Co je hernie disku: Vyklenutí, vysunutí meziobratlové ploténky?

Při vyklenutí meziobratlové ploténky vznikají intenzivní bolesti, které jsou v místě postižení nebo se přesouvají (vyzařují) i ​​do jiných částí těla. V některých případech je poškození ploténky důvodem jiných neurologických potíží.

Vyklenutí ploténky může mít různé formy, které způsobují různé obtíže. Vzniká na základě různorodých příčin, hlavně jako důsledek nesprávného držení těla během stání či vsedě.

Diagnostika není složitá, avšak léčba vyžaduje trpělivost. Někdy postačuje důkladné přehodnocení a změna životního stylu. Jindy je nezbytný chirurgický zákrok.

Uvádí se, že problém vzniká následkem dlouhodobého procesu. Ke vzplanutí akutního stadia dochází náhle.

Bolest je akutní (náhlá) a přetrvává chronicky (dlouhodobě).

Snižuje kvalitu života, obtěžuje nepříjemnou bolestí, poruchou hybnosti a jinými neurologickými potížemi. Je příčinou pracovní neschopnosti.

Vyklenutí meziobratlové ploténky se odborně označuje jako hernie disku.

Poruchy plotének (diskopatie) zahrnují několik problémů a onemocnění plotének. Některé popisujeme ve zkratce. Více času každopádně věnujeme právě hernii disku.

Problémy s páteří se netýkají pouze seniorů. Zjistilo to již mnoho mladých lidí. Frekventovaně se vyskytují od 30. do 50. roku života.

Postihují až 25 % populace v daném věkovém rozmezí. Zasahují tedy produktivní část obyvatelstva.

Ptáte se: Proč je tomu tak?

Například: sedavý způsob života, sedavá práce, dlouhodobá práce ve stoje a vynucená poloha, nesprávné držení těla, špatné zvedání břemen samozřejmě i degenerativní změny vlivem stárnutí organismu.

Jsou nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti v tomto životním období.

Právem jsou potíže s páteří označovány jako civilizační onemocnění. A to i proto, že se s tímto problémem setká každý člověk alespoň jednou v životě.

Bolesti zad jsou označovány souhrnným názvem jako vertebrogenní algický syndrom. Pramení ze svalových křečí, jako je tomu například při lumbagu. Lumbago známe spíše jako zablokování páteře či rupnutí v zádech.

Závažnějším stavem je útlak nervu pro vysunutí ploténky.

Bolest může vzniknout v jakékoliv části páteře, od krku až po kostrč (jako například při dlouhodobém sezení či po úrazu). Má intenzivní, dráždivý, ostrý, bodavý charakter. Zhoršuje ji pohyb i nepatrná změna polohy.

Co je to páteř a ploténka?

Ve zkratce: co je to páteř a ploténky

Páteř (columna vertebralis) je osou lidského těla, která spolu se svaly a vazy tvoří opěrný (nosný) a pohybový aparát lidského těla.

Páteř má samozřejmě také ochranný význam pro míchu.

Je fyziologicky zakřivená. Zakřivení dopředu se označuje jako lordóza (v krční a bederní oblasti) a dozadu jako kyfóza (v hrudní a křížové oblasti). Toto zakřivení je fyziologické, tedy přirozené.

Opakem přirozeného zakřivení je například skolióza, což je nepřirozené (patologické) vybočení páteře do strany. Mírné a nepatrné zakřivení do strany je ale přítomné u každého člověka.

Přechodné vybočení páteře do strany můžeme pozorovat při stoji na jedné noze, přenesení váhy na jednu končetinu či při nesení těžšího břemene v jedné ruce.

Páteř tvoří 33 nebo 34 obratlů (vertebrae).

Obratle podle umístění rozdělují páteř na segmenty – uvádíme je v tabulce

Obratle (spolu s ostatními měkkými strukturami) tvoří nosnou oporu pro lidské tělo. Jejich foramina vertebralis (obratlové otvory) vytvářejí páteřní kanál, kterým prochází mícha. Mícha se nachází v rozmezí obratlů C1 až L1–L2.

Páteř – obratle jsou vzájemně pevně spojeny a spojení tvoří například:

• ligamenta – vazivový aparát, vazy páteře, zpevňují páteř a napomáhají při pohybu
  • které jsou dlouhé a krátké
    • dlouhé pro celou páteř
    • krátké spojují sousední obratle
• meziobratlové klouby – art. intervertebrales
• svalový systém, svaly páteře spolu se svaly břicha a svaly bederní oblasti a pánve
  • tvoří pohybovou a fixační složku páteře
  • významné celkově při pohybu a držení těla
• meziobratlové ploténky
• speciální spojení, jako je například
  • synchondróza
    • chrupavkové spojení
    • nepohyblivé spojení
    • v oblasti křížové a kostrční věkem osifikují – mění se na kost

Meziobratlové ploténky jsou...

Disci intervertebrales (meziobratlové ploténky) jsou pružné, ale na druhou stranu pevné disky, které se nacházejí mezi obratli páteře.

Svým tvarem a strukturou jsou přizpůsobeny pro tlumení tlaku, tah či otáčení v páteři. Jsou to pružné výplně (vložky) mezi obratli.

Funkce plotének jsou například:

• tlumení nárazů při pohybu, při chůzi běhu, skákání
• stabilizují páteř
• udržují rovnováhu
• vyrovnávají tlakové a tahové síly, rozkládají ji na celou plochu
• jsou interoperabilní při jakémkoliv pohybu páteře, ohýbání či rotaci těla

Tvarem kopírují tvar obratlů. Mají různou výšku. Vyšší jsou mezi krčními a bederními obratli. Nejvyšší ploténka je mezi obratli L5 a S1.

Ploténky nejsou na spojení lebky a páteře a také mezi 1. a 2. obratlem krční páteře.

Disky se nacházejí mezi obratli páteře od spojení C2 a C3 až po L5 a S1. Jejich společná délka tvoří přibližně 20–25 % celkové délky páteře.

Počet meziobratlových plotének je 23.

Meziobratlová ploténka se skládá ze dvou hlavních částí, které uvádíme v tabulce

Ploténka, a hlavně její jádro, nemá krevní zásobení.
K její výživě dochází prostupem tekutiny.
Tomu napomáhá pohyb, změny polohy páteře, ale hlavně chůze.
Stejně je to například při nasávání tekutiny houbou.
Proto inaktivita a dlouhodobé sezení či stání zhoršuje výživu jádra disku.
To přispívá k potížím v budoucnosti.

Ploténky jsou celoživotně zatěžovány staticky i dynamicky.

Zátěž způsobuje vypuzování tekutiny, které se označuje také jako fenomén creepu. Výška disku se zmenšuje. Naopak při uvolnění dochází k nasávání tekutiny zpět, čímž se i výška obnovuje.

Střídání zatížení a uvolnění disku vytváří proudění tekutiny v jádru. A tím zajišťuje i jeho výživu.

Statické zatížení působí tak, že elastické prstence se napínají. Jádro uvnitř je téměř nestlačitelné. Síla se rovnoměrně rozkládá na celou ploténku. Vzniká rovnoměrné zatížení.

Dynamická zátěž působí jinak.

Zátěž v pohybu způsobuje nerovnoměrné rozložení síly a přetížení. Zde vzniká prostor k poškození.

Příkladem je i poloha v předklonu a zvedání břemene. Obratle jsou nakloněny, čímž nerovnoměrně zatěžují ploténku.

Stejně tak dlouhodobá poloha způsobuje omezení výživy ploténky, čímž se omezuje její funkčnost a elasticita.

Podívejme se blíže na hernii disku

Ploténky mohou postihnout různé problémy. Jedním z nich je hernie disku.

Degenerativní poškození ploténky, které se označuje jako diskopatie, je hlavním základem problému. Dochází ke snížení výšky disku, které je důsledkem biochemických a strukturálních změn.

Dochází ke změně vlastností disku a k poruše funkce. Degenerativní změna a hernie ploténky úzce souvisejí.

Jako hernie disku se označuje stav, kdy dojde k anatomické odchylce pozice ploténky nebo její části mimo normální umístění. Většinou zasahuje mimo okraj těla obratle.

Degenerativní proces nastupuje časně, už během dospívání. Uvádí se, že přibližně od 13. až 19. roku. Po 30.–50. roku proces vrcholí.

A právě po 30.–50. roku uvádí nejčastější výskyt herniací disku.

Ve větší míře postihuje muže.

Mezi nejpohyblivější části páteře patří krční a bederní. Tyto jsou nejvíce zatěžovány. A v těchto místech nejčastěji dochází k vyklenutí ploténky.

Přesněji:

Jako nejčastější oblast vyklenutí meziobratlové ploténky se uvádí bederní část páteře.

Ještě přesněji:

Hlavním úsekem herniace disku je oblast mezi obratli L4–L5 nebo L5 a S1.

V krční oblasti jsou frekventované meziobratlové prostory mezi obratli C4–C5 nebo C5–C6.

Hrudní páteř je herniací postižena méně často až vzácně.

Nejčastěji jde tedy o meziobratlové ploténky mezi obratli L4–L5 nebo L5–S1.

Ptáte se: A kde spočívá příčina vyklenutí meziobratlové ploténky?

Odpověď uvádí část o příčinách.

Problematika herniace je nicméně složitější. Hernie může mít různé formy.

Degenerativní proces dlouhodobě škodí struktuře vazivového prstence anulus fibrosus. Toto poškození zapříčiní oslabení prstence. Přes toto oslabené místo se při zvýšené zátěži může vyklenout jádro disku.

Pozor však...

Uvádí se, že proces degenerace a poškození nezasahuje pouze samotný prstenec ploténky.  Jde o negativní dopad v celém segmentu.

To znamená, že zasahuje:

1. meziobratlovou ploténku
2. intervertebralis klouby
3. obratel samotný (tělo obratle)
4. vazy
5. a ostatní měkké struktury

Samotný degenerativní proces se dělí do tří stádií, která popisuje tabulka

Tabulka uvádí degenerativní kaskádu podle Kirkaldy-Willise.

Herniace meziobratlové ploténky může mít různé formy.

1. Bulging disku

Vyklenutí disku (bulging) je symetrické vyklenutí anulus fibrosus do 3 milimetrů přes okraj těla obratle. Zároveň se snižuje výška ploténky pouze v jednom místě. Anulus fibrosus není porušen.

V tomto stádiu se ještě nehovoří o hernii. Většinou nevytváří kompresi (útlak nervových kořenů).

2. Protruze disku

Při této formě nastává rozvláknění struktury anulus fibrosus, nicméně její vnější lamely jsou zatím stále zachovány. Vyklenutí je však asymetrické, ale ohraničené.

Jádro disku se tak nedostane přes prostor oblast ploténky. Okraje disku jsou ještě hladké.

3. Extruze disku

V tomto případě jde již o prolaps, což je herniace disku. Lamely prstence se roztrhnou – nastává jejich ruptura.

Následně proniká jádro (nucleus pulposus) přes trhlinu v prstenci, a to mimo oblast ploténky. Vyklenutí má nepravidelné okraje.

Tato forma se dále dělí podle dislokace části disku:

1. subligamentózní extruze – část disku je dislokována, tedy je mimo ploténku
   • nepřesahuje ještě vaz – lig. longitudinale posterius
   • pouze ho nadzvedne a vyklene
   • většina velkých herniací je právě tento typ extruze
2. extruze se sekvestrem – stav, kdy dochází k ruptuře tohoto vazu (lig. longitudinale posterius)
   • obsah hernie proniká za vaz
   • zcela se oddělí od disku

Kromě strukturálních změn v segmentu obratle je hlavním problémem útlak nervů v oblasti páteřního kanálu. Následně podle místa útlaku se přidružují i neurologické potíže.

Podle místa útlaku se hernie dělí na:

1. laterální
2. mediální
3. mediolaterální
4. foramenální
5. extraforaminální

Přesná příčina poškození ploténky není zcela objasněna. Uvádějí se nejrůznější teorie vzniku. Příkladem je genetická teorie či vývojová teorie.

Genetická předpokládá genové poruchy, které jsou příčinou strukturálního oslabení. Vývojová zase uvádí, že jde o poruchu během nitroděložního vývoje.

Za jednu ze základních teorií je pokládán degenerativní proces.

Jde o proces, který začíná již v mladém věku. Porucha cévního zásobení a výživy zapříčiňuje poruchu funkce. K ní se přidává změna ve struktuře ploténky.

Zdravá ploténka je schopna rozložit zátěž rovnoměrně.

Postupem času ale tuto schopnost ztrácí. Nerovnoměrné, nelineární a nesymetrické působení přetížení na segment páteře je základním problémem pro vznik herniace disku.

Nerovnoměrné zatěžování páteře + dlouhodobé a opakující se přetěžování určité oblasti páteře = problém.

V této souvislosti se uvádí součinnost působení různých faktorů. To by šlo popsat jako negativní multifaktoriální rizikové působení při vzniku degenerativních změn a spuštění vyklenutí až herniace meziobratlové ploténky.

Mezi významné rizikové faktory patří:

• úraz
• hypermobilita
• vývojové poruchy
• metabolické onemocnění
• přirozený proces stárnutí
  • věk
• pohlaví
• rodinná anamnéza (rodinná zátěž)
• obezita
• nesprávné držení těla a nesprávné návyky při chůzi, vsedě či při ležení
• typ profese
  • nadměrné vibrace, například v pracovním prostředí, průmysl
• nedostatek pohybu – inaktivita
  • nedostatek správného pohybu 
  • sedavý způsob života
  • sedavé zaměstnání
  • nevhodný způsob sezení
  • dlouhodobé stání a vynucená poloha, například při práci
  • jednostranné zatížení a opakované přetížení – vynucená poloha při práci, aktivitě
• nevhodné zvedání břemene
• ohýbání v nepřirozené poloze, rotace v předklonu
• kouření

Ne tak sezení samotné, jako hlavně nepřiměřeně dlouhé sezení či nesprávné sezení je příčinou potíží.
Proto je nutné při sedavé práci polohu občasně změnit.

Špatný návyk, nesprávné držení těla, dlouhé sezení, nerovnoměrné a neopatrné zatěžování páteře vede k problémům, které mohou ústit do herniace disku.

Důvodem je oslabení svalů páteře či tělesného jádra a celkově opěrného systému, což vede k nestabilitě páteře. Zátěž působí nerovnoměrně na tlumiče (ploténky) mezi obratli.

Přetížení meziobratlové ploténky:
V poloze ležmo = 25 % 
Ve stoje = 100 % 
V sedě = 150 % 
V předklonu = 200 % 
Při zvedání zátěže z předklonu s rovnými dolními končetinami = 1000 %

Příčinou potíží je útlak nervů

Jedna strana problému je, proč vzniká. Druhá jsou potíže, které způsobuje.

Příčinou bolesti či neurologických potíží je vyklenutí disku do prostoru míšního kanálu či na kořeny nervů.

Pokud je vyklenutý obsah ploténky příčinou komprese, vyvolává intenzivní až ukrutnou bolest. K bolesti se přidávají různé neurologické potíže.

Jaké, to závisí na místě útlaku míchy či nervů.

V oblasti krční páteři mohou potíže vyzařovat do horních končetin. Pokud je problém v bederní oblasti, tak níže od místa postižení.

Hlavním příznakem při vyklenutí (hernii) disku bývá bolest. Následně se k ní přidají ostatní potíže, které pramení z útlaku. Konkrétní potíže samozřejmě závisí na místě poškození.

Příznaky vyskytující se při hernii disku:

• náhlá bolest, která má většinou vysokou intenzitu
  • ostrá
  • dráždivá
  • bodavá
• bolest zhoršuje pohyb, změna polohy, kýchání či kašel, ale i tlak na stolici
• antalgický náklon trupu
  • a to od strany postižení
  • antalgický (tlumící bolest)
  • úlevová poloha
• stání na nebolestivé končetině
  • šetření končetiny, do které vyzařují potíže
• napětí svalů
• zatuhnutí
• mravenčení
• kořenové příznaky
  • porucha citlivosti, až ztráta citlivosti kůže
  • porucha pohyblivosti, oslabení svalů, svalové křeče
• úleva v poloze vleže, a to boku s pokrčením končetin v kolenou

Bolest je lokalizovaná na postižený segment páteře. Podle toho následně potíže vystřelují do horní končetiny a hrudníku (při postižení krční páteře) nebo do dolních končetin, a to v případě poškození v oblasti bederní páteře.

Kořenové syndromy – co znamená tento pojem?

Pokud máte problém s páteří, určitě jste už zaznamenali pojem kořenový syndrom.

Vzniká v případě přímého tlaku na nervový kořen. A v tomto případě se jako nejčastější příčina uvádí hernie disku.

Mezi jiné, které je třeba odlišit, se řadí například stav po úrazu páteře, zánět či tumor v oblasti nervů a míchy.

Projevem jsou typické obtíže, které vystihují postižení daného segmentu. A to snížení svalového tonu, porucha hybnosti, ale také porucha citlivosti a reflexů.

Bolest následkem útlaku nervu se označuje jako radikulární bolest. Přidružují se i ostatní neurologické potíže, které vystřelují v oblasti inervace v příslušném dermatomu.

Závažný syndrom kaudy equina

Jde o závažný stav. Vzniká následkem útlaku spleti nervů, která se označuje jako kauda equina.

Mícha probíhá páteřním kanálem přibližně po 1. až 2. bederní obratel, a tedy L1 až L2. Dále z ní vystupuje svazek nervů, který se označuje také jako cauda equina (koňský ohon).

Tento syndrom se vyznačuje významnou poruchou motorických nebo senzorických funkcí. K poruše dochází na úrovni orgánů pánve a pánevního dna, ale i dolních končetin.

Důvodem je hernie mediálního typu v oblasti bederní páteře níže od obratle L2 (druhého bederního obratle). Příznaky jsou variabilní a závislé na místě a rozsahu útlaku.

Příkladem je porucha citlivosti v oblasti genitálu a konečníku. Bolest v bederní oblasti s oboustranným či jednostranným vystřelováním po dermatomů.

Příkladem motorické dysfunkce je oslabení svalů v dolních končetinách, ale i porucha regulace sfinkterů (svěračů) a přidružením inkontinence (odchodu moči a stolice). Vyvíjí se porucha sexuální funkce.

Diagnostika v dnešní době není náročná. Vychází z anamnézy a fyzikálního vyšetření.

K té se připojují ostatní speciální vyšetřovací metody.

Klinické vyšetření provádí odborník, v tomto případě neurolog.

Hodnotí se zrakem, a to postoj, chůze. Palpačně (pohmatem) svalové napětí. Důležité je vyšetření páteře a její funkce – vyšetření dynamiky páteře a rozsahu pohybu. Neurologické vyšetření zahrnuje i jiné odborné metody, jako je například přítomnost reflexů a manévrů (Lasegeův manévr a jiné).

Mezi důležité zobrazovací metody patří:

• RTG
• CT
• MRI
• EMG

Důležitá je diferenciální diagnostika. Jejím úkolem je odlišení od jiné příčiny obtíží. Příkladem je pseudoradikulární syndrom, zlomeniny páteře – po pádu, zánětlivé onemocnění plotének či obratlů, degenerativní nervové onemocnění, kardiální onemocnění, onkologická onemocnění či psychiatrická porucha.

Průběh onemocnění na základě degenerativního procesu může být nejdříve němý, kdy probíhá bezpříznakově. Akutní fázi může spustit například zvedání břemene, ale i otáčení v nevhodné poloze.

Příkladem je, pokud zvedáme těžké břemeno z předklonu s narovnanými dolními končetinami.

Následně při postupu a zhoršení se hernie projeví bolestí a různými neurologickými potížemi. Bolest bývá vysoké intenzity, případně ji zhoršuje pohyb a nesprávná poloha či pokus o její změnu.

Problémem bývá i ranní vstávání z postele, stání v předklonu (při ranní hygieně), dlouhé sezení či delší jízda v autě a jiném dopravním prostředku, kašel, kýchání či tlak na stolici.

K bolesti se přidružuje oslabení svalů v dané části a v průběhu dermatomu (tedy v oblasti inervace). Dalším neurologickým příznakem je také porucha hybnosti končetiny či citlivosti kůže.

Akutní fáze může střídat období bez obtíží.

Opakem prudkého nástupu je pomalý a pozvolný průběh. Mírné bolesti v páteři se stupňují a přidávají se ostatní potíže.

Spouštěčem může být úraz, nevhodná sportovní aktivita, předklon, zvedání břemene, dokonce kýchnutí či nachlazení páteře.

Průběh, tak jako příznaky, je závislý na místě a rozsahu herniace disku.