Rakovina jater: Proč vzniká a jak se projevuje? + Léčba

Rakovina jater je závažným onemocněním. Většinou je důsledkem jiného dlouhodobého onemocnění. Tak je to i v případě hepatocelulárního karcinomu, kterému předchází cirhóza (vazivové poškození jater).

Rakovina je obecné označení pro zhoubný typ onkologického onemocnění.

Játra

Jsou velmi důležitý nepárový orgán. Játra mají v těle několik nenahraditelných úloh. Bez nich není člověk schopen žít. Porucha jejich funkce zasahuje celý organismus a neexistuje žádný náhradní mechanismus za jejich funkci.

Důležitá jsou pro zpracování živin, které pocházejí z potravy. Dále mají nezastupitelnou metabolickou a detoxikační funkci. Slouží jako zásobárna glykogenu, bílkovin a také tuků. Během embryonálního vývoje slouží na krvetvorbu. Velmi důležitou funkcí je i tvorba a vylučování žluči (exokrinní funkce). Žluč se využívá při trávení tuků.

Nádor je...

Onkologická onemocnění jsou závažnou skupinou onemocnění. Nádor jako takový je obecné pojmenování pro buňky, které rostou samostatně a nejsou řízeny organismem jako normální buňky. Nádor se dělí podle několika kritérií.

I pro laickou veřejnost je všeobecně známo rozdělení na nádor nezhoubný a zhoubný. Existuje dělení podle morfologických znaků (zvětšení orgánu, výrůstky) nebo podle tkáně, ze které vyrůstají. A to je například nádor:

• mesenchymální - vzniká z tkání jako například cévy, krevní, tukové či svalové buňky
• epitelový - ze kterého jsou nádory krycího a povrchového tkáně, ale i ze žlázového epitelu
• neuroektodermový - ze kterého jsou nádory CNS, nervů, ale také z melanocytů (nacházejí se v kůži)
• embryonální - například germinální nádory, vznikající z kmenových buněk

Tabulka znázorňuje rozdělení nádorů na nezhoubné a zhoubné

Co je to rakovina jater?

Rakovina jater je zhoubné onkologické onemocnění. Primární rakovina jater pochází z buněk a tkáně z jater. Sekundární je způsobeno metastazováním z jiných částí těla, a to nejčastěji z trávicí soustavy.

Primární nádory jater jsou méně časté. Hlavním důvodem onkologických onemocnění jater jsou sekundární nádory. Příčinou je metastazování (rozšíření do jater z nádorů v jiných částech těla). Typicky se do jater šíří zejména maligní onemocnění z břicha. A to krevní cestou přes žílu (v. portae).

Nádory jater se vyskytují hlavně v rozvojových zemích. A to zejména v Asii, v západní a centrální Africe. Méně časté jsou v Evropě. Frekventovaněji vznikají u mužů než u žen (v poměru 4:1). 

Pod rakovinu jater spadá několik maligní onemocnění, a to například:

• hepatocelulární karcinom (nejčastější zhoubný nádor jater)
• fibrolamelární karcinom (nejčastěji pro cirhózu jater, má poměrně dobrou prognózu)
• cholangiokarcinom (postihuje žlučové cesty uvnitř jater, k jeho zjištění dochází až v pozdní fázi, kdy již není možné ho operovat)
• hepatoblastom
• angiosarkom
• fibrosarkom
• metastázy do jater jsou nejčastěji z rakoviny slinivky, ze střeva, žaludku

Riziko vzniku zhoubného nádoru jater zvyšují rizikové faktory, jako jsou cirhóza jater a virová hepatitida typu B a C. Závažnou komplikací právě těchto dvou onemocnění je hepatocelulární karcinom, který vzniká po desítkách let.

Hepatocelulární karcinom

Tomuto onemocnění patří 5. příčka mezi všemi malignitami. Uvádí se, že celosvětově pro tuto příčinu zemře ročně 1 milion lidí. K jeho diagnostice dochází až v pokročilém stádiu, a to až v 80 % případů.

Hepatocelulární karcinom je tvořen změněnými jaterními buňkami. Ty prorůstají do svého okolí. Jejich chování je invazivní. Velmi často prorůstají do cév, z čehož vyplývají další komplikace.

Průnik nádorových buněk do cév má za následek rozšíření rakoviny do jiných částí jater i metastazování rakoviny do jiných částí a orgánů těla. Rakovina jater nejčastěji metastazuje do plic a do lymfatických uzlin. Vzácněji se vyskytuje rozšíření do kosti.

Při hepatocelulárním karcinomu se využívá takzvaná Barcelonská klasifikace HCC, která určuje jeho stádium. Tato klasifikace se označuje zkratkou BCLC, což znamená Barcelona Clinic Liver Cancer.

Tabulka znázorňuje rozdělení stadií rakoviny jater podle BCLC

Vznik rakoviny jater ve většině případů podmiňuje jiné dlouhodobé onemocnění. Primární nádory se vyskytují vzácněji jako sekundární. To znamená, že nádorové onemocnění ve většině případů způsobuje metastazování, tedy přenos jiného maligního nádorového onemocnění do jater.

Mezi nejčastější příčiny metastazování patří nádory v břišní dutině, jako například onkologické onemocnění slinivky, tlustého střeva, žaludku, konečníku.

U mužů pocházejí metastázy z prostaty, u žen z dělohy a vaječníků. Metastázy jsou i z jiných částí těla, jako je rakovina ledvin, plic či z prsu.

V případě vysokého stádia rakoviny jater samozřejmě dochází k přenesení rakovinných buněk z jater do jiných orgánů. A to nejčastěji do plic a do lymfatických uzlin. Stadia rakoviny, která se vyznačují metastazováním, jsou uvedena v tabulce.

Kromě metastáz se na vypuknutí onemocnění přičiní i výskyt jiného dlouhodobého onemocnění jater. Tímto onemocněním je cirhóza jater nebo infekční virová hepatitida. Jde zejména o hepatitidu typu B a C.

Na vzniku rakoviny jater se podílejí rizikové faktory, mezi které patří:

• cirhóza jater (pro alkoholismus, poškození léky, jedy, ale i viry)
• hepatitida B a C, přechod do karcinomu po 10 až 30 letech
• nadváha a obezita
• nealkoholová tuková choroba jater a nealkoholová steatohepatitida
• chronické zánětlivé onemocnění trávicího traktu (ulcerózní kolitida)
• parazitární onemocnění (v Africe a v Asii)
• alkoholismus, až 4x častěji s přítomnou cirhózou
• kouření
• příjem rizikových potravin a špatné stravovací návyky
  • potraviny s vysokým obsahem aflatoxinu (plísňový jed) a patulinu (vzniká při zahnívání ovoce)
  • nadměrný příjem živočišných tuků
  • nedostatek vlákniny
  • nedostatek minerálů a vitamínů
  • škodlivé látky pocházející ze zpracování potravin (nitrozamin, benzpyrin), jako například při uzení, grilování 
  • pro vysoký obsah hnojiv
• dlouhodobé užívání orální antikoncepce
• nadměrné užívání steroidů
• hemochromatóza
• Wilsonova choroba
• porfyriechemické látky jako vinylchlorid, hydrazin, trichlorethylen
• kontaminovaná voda arsenem

Důležitá je prevence onemocnění. Do té patří hlavně vyloučení uvedených rizikových faktorů nebo alespoň jejich omezení. Významnou roli hraje i změna stravovacích návyků a úprava tělesné hmotnosti.

Na virovou hepatitidu existuje účinné očkování, to však již neplatí pro hepatitidu C. V případě přítomnosti rizikových faktorů je samozřejmě důležité pravidelné sledování. Až v 80 % případů se onemocnění diagnostikuje až ve vysokém stádiu. I v tomto případě je vidět důležité místo preventivních prohlídek.

Rakovina jater se klinicky manifestuje (projevuje) až ve vyšším stádiu. Což znamená, že může dlouho probíhat asymptomaticky. To je zároveň příčinou špatné prognózy (předpovědi zdravotního stavu člověka).

Nejvhodnější je, pokud se zachytí v prvních dvou fázích.

Časné zachycení rakoviny jater může být náhodné, a to na preventivní prohlídce u praktického (všeobecného) lékaře. I toto onemocnění je dobrým příkladem, že pravidelné preventivní prohlídky jsou podstatné.

Příznaky onemocnění se liší podle prvotní příčiny rakoviny. Při cirhóze hraje roli rozsah poškození jater. Přidružení karcinomu zhorší funkci jater, a tím se zvýrazní potíže cirhotiků.

Při cirhóze jater se při zhoršení vyskytují symptomy jako:

• ikterus (žloutenka, žluté zbarvení kůže a očního bělma)
• ascites (otok břicha)
• jaterní encefalopatie (poškození mozkových funkcí pro selhání jater)
• krvácení do trávicího traktu z varixů jícnu

Při jiných onemocnění se vyskytují potíže, které jsou typické pro prvotní chorobu. Při rakovině jater se vyskytují i celkové příznaky a k nim se přidružují i nespecifické potíže. Jsou to například:

• únava
• slabost
• nevolnost, pocit na zvracení
• zvýšená tělesná teplota (subfebrilie)
• noční pocení
• svědění pokožky
• hubnutí
• nechutenství, ztráta chuti k jídlu
• pocit břišního diskomfortu
• pocit plného břicha, nafouknutí, plynatosti
• zhoršené trávení
• bolest pod pravým podžebřím (v pravém hypochondriu)

Mezi ostatní příznaky, které se vyskytují při dlouhodobých onemocněních jater a zhoršuje je přidružení rakoviny, patří:

• žloutenka, tedy ikterus (žlutá kůže a oční bělma)
• portální hypertenze
• otok
  • dolních končetin
  • otok břicha, tedy ascites, známý také jako voda v břiše, zvětšení břicha
  • později i horních končetin
  • až anasarka (otok měkkých tkání celého těla)
• zvětšení jater, odborně hepatomegalie
• pocit rezistence, tedy zatvrdnutí, pod pravým podžebřím (v pravém hypochondriu)
• zvětšení sleziny (splenomegalie)
• pavučinkovité žíly (rozšířené podkožní cévy, nejlépe viditelné na nose)
• gynekomastie, což je zvětšení prsů u mužů
• zhoršená srážlivost krve, krvácení
• zarudnutí dlaně (palmární erytém)

Bolest bývá popisována jako tupá a dlouhotrvající, až trvalá. Oblast bolesti je převážně pod pravým podžebřím. Může vystřelovat do horní části břicha (epigastria). Lidé s tímto onemocněním často uvádějí pocit diskomfortu v břiše, tedy nejednoznačnou bolest.

Závažnou komplikací je náhlá příhoda břišní (jinak i akutní břicho) s krvácením do dutiny břišní. Tento stav ohrožuje život člověka. V pozdním stádiu se rozšiřují metastázy, které následně vyvolávají potíže podle postižené části.

Zmíněný problém s pozdním nástupem obtíží je komplikací při diagnostice a léčbě rakoviny jater. V lepším případě k diagnóze dojde náhodně při preventivní prohlídce. Vyšší stádium nemoci se projeví symptomy, které dotyčný popisuje v anamnéze.

Sledují se klinické příznaky, potíže, provádí se fyzikální vyšetření. Tyto metody se doplňují zobrazovacími vyšetřeními. Mezi ty patří SONO (USG) břicha, CT a MRI. Následně lze provést laboratorní vyšetření hladiny AFP (alfafetoproteinu).

AFP je bílkovina, která se typicky vyskytuje ve vyšší míře v organismu plodu. Během života hladina klesá. Následně se využívá jako marker k určení některých onemocnění, mezi která patří i virová hepatitida, cirhóza, hepatocelulární karcinom, teratokarcinom vaječníků, varlat a další.

Pro diagnostikování rakoviny se využívá následně biopsie a histologické vyšetření odebraného materiálu. Následně se na základě vyšetření určuje stádium rakoviny. Výsledkem je prognóza a návrh vhodné léčby.

Základním problémem vzniku rakoviny jsou rizikové faktory. Ty mají za následek spuštění tvorby rakovinových buněk. Nejvyšší míra se samozřejmě připisuje i alkoholismu, který souvisí s cirhózou jater. Podobně je na tom virová hepatitida typu B a C.

Spuštění obtíží ovlivňuje celkový stav jater. Například při velkém rozsahu cirhózy se zhorší funkce jater. To má za následek ikterus (žluté zbarvení očního bělma a kůže), následně se zvýrazní otok břicha.

Do popředí nastupují potíže s centrálním nervovým systémem při jaterní encefalopatii. Rizikem je krvácení z varixů jícnu. Objevuje se i drobné a dlouhodobé krvácení do trávicí soustavy a celkově je snížena srážlivost krve.

Mezi nespecifickými obtížemi se může jako první objevit únava. Člověk trpí nechutenstvím a hubne, a to nejen pro snížený příjem stravy. Přidružuje se nevolnost, pocit břišního diskomfortu či plnosti břicha.

V dalším stádiu se přidružuje bolest břicha, bolest v pravém boku, a hlavně v oblasti pod pravým podžebřím. Případně se objevuje vyzařování do horní části uprostřed břicha (pod hrudní kostí). Při vyšetření jsou pohmatem cítit zvětšená játra.

V pozdním stádiu nastupují otoky, nejprve dolních končetin, břicha (ascites). Špatným projevem je otok celého těla (anasarka), kdy tekutiny prostupují do měkkých tkání. Tyto příznaky jsou totožné s obtížemi při cirhóze, selhávání funkce, a to nejen následkem nádoru jater.

Důležitá je proto diferenciální diagnostika. Prvotní příčina potíží s játry může být i v onkologickém onemocnění mimo játra. To se metastázou rozšířilo do ní. Ale i naopak. V pozdním stádiu hepatocelulární karcinom metastazuje do těla dále.

Postižení dané oblasti následně vyvolává typické příznaky onemocnění. Pozdní odhalení choroby má za následek špatnou prognózu a komplikovanou léčbu. Onemocnění je smrtelné. Při včasné diagnostice a správné léčbě je ovšem možné prodloužit život pacienta i o několik let.