Syndrom suchého oka: Pálení a únava očí? Vyléčí suché oko kapky?

Máte v očích písek, pálí a řežou vás nebo vidíte rozmazaně?

Možná trpíte syndromem suchého oka.

Pojem suché oko (keratokonjunktivitis sicca) použil již v roce 1933 švédský oční lékař Henrik Samuel Conrad Sjögren.

Suché oko v dnešní době postihuje přibližně 20 % populace a 30 % žen v období menopauzy.

Oči pro svou normální funkci potřebují dostatečně a kvalitně zvlhčovaný povrch. K tomu slouží slzný film a slzy. Zvlhčování zajišťují oční víčka při mrkání.

Slzy nejsou pouze voda, tekutina bez látek. Jejich význam je pro normální funkci oka a zraku veliký a nenahraditelný.

Co je to slzný film a slzy?

Slzy jsou většinou tvořeny vodou, a to v 99procentním zastoupení. Ostatní procento je rozděleno mezi látky, jako jsou soli, bílkoviny a organické látky, glukóza, aminokyseliny, i vydrolené části epitelu.

Jedinečné chemické složení zajišťuje antibakteriální vliv. To znamená, že ničí bakterie na povrchu, v okolí oka i ve spojivkovém vaku. Slzy jsou během celého dne neustále tvořeny a vylučovány. Jejich produkce se snižuje pouze během spánku.

Slzný film se nachází na vnějším povrchu oka. Kromě toho, že chrání rohovku a spojivku před vyschnutím, má význam při výživě a okysličování části oka.

Hlavní význam slzného filmu pro oko:

• mechanická bariéra
• antibakteriální ochrana
• odplavování cizorodých látek
• má optické vlastnosti
• výživa
• okysličování

Slzný film je složen ze tří vrstev. Každá z nich má svůj význam.

Tabulka uvádí vrstvy slzného filmu a jejich význam pro oko

Jak zní definice syndromu suchého oka?

Suché oko je definováno jako porucha omývání očního povrchu, jehož příčinou je chyba slzného filmu. Poškození zapříčiňuje změna složení, tvorby či toku (distribuce) slzného filmu.

Může se označovat za kvalitativní nebo kvantitativní chybu.

Kvalitativní znamená, že ji zapříčinila změna obsahu slzného filmu, a to i při zachované produkci slz. Kvantitativní značí, že je nedostatečné množství slz.

Důsledkem je snížený přísun živin a kyslíku, ale i nedostatečná ochrana před vnějším prostředím a bakteriemi. Slzný film je narušen, oko rychleji vysychá. To vede k tvorbě jizev či zákalu rohovky.

Rizikem je vznik závažných defektů na povrchu rohovky. To vede ke zhoršení zraku a v krajním případě až k slepotě.

Co je příčinou syndromu suchého oka?

Příčinou suchého oka je v podstatě porucha omývání očního povrchu, jejímž důsledkem je nedostatečné složení nebo množství slzného filmu.

Problém může vznikat i následkem přidružených abnormalit očního víčka, které při mrkání způsobuje poškození povrchové vrstvy oka – rohovky.

Slzný film může být narušen různým mechanismem, který zapříčiní jeho nesouvislost a nestabilitu.

Tabulka uvádí rozdělení poruchy slzného filmu podle místa

Jak je z tabulky zřejmé, narušení slzného filmu může vzniknout v kterékoli jeho části. Na vzniku se podílejí různé faktory.

Faktory ovlivňující vznik suchého oka:

• věk, kdy ve stáří klesá produkce i kvalita slzného filmu, plus se přidružují celková onemocnění
• hormonální vliv, zejména u žen během menopauzy či při poklesu androgenů
• celkové onemocnění, jako je cukrovka, hypertenze, revmatická artritida
• chronické záněty oka, jako je například Sjörgenův syndrom, alergické záněty, trachom
• léky, jako jsou diuretika (léky na močení), betablokátory, benzodiazepiny, antidepresiva, antihistaminika, cytostatika
• oční kapky, při dlouhodobém a neuváženém aplikování očních kapek
• úrazy oka
• systémová onemocnění, lupus, sklerodermie
• nošení kontaktních čoček
• koupání v chlorové vodě
• operace očí, například i po laserové operaci
• vnější faktory, rychlejší vypařování slz nebo nedostatečné mrkání
  • suché prostředí
  • klimatizované prostory doma, na pracovišti, v autě
  • práce v průvanu a ve větru
  • zírání na monitor, mobil či televizi
  • dlouhé čtení

Tyto faktory se uvádějí jako hlavní faktory při vzniku. Známe ovšem také některé další činitele, které potíže zhoršují.

Co zhoršuje syndrom suchého oka:

• nedostatečný příjem tekutin
• nedostatek vitamínu A a omega-3 mastných kyselin
• suchý vzduch v místnosti
• mrazivé a suché počasí
• použití klimatizace, hlavně foukání nastavené přímo na obličej
• během topné sezóny i topení
• průvan a větrné počasí
• intenzivní osvětlení
• dlouhodobá práce za monitorem, dlouhé zírání do mobilu či na televizi
• označuje se také jako office eye syndrome
  • špatné umístění monitoru
  • snížená frekvence mrkání při soustředění se na viděný obsah a přehnaná akomodace
  • dlouhé čtení, ale i řízení auta
• stres, psychické a emoční zatížení
• prach a znečištěné ovzduší
• kouření, hlavně zakouřené prostory
• nadměrné požívání alkoholu, kofeinu
• nedostatečná ochrana očí při plavání, cyklistice, práci
• časté tření očí
• používání kontaktních čoček
• sezónní alergie

Přečtěte si také:
Jaké zdravotní potíže způsobuje klimatizace?
Jak ji správně používat, aby neškodila?

Syndrom suchého oka postihuje obě oči. Jeho projevem jsou známé pálení, svědění, škrabání či zarudnutí očí. Tento problém provázejí i jiné potíže.

Na jaké potíže si může člověk při tomto syndromu stěžovat:

1. pocit suchého oka
2. pocit cizího předmětu v oku, jako kdyby písek v očích
3. pálení, svědění, škrábání očí
4. tlak v očích a bolest očí
5. zvýšená citlivost na světlo (světloplachost) nebo bolestivé vnímání světla
6. problémem je pobyt v prašném, zakouřeném nebo klimatizovaném prostoru
   • když se potíže zhoršují
   • i při větrném počasí
7. únava očí
   • rychlejší unavitelnost při práci za počítačem
   • neschopnost delší práce
8. pocit těžkých očí
9. otok víček
10. zarudnutí kvůli zvýšenému prokrvení spojivek
11. zvýraznění cév očního bělma
12. nadměrné slzení, v některých případech
13. rozmazané a mlhavé vidění

Jak je uvedeno, potíže mohou pramenit na různém místě. Podle toho některé potíže převyšují ostatní.

Poškozená mucinová vrstva

V případě, že je narušena tato vrstva, nastupuje výrazné slzení. Proto se označuje také jako suché mokré oko. Slzy jsou tvořeny v běžné míře. Jako důsledek poškození mucinu se ovšem nedostatečně vážou a stékají z povrchu oka.

Jak je poškozená vodní vrstva

Do popředí se dostává pocit suchého oka, cizího tělesa v oku – písku či řezání.

Ke zhoršení potíží dochází zejména ve večerních hodinách. Rovněž při dlouhé práci za monitorem, sledování televize, dlouhém čtení. Problém dělá i přechod a pobyt v klimatizovaném prostoru.

Při poškození lipidové vrstvy

Tato forma má za následek zvýšené odpařování vodní složky slzného filmu.

Nejzávažnější obtíže jsou zejména ráno po probuzení. Postižený má pocit ztíženého otevírání očí, lepení řas, víček. Bodavé bolesti jsou předzvěstí defektů na povrchu rohovky.

Diagnostika se opírá o anamnézu, a tedy subjektivní obtíže člověka. Ty v určité míře mohou značit, o kterou formu poškození jde.

Při anamnéze se zjišťují i ​​ostatní dlouhodobá onemocnění, alergie či nedávné úrazy. Jsou ale důležité i užívané léky a pracovní zařazení.

Kromě anamnézy se provádějí i jiné vyšetření. Vyšetření předního segmentu oka, test na vyšetření slzného filmu.

Používá se takzvaná štěrbinová lampa, za pomoci které se vyšetřuje rohovka, spojivky.

Při vyšetření předního segmentu oka se využívá:

• barvení povrchu oka, což odhaluje defekty na povrchu oka
• test spojivkového řas souběžných s řasové okrajem podle Lipcoffa (LIPCOF)
  • lid parallel conjunctival folds 

Hodnotí se kvalita a kvantita slz. Příklady testů slzného filmu jsou například Shirmerův test – čas rozpadu slzného filmu, kapradinový test, jaká doba je potřebná k roztržení slzného filmu, označuje se také jako BUT (Break Up Time). Dalším testem je vyšetření na obnovu slzného filmu.

Důležitá je diferenciální diagnostika a odhalení pravé příčiny či jiného problému s očima, jako například alergie. Na základě vyšetření následně lékař volí vhodný postup léčby.

Při suchém oku se vyskytují hlavně symptomy, jako je únava očí, pocit neurčitého diskomfortu. Přidružuje se zarudnutí, pálení, řezání či svědění očí.

Mám v oku písek, pálí mě a řežou?
Oči se mi zavírají únavou, už nedokážu pracovat za počítačem.
Svět se mi slévá a je rozmazaný.

Někdy jsou obtíže výraznější hned ráno či naopak až po dlouhodobé práci za počítačem. Může být přítomno zvýšené slzení. Tyto potíže mohou pomoci při rozlišení, zda jde o poškození lipidové, slzné, nebo mucinózní vrstvy.

Následně se přidružují i ​​ostatní potíže. Příkladem je rozmazané a mlhavé vidění. Problémový je přechod do prostoru s intenzivním osvětlením či klimatizované místnosti, jako například nákupní centra.

Pomůže mi samoléčba? Tou nevhodnou si můžeme potíže zhoršit.

Proto je důležité vyšetření u očního lékaře (oftalmologa). Ten na základě subjektivních obtíží a důkladné diagnostiky určí správný a vhodný postup.