Kyfóza, hyperkyfóza a kulatá záda: Jaké jsou příčiny a příznaky?

Kyfózou se rozumí přirozené, normální zakřivení páteře. Vyskytuje se u každého člověka.

Pojmenování patologického, nadměrného zakřivení páteře ve smyslu kyfózy = hyperkyfóza.

Nadměrně zakřivená páteř není jen estetický problém. V závažnějších případech může způsobovat různé méně i více závažné obtíže.

Je příčinou pouze vadné držení těla? Nebo je třeba hledat příčinu hlouběji? Proč máme křivou páteř?

Více informací se dozvíte po krátkém úvodu do problematiky páteře.

Stále více dětí, dospělých nebo seniorů má potíže s páteří. Jedná se o civilizační problém spojený s moderní dobou, nedostatkem pohybu a celkově sedavým způsobem života.

Dlouhodobé sezení a nečinnost se může zdát momentálně atraktivní, pro naši páteř je však doslova zničující.

Proč tomu tak je?

Svalový a vazivový korzet slábne. Není schopen funkčně podepřít páteř jako celek.
Svalová nerovnováha způsobuje chorobné změny v celém pohybovém aparátu. Projevují se vadným držením těla a špatnými pohybovými mechanismy.

Tyto změny mají celou řadu negativních dopadů na obratle, meziobratlové ploténky a další součásti pohybového aparátu.

Trvalá nerovnoměrná zátěž, účinky stárnutí nebo degenerativní změny podporují různé chorobné procesy. O některých z nich píšeme v našich článcích:

• Osteochondróza - degenerativní postižení meziobratlové ploténky
• Spondylóza - postižení obratlů a okolních měkkých struktur
• Spondylartróza - postižení drobných kloubů páteře
• Herniace disku - vyhřezlá ploténka

Páteř je složená z...

Páteř má důležitou pohybovou funkci. Tím však její funkce nekončí. Je také důležitou oporou těla, která nese váhu organismu.

Tento funkční celek se skládá z obratlů, meziobratlových plotének, malých meziobratlových kloubů, vazů nebo svalů. Samozřejmě je třeba myslet i na nervový systém. Páteří totiž prochází mícha a z ní vycházejí nervy vedoucí do celého těla.

Obratle se spojují v jeden celek. V lidské páteři je 33 až 34 obratlů.

Páteř je rozdělena na několik částí:

• krční páteř – 7 obratlů, zkráceně C1 až C7
• hrudní páteř – 12 obratlů, zkráceně Th1 až Th12
• bederní páteř – 5 obratlů, a to L1 až L5
• křížová páteř – 5 nebo 6 obratlů, S1 až S5 (S6)
  • jsou srostlé s os sacrum neboli kostí křížovou
• kostrč – 4 nebo 5 obratlů, a to Co1 až Co4 (Co5)

Latinsky se označují jako vertebrae:

• C – vertebrae cervicales
• Th – vertebrae thoracicae
• L – vertebrae lumbales
• S – vertebrae sacrales
• Co – vertebrae coccygeae

Páteř tvoří přibližně 35 % délky lidského těla.
Latinsky se označuje jako columna vertebralis.

Mezi obratli se nacházejí meziobratlové ploténky. Ty slouží jako spojnice mezi obratli. Mají však také pohybovou a tlumicí funkci. To znamená, že jejich funkcí je:

• tlumení nárazů při pohybu, chůzi, běhu a skocích
• stabilizace páteře
• udržování rovnováhy
• vyrovnávání tlakových a tahových sil, které se rozkládají po celé ploše obratlů
• pohyb, ohyb nebo rotace těla

Kolik máme plotének?

Máme 23 meziobratlových plotének.
Vyplňují meziobratlový prostor od obratlů C2 a C3 po L5 a S1.
Latinsky: disci intervertebrales.
Odtud také pochází jejich označení disky.

Disky jsou pružné, ale pevné. Jsou přizpůsobeny své specifické funkci v každém úseku páteře. Například v krční části se mohou dokonale pohybovat. Naopak bedry pohybujeme méně, ale tento segment nese největší zátěž.

V bederní části páteře jsou obratle a ploténky větší.

Disk se skládá ze dvou hlavních struktur. Jsou to prstenec a jádro.

Prstenec (anulus fibrosus) je pružný obal, který má více vrstev, podobně jako cibule. V části, kde se ploténka dotýká obratle, se nachází také krycí deska (vertebral endplate). Krycí deska je důležitá kvůli inervaci a prokrvení.

Ve vnitřním prostoru je jádro (nucleus pulposus).

Jádro nemá žádné krevní zásobení. Jeho výživa je z velké části zajištěna pohybem. Pohyb, opakované zatěžování povrchu, střídání stlačování a uvolňování, ke kterému dochází například při chůzi. To podmiňuje proudění a cirkulaci tekutiny uvnitř ploténky.

Představte si houbu.
Když ji zmáčknete, vypudíte z ní tekutinu.
Když se houba roztáhne zpět do své původní velikosti, nasaje tekutinu.

Koloběh tekutiny kolem jádra funguje podobně. Tato voda obsahuje kyslík a důležité živiny pro jádro ploténky. Navíc je nutné, aby se z této oblasti dostaly také odpadní látky.

Selhání tohoto mechanismu přispívá k degenerativním změnám.
Sedavý a neaktivní život = snížená výživa ploténky.

Právě proto zdůrazňujeme význam pohybu v životě člověka.

Stejně tak je pohyb nezbytný i pro svaly a vazy páteře. Ztuhlé a zauzlené svaly neplní svou funkci. To má za následek svalovou nerovnováhu.

+

Páteř je zakřivená ve tvaru písmene S. Toto prohnutí je přirozené a označuje se jako lordóza, kyfóza a skolióza.

Páteř prohnutá ve tvaru písmene S se označuje jako:

• lordóza
• kyfóza
• skolióza

Tvarování páteře je důležité pro podporu a nesení váhy těla, pro tlumení nárazů při pohybu a pro polohu těžiště těla.

Lordóza je zakřivení dopředu. Tento typ zakřivení představuje prohnutí krční a bederní páteře. Krční lordóza má 20 až 40 stupňů. Bederní lordóza má 40 až 60 stupňů.

Kyfóza je v oblasti hrudní páteře. Dosahuje 20 až 40 stupňů. Podobný charakter prohnutí je i v křížové části.

Skolióza je boční zakřivení. Toto prohnutí páteře do 10 stupňů se považuje za fyziologické.
Pokud je větší než 10 stupňů, jedná se o patologické zakřivení páteře.

Svalová nerovnováha

Jedná se o poruchu pohybového aparátu. Obecně se vztahuje k poruše funkce, koordinace a rovnováhy svalů, které na sebe vzájemně působí a doplňují se při držení těla nebo pohybu.

Porucha může mít různé formy. Příkladem je nadměrné napětí nebo naopak ochablost svalů.

Je způsobena nerovnoměrným zatížením, vadným držením těla, špatnými pohybovými návyky, nevhodně a nesprávně prováděnou sportovní aktivitou, úrazem, sedavým způsobem života.

Následkem toho vznikají bolesti pohybového aparátu, svalů, kloubů a páteře. Navenek se projevuje v držení těla nebo v pohybu.

V případě daného problému se setkáváme také s označením:

Horní a dolní zkřížený syndrom.

Horní zkřížený syndrom je označení pro svalovou nerovnováhu v horní polovině těla. Dolní zkřížený syndrom je označení pro nerovnováhu v dolní polovině těla.

U určitých svalových skupin se uvádí náchylnost k poruchám, a to jejich zkrácení nebo naopak oslabení.

Ke zkrácení svalů dochází například u svalových skupin:

1. krku:
   • musculus trapezius – trapézový sval
   • musculus levator scapulae – zdvihač lopatek
2. svaly páteře – musculus erectores spinae
3. prsní svaly – musculus pectoralis
4. musculus iliopsoas – skupina svalů pánve a kyčlí
5. stehenní svaly:
   • musculus quadriceps femoris – čtyřhlavý sval stehenní
   • hamstringy, tj. zadní stehenní svaly, např. musculus biceps femoris
6. lýtkové svaly – musculus triceps surrae

K oslabení, ochabnutí svalů dochází např. u svalových skupin:

1. ohýbače krku – musculus colli
2. mezižeberní svaly – musculus rhomboideus, sval rombický
3. břišní svaly – musculus rectus abdominis, přímý sval břišní
   ale také šikmé břišní svaly – musculus obliquus abdominis
4. hýžďové svaly – musculus gluteus maximus, musculus medius a musculus minimus, tj. velký, střední a malý hýžďový sval
5. svaly přední plochy bérce – např. musculus tibialis anterior

Horní zkřížený syndrom

Jedná se o stav svalové nerovnováhy horní poloviny těla. Svaly jsou dlouhodobě přetěžovány, dochází k jejich zkracování a ochabování. V tomto případě vzniká hyperkyfóza v hrudním úseku páteře.

Kdy je možné ji zpozorovat:

• krční hyperlordózu, předsunutou bradu, která přetěžuje svaly a kostru krku
• kulatá záda
• ramena přepadávají dopředu
• vystouplé lopatky

Důsledkem může být bolest krku, šíje, přecházející do hlavy, ramen, paží, horních končetin a mezi lopatkami. Může se přidružit i pseudoradikulární syndrom v této oblasti.

Dolní zkřížený syndrom

U této formy dochází ke svalové nerovnováze mezi svaly páteře, pánve a dolních končetin. Vzniká bederní hyperlordóza.

Tento syndrom se vyskytuje ve vyšší míře.

Základní příčinou je zkrácení a napětí svalů zad, pánve a stehen. Břišní svaly a hýžďové svaly ochabují. Projevuje se bolestmi zad, bérců, kyčlí, dolní části zad, bederní páteře a dokonce přetěžováním kyčelních kloubů s rizikem vzniku koxartrózy.

Přečtěte si také článek: Lordóza

Hyperkyfóza je definována jako...

Hyperkyfóza je nadměrné předozadní vychýlení páteře. Hodnotí se při hrudní kyfóze nad 40 stupňů.

Stupně kyfózy:

1. úhel sklonu 31–40 stupňů
2. 41 až 40 stupňů
3. 51 až 70 stupňů
4. 71 stupňů a více

Kyfóza se často vyskytuje společně se skoliózou. V takovém případě se označuje jako kyfoskolióza.

Nejčastěji se vyvíjí v hrudním úseku páteře. V některých případech není viditelná nebo je tak výrazná, že se vytvoří hrb. Způsobuje různé závažné stavy, od bolesti až po neurologické komplikace.

Hyperkyfóza se také označuje jako kulatá záda. Vrchol hyperkyfózy se nejčastěji vyskytuje mezi 6. a 8. hrudním obratlem.

Hyperkyfóza může být vrozená, získaná, posturální.

Vrozená se vyvíjí již během nitroděložního růstu plodu jako vrozená deformita páteře. Příkladem je strukturální defekt obratlů, jejich částečné nebo úplné srostení (synostóza), chybějící obratle apod. Doprovází jiné vývojové vady, onemocnění a syndromy.

Získaná forma se vyvíjí již v dětství.

Může vzniknout v důsledku osteoporózy, po úrazu, operaci, při revmatických onemocněních, z nedostatku vitaminů a minerálů, jako degenerativní forma při spondylóze, osteochondróze a herniaci disku.

Nejčastěji vzniká v důsledku posturálních vad, tj. vadného držení těla. Přispívá k ní špatné postavení pánve, kostrče. Částečně se vyskytuje při kompenzaci hyperlordózy.

Různé zdroje uvádějí jako příčinu svalovou nerovnováhu. Jedná se o nerovnováhu mezi svaly podílejícími se na držení těla. Jedná se také o svaly trupu.

Obecně se popisuje jako:

Zádové a prsní svaly jsou napjaté, zkrácené. Naopak břišní svaly jsou ochablé, prodloužené. Nerovnováha dále postihuje svaly lopatek, pánve, pánevního dna a dolních končetin.

Shrnutí příčin hyperkyfózy:

• úraz a poranění páteře
• operace páteře, hrudníku
• degenerativní změny, jako je osteochondróza, spondylóza, osteoporóza
• herniace disku
• oslabení nebo ochrnutí zádových svalů, svalový korzet
• tuberkulóza kostí
• vrozené vady, rozštěp páteře
• vadné držení těla
• pasivní životní styl, nečinnost, sedavý způsob života
• jednostranné zatížení páteře
• ploché nohy
• zkrácení jedné dolní končetiny
• hormonální změny během puberty
• křivice nebo rachitis v důsledku nedostatku vitaminu D
• Scheuermannova nemoc
• nádor
• svalová dystrofie
• obezita
• genetická predispozice a rodinná anamnéza

+ multifaktoriální vliv, tedy kombinace více příčin.

Morbus Scheuermann

Specifickou formou je tzv. adolescentní nebo juvenilní kyfóza, označovaná také jako Scheuermannova choroba.

Je také definována jako strukturální kyfóza. Jsou přítomny deformace páteře, obratlů, meziobratlových plotének. Je založena na poškození krytu meziobratlových plotének, klínovité deformaci obratlů a tvorbě Schmorlových uzlů.

To vede k příznakům, jako jsou např.:

• hrbení
• předklon trupu
• předsun hlavy dopředu
• pokles ramen
• rozestup prsních bradavek
• odstáté lopatky
• bederní hyperlordóza
• změna polohy pánve
• pokřivená klenba nožní

Postihuje až 10 % dětské populace.
ALE
Pouze u 1 % dochází k závažnému onemocnění.
Nejčastější doba nástupu příznaků je mezi 9. a 17. rokem života.

Častěji postihuje chlapce.

Příčina onemocnění není známa.

Příznaky hyperkyfózy závisí na rozsahu deformity páteře.

Patologická kyfóza má více stupňů. První není nápadný, protože je v rozmezí do 40 °. S jejich nárůstem se však objevují i různé příznaky.

Příkladem jsou kulatá záda viditelná pouhým okem.

Tím ovšem potíže nekončí. Nejde jen o estetický problém.

V případě těžké hyperkyfózy se zvyšuje riziko postižení vnitřních orgánů v hrudní dutině. Jedná se o orgány dýchacího a kardiovaskulárního systému, konkrétně plíce (omezení dechové kapacity), srdce a velké cévy.

Při dlouhodobém patologickém zakřivení hrozí přetížení obratlů a plotének. Jednostranné zatěžování v přední části obratlů může vést ke změnám v jejich struktuře, stejně jako u plotének. To přispívá k jejich opotřebení a degenerativnímu procesu.

Proto je důležité včasné rozpoznání hyperkyfózy a její následná včasná léčba.
Opoždění může znamenat neúspěch léčby.
Čím dříve se s léčbou začne, tím větší je šance na úspěch.

Příznaky hyperkyfózy jsou uvedeny v následující tabulce

Přečtěte si také články:
Lumbago
Pseudoradikulopatie
Herniace disku
Radikulopatie

Těžší formy hyperkyfózy mají pro člověka postiženého tímto onemocněním také psychosociální dopad. A to zejména pro dítě v citlivém období dospívání.

Diagnostika patří do rukou specialisty v oboru ortopedie, neurologie a u dětí v pediatrii.

Lékař odebere anamnézu.

Poté následuje vyšetření. Vyšetří páteř pohledem, posoudí držení těla a pohyb z různých stran – boční pohled, předklon. Pohmatem zjišťuje stav kůže, její citlivost, svalovou sílu, svalovou ztuhlost. Posoudí reflexy a neurologický stav.

Při vyšetření používá různé přístroje, testy a metody (olovnice, pravítka, vodováha, screeningové metody jako Adamsův test, posouzení stupně kostní zralosti).

Mezi hlavní zobrazovací metody patří rentgen, CT, MRI. U krční kyfózy se provádí angiologické vyšetření.

Důležité je rozpoznat, zda se jedná o posturální vadu, nebo o sekundární projev jiného onemocnění. Procesu vyloučení jiných onemocnění se říká diferenciální diagnóza.

Rodiče mohou na svých dětech pozorovat: držení těla, postoj, stání, sezení, chůzi, pohybové vzorce. Plynulá flexe páteře v poloze na zádech při pohledu z boku může být užitečná.

Průběh onemocnění je přímo závislý na jeho formě a rozsahu kyfózy. V případě větší úhlové odchylky se očekávají obtíže v celém pohybovém aparátu.

Projevuje se zakulacení zad, typický postoj a vadné držení těla.

Bolesti zad jsou důsledkem přetížení páteře, a to v několika oblastech, od krku a hrudníku až po spodní část zad a křížovou kost.

Stejně tak nadměrné prohnutí negativně ovlivňuje mechanismus pohybu při chůzi. Přetěžuje klouby dolních končetin, kyčlí, takže se mohou objevit i bolesti kyčlí.

Rizikem je...

V hrudníku jsou uloženy životně důležité orgány. Při jejich útlaku vznikají doprovodné obtíže. Příkladem je snížení dechové kapacity plic, zhoršení krevního oběhu. V důsledku toho může být postižen i trávicí systém.

U malých dětí je obtížné rozpoznat, zda se jedná o těžkou formu.

Nejčastějším obdobím propuknutí prvních příznaků je školní věk. Děti se ve škole a při učení hrbí z řady důvodů, které mají základ právě v nerovnováze svalového korzetu.

Toto období je charakteristické souhrou několika faktorů, jako např.:

• dlouhé sezení
• rychlý růst
• hormonální změny
• nedostatek fyzické aktivity

Přibližně do 17 let věku je páteř pružnější. Poté se začíná fixovat – tuhnout.

Jedním z negativních faktorů je nadváha a obezita u mladých lidí.

Prevence začíná v dětství

Úkolem rodiče je naučit dítě správnému držení těla, správnému sedu. Je nutné děti vést ke zdravému životnímu stylu, stravě, výběru vhodných sportovních aktivit.

Při stravování je třeba myslet na dostatek vitaminů, minerálů, jako je vitamin D, vápník, a doplňků na podporu kloubů.

Je třeba udržovat dostatečnou fyzickou aktivitu, která vyváží čas strávený ve škole. Minimalizujte dlouhodobou pasivitu a udržujte hmotnost v normálních mezích.

Pomůže také škola zad, vedení fyzioterapeutem nebo zkušeným trenérem. Svou roli v tomto období hraje i škola, tedy učitelé, s nimiž děti tráví značnou část svého času.

Důležitý je výběr vhodného lůžka, matrace a polštáře.

Stejně jako u léčby i u prevence platí heslo: čím dříve, tím lépe.