Arytmie: Co je to srdeční arytmie a jak se projevuje? + Léčba

Onemocnění má několik různých forem. V principu jde o poruchu pravidelného a normálního srdečního rytmu.

Arytmie srdce je stav, kdy dochází k poruše frekvence nebo pravidelnosti rytmu neboli práce srdce. Vznik arytmie může nastat také kvůli poruše vedení vzruchu srdečním převodovým systémem.

Jinak se arytmie označují jako poruchy srdečního rytmu nebo dysrytmie.

Ne vždy je toto onemocnění viděno hned. Člověk trpící arytmií nemusí na úvod pociťovat žádné potíže. Jde nicméně o jedno z častých onemocnění srdce, které může vážně ohrozit zdraví a život člověka.

Změny frekvence se dělí do dvou hlavních skupin.

Při bradykardii dochází ke zpomalení srdečního rytmu. V tomto případě je přítomen zpomalený puls.

Při tachykardii je přítomen zrychlený srdeční tep (puls).

Bradykardie je srdeční frekvence pod 60 tepů za minutu.
Běžná hodnota je 60 až 99.
Tachykardie je více než 100 tepů za minutu.

Problém je také v případě fibrilace čili v nepravidelném až chaotickém stahování srdečního svalu. Fibrilace se rozděluje na fibrilaci síní a komor.

Při prvním typu dochází k nepravidelnému stahování stěn síní srdce.

Při druhém typu jde o nepravidelné chvění svalových vláken srdce v srdečních komorách.

Poruchy srdečního rytmu mají několik dělení. Například také dělení podle závažnosti. Ty nezávažné jsou benigní a naopak ty závažné se označují jako maligní.

Další typ dělení je podle místa jejich vzniku. Například:

• sinusové (když je problém s tvorbou vzruchu v sinusovém uzlu)
• supraventrikulární (vznikají nad úrovní komor)
• komorové (vznikají v srdečních komorách)

Jedno z hlavních dělení je rozděluje na poruchy srdečního rytmu nebo poruchy vedení vzruchu. A existují také kombinované poruchy. U nich je příčinou problém jak s generováním, tak s vedením vzruchu, který má za následek svalovou aktivitu.

Jednou z nejčastějších arytmií je fibrilace síní.

Problém v případě fibrilace spočívá v nepravidelném až chaotickém stahování srdečního svalu. Fibrilace se dělí na fibrilaci síní a fibrilaci komor.

Fibrilace srdečních síní je méně závažná porucha srdečního rytmu. I když má za následek několik závažných komplikací.

Fibrilace komor je však závažnou poruchou srdečního rytmu. Protože srdce není schopno pumpovat krev a vypuzovat ji do krevního oběhu.

U prvního typu dochází k nepravidelnému stahování stěn srdečních síní.

U druhého typu dochází k nepravidelnému chvění svalových vláken v srdečních komorách.

Fibrilace komor akutně ohrožuje zdraví a život.

Poruchy srdečního rytmu a pravidelnosti mohou být způsobeny řadou faktorů.

Nejčastěji jsou přítomny při ischemické chorobě srdeční.

Některé srdeční příčiny:

• ischemická choroba srdeční/koronární choroba srdeční a infarkt srdečního svalu
• zánět srdečního svalu
• kardiomyopatie
• srdeční selhání

Mimo srdeční příčiny jsou poruchy vnitřního prostředí, alkalóza či acidóza, snížený nebo zvýšený obsah draslíku v krvi, snížené okysličení, tedy hypoxie. Ale i zvýšené procento oxidu uhličitého či uhelnatého ve vdechovaném vzduchu.

Arytmii způsobují poruchy štítné žlázy, otrava léky a jinými látkami. A arytmie vzniká i z důvodu akutní otravy alkoholem nebo jako důsledek alkoholismu. Rizikem jejich vzniku jsou také jiná onemocnění, například diabetes mellitus neboli cukrovka.

A například i ateroskleróza nebo špatná životospráva mohou vést k poruchám srdečního rytmu.
Arytmie se vyskytuje při stresu, při dlouhodobém psychickém přetížení.

Známe i srdeční arytmii při fyzické námaze, při sportu. Tento druh arytmie samozřejmě není patologický a vyskytuje se za zcela normálních okolností, jako reakce srdce na zvýšenou potřebu kyslíku a živin při zátěži.

Plus jako důsledek bolesti, například při bolestech hrudní páteře.

Rizikové faktory, které mohou zapříčinit vznik arytmie:

• věk, a to vyšší věk
• dědičné a vrozené onemocnění srdce
• ischemická choroba srdeční, infarkt srdečního svalu a jiná onemocnění srdce
• vysoký krevní tlak
• endokrinní onemocnění, jako je například onemocnění štítné žlázy
• nerovnováha elektrolytů, snížená či zvýšená hladina draslíku, snížená hladina magnézia, zvýšená hladina vápníku v krvi
• porucha vnitřního prostředí, alkalóza či acidóza
• diabetes mellitus, hlavně neléčený nebo zanedbaný
• nadváha a obezita
• alkoholismus nebo akutní intoxikace alkoholem
• intoxikace léky či jinými látkami
• drogy
• zvýšený příjem kofeinu
• spánková apnoe
• nesprávná životospráva
• stres, úzkost

Příznaky arytmie srdce závisí na formě arytmie. Existuje několik různých typů a druhů poruch srdečního rytmu. Velice záleží i na tom, jak se dokáže srdečně-cévní systém a také respirační systém vyrovnat se změněnou činností srdce.

Záleží, zda ji dokáže kompenzovat, nebo ne.

Při bradykardii dochází ke snížení srdeční činnosti.

Projevem tohoto typu arytmie může být například svalová, ale i celková slabost, točení hlavy, zhoršené dýchání. Někdy mohou přijít na člověka náhle mdloby. Projevem může být i kolaps a porucha vědomí.

Takychardie je charakteristická zvýšením frekvence srdce.

A proto i pocitem bušení srdce. Mohou se vyskytnout bolesti na hrudi, dušnost a také mdloby. Závažná tachyarytmie se projeví kolapsem a poruchou vědomí.

Pokud se při arytmii vyskytuje i nějaká jiná nemoc, která ji v podstatě spustila, například vysoký krevní tlak, je možné pozorovat zhoršené projevy tohoto onemocnění. Mezi příznaky poruchy srdečního rytmu samozřejmě patří i změna pulzu. To dokážeme zjistit pohmatem.

Příznaky, které lze pozorovat při arytmii, a to bez rozdílu na rychlost srdeční frekvence:

• pocit bušení srdce (odborně i palpitace), vnímané jsou často jako vynechávání či přeskakování bití srdce
• dušnost (dyspnoe), při těžkých poruchách i plicní edém
• únavu a slabost
• nevolnost
• bledost
• pocení
• mdloby až kolaps
• závratě
• úzkost až strach
• bolest na hrudi (stenokardie)
• snížený krevní tlak, při závažnějších arytmiích
• šok – šokový stav
• cyanóza - zmodrání kůže na koncových částech těla (periferní cyanóza) a na rtech (centrální cyanóza)
• porucha vědomí
• náhlá smrt

Častým projevem arytmie je bušení srdce. To je důvodem k vyhledání odborné pomoci. Arytmie se nejčastěji odhaluje na základě anamnézy od postiženého člověka.

Lékař zjišťuje přítomnost bušení srdce nebo nepravidelný puls. Důležité jsou také informace o vyvolávající příčině. I to, co potížím předcházelo, zda to byla fyzická, nebo psychická zátěž. Významné jsou i ostatní obtíže, které stav dysrytmie provázejí. Důležitá je i rodinná anamnéza a onemocnění srdce u příbuzných.

Lékař doplňuje i vyšetření krve, a to na různé parametry. Jako jsou například základní krevní obraz, biochemie, hladina hormonů, vnitřní prostředí. Dále se vyšetřuje i krevní tlak, puls, ECHO. Na vyšetřeních spolupracují praktický lékař, internista, kardiolog, endokrinolog a případně jiní lékaři.

Při vyšetření arytmie se využívá EKG, které sleduje srdeční aktivitu. EKG je zkratka pro elektrokardiograf. To je základní vyšetřovací metoda v kardiologii. Výsledkem EKG je elektrokardiogram.

Elektrokardiogram je vlastně záznam elektrické činnosti srdce. Záznam jeho převodového systému neboli šíření akčního potenciálu srdečním svalem. EKG se provádí za pomoci přístroje, z něhož jsou na těle upevněny elektrody. Ty snímají zmíněnou elektrickou aktivitu.

Některé arytmie se nicméně mohou projevovat jen občas a nepravidelně. A tehdy je nelze jednorázovým vyšetřením zachytit. Z toho důvodu se využívá i EKG Holter. Tento druh vyšetření umožňuje nepřetržité zaznamenávání srdeční činnosti a také poruch srdečního rytmu.

Odborná garantka článku MUDr. Zuzana Kožlejová, PhD., doplňuje informace: EKG Holter v současné době umožňuje zaznamenávat srdeční rytmus nejen 24 hodin, ale i několik dní. V indikovaných případech, např. při vyšetřování fibrilace síní, opakovaných náhlých ztrátách vědomí (synkopa), je možné použít speciální záznamníky. Externí rekordéry zaznamenávají srdeční rytmus po dobu několika týdnů a implantabilní rekordéry dokumentují rytmus po dobu několika let.

Při výskytu potíží, jako je hlavně bušení srdce a odměření či nahmatání zvýšené nebo snížené srdeční frekvence, je důležité okamžité odborné vyšetření. Časné zachycení poruchy srdečního rytmu může odhalit primární příčinu.

Pokud se při bušení srdce přidruží i bolest na hrudi a dušnost, je nejlepším řešením přivolat odbornou pomoc neboli záchrannou zdravotní službu. Při potvrzení infarktu myokardu se provádí koronarografické vyšetření ve specializovaném zdravotnickém zařízení, jako například kardiocentru.

Bušení srdce je přítomno i za fyziologických podmínek. To znamená, že příčinou není onemocnění nebo nějaká choroba, tedy patologická příčina. Bušení srdce se vyskytuje při zátěži, a to rovněž při fyzické či psychické.

Podobně se může vyskytnout při dehydrataci, ale i při horečce. V podstatě se bušení srdce může přidružit při jakémkoliv stavu, při kterém dochází k odchýlení srdeční činnosti. Vždy je ale důležité, abychom věděli, zda mělo nějakou vyvolávající příčinu.

Srdeční činnost probíhá za normálních okolností nepozorovaně. Při změně se jako první vyskytuje bušení srdce (palpitace, jak se nazývá odborně). Přidávat se mohou ostatní zmíněné příznaky, a to podle závažnosti.

Při nezávažných arytmiích se nemusí přidružit jiné potíže. Normální je i psychická reakce. Člověk se vyděsí a může pociťovat úzkost. Úzkost může imitovat tlak na hrudi. To následně vyvolá obavy ze srdečních potíží.

Někdy se přidruží celková slabost, únava, nevolnost. Kromě odchylky od normálního tepu je možné, že se nahmatá změna pulzu nebo naměří zvýšený krevní tlak. Vyskytnout se mohou i závratě. Pokud se nicméně přidružuje bledost, mdloby až kolaps, je třeba zpozornět.

Pokud je závažnost arytmie vyšší, projevuje se i dušností. Její součástí může být cyanóza až plicní edém. To značí selhávání srdeční funkce. Riziková je porucha vědomí s hrozbou zastavení oběhu a dýchání.

Bezvědomí je projevem komorové tachykardie nebo fibrilace. Tyto dvě arytmie ohrožují člověka na zdraví a životě. V tomto okamžiku je nutné volat tísňovou linku. Nejzávažnějším projevem poruchy srdečního rytmu může být náhlá smrt.

První pomoc při arytmii

První pomoc lze rozlišit na laickou a odbornou.

V domácím prostředí nebo na veřejnosti je třeba zachování klidu. A sledování zdravotního stavu. Odborná pomoc je nezbytná, pokud se záchvaty arytmie opakují a jsou doprovázeny dalšími obtížemi.

Do první pomoci před vyhledáním či před příjezdem odborné pomoci patří:

• uklidnění dotyčné osoby, kontrola klidného dýchání a vyvarování se hyperventilací
• poloha, měla by být pohodlná, při dušnosti poloha v polosedě
• uvolnění těsného oděvu, jako jsou košile, kravata, pásek
• pokud je člověk dlouhodobě léčen na srdeční potíže, měl by užít své léky nebo léky, které má určené na stav záchvatu arytmie
• volat odbornou pomoc

Odborná pomoc navazuje na prvotní laickou pomoc. Doplňují se vyšetření, jako je měření krevního tlaku, EKG. Zajistí se vstup do žíly, kde se budou podávat léky určené pro intravenózní podání. V některých případech je třeba také inhalování kyslíku.

Co dělat při zastavení činnosti srdce a nepřítomnosti dýchání?

Při zastavení krevního oběhu a dýchání je nezbytná okamžitá kardiopulmonální resuscitace.

Kardio označuje srdce
Pulmo plíce
Resuscitace oživování

Lze nalézt i výraz kardiopulmonální cerebrální resuscitace = mozková.

Kardiopulmonální resuscitace zahrnuje vnější komprese, tedy stlačování hrudníku.

Lidově se jí říká také masáž srdce. Důležité je i umělé dýchání z úst do úst. Nicméně při něm je třeba dbát na vlastní bezpečnost.

Na veřejných prostranstvích, jako jsou obchodní centra, městské úřady či letiště, jsou dostupné automatické externí defibrilátory, jejich zkrácené označení je AED.
Místo s jejich dostupností je označeno zelenou nálepkou se zkratkou AED, srdcem a označením elektrické energie, tedy šipkou (bleskem).

Význam AED je vysoký. Při jejich použití se může zvrátit příčina bezvědomí a zastavení dýchání, a to hlavně komorová tachykardie a fibrilace. Což významně ovlivňuje prognózu. Samozřejmě spolu se zahájením kardiopulmonální resuscitace.

Při kardiopulmonální resuscitaci není třeba se obávat, že se člověku ublíží. Naopak, můžeme tímto způsobem zachránit život. Je samozřejmě důležité brát ohled na bezpečnost při poskytování laické první pomoci a kardiopulmonální resuscitaci.