladné hygieny rukou, vyhýbání se konzumaci potencionálne kontaminovaných a nedostatecne tepelne upravených jídel. Virus nicí pusobení tepla pri 85 °C minimálne po dobu 1 minuty.

Rizikové jsou nebalené vody, nápoje a led, ale také neumyté a neloupané ovoce.

Prenos Hepatitidy B

Vyvolává ji HBV virus, který patrí do skupiny DNA viru. Nositelem tohoto viru je približne 5 % populace Zeme. Hepatitida B je nejzávažnejší, kterou muže clovek získat.

A jako komplikace onemocnení je cirhóza, selhání funkce jater a smrt.

Prenáší se krví a telesnými tekutinami. A to znamená, že i slinami, ejakulátem, poševní tekutinou. Tedy i líbáním a pri pohlavním styku. K pruniku viru dochází i v prípade používání kontaminovaných pomucek pri tetování, piercingu.

Ale i pri používání spolecných hygienických potreb, jako je napríklad zubní kartácek, holicí strojek. K prenosu probíhá také z matky na díte pri porodu. Pokud se díte v tomto poporodním období infikuje, vzniká vysoké riziko rakoviny jater po 20 letech života.

Inkubacní doba onemocnení je široká, a to približne od 30 až do 180 dnu. K jejím projevum muže patrit únava, slabost, nevolnost, nechutenství a také kožní vyrážky. Ale i ikterus a svetlá stolice.

Predpokládá se, že až 80 % rakoviny jater je zaprícineno chronickou hepatitidou B.

Úcinná ochrana je ockování, které probíhá ve trech vakcinacích. Duležitá je dusledná sterilizace a ocista pomucek, a tedy zajištení zvýšeného hygienického standardu.

Ohroženy jsou skupiny lidí, které pricházejí do styku s lidmi s tímto onemocnením, zejména zdravotnictí pracovníci a jiní pracovníci pracující ve zdravotnických zarízeních. Ale i v ostatních verejných sektorech, kde clovek prichází do kontaktu s masou lidí. Napríklad policisté, pracovníci bank a podobne.

V prípade turismu, ale i mimo cestovatelské záliby, je vysoké riziko pri náhodném sexuálním kontaktu, pri používání nesterilních nástroju, napríklad pri zubním ošetrení. Ale i pri transfuzi nebo v prípade injekcního podávání drog.

Ve svete je endemicky rozšírena hlavne v Jihovýchodní Asii, v zemích Stredního východu, subsaharské Afriky a Latinské Ameriky. Ale i v zemích jižní a východní Evropy.

Jak se prenáší Hepatitida C?

Zpusobuje ji virus HCV, což je také RNA virus. Ten má 6 typu a následne vetší množství podtypu. Hepatitida typu C nebyla známa až do roku 1989. V té dobe lidstvo znalo pouze typ A a B.

V tomto období docházelo k castým zánetum jater po krevních transfúzích. Nicméne, nezpusoboval je ani jeden z dosud známých viru. Od roku 1992 je povinné testování všech dárcu krve.

K prenosu dochází krevní cestou. Mimo organismus virus rychle zasychá a dlouho neprežívá. To znamená, jak již bylo zmíneno, do roku 1992 i prostrednictvím transfúze.

A jako hlavní zpusob a duvod šírení infekce je aplikace drog injekcní cestou.

Predpoklad je približne 175 milionu infikovaných lidí celosvetove, to predstavuje až 3 % populace.
V naší zemi je odhad približne 0,2-0,5 %, což predstavuje asi 21 000 až 50 000 lidí.

Jak již bylo napsáno, šírení je zajišteno parenterálne, tedy mimo požití pres trávicí trakt a ústa. A to krví, pri injekcní aplikaci drog. Ale i pri nedostatecných hygienických a sterilizacních opatreních ve zdravotnictví, napríklad pri dialýze.

Pri tetování nebo piercingu.

Ale také z matky na plod behem porodu. Riziko prenosu je i pri nechráneném pohlavním styku. Ale musí být zajištena cesta prostrednictvím krve. A to napríklad v prípade poškození celistvosti sliznic a kuže. Pri poraneních behem nešetrného nebo násilného sexuálního styku. Treba i pri orálním styku.

Zvýšené riziko je pri análním styku, kdy je nebezpecí poškození celistvosti sliznic vysoké.

Onemocnení má inkubacní dobu od 15 až do 160 dnu. Casto probíhá asymptomaticky. Prípadne se mohou objevit celkové chripkové nebo zažívací potíže. Ikterus není typický. A to až do doby poškození jater, které nastává po letech jeho trvání.

Tehdy je prítomna cirhóza nebo hepatocelulární karcinom.

Proti tomuto typu hepatitidy, tedy proti hepatitide C, zatím (v roce 2021) není úcinné žádné ockování. Duležitá je dezinfekce a sterilizace zdravotnických nástroju, testování dárcu krve. Stejne tak i dodržování hygienických zásad pri tetování a piercingu.

V prípade drogove závislých je doporuceno zvláštní používání jehel na jedno použití.

Hepatitida typu D

Vyvolává ji HDV, tedy RNA virus. A podmínkou jeho množení je prítomnost viru hepatitidy typu B. Dochází k soucasnému infikování obema viry, ale i jako pozdejší následná nákaza behem infekce typem B.

Také je celosvetove rozšírena, v Evrope hlavne v zemích, jako je Španelsko, Itálie, Moldavsko ci Rumunsko. Na našem území je tato infekce vzácnejší.

K jeho prenosu dochází podobne jako u viru hepatitidy B. Stejne tak k jeho šírení mezi lidmi. Tedy kontaktem s kontaminovanou krví a telesnými tekutinami, partnerským spolupracím, pri pohlavním styku, i pri aplikaci drog.

Infekce tímto typem zhoršuje již existující hepatitidu B. Nastupuje težká hepatitida, která má výrazné príznaky. Casto dochází k rozvoji cirhózy. Pokud dojde soucasne k infekci hepatitidy B i D, jsou príznaky naopak mírnejší.

Prevence této infekce spocívá prakticky v prevenci hepatitidy B. Pricemž platí pravidlo, že bez ní nevypukne. Samozrejme, ockování proti hepatitide B je úcinné i proti typu D.

Informace o hepatitide E

Za její prícinou je virus HEV. Známe 5 genotypu. Genotyp 1 a 2 jsou lidské. Prenos je enterální, cili požitím pres trávicí trakt.

Prednostne kontaminovanou vodou.

Genotyp 3 a 4 jsou zoonózy, tedy je možný prenos ze zvírete na cloveka, a to hlavne u domácích zabijacek. Z veprového masa, ale také z masa zveriny, napríklad maso z divocáka ci jelena. Prícinou je špatne nebo nedostatecne tepelne upravené maso.

Genotyp 5 se vyskytuje u ptactva. Prenos na cloveka nebyl zatím prokázán. Krome uvedených informací je znám také prenos Hepatitidy E z matky na plod, nitrodeložní nebo behem porodu.

Endemicky se vyskytuje hlavne v zemích Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Závažnost je vyšší u genotypu 1 a 2. Nejzávažneji probíhá akutní hepatitida typu E u tehotných, a to ve tretím trimestru, vzniká vysoké riziko úmrtí matky (20 %).

Rovnež stoupá riziko potratu nebo porodu mrtvého plodu ci vrozené hepatitidy E.

Souhrn jeho vlastností:

• je odolný vuci vnejšímu prostredí
• infekce probíhá fekálne-orální cestou
• prubeh je podobný jako u typu A, ale je u nej výraznejší žloutenka a casteji se vyskytuje jaterní selhání
• neprechází do chronicity
• na našem území je velmi vzácný (prinášejí ho hlavne imigranti)
• není vyvinuto ockování

Hepatitida F a její existence

I když její existence není potvrzena, lze nalézt literatura se zmínkou o hepatitide typu F. Vyvolává ji údajne virus podobný HBV. K prenosu by melo docházet fekálne-orální infekcí. Neprechází do chronicity.

Hepatitida typu G

K jejímu potvrzení došlo v roce 1996. Puvodcem je virus podobný HCV. Prenáší se krví a k jejímu vzniku prispívá již prítomná infekce hepatitidou C. Inkubacní dobu má podobnou jako HBV, cili od 30 do 180 dní.

Údajne se uvažuje o tom, že virus HGV zpomaluje rozvoj HIV.

Otestujte své znalosti o hepatitide

V testu pro vás máme 7 lehkých otázek o základních informacích, které jsou uvedeny v clánku.

Zajímavé zdroje informací

• ruvzza.sk - informace o hepatitide A, B a C v pdf
• viapractica.sk - prevence hepatitidy A a B pri cestování v pdf
• wikiskripta.eu - informace o hepatitidách na Wikiskriptech
• solen.cz - informace o hepatitide A a E v pdf