Rakovina štítné žlázy: Jaké má příčiny, příznaky a léčbu?

Rakovina štítné žlázy patří mezi maligní (zhoubná) nádorová onemocnění. Její výskyt má v posledních letech zvyšující se tendenci, a to díky dostupnější diagnostice a preventivním prohlídkám. Včasná diagnostika má následně pozitivní vliv na výsledek léčby.

Rakovina štítné žlázy se v rámci všech onkologických onemocnění vyskytuje méně často, představuje asi 2 %. Patří však mezi nejčastější nádorová onemocnění endokrinního systému lidského organismu. Ve vyšší míře postihuje ženy a osoby starší 40 let, může se však objevit i u dětí.

Proč má její výskyt zvyšující se tendenci, není zatím příliš objasněné. Jako hlavní důvod se udává poškození genů, což je spouštěčem tvorby nádorových buněk. K tomu přispívá i dlouhodobé negativní působení moderní doby, průmyslu, znečištění životního prostředí a příjem škodlivin v potravě.

Tak jako při jiných onkologických chorobách i při karcinomu štítné žlázy je velmi důležitá včasná diagnostika a brzká léčba. Ta má zároveň přímý vliv na úspěšnost léčby a dobrou prognózu pacienta.

Zajímavé informace: Bližší informace o uložení, stavbě a funkci štítné žlázy uvádíme i magazínovém článku Štítná žláza a příznaky problémové činnosti nebo v článku o onemocnění Hypertyreóza.

Onkologická onemocnění štítné žlázy

Nádorová onemocnění štítné žlázy se rozdělují na nezhoubná (benigní) a zhoubná (maligní). Benigní nádor se nechová invazivně, i když svou přítomností může způsobit problém. Zhoubný nádor se chová přesně opačně. Zasahuje okolní tkáně a poškozuje je.

Benigním onemocněním je například adenom nebo Hürtleho adenom. Maligní nádor může být primární a sekundární. Primární vychází přímo z tkáně štítné žlázy, sekundární je vytvořen metastazováním, tj. přenesením nádorových buněk z jiné části těla. To se stává například v případě rakoviny prsu, plic nebo ledvin.

Tip: Informace o těchto onkologických nemocech najdete v samostatných článcích Rakovina prsu a Rakovina plic.

Nádorové bujení může zasáhnout folikulární tkáně, které tvoří samotnou štítnou žlázu, nebo C buňky, jež jsou zodpovědné za produkci hormonu kalcitonin. Rakovina štítné žlázy je všeobecný termín, který může označovat 4 základní onemocnění, a to jsou:

1. papilární karcinom štítné žlázy
2. folikulární karcinom štítné žlázy
3. medulární karcinom štítné žlázy
4. anaplastický karcinom štítné žlázy

Tabulka znázorňuje základní histologické dělení rakoviny štítné žlázy

Kromě toho se mezi onkologická onemocnění štítné žlázy řadí i lymfomy a sarkomy štítné žlázy. Jejich výskyt je vzácný, a to asi 0,6–5 %. Postihují většinou ženy ve vyšším věku a mohou mít autoimunitní příčinu. Sekundární nádor štítné žlázy je zapříčiněn například invazivním chováním rakoviny hrtanu či hltanu, ale i jiných okolních struktur. Případně se jako metastáza přenáší krví z rakoviny prsu.

Přesná příčina rakoviny štítné žlázy není zcela objasněná. Nádorové bujení spouští porucha genetické informace buňky. K této poruše dochází například i na základě dlouhodobého působení rizikových faktorů. Negativní je vliv životního prostředí či kouření.

Rizikový faktor může být i neovlivnitelný, jako dědičná predispozice, vyšší věk či pohlaví. A to proto, že některé typy rakoviny se vyznačují dědičným přenosem, vyskytují se ve vyšším věku nebo mají vyšší zastoupení u žen.

Rizikové faktory, které mohou souviset se vznikem rakoviny štítné žlázy, uvádí tabulka

Příznaky nádoru štítné žlázy se většinou dají dobře poznat pohledem či pohmatem, a to díky anatomickému uložení štítné žlázy. Mezi významný symptom patří zejména přítomnost bulky, uzlíku či uzlové strumy na přední straně krku, v okolí ohryzku.

Vyskytnout se může i zvětšení štítné žlázy, a to buď jednoho, nebo obou jejích laloků. Zvětšování štítné žlázy a onkologického útvaru může mít na svědomí příznaky, které souvisí s okolními strukturami a jejich útlakem.

Poblíž jsou dýchací cesty a trávicí trubice. Vzniká například vychýlení průdušnice do boku, ale také problém s dýcháním či polykáním. Při poškození hlasivkového nervu se přidává chrapot. Při rakovině štítné žlázy bývá přítomné i zvětšení nedalekých krčních lymfatických uzlin.

Obtíže, které vznikly náhle, vyžadují zvláštní pozornost. Důležité je všimnout si varovných příznaků při nádorových onemocněních štítné žlázy:

• hmatatelná bulka a zvětšení v oblasti štítné žlázy
• zvětšení krčních lymfatických uzlin
• pocit tlaku v krku
• ztížené dýchání
• problém při polykání
• chrapot
• dráždivý kašel

Při objevení se některé z uvedených obtíží nemusí jít o rakovinu, ale doporučuje se odborné vyšetření. Včasná diagnostika přímo souvisí s dobrou prognózou.

Příznaky rakoviny štítné žlázy ve zkratce:

• uzlík (bulka), který může být samostatný i vícečetný, v oblasti přední strany krku (ohryzku)
• rychle rostoucí bulka
• změna už přítomné strumy
• paralýza hlasivek a chraptění
• dýchavičnosti, pískání při dýchání (stridor)
• problém při polykání, bolest při polykání
• dráždivý kašel
• útlak okolních struktur může způsobit vybočení průdušnice
• bolest v krku a hrdle není prvním příznakem, ale spíše jedním z posledních symptomů rakoviny
• zvětšení krčních lymfatických uzlin
• hypertyreóza není jednoznačným projevem onkologického onemocnění, ale vyskytuje se u funkčně aktivních nádorů
• metastazování do jiných orgánů a s ním spojené obtíže
• v některých případech je uzlík fixovaný na kůži
• méně časté je i mírné zvýšení tělesné teploty
• člověk nemusí mít typický vzhled onkologického pacienta, nemusí se přidružit hubnutí

Diagnostika probíhá na základě odborného vyšetření. I když varovné příznaky mohou způsobit podezření na onkologické onemocnění, nemusí tomu tak být. Včasné odhalení a identifikace obtíží má obrovský význam.

Lékař hodnotí klinický obraz a zjišťuje anamnézu. Štítná žláza se vyhodnocuje pohledem, pohmatem. Zkoumají se i krční lymfatické uzliny, stejně tak tvar, symetrie a velikost krku. Následně se vyšetřuje celkový stav pacienta pro potřebu operačního zákroku.

Součástí vyšetření je i odběr biologického materiálu, tedy krve na stanovení onkomarkerů, hladiny hormonů štítné žlázy (TSH, T₃ a T₄), ale také kalcitoninu a vápníků. Mezi základní diagnostické metody patří ultrasonografie, SONO a USG. Dále se vykonává biopsie tenkou jehlou a histologické vyšetření odebrané tkáně.

Vyšetření radiojódem se využívá pro posouzení schopnosti štítné žlázy zachycovat z krve jód. Forma radioaktivního jódu se ukládá v štítné žláze. Následně se vykoná scintigrafie (gamagrafie). Podle ní se hodnotí velikost, tvar a uložení jódu v tkáni štítné žlázy.

Mezi další zobrazovací vyšetření patří i RTG, CT, magnetická rezonance (NMR, MRI). Tyto zobrazovací metody se využívají i při zjišťování metastáz (MTS). Významná je laryngoskopie, bronchoskopie a endoskopické vyšetření jícnu, a to pro odhalení případného zasažení okolních struktur rakovinou.

Tabulka uvádí TNM klasifikaci při rakovině (stádium)

Rakovina štítné žlázy se projevuje jako změna tvaru, velikosti či přítomnost zatvrdnutí v oblasti přední části krknu, a to u ohryzku. Nahmatání štítné žlázy laikem je velmi obtížné. Zvětšení jednoho nebo obou laloků a vytvoření uzlu však bývá většinou dobře viditelné a hmatatelné.

Ne vždy jde samozřejmě o rakovinu. V případě už existující strumy se může vyskytnout změna její velikosti a tvaru. Rychlost průběhu onemocnění záleží zejména na druhu onemocnění. Zvýšenou pozornosti si však žádají náhle vzniklé změny a obtíže.

Při invazivním chování nádoru se připojují těžkosti, které souvisí s útlakem okolních tkání. Při poškození hlasivkového nervu dochází k chrapotu a chraptění. Pokud nádor tlačí na dýchací cesty, může dráždit na kašel, případně se připojí pískavé a ztížené dýchání.

Problém s polykáním a bolest při polykání značí problém spojený s trávicím traktem. Zvětšené lymfatické uzliny v oblasti krku jsou taktéž jedním z nastupujících příznaků. Případně se v pozdějším stádiu a při metastazování objevují symptomy podle místa a rozsahu metastáz.