Zvětšená štítná žláza: Co je to struma, jaké má příznaky a příčiny?

Struma může být bezpříznaková, ale v některých případech může způsobovat a indikovat závažné zdravotní problémy. Jaká je úloha štítné žlázy, etiologie strumy, příznaky a možnosti léčby? Odpovědi a další důležité informace se dozvíte v článku.

Štítná žláza v kostce

Štítná žláza je malý orgán umístěný v přední části krku před hrtanovou trubicí. Má tvar motýla, uprostřed je menší a má dvě široké postranní části připomínající křídla. Štítná žláza je řízena centrálním nervovým systémem, konkrétně hypofýzou.

Úkolem štítné žlázy je produkovat důležité hormony tyroxin a trijodtyronin. Tyroxin a trijodtyronin se podílejí na energetickém metabolismu, regulaci hmotnosti, termoregulaci, funkci trávicího a nervového systému a mnoha dalších činnostech organismu.

Hormon thyroxin T4 obsahuje 4 atomy jodidu a trijodthyronin 3 atomy jodidu.

Co je to struma?

Struma je označení pro chorobné zvětšení štítné žlázy z různých příčin. Struma může být spojena se sníženou, zvýšenou nebo nezměněnou funkcí štítné žlázy.

Etiologie zvětšení štítné žlázy je různá, od nesprávné životosprávy, účinků farmakologické léčby, těhotenství až po autoimunitní, benigní nebo maligní onemocnění štítné žlázy.

Struma nemusí nutně znamenat nesprávnou funkci štítné žlázy. I zvětšená štítná žláza může v některých případech produkovat správné množství hormonů. Struma s normální funkcí žlázy a hormonů se označuje jako netoxická struma.

Struma znamená zvětšení samotné štítné žlázy bez ohledu na její funkci a množství produkovaných hormonů.

Vzniklou strumu je však třeba považovat za možný podklad pro vznik zvýšené nebo snížené funkce štítné žlázy.

• Hypofunkční – snížená funkce žlázy
• Hyperfunkční – zvýšená funkce žlázy
• Eufunkční – nezměněná funkce žlázy

Většina případů strumy nezpůsobuje zdravotní problémy. V některých případech však jejich růst a zvýšený tlak na jícen a hltan způsobují zdravotní problémy a dýchací a polykací obtíže.

Na základě pohledu a pohmatu se struma dělí na 4 stádia:

1. Zvětšená štítná žláza není hmatná ani viditelná
2. Zvětšení je hmatné a viditelné pouze při záklonu hlavy
3. Zvětšení žlázy je viditelné při normálním držení hlavy
4. Struma je viditelná z dálky a způsobuje deformaci krku

Etiologie vzniku zvětšení štítné žlázy je různorodá. Může se jednat o dietní a nutriční příčiny, těhotenství, zánětlivý proces, tvorbu nezhoubných uzlů až po autoimunitní onemocnění nebo rakovinu štítné žlázy.

Nedostatek jódu v potravě

Jód je nezbytný pro správnou funkci a produkci hormonů štítné žlázy. Nedostatečný příjem jódu ve stravě může vést ke vzniku strumy a dalších poruch štítné žlázy.

Struma z nedostatku jódu postihuje především rozvojové země a v moderních zemích je spíše minulostí.

K nedostatku jódu může přispět i nadměrná konzumace potravin obsahujících thiokyanáty a tzv. strumigeny, jako je brokolice, květák, kapusta, zelí a pícniny. Snižují produkci hormonů štítné žlázy.

Těhotenství

Poruchy štítné žlázy v těhotenství se dělí na hyperfunkční a hypofunkční. Mohou vzniknout jak před začátkem těhotenství, tak po porodu jako poporodní tyreoiditida.

Hormony štítné žlázy mají nezastupitelný význam pro správný vývoj mozku a nervového systému plodu. Neléčená hypotyreóza i hypertyreóza během těhotenství mohou mít negativní důsledky pro plod i matku.

V prvním trimestru těhotenství se přibližně do poloviny těhotenství zvyšují matčiny cirkulující hladiny placentárního choriového gonadotropinu (hCG), který má stimulační účinek na štítnou žlázu.

Zánět štítné žlázy

Tyreoiditida je zánětlivý proces štítné žlázy. Způsobuje otok, bolest a zvětšení samotné žlázy. Zánět může být doprovázen snížením nebo zvýšením produkce hormonů štítné žlázy.

Jedná se zejména o zánět vzniklý po infekčních onemocněních. Existuje několik typů zánětu štítné žlázy, ale léčba se u každého typu liší.

Nezhoubné uzly štítné žlázy (nodulární struma)

Když se ve tkáni žlázy vytvoří bulky (uzlíky), může dojít i ke zvětšení samotné žlázy. Většina uzlů je benigních (nezhoubných), a proto nevedou k rakovině. Uzlíky jsou buď pevné, nebo vyplněné tekutinou.

V méně častých případech mohou uzliny narůst do velikosti, která způsobuje problémy s dýcháním nebo polykáním potravy.

Rakovina štítné žlázy

Jedná se o jednu z nejčastějších rakovin endokrinních žláz lidského těla. Její výskyt je však mezi všemi zhoubnými nádory vzácný. Zhoubné nádorové onemocnění žlázy může být příčinou vzniku strumy.

Onemocnění je doprovázeno dalšími přidruženými příznaky.

Rakovina štítné žlázy: Jaké jsou příčiny, příznaky?

Autoimunitní onemocnění

Zástupcem autoimunitního onemocnění zvýšené funkce štítné žlázy je Gravesova-Basedowova choroba. Vzniká na základě autoimunitní reakce, kdy protilátky produkované imunitním systémem nesprávně vyhodnotí štítnou žlázu jako pro tělo cizorodou složku.

Receptory štítné žlázy jsou mylně považovány za protilátky imunitního systému, které se je snaží zničit. Štítná žláza je proto nucena produkovat nadměrné množství hormonů tyroxinu a trijodtyroninu.

Tento stav se také nazývá hypertyreóza. Štítná žláza se snaží vyhovět neustálé poptávce receptorů. Zvětšuje svůj objem, aby produkovala ještě více hormonů. Označuje se také jako toxická struma.

Hashimotova choroba je autoimunitní onemocnění snížené funkce štítné žlázy. V tomto případě je produkce hormonů štítné žlázy zcela zablokována protilátkami imunitního systému. Při snížení hladiny hormonů štítné žlázy v krvi dochází k hypotyreóze.

Na tento stav reaguje nervový systém. Hypofýza vyšle podnět k produkci tyreotropního hormonu. Ten stimuluje štítnou žlázu, ale způsobuje pouze její vlastní zvětšení – strumu.

Rizikové faktory vzniku strumy

Ke zvětšení štítné žlázy a různým poruchám štítné žlázy může dojít již při narození a kdykoli během života. Tvorba strumy může být zvýšena v důsledku určitých faktorů, jako je pokročilý věk, genetický faktor, těhotenství, hormonální nerovnováha, nedostatek jódu ve stravě a mnoho dalších.

Běžné rizikové faktory pro vznik:

• Autoimunitní onemocnění v rodinné anamnéze
• Vyšší věk
• Ženské pohlaví
• Těhotenství a porod
• Menopauza a klimakterium
• Nadměrná radiační zátěž
• Vedlejší účinek farmakologické léčby
• Nadměrný příjem strumigenů ve stravě

V mnoha případech je struma nebolestivá, bez příznaků a je zjištěna v rámci endokrinologického vyšetření. U vyšších stádií strumy však může být pociťován zvýšený tlak, potíže s polykáním a dýcháním.

Běžné projevy strumy:

• Hmatné zvětšení štítné žlázy
• Viditelné zvětšení štítné žlázy
• Tlak a bolest v krku
• Chrapot
• Kašel
• Potíže s polykáním
• Bolest při polykání
• Potíže s dýcháním

Další příznaky v článku:
Štítná žláza: jaké jsou příznaky snížené nebo zvýšené funkce?

Cílem diagnostiky strumy je zjistit přesnou příčinu zvětšení štítné žlázy.

Diagnostika strumy je založena na vyšetření endokrinologem nebo praktickým lékařem, který pacienta odešle k endokrinologovi. Stav štítné žlázy se posuzuje aspirací (pohledem) a palpací (pohmatem).

Palpací se rovněž zjišťuje případná přítomnost uzlíků. Kromě samotné žlázy lékař posuzuje také její okolí a lymfatické uzliny.

Důležitým vyšetřením je povrchová ultrasonografie štítné žlázy. Jedná se o bezbolestné zobrazovací vyšetření, které poskytuje obraz vnitřních struktur žlázy.

Vyšetření štítné žlázy zahrnuje také odběr vzorku krve a zjištění hladiny hormonů štítné žlázy.

Pro nefunkční štítnou žlázu je charakteristický pokles hormonů štítné žlázy tyroxinu a trijodtyroninu. Hormon TSH (tyreotropní hormon) produkovaný v hypofýze je zvýšený.

Naopak při nadměrné činnosti štítné žlázy jsou hladiny hormonů T3 a T4 v krvi zvýšené a množství hormonu TSH je snížené.

V některých případech se provádí scintigrafie štítné žlázy, která spočívá v injekčním podání radioaktivní látky do žíly pacienta.

Pomocí speciální scintilační kamery, která zachycuje záření vstříknuté látky, je možné vytvořit důkladný obraz vnitřních struktur žlázy.

Je také možné provést biopsii tkáně štítné žlázy, která zahrnuje odběr vzorku žlázy pomocí speciální tenké jehly a ultrazvuku. Vzorek tkáně je poté odeslán k histologickému zpracování do laboratoře.

Prevence zdraví štítné žlázy

Základní prevencí jsou pravidelné prohlídky u lékaře a okamžité řešení jakéhokoli zdravotního problému.

Prevencí je vyvážená strava, přísun potřebných vitamínů a minerálů, dostatek bílkovin ve stravě, dostatek pohybu, omezení alkoholu a kouření, hormonální rovnováha a zdravá regulace hmotnosti.

Úprava životního stylu závisí na konkrétní poruše štítné žlázy.

V případě strumy s nedostatkem jódu je třeba dbát na jeho příjem ve stravě. Denní dávka jódu pro dospělého člověka je přibližně 150 mikrogramů. Kromě jodizované soli jsou přirozeným zdrojem zejména ryby a mořské plody.

Dostatečný příjem jódu je velmi důležitý zejména pro těhotné a kojící ženy.

Naopak v případě strumy a nadbytku jódu je řešení opačné, a to snížení příjmu jódu ve stravě. Je proto nutná odborná diagnostika a konzultace s lékařem a následná úprava stravy.

Leden je známý jako měsíc informovanosti o štítné žláze, měsíc osvěty o prevenci, zdravotních rizicích a možnostech léčby štítné žlázy.

Světové, mezinárodní dny a svátky týkající se zdraví