Podvýživa: jaké jsou příznaky, příčiny a léčba podvýživy?

Podvýživa (malnutrice) je příznak nebo onemocnění, které ve většině případů následuje po jiných poruchách a patologiích.

Při podvýživě dochází k nedostatku živin v organismu. Živiny jsou látky nezbytné pro fyziologické fungování orgánů a celého těla.

Jedná se o stav zhoršené výživy. Tělo nedostává dostatek živin, aby uspokojilo svou potřebu pro fyziologické fungování.

Pokud není podvýživa léčena, může vést k narušení metabolismu i vnitřního prostředí a následně k riziku úmrtí.

Podvýživa se dělí na primární a sekundární:

• Primární podvýživa má základ v nedostatečném příjmu potravy. Tento typ se vyskytuje především v chudých rozvojových zemích.
• Sekundární podvýživa vzniká v důsledku jiného onemocnění a poruchy přítomné v těle pacienta.

Podvýživa se vyskytuje především v rozvojových zemích. Je ale také součástí moderního světa, a to především v důsledku nedostatku některých živin v důsledku nevyvážené stravy.

Podváha není totéž co podvýživa.

Může se jednat o celkovou podvýživu některými základními živinami, jako jsou tuky, cukry a bílkoviny. Může jít také o podvýživu a nedostatek některých vitaminů, mastných kyselin nebo stopových prvků. Příklad:

• Energetická podvýživa: V těle je vyrovnaný nedostatek základních živin. Typický je úbytek hmotnosti, včetně BMI. Je přítomna podváha.
• Proteinová podvýživa: Dochází k poklesu bílkovin v krvi v těle, ale samotná hmotnost se nemusí měnit nebo se může dokonce zvýšit. Může být přítomna i obezita.

Podvýživa může být akutní, subakutní a chronická. Záleží na přesné příčině.

Nejčastěji se však jedná o chronickou formu podvýživy, která se rozvíjí dlouhodobě a postupně. Přezdívá se jí neviditelná nemoc.

V rozvinutých zemích podvýživa vzniká především kvůli nedostatečnému příjmu potravy v důsledku psychické poruchy příjmu potravy nebo v důsledku poruchy trávicího traktu a vstřebávání živin.

Podvýživa bývá zpočátku neviditelná, ale představuje závažný zdravotní problém. Může postihnout děti, dospělé i seniory.

Duševní a neurologické poruchy

Mezi duševní zdravotní problémy spojené s podvýživou patří poruchy příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie, deprese, úzkostné poruchy, demence a schizofrenie.

Podvýživa může být také způsobena alkoholismem. Závislost na alkoholu může vést k poškození žaludku, jater nebo slinivky břišní a následně k problémům se vstřebáváním některých živin.

Dále se mohou vyskytnout příčiny na neurologickém podkladě, jako např. Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, různé typy demence, následky mrtvice a další.

Gastrointestinální poruchy

Poruchy trávení a vstřebávání živin mohou vést k malabsorpci a podvýživě. Rizikové jsou např. chronické zánětlivé onemocnění střev, jako je Crohnova choroba a ulcerózní kolitida.

Celiakie (nesnášenlivost lepku) je často spojena se zánětlivým onemocněním střev. Nedodržování bezlepkové diety může mít za následek poškození sliznice střev a následně špatné vstřebávání živin z potravy.

Je třeba zmínit také dlouhodobé průjmy nebo zvracení, které vedou ke ztrátě potřebných živin a dehydrataci. Podobně mohou být příčinou žaludeční vředy, onemocnění jater a jejich selhání.

Sociální problémy

Mezi sociální faktory podvýživy patří především finanční problémy (chudoba) spojené s nedostatkem výživných potravin a také fyzická nebo psychická neschopnost nakupovat a připravovat potraviny.

K sociálně-psychologickým faktorům může patřit také nadměrná deprivace jídla za účelem snížení hmotnosti v důsledku pocitu tlaku a společenských "ideálů".

Další vnitřní onemocnění

Do této skupiny lze zahrnout všechna onemocnění vnitřních systémů, která mohou vést k podvýživě. Příkladem jsou onemocnění a selhání ledvin, onemocnění srdce, metabolická onemocnění (diabetes mellitus), revmatická onemocnění nebo některé infekce.

Samostatnou skupinou je rakovina a její léčba (chemoterapie, radioterapie, operace).

Stáří a změny související s věkem

Stáří je spojeno se změnami způsobenými stárnutím organismu. Příkladem jsou výše uvedené psychické a neurologické poruchy, jako je stařecká demence, Alzheimerova a Parkinsonova choroba nebo zhoršení duševního zdraví.

S tím souvisejí také praktické problémy, jako je zubní protéza, problémy se žvýkáním a polykáním potravy.

Nevhodné stravovací návyky

Strava našich předků v minulosti byla sice jednoduchá, ale dostatečná k zajištění příjmu a vhodného poměru základních živin.

V dnešní době se setkáváme s množstvím nadměrně zpracovaných, nevýživných, a tudíž nezdravých potravin. Různé redukční diety jsou postavené na redukci některých makronutrientů ve stravě.

Jedná se především o typ bílkovinné podvýživy, kdy má organismus nedostatek bílkovin. Tento typ podvýživy není způsoben podváhou.

Podvýživa se projevuje celkovým oslabením těla i ducha a větší náchylností k nemocem. V extrémních případech může vést až ke smrti.

Fyzické příznaky:

• snížení fyzické výkonnosti a vitality
• náchylnost k nemocem a infekcím
• zažívací potíže
• oslabení imunitního systému
• úbytek svalové hmoty
• úbytek tukové tkáně
• nižší příjem potravy
• nedostatek chuti k jídlu
• únava a slabost
• citlivost na chlad
• nespavost, problémy se spánkem
• zhoršené hojení ran
• zhoršená kvalita kůže, vlasů a nehtů
• snížená plodnost

Psychiatrické příznaky:

• snížená schopnost soustředění
• snížené libido
• pocity úzkosti a deprese
• podrážděnost
• pocit vyčerpání

Pokročilé příznaky:

• bledá, suchá a studená kůže
• vypadávání vlasů
• potíže s dýcháním
• otoky dolních končetin

Podvýživa je v běžné populaci spojována také s podváhou, ale není tomu tak vždy.

U dětí se podvýživa může projevovat nedostatečným růstem, zpomaleným tělesným a duševním vývojem.

Včasná diagnóza může zabránit vzniku souvisejících zdravotních komplikací.

Existuje několik metod diagnostiky podvýživy. Lékař především změří výšku pacienta, jeho hmotnost a vypočítá BMI (body mass index), což je pouze orientační diagnóza.

Zaměřuje se na nedávný úbytek hmotnosti, procento tělesného tuku a stravovací návyky.

Přímý důkaz podvýživy však poskytují pouze biochemická a endokrinologická vyšetření. Analýzou vzorku krve je možné zjistit chybějící látky a množství živin v těle.

V některých případech mohou být k diagnostice konkrétního onemocnění, na které má lékař podezření, indikována specializovaná nebo zobrazovací vyšetření. Diagnostický postup je pak individuální.

Kalkulačka: Vypočítejte si své vlastní BMI