Senná rýma: Co je sezónní alergická rýma a jaké jsou její příznaky?

Mnozí z nás si myslí, že senná rýma je alergie na seno, posečenou nebo sušenou trávu. Senná rýma je ve skutečnosti alergie na pyl. Odborně se nazývá také pollinóza nebo sezónní alergická rýma.

Alergii definovali v roce 1906 lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick. Termín alergie je odvozen z řeckých slov allos = jiný nebo změněný stav a ergon = práce, reaktivita, reakce.

Alergie je obecně definována jako přehnaná reakce imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek imunoglobulinu E (IgE) alergenem.

Senná rýma je definována jako zánětlivé postižení nosní sliznice, které je doprovázeno příznaky, jako je kýchání, rýma a ucpaný nos. Je klasifikována jako systémové onemocnění s místními projevy (na sliznicích nosu a spojivkách).

Senná rýma není život ohrožující onemocnění. Příznaky senné rýmy však pacientovi značně znepříjemňují život. Zhoršují fyzickou zdatnost a nepříznivě ovlivňují duševní zdraví pacienta.

V nejlepším případě pacienti pociťují příznaky onemocnění pouze několik týdnů. V horším případě až po dobu několika měsíců.

Jak nám senná rýma může komplikovat život?

Senná rýma nemusí automaticky znamenat, že nejsme schopni vykonávat práci. Ovlivní však náš pracovní výkon.

Kromě lidí, kteří sennou rýmou trpí, trpí i jejich zaměstnavatelé. A to v podobě nízké produktivity práce zaměstnance trpícího sennou rýmou. Pacient se sennou rýmou stojí zaměstnavatele 5 až 10krát více než pacient s diabetem.

Celosvětově trpí sennou rýmou přibližně 10 až 25 % populace. V některých věkových skupinách je to až 40 % populace. Nejčastěji se vyskytuje mezi 15. a 40. rokem života.

V dětství jsou postiženi zejména chlapci.

S rostoucím věkem se poměr pohlaví vyrovnává.

V posledních desetiletích dochází k nárůstu alergických onemocnění, zejména u dětí. Nejčastějším alergickým onemocněním u dětí školního věku je senná rýma.

Postihuje přibližně 10 až 15 % dětí ve věkové skupině 6 až 7 let. A přibližně 25 až 35 % dětí ve věku 13 až 14 let.

Nárůst je způsoben následujícími faktory:

• genetické predispozice
• senzibilizace na alergeny
• znečištění ovzduší vydechovanými škodlivinami (zejména výfukovými plyny)
• klimatické změny (globální oteplování)

Jak poznáte, že máte sennou rýmu?

Následující tabulka popisuje různé typy a příčiny rýmy

Podle tradičního dělení se alergická rýma dělí na sezónní a celoroční. V současnosti se používá dělení alergické rýmy na:

• intermitentní – projevuje se méně než 4 dny v týdnu a trvá méně než 4 týdny
• perzistentní – vyskytuje se více než 4 dny v týdnu a trvá déle než 4 týdny

Trvalá rýma by se však neměla zaměňovat s rýmou perzistentní. Obě dělení rýmy se vzájemně doplňují. Pacient může mít typickou sezónní rýmu (sennou rýmu), která může být intermitentní nebo perzistentní.

Věděli jste, že...
Za posledních 20 let se výskyt senné rýmy ve venkovských oblastech ztrojnásobil a ve městech zdvojnásobil.

Senná rýma je multifaktoriální onemocnění. Je výsledkem kombinace genetické predispozice a vnějších faktorů.

Genetickou predispozicí rozumíme zvýšenou náchylnost organismu ke snadnější tvorbě protilátek (typu IgE). I na nízké koncentrace alergenů reaguje lidský organismus zvýšenou tvorbou protilátek typu IgE.

Důležitou roli při vzniku senné rýmy hraje pyl. Pyl obsahuje alergenní bílkoviny.

Pylová zrna jsou velmi malá (0,05 mm). Každý druh rostliny má jiný tvar pylového zrna.

Pylová zrna se dostávají do samičích buněk následujícími způsoby:

1. způsob: Nejmenší pylová zrna jsou rozptýlena větrem. Rostliny (opylované větrem) je produkují ve velkém množství. Pyl těchto rostlin je hlavní příčinou senné rýmy.
2. způsob: Větší a těžší pylová zrna jsou přenášena hmyzem (rostliny opylované hmyzem). Pyl rostlin opylovaných hmyzem může vyvolat alergické příznaky pouze při těsném kontaktu (trhání květů).

Nosní sliznice se stává přecitlivělou (senzibilizovanou) při každém novém kontaktu s alergenem. V souladu s tím se lze domnívat, že alergická reakce se po každém kontaktu s alergenem postupně zhoršuje. Intenzita alergické reakce se však zvyšuje jen zřídka.

Ve skutečnosti je každá alergická reakce ovlivněna mnoha faktory. A proto má kolísavý charakter.

Alergickou reakci dělíme na 2 fáze:

1. Časná fáze – Typickými projevy této fáze jsou otok a prokrvení sliznic, zvýšená tvorba hlenu, kontrakce hladkého svalstva a podráždění nervových zakončení. Výsledkem je svědění nosu a kýchání.
2. Pozdní fáze – Je charakterizována rozvojem alergického lokálního zánětu.

Dýchací cesty jsou považovány za vstupní bránu pro alergeny. Z tohoto důvodu jsou za nejdůležitější příčinu senné rýmy považovány vzdušné alergeny.

Obecně mezi nejčastější alergeny patří např:

1. PYL

Nejčastějším pylovým alergenem je pyl trav (72 %). Mezi pylové alergeny patří např.:

• Trávy: kostřava luční, srha laločnatá, pýr, jílek, lipnice, psárka, bojínek, třtina
• Byliny: pelyněk, vojtěška, hořčice, ambrózie, jetel, jitrocel
• Stromy: bříza, vrba, habr, kaštan, javor, dub, jasan, buk, olše, ořešák, líska, topol, lípa, platan

Věděli jste, že...

K vyvolání alergické reakce je zapotřebí koncentrace 10 až 20 pylových zrn na metr krychlový. Pylová zrnka mohou uletět 50 až 100 km. Ve velkých výškách až do vzdálenosti několika 1000 km.

Pylová alergie obvykle začíná v únoru a trvá až do října.

Hlavními alergeny jarního období jsou bříza a líska. V létě jsou to především trávy. Na podzim pelyněk a ambrózie.

Z hlediska načasování můžeme pylovou sezónu rozdělit do tří období:

1. Pylová sezóna stromů – Trvá přibližně od února do května (časné jaro), v jižněji položených oblastech již od ledna. Za nejdůležitější alergeny jsou považovány pyly lísky, olše a břízy. Pyly jehličnanů a ovocných stromů jsou slabými alergeny.
2. Pylová sezóna trav – Vrcholí od května do konce července.
3. Pylová sezóna bylin – Je typická pro pozdní léto a podzim.

2. PLÍSNĚ

Plísně jsou nejčastějším zdrojem alergií zejména v létě a na podzim.

Zdrojem plísňové alergie jsou ve většině případů mikroskopické spory plísní. Ty se vznášejí ve vzduchu podobně jako pyl.

Mnoho lidí si myslí, že plísně se vyskytují pouze v domácnostech. Plísním se však daří i venku. Zejména na stinných a vlhkých místech, včetně půdy, rostlin, tlejícího dřeva, kompostu nebo odumřelého listí.

3. ROZTOČI

Roztoči jsou jedním z nejzávažnějších zdrojů alergií. Množí se především v matracích, pohovkách a peřinách. Mohou se však množit všude tam, kde mají vhodné podmínky. Nejlepší podmínky pro rozmnožování roztočů jsou:

• teplota 25 °C
• relativní vlhkost 55–75 %

Mezi typické příznaky senné rýmy patří:

• zánět očí
• vodnatý výtok z nosu
• otok nosní sliznice
• potíže s dýcháním
• slzení, pálení nebo svědění očí
• otok očních víček
• záchvatovité kýchání
• kašel
• svědění měkkého patra

Mezi běžné příznaky senné rýmy patří také svědění uší, migréna, bolesti kloubů, zažívací potíže, celková slabost a únava.

Viz také:

Jaké jsou příčiny akutního nebo chronického ucpaného nosu?

Až u 40 % pacientů, kteří trpí sennou rýmou, se objeví příznaky bronchiální hyperreaktivity (suchý, neproduktivní kašel až záchvatovitý kašel s dušností). V některých případech se mohou objevit klasické astmatické záchvaty.

V důsledku otoku sliznice se vdechovaný vzduch nemůže dostat k čichovému epitelu v kraniální části nosní dutiny. V důsledku toho může dojít k poruchám čichu.

Otok sliznice může uzavřít vedlejší nosní dutiny. Pacient může pociťovat bolest a tlak v obličejové části hlavy. Pacienti s neléčenou sennou rýmou častěji trpí krvácením z nosu.

Při dlouhodobém průběhu a nedostatečné léčbě senné rýmy může dojít také k nespecifické hyperreaktivitě, při které pacient reaguje na:

• prach
• parfémy
• cigaretový kouř
• výfukové plyny
• fyzickou námahu (ponámahové astma)

Následující onemocnění mohou být spojena se sennou rýmou a komplikovat její průběh:

• alergická konjunktivitida
• chronická sinusitida
• zánět středního ucha
• nosní polypy
• atopický ekzém
• bronchiální astma

Viz také:

Astma bronchiale: Co je astma, proč dochází k záchvatu. U dětí a v těhotenství

Senná rýma je jedním z rizikových faktorů pro vznik průduškového astmatu. Zejména pokud je senná rýma neléčená nebo nedostatečně léčená.

Mezi sennou rýmou a průduškovým astmatem existuje úzký vztah. Z toho vyplývá, že jedním z preventivních opatření pro rozvoj průduškového astmatu je adekvátní léčba senné rýmy.

Jaké komplikace se mohou vyskytnout u dětí?

Svědění nosu u dětí způsobuje, že si nevědomky třou nos rukou směrem nahoru. V takových případech hovoříme o tzv. alergickém pozdravu.

Kromě toho může senná rýma u dětí způsobit poruchy skusu, zejména zkřížený zadní skus a předkus. Děti, které trpí sennou rýmou, mají až třikrát vyšší riziko vzniku poruch chrupu.

Diagnostika senné rýmy je založena na následujících krocích:

1. Anamnéza

Zaměřuje se na:

• rodinnou anamnézu alergií
• další onemocnění (ekzém, astma)
• sezónní charakter příznaků

2. ORL vyšetření

Zejména v případě negativních kožních testů.

3. Alergologické vyšetření

Používají se kožní intradermální nebo prick testy, stanovení celkového IgE v séru, stanovení alergen-specifického IgE v séru metodou ELISA. Prick testy umožňují přímé určení stupně alergické reakce.

4. Krevní obraz

Krevní obraz s diferenciálním počtem bílých krvinek (leukogram) a rychlost sedimentace erytrocytů. V případě senné rýmy se za jednoznačný ukazatel považuje zvýšený počet eozinofilů.

5. Rinomanometrie

Rinomanometrie je neinvazivní funkční vyšetření nosní ventilace (dýchání nosem). Vyšetřením může lékař posoudit stupeň nosní průchodnosti. Vyšetření je indikováno u dětí od 5 let věku. Vyšetření se provádí pomocí nosních olivek, kterými pacient dýchá se zavřenými ústy do rinomanometru.

6. Rentgenové vyšetření hrudníku a vedlejších nosních dutin

Projevy senné rýmy se obvykle objeví rychle. Stejně jako rychle přicházejí, mohou také rychle odeznít. Příznaky jsou nejhorší ráno a dopoledne. Je to proto, že ráno do deseti hodin je v ovzduší přítomno nejvíce alergenů.

Věděli jste, že...

Koncentrace pylů v ovzduší je silně ovlivněna počasím. Horké, suché a větrné počasí napomáhá šíření pylu. Déšť naopak sráží pyl na zem a snižuje riziko nepříjemných pocitů.

Kontakt s alergenem vyvolá u citlivé (senzibilizované) osoby alergický zánět nosní sliznice. Alergická reakce se dělí na 2 fáze:

1. Časná fáze alergické reakce nastává již po několika minutách kontaktu s alergenem. Tato fáze alergické zánětlivé reakce je způsobena tzv. vazoaktivními mediátory (histamin, prostaglandiny, leukotrieny). Tyto vazoaktivní mediátory způsobují rozšíření cév (vazodilataci). V důsledku tohoto působení je nosní sliznice oteklá, zarudlá s typickou tvorbou vodnatého sekretu. Mediátory rovněž dráždí nervová zakončení. Jejich působení způsobuje svědění nosu a kýchání.
2. Pozdní fáze zánětu zpravidla nastává až po několika hodinách (4 až 6 hodin) po kontaktu s alergenem. Je spojena s aktivací řady buněk (T-lymfocytů, žírných buněk, bazofilů, eozinofilů, endoteliálních a epiteliálních buněk). Je charakterizována rozvojem místního zánětu.