Co je salmonelóza? 3x jak: Jak vzniká, jak se projevuje, jak se jí zbavit?

Co je salmonelóza? Jak vzniká a jak se přenáší?
Ptáte se i na její projevy a na to, jak se před ní chránit a jak se jí rychle zbavit.

Zdrojem nákazy je nemocné zvíře a nedostatečně zpracované produkty z něj.

Vstupní branou je zažívací trakt člověka, do kterého se nákaza dostává přes ústa.

Nakazit se může kdokoli a kdykoli.

Nejrizikovější skupiny lidí jsou malé děti a staří lidé.

Mezi nejzákladnější preventivní opatření patří v první řadě informovanost.

Nejeden případ onemocnění na salmonelózu skončil na infekčním oddělení v nemocnici. Toto průjmové onemocnění ohrožuje nemocného dehydratací. Nejohroženější jsou malé děti, staří lidé a nemocní jedinci.

Základní dělení salmonel

V současnosti jich známe více než 2300 druhů.

Pro člověka jsou však patogenní pouze druhy Salmonelosis enteritidis, Salmonelosis typhi abdominalis a Salmonelosis parathypi typ A, B a C. Na základě rozdílnosti způsobu přenosu, projevů a léčby je rozdělujeme do tří základních skupin.

Netyfové salmonelózy

Netyfové salmonelózy jsou onemocnění přenášená ze zvířat na člověka (zoonózy). Inkubační doba je 6–8 hodin. Tak jako u většiny druhů i zde jsou nejrizikovější novorozenci a staří lidé s nedostatečně vyvinutým nebo oslabeným imunitním systémem či onemocněním střevní sliznice.

Příznaky netyfové salmonelózy

Onemocnění může probíhat mít bezpříznakově nebo jen s mírným průjmem s dočasným vylučováním bakterie stolicí, čímž se stává zdrojem nákazy. Typičtějším obrazem je prudký průjem s normálním hnědým zbarvením v úvodu. Později se zbarvení mění na nazelenalé až je stolice zcela zelená.

Začátek je doprovázen výstupem teplot až kolem 39–40 °C. Ty do 48 hodin postupně klesají.

Přítomna je i nevolnost, zvracení a křečovité bolesti břicha silné intenzity. Toto vše má za následek těžkou dehydrataci s rozvratem vnitřního prostředí. Nemocný je slabý, malátný, prekolapsový s klinickým obrazem dehydratačního šoku.

Extrémní průběh onemocnění

Jedná se o těžké případy dehydratace u rizikových jedinců.

Ta vyvolává i jiné příznaky vedoucí k šokovému stavu a smrti. Patří sem například snížená hladina cukru v krvi (hypoglykémie), svalové křeče v lýtkách z nedostatku minerálů při ztrátě tekutin, studená zpocená kůže, modré zbarvení rtů a konečků prstů (akrální cyanóza), celkové ochabnutí svalstva (hypotonie).

Tento stav je doprovázen nízkým krevním tlakem, vysokou frekvencí srdce a zvýšeným počtem dechů. Jen velmi vzácně se přidruží systémové infekce s postižením nejrůznějších orgánů a orgánových systémů s přítomností bakterií v krvi (septikemie).

Přenos netyfové salmonelózy

Pramenem nákazy jsou obratlovci, kteří způsobují zamoření dobytka a drůbeže. To může vzniknout i výkaly nakažených hlodavců a ptáků nebo uměle kontaminovaným krmivem (rybí a kostní moučka).

Nákaza se dále na člověka šíří kontaminovanými potravinami vyrobenými z těchto zvířat, jako jsou například maso, vejce, mléko, sýry, majonézy, pomazánky, zmrzlina nebo kontaminovaná voda. Děje se tak při jejich nedostatečné tepelné úpravě hlavně v teplých obdobích.

Léčba netyfové salmonelózy

Základem je intenzivní rehydratace (doplnění ztracených tekutin úpornými průjmy a zvracením).

Důležitá je také úprava minerálového metabolismu, po které se stav pacienta rapidně zlepšuje. U tohoto typu salmonelové nákazy se antibiotika standardně nedoporučují. Dokonce prodlužují dobu vylučování bakterie z trávicího traktu, jehož sliznici zároveň narušují.

Vhodné jsou léky na bázi střevních antiinfektiv, které se používají při léčbě průjmu s pravděpodobnou infekční příčinou při porušení mikrobiální střevní mikroflóry, nebo adsorbencie.

Tyfoidní forma salmonelózy

Tvoří přibližně 1 % všech salmonelóz. Vyskytuje se sekundárně převážně u lidí s jinou základní diagnózou jako například onemocnění cév, cukrovka nebo při poruše imunity.

Projevy tyfoidní formy salmonelózy

V klinickém obrazu dominuje silný průjem zeleného zbarvení s vysokými horečkami, nechutenstvím, zvracením a únavou. Celkový stav nápadně připomíná břišní tyfus.

Výrazné jsou zejména bolesti břicha, které je citlivé na dotek. Lze nahmatat zvětšená játra (hepatomegalie) nebo slezinu (splenomegalie), k čemuž však dochází opravdu raritně.

Přenos tyfoidní formy salmonelózy

Přenos je podobný jako u netyfového typu, tedy ze zvířete na člověka nedostatečně upravenými potravinami. Původcem jsou nejčastější typy Salmonelosis cholerae sius, Salmonelosis typhi muriun, Salmonelosis enteritidis, Salmonelosis Dublin a jiné.

Léčba tyfoidní formy salmonelózy

Léčba se výrazně liší od netyfových salmonelových nákaz, co se týče tablet. Základem je podávání antibiotické terapie na základě laboratorně zjištěné citlivosti bakterie na konkrétní antibiotika.

Antibiotika se berou déle než prevence recidivy (návratu) onemocnění. Komplikace dehydratace se snažíme zvrátit přísunem tekutin a dostatečným doplněním minerálních látek.

Orgánově lokalizovaná forma salmonelózy

Tyto formy vyvolávají různé systémové infekce bez předchozího průjmu. Projevují se na daném orgánu, který je bakterií napaden. Z tohoto důvodu u tohoto typu pozorujeme nejrůznorodější škálu symptomatologie.

Projevy orgánově lokalizované formy salmonelózy

Projevy jsou různorodé v závislosti na tom, který orgán je bakteriemi napaden.

Zařazujeme sem banální infekce žlučníku a žlučových cest, záněty močového systému a ledvin jako zánětlivá komplikace salmonelovou infekcí.

Složitější jsou onemocnění sleziny a jater. Při napadení plicní tkáně vzniká zápal plic (pneumonie).

Závažnější stav nastává při infekci mozku mozkových blan s rozvojem meningitidy. Postižení mozkových blan je však velmi vzácné, stejně tak jako zdroj, kterým bývá had. Salmonelová infekce výjimečně objevuje také na srdci a na srdečních chlopních, což může způsobovat poruchy srdečního rytmu.

Přenos orgánově lokalizované formy salmonelózy

Přenos je možný infikovanou krví, stolicí, hnisem z vředu (abscesu) ale i jinými tělesnými tekutinami s přítomností této bakterie.

Léčba orgánově lokalizované formy salmonelózy

Léčba má dva základní pilíře. Prvním je pacient a léčba pacienta jako celku. Celková terapie je zaměřena na usmrcení vyvolávající bakterie antibiotikem.

Druhý pilíř se soustřeďuje na postižený orgán a jeho správnou funkci. Léčba je symptomatologická spojena s tlumením příznaků znepříjemňujících pohodu nemocného nebo odstraněním chorobného útvaru, jako je například vřed na kůži, který pacientovi svou přítomností působí bolest.

Jak se můžeme nakazit bakterií salmonely?

U každého typu salmonelové nákazy je stručně popsán přenos onemocnění již výše. Tyto typy mají jednoho společného jmenovatele, a to zdroj nákazy.

Tím jsou obratlovci, mezi něž patří prasata, drůbež, dobytek, ptáci, plazi, ale i hlodavci.

K přenosu dochází přímým kontaktem s nakaženým zvířetem.

Rizikovou skupinu tvoří hlavně chovatelé a lidé zabývající se prodejem chovných zvířat. Při chovu prasat je důležité dbát na správnou potravu, celkovou péči i způsob ustájení zvířat, což snižuje riziko nakažení zvířat. To však nevylučuje, že s nimi do styku přijde i kdokoli jiný.

Pravděpodobnější kontakt než se zvířetem je kontakt s produkty živočišné výroby kontaminovanými salmonelou. Jsou to výrobky, které běžně kupuje v obchodech každý z nás. Patří sem masné výrobky, vnitřnosti a masné produkty balené do střev.

Zvýšenou opatrnost je třeba mít u vajec a výrobků z vajec, jako jsou majonézy, tatarky, krémy, sníh vyšlehaný z bílků či nedostatečně uvařená vajíčka.

Podle nejnovějších zjištění:
Bakterie salmonely se nenacházejí uvnitř vejce, jak se dosud předpokládalo.
Nacházejí se na jeho skořepině.
Při jejím rozbití během přípravy pokrmu se dostává dovnitř.
Vajíčko se tak infikuje bakterií salmonely.

V neposlední řadě sem patří mléko a mléčné výrobky jako sýry, brynza, jogurty, pomazánky, máslo zmrzlina a jiné. Nebezpečné jsou i ostatní sekundární kontaminované potraviny.

Produkty živočišné výroby jsou pro člověka nebezpečné v syrovém stavu, kdy se bakterie v infikované potravině stále nacházejí. Nebezpečí je vysoké i při nesprávném uskladňování potravin (pokojová teplota), což počet bakterií na povrchu zdvojnásobuje.

Tento problém enormně stoupá právě v letních měsících.

Salmonela má velmi dobrou schopnost se rychle množit, proto je důležité tuto reprodukci zastavit. Je to možné právě při teplotách nižších než 10 °C. Takové jsou v chladničkách, mrazničkách či mrazírenských boxech.

K dalšímu množení dochází při nedostatečné tepelné úpravě pokrmů. Usmrtit ji mohou nevyhovující podmínky.

Rozmnožování salmonely se zastavuje již při teplotě nad 45 °C. Problémem dnešní doby jsou restaurace, fastfoody či mnohé závodní kuchyně, kde se vaří hromadně pro více lidí. Mnohdy nevyhovující uskladnění a urychlená příprava jídel mají za následek právě nakažení touto infekcí.

V malé míře je možný i přenos z člověka na člověka fekálně-orální cestou (stolice-ústa) při nedostatečné osobní hygieně. Nejčastěji se to stává v domácnostech sociálně slabších jedinců s nedostatečnými hygienickými návyky.

Bakterie salmonely je z těla nemocného vylučována tělesnými tekutinami i stolicí, které jsou stejně tak zdrojem infekce. Při nedostatečném umytí či neumytí si rukou například po vyprázdnění se zůstávají bakterie na rukou a předmětech, se kterými člověk přišel do kontaktu.

Sekundárně při kontaktu těchto předmětů s jiným dosud zdravým člověkem se tento může nakazit.

Jak se nejlépe vyhnout salmonelové infekci?

• Minimalizováním kontaktu s nakaženými zvířaty.
  Setkat se s nimi můžeme hlavně na vesnicích, ale i v různých dětských parcích, cirkusech či zoologických zahradách. Ohroženy jsou zejména děti (hlazení, krmení).
  Po kontaktu se zvířetem je třeba si důkladně umýt ruce a nevkládat je do úst.
• Správným uskladňováním potravin a co nejkratším časem ponechání jídla mimo ledničku.
  Čas rozmrazování bychom měli zkrátit, a to buď rozmrazováním v mikrovlnné troubě, nebo vlažnou a teplou vodou.
• Příprava jídla by měla být dostatečná časově i teplotně.
  V dnešní době se veřejným stravovacím jednotkám zcela vyhnout nelze. Pokud je to možné, preferujte jídlo z vlastní kuchyně.
• Správnými hygienickými návyky.
  Základem je pravidelné mytí rukou, na kterých se kromě salmonely nacházejí i tisíce jiných bakterií.