Gastritida: Co vyvolává zánět žaludku a jak se projevuje? + Léčba

Zánět žaludku, gastritida či zánět žaludeční sliznice je poměrně časté onemocnění. Může se vyskytovat v akutní formě, kdy vzniká náhle. Přetrvává také jako dlouhodobá (chronická) gastritida. Tato forma je častější.

Akutní forma nastupuje náhle a obvykle i rychle odezní. Může postihnout celou plochu žaludeční sliznice nebo jen její část. Plošný typ se označuje také jako pangastritida. V menším rozsahu většinou zasahuje antrální oblast žaludku.

Rozdíl při akutních zánětech se vyskytuje i v hloubce postižení sliznice. Může být buď erozivní, nebo neerozivní. Eroze (poškození sliznice) může být povrchová. Může ale být i hloubková, kdy dochází ke krvácení.

Akutní gastritidy vznikají z různorodých příčin – po jídle, alkoholu, lécích i jako důsledek otravy či těžkého stresu. Vyvolat ji může i Helicobacter pylori či jiné viry, bakterie a paraziti. Podle druhu a rozsahu zánětu se následně pokračuje v léčbě.

Chronická gastritida probíhá dlouhodobě. Přetrvává více týdnů. Při této formě jsou na sliznici žaludku viditelné dlouhodobé změny (atrofie, metaplazie). Ty postihují povrch sliznice, ale i hlubší vrstvy žaludeční stěny. Příčiny jsou také různé. Nejčastěji jde o infekci bakterií Helicobacter pylori.

Co bychom měli vědět o žaludku

Žaludek je dutý svalový orgán trávicí soustavy. Odborně se označuje jako gaster, stomachos či ventriculus. Má vakovitý tvar. Nachází se v dutině břišní, z velké části pod levou klenbou bránice.

Část žaludku je uložena pod dolními levými žebry. Následně zahýbá doprava dolů, a to do oblasti mezi levým a pravým žeberním obloukem, do místa pod hrudní kostí (regio epigastrica). Žaludek je spojnicí mezi jícnem a tenkým střevem.

Tabulka uvádí hlavní části žaludku

Žaludek sousedí s dalšími orgány a částmi těla, jakou jsou například:

• bránice
• játra
• pankreas
• slezina
• levá ledvina
• levá nadledvina
• příčné tlusté střevo
• přední plocha břišní stěny

Strava se ve formě sousta dostává přes jícen do žaludku. A to z dutiny ústní, kde dochází k prvnímu zpracování stravy zuby a šťávami ze slin. Zde nějaký čas zůstává a dále se zpracovává. Žaludek je silný sval, který svým pohybem stravu promíchává. To napomáhá průniku trávicích žaludečních šťáv.

Do žaludku dospělého člověka se vejdou 1–2 litry obsahu.
Strava v žaludku zůstává 4–5 hodin.
Za den se vytvoří asi 2–3 litry žaludeční šťávy.

Žaludeční šťáva je produkovaná žaludeční sliznicí. Její pH je od 1 až do 4, je tedy velmi kyselá. Na sliznici se nachází ochranná vrstva mucinu, která je bariérou před kyselým prostředím. Žaludeční šťáva obsahuje více složek, například pepsinogen, který je aktivován na pepsin. Ten následně štěpí bílkoviny.

Vnitřní faktor, glykoprotein je potřebný pro vstřebávání vitamínu B12. Hlavní složkou žaludeční šťávy, která je zodpovědná za kyselé prostředí, je HCl (kyselina chlorovodíková). Ta má více úloh, například:

• udržuje kyselé prostředí
• aktivuje pepsinogen na pepsin
• působí na bílkoviny, ulehčuje jejich trávení
• redukuje železo na formu, která je vstřebatelná
• ochraňuje vitamín C
• usmrcuje cizorodé organismy, zabraňuje množení kvasinek
• působí na nerozpustné soli a mění je na rozpustné

Trávenina se označuje také jako chymus. Je zpracovávána v jiné části trávicí trubice. Po částech se ze žaludku posouvá do tenkého střeva přes pylorus. Pylorus odděluje žaludek od dvanáctníku a brání zpětnému přechodu tráveniny do žaludku. V tenkém střevě probíhá další trávení.

Akutní gastritida má různorodé příčiny. Vzniká náhle a ve většině případů také rychle ustupuje. Obvykle zasahuje část žaludku označovanou jako antrum. Může však mít i pangastrickou formu, kdy zasahuje celou plochu žaludku. Tento typ zánětu může, ale také nemusí poškodit žaludeční sliznici.

Podle toho se označuje také jako neerozivní gastritida, která sliznici nepoškodí. Erozivní forma může být povrchová, hloubková a také krvácející. Vzniká v průběhu 24 až 48 hodin. Mezi hlavní příčiny akutní gastritidy patří:

• nadměrná konzumace alkoholu, hlavně u osob, které na alkohol nejsou zvyklé
• kouření
• léky
  • nesteroidní protizánětlivé léky (aspirin)
  • kortikoidy
  • cytostatika
• těžký stres
  • popáleniny
  • úrazy
  • pooperační stav
• šokový stav
• ischemie (nedokrvení), špatné krevní zásobování
• psychická zátěž
  • dlouhodobý stres
    syndrom vyhoření
• nevhodná strava a nápoje
  • dietní chyby
  • kořeněná jídla
  • živočišné tuky
• zkažené jídlo
• infekce
  • cytomegalovirus
  • herpes simplex
  • Helicobacter pylori
• intoxikace chemikáliemi či léky
• jiná dlouhodobá onemocnění, jako například
  • onemocnění štítné žlázy
  • cukrovka
  • hormonální a imunitní poruchy
  • urémie
• ozáření

Chronický zánět žaludku se vyvíjí několik týdnů a přetrvává. Je důsledkem dlouhodobého poškození žaludeční sliznice. Rozděluje se na povrchový nebo hloubkový. Lehčí formou je povrchový zánět. Při endoskopii se využívá i označení erozí na ploché a vyklenuté.

Tabulka uvádí tři typy chronické gastritidy

Tip: Helicobacter pylori je zodpovědný i za žaludeční vředy.

Chronické gastritidy se vykytují častěji než akutní. Jejich příčinou může být i anémie, Crohnova choroba, potravinová intolerance či přirozený proces stárnutí. Ale hlavní příčinou zůstává Helicobacter pylori. Zároveň ale u většiny populace s Helicobacter pylor gastritida nevnikne. Je totiž daná i dědičností a celkovým životním stylem člověka.

Příznaky při gastritidě nejsou vždy specifické, a to bez rozdílu mezi akutní či chronickou formou. Mohou být mírné, například při chronickém typu gastritidy se nemusí objevovat žádné obtíže. V tomto případě jde o asymptomatickou chronickou gastritidu. Až při akutním zhoršení dlouhodobého onemocnění se nemoc projeví jako akutní zánět. Chronický zánět žaludku je následně rizikem pro vznik ulcerací (vředů) či onkologických onemocnění (MALT lymfom, rakovina žaludku).

Při zánětu žaludku se mohou vyskytnout následující příznaky:

• nevolnost
• pocit těžkosti v oblasti nad žaludkem (v epigastriu)
• nechutenství, anorexie
• pocit pachuti v ústech, zápach z úst
• pocit dyskomfortu – neurčitý negativní pocit, ale ne bolest
• bolest v horní části břicha, zejména v oblasti epigastria či nad žaludkem
  • před jídlem
  • po jídle
• pocit na zvracení (nauzea)
• zvracení
  • žlutý žaludeční obsah jsou žaludeční šťávy
  • zvracení zeleného obsahu je žluč
• krvácení do gastrointestinálního traktu
  • hemateméza, což je zvracení čerstvé krve, zejména při alkoholismu
  • meléna, což je přítomnost natrávené krve ve stolici, projevuje se jako černá, dehtovitá stolice
• anémie následkem krvácení nebo nedostatkem vitamínu B12
• plynatost, nadýmání
• úbytek hmotnosti
• pocit plnosti

Pamatujte: při výskytu krvácení z trávicího traktu je důležité okamžité vyšetření. Krvácení může ohrozit zdraví a život člověka.

Existuje i gastroenteritida, což je zánět žaludku a střeva. Její příčinou bývá zejména infekce, mohou ji ale vyvolat i viry, bakterie či paraziti, jako například rotaviry, salmonelóza, shigella, E. coli či stafylokoky a další.

Tip: článek s informacemi Jak se přenáší salmonelóza jak se vůči ní bránit?

Mezi příznaky gastroenteritidy patří:

• intolerance příjmu stravy a tekutin
• pocit na zvracení, zvracení
• průjem, vodnatá stolice s obsahem hlenu až hnisu
• dehydratace, která je nebezpečná obzvlášť u dětí a starých lidí
• horečka
• bolest břicha, kolika
• zhoršení základního onemocnění

Průjem je třetí nejčastější příčinou úmrtí dětí do 5 let, a to zejména v rozvojových zemích.
Víte, jak zvládnout průjem u dětí?

Gastroenteritida je častou příčinou hospitalizace v nemocnici, a to na infekčním oddělení. Je totiž rizikem pro vznik komplikací, jako je dehydratace, zhoršení dlouhodobých onemocnění nebo rozvoj systémové zánětlivé odpovědi organismu. Proto je důležité odborné vyšetření, včasná diagnostika a léčba.

Diagnostika gastritidy probíhá na základě anamnézy, kterou doplňuje klinický obraz. Hlavní metodou, která potvrdí diagnostický závěr, je odběr materiálu. Vykonává se tedy histologické vyšetření (biopsie). To spočívá v odebrání tkáně při endoskopickém zákroku (gastroendoskopii).

Krvácení z trávicího traktu je indikací pro akutní ezofagogastroduodenoskopii (EGD). To je vyšetření endoskopem – malou kamerou. Hledá se při něm zdroj krvácení. Tím může být varix jícnu, hluboká eroze sliznice žaludku či vřed duodena.

Na odebraném vzorku tkaniny se vykonává histologické vyšetření, které provádí patolog. Endoskopické vyšetření provádí odborník – gastroenterolog. Při endoskopii lékař vidí změny na sliznici žaludku (gastropatie). Při tomto mikroskopickém pohledu vidí změny jako například začervenání, eroze, vředy a krvácení.

Kromě toho je možné využít i zobrazovací metody, tedy RTG a CT, jež mohou být doplněny USG vyšetřením. Na diagnostiku infekce Helicobacterem je možné použít i neinvazivní testy, a to buď dechový test (13C urea), anebo vyšetření stolice (HpSA), případně laboratorní vyšetření krve (sérologii).

Akutní gastritida se vyvíjí extrémně rychle, a to i v průběhu 24 hodin, zejména při podráždění žaludku, ať už alkoholem, léky nebo nevhodnou stravou. Podobně může vzniknout i jako následek stresu či nepřiměřené psychické zátěže. Obtíže mohou být nejprve nespecifické, jako například nevolnost až pocit na zvracení. Člověk může být i slabý.

Později se může přidružit bolest v nadbřišku (epigastriu). Pocit na zvracení následuje zvracení. Postižený zvrací žlutý obsah, což je vlastně žaludeční šťáva. Zvracení zeleného obsahu značí přítomnost žluče. A jasně až sytě červená barva je znakem krvácení do trávicího traktu. Toto zvracení se označuje i jako hemateméza.

Při konzumaci stravy, která barví červeně (různé ovoce, červená řepa, červené víno, potravinářská barviva), je možné chybné určení hematemézy. Pokud je přítomno krvácení z horní části traktu, vyskytuje se i meléna (přítomnost natrávené krve ve stolici). Stolice je černá až dehtovitá.

Dalším příznakem je čerstvá krev ve stolici, která může být přítomna při krvácení z dolní části trávicí soustavy, například při hemoroidech nebo divertikulitidě. Mezi nespecifické příznaky gastritidy může patřit nechutenství, pocit plnosti, nadýmání. A to i v případě chronického zánětu žaludku. 

Chronická gastritida mívá asymptomatický průběh. Až při akutním zhoršení může mít uvedené příznaky. Při tomto typu je přítomná i anémie, která může být následkem krvácení. Ale častěji je její příčinou porucha vstřebávání vitamínu B12. Vzniká perniciózní anémie, tedy anémie z nedostatku vitamínu B12. Přidružuje se bledost, únava či ztížené dýchání, a to i po minimální námaze.

Při infekčních gastroenteritidách je přítomné i zvracení a průjem. Pokud člověk zvrací a má průjem delší dobu, je ohrožen dehydratací. Dalším rizikem je komplikace krvácení do břišní dutiny při perforaci vředu. Závažným rizikem chronické gastritidy a infekce Helicobacterem jsou onkologická onemocnění žaludku.

Vhodná je i podpůrná léčba gastritidy a úprava životosprávy

Při gastritidě se mohou využívat i bylinné čaje. Vhodný je mátový či zázvorový čaj, ale také čaj z lékořice. Při této formě se mohou využívat potraviny, suroviny a doplňky výživy jako například:

• vitamín B12
• dále vitamíny A, C, E
• glutamin
• probiotika
• esenciální mastné kyseliny
• med
• olivový olej
• rakytníkový olej
• jitrocel
• měsíček
• heřmánek
• fenykl

Tabulka uvádí, co je vhodné a co nevhodné při žaludečních obtížích