Letní průjem: Co ho způsobuje a čím se projevuje? Jak ho zvládnout?

Průjem je jednou z obtíží, která nám nahání strach zejména během období tepla, léta a dovolených. Mnozí už máme zkušenost s infekčním onemocněním, jako je například salmonelóza.

Dobře známá je cestovatelská faraonova pomsta.

Jeho hlavní příznak je nám dobře znám. Kromě toho se vyznačuje i jinými obtížemi. Diagnostika není složitá. Léčba nevyžaduje speciální potřeby. Ale někdy je nutná hospitalizace. Riziková je dehydratace.

V rozvojových zemích je stále na předních příčkách příčin úmrtí.

Průjem není jen jedna řídká stolice, ale...

Odborně se označuje jako diarrhoea. Není to jen jedna řídká stolice. I průjem má svou definici a týkají se ho určitá pravidla.

Průjem definují tyto vlastnosti:

• nejméně 3 až 5 stolic během 24 hodin
• jejichž konzistence je vodnatá (řídká), neformovaná
• množství více než 250 gramů za den

Průjem je frekventované, časté vyprazdňování stolice a ve větším množství.

Obvykle trvá krátce a vzniká rychle. Tehdy se označuje jako akutní. Trvá kratší dobu než 14 dní.

Chronický, dlouhotrvající přetrvává déle než 30 dní.

Známe rozdělení průjmu. Prvním typem je zánětlivý, když zánět zasahuje sliznici střeva. Dále existují sekreční a osmotický. Sekreční se vyznačuje zvýšeným vylučováním vody do střeva. Osmotický při sníženém vstřebávání látek ve střevě do organismu.

Průjem slouží také jako obranný mechanismus pro tělo. Trávicím traktem se vylučují škodliviny z těla, jako je tomu například po snězení zkaženého jídla či u otrav.

Existuje riziko komplikací a na co je třeba dohlédnout?

Běžný průjem obvykle trvá jeden či dva dny. Končí bez komplikací.

Rizikem průjmu však je vznik komplikací. Jednou může být například dehydratace. Největší riziko představuje pro novorozence, kojence, malé, ale i větší děti.

Stejně tak dehydratace ohrožuje i dospělé, a to zejména seniory.

Přečtěte si také:
Jaké má dehydratace příznaky
Dehydratace u dětí je nebezpečná

Dehydratace a průjem je dále spojen s rozvratem vnitřního prostředí a poklesem hladiny minerálů. Podrobnější informace o homeostáze či vnitřním prostředí nabízíme v článku, který vyvrací tvrzení o překyselení organismu.

Co je jeho příčinou?

Průjem je symptom, který se vyskytuje při řadě onemocnění. Může být infekční a neinfekční. Infekční způsobí například bakterie, virus či parazit.

Spektrum neinfekčních původců je různorodé. Vyskytuje se také jako následek potravinové intolerance, autoimunitního onemocnění či jako příznak otravy jedy.

Zapříčinit ho mohou léky, jako například antibiotika, ale také radioterapie či chemoterapie. Je třeba ho očekávat i po užití projímadla.

Infekční průjem je nejčastěji způsoben kontaminovanou potravou, vodou a nedodržením hygienických standardů. A to bez závislosti na věku.

Ani během léta nezapomínejte na pravidelné mytí rukou.

Proto je hlavně během léta třeba dbát na čerstvost a kvalitu potravin. Jejich dostatečnou tepelnou úpravu či mytí. O to více to samozřejmě platí při cestách a na dovolené v rizikových oblastech.

Nebezpečí se spojuje zejména v kombinaci tepla, vadného skladování či transportu u mléčných výrobků, vajec, majonéz a masa.

Tabulka uvádí nejčastější příčiny průjmu

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Příznaky a potíže při průjmu

Průjem je vodová stolice. Tady potíže nicméně nekončí. Vyprazdňování řídkého obsahu přes konečník by byl ten nejmenší problém.

Nejčastější symptomy průjmu:

• řídká stolice
• hleny ve stolici až pěna
• změna barvy stolice, zelená, s příměsí
• slabost
• nechutenství
• nevolnost a tíha na žaludku
• bolest břicha, podbřišku
• pocit na zvracení až zvracení
• zvýšená tělesná teplota až horečka

To, jaké potíže se při průjmu vyskytují, závisí ve velké míře na vyvolávající příčině. Při infekci je častá horečka. Naopak funkční problém, jako je například syndrom dráždivého tračníku, se nevyznačuje zvýšením tělesné teploty či porušením sliznice střeva.

Bolest břicha se může vyskytnout pouze při nutkání na stolici nebo je přítomna nepřetržitě. Podobně i před či po příjmu stravy.

U dětí je třeba při průjmu pozorovat:

1. nechutenství
2. úbytek tělesné hmotnosti
3. bledost
4. apatii, letargii
5. zvýšenou únavu až spavost
6. ztrátu zájmu o okolí a obvyklé záliby
7. změnu barvy stolice a příměs krve
8. pokud průjem trvá déle než tři dny, vyhledejte okamžitě odbornou pomoc
9. horečku – teplotu nad 38 °C, více než 24 hodin
10. pokud se u dětí k průjmu přidruží zvracení, a to v trvání více než 12 hodin
11. žluté zbarvení kůže a očních bělem
12. nafouklé, tvrdé a na dotek citlivé břicho
13. snížené množství moči až zastavení močení
14. zrychlený puls, bledost a zvýšené pocení a studený pot

Těchto 14 bodů je v dětském věku velmi důležitých. Neodkládejte návštěvu u dětského lékaře (pediatra), pokud se vyskytne jeden či více symptomů či jejich kombinace.

Průjem u novorozenců či kojenců konzultujte s dětským lékařem.
U malých dětí bývá průjem přítomen při růstu zubů.

Nejen u dětí, ale také u dospělých a seniorů existují určité varovné příznaky, kterých by si měl člověk všimnout a nepřehlédnout. Následně je třeba okamžitě vyhledat odbornou pomoc.

Barva stolice není vědní disciplína:
Co bychom měli vědět o stolici
Kdy je černá stolice normální a kdy je třeba vyhledat lékaře?

Varovné příznaky při průjmu, které nemůžete přehlédnout:

1. zvýšení frekvence průjmu
2. přidružení zvracení
3. nemožnost přijímat tekutiny
4. příměs krve a krvavá stolice
5. černá barva stolice
6. hnilobný zápach stolice
7. příměs hlenu a pěny
8. kombinace horečky a průjmu více než dva dny
9. intenzivní bolesti břicha, kolika, křeče
10. vyrážka
11. žluté zbarvení kůže a očí

Důležitá je léčba, ale i prevence

Průjmu je nejlepší se vyhnout. A k tomu by měla sloužit dostatečná prevence.

Ta je důležitá během celého roku. A v období veder a léta to platí dvojnásob.

Osobní hygiena je základ. Patogeny se mohou dostat do těla fekálně-orální cestou, tedy špinavýma rukama. Častá je kontaminace potravin a vody.

Nezapomínejte na očkování
Očkování je formou vhodné prevence před vycestováním do rizikových oblastí, jako je Egypt či Turecko. Dostačující informace o očkování před cestou uvádí článek Očkování, jeho význam před cestou do zahraničí - cizokrajné nákazy.

V zahraničí si vybírejte stravu a tekutiny s rozumem. Nakupujte je v obchodech, ne na ulici. Kupujte balenou vodu v originálním obalu. Otevírejte je sami. Zeleninu a ovoce omyjte, oloupejte a opět omyjte. Jídlo dostatečně převařujte.

Antibiotika.

Nedá se jim úplně vyhnout.

Často jsou právě příčinou průjmu. Proto nezapomínejte, že pokud se jimi léčíte, je třeba si k nim přikoupit probiotika. Neužívejte je samozřejmě společně s antibiotiky. Dodržujte dostatečný časový odstup, alespoň dvě hodiny.

Prevence proti průjmu:

1. poznejte příčinu chronického průjmu, jeho vyvolávající faktory
2. pečujte o svůj trávicí trakt
3. užívejte probiotika
4. omezte stres
5. relaxujte a dopřejte si dostatečný, kvalitní spánek
6. dodržujte vhodný stravovací režim
7. správná hygiena a mytí rukou je základ
8. změňte svůj životní styl
9. pohybujte se
10. myslete na prevenci cestovatelského průjmu, užívejte probiotika s předstihem týdnů
11. udržujte čistotu v kuchyni, koupelně a na toaletě
12. pozor na vodu z neznámých zdrojů
13. pozor na rizikové potraviny v létě a na jejich čerstvost
14. omývejte ovoce a zeleninu
15. maso rozmrazujte rychle, dostatečně ho tepelně upravte a hned zkonzumujte
16. na dovolené se nestravujte na ulici a pijte balenou vodu
17. antibiotika pouze v případě nutnosti
18. pokud máte průjem, nešiřte jej do okolí, izolujte se

Jak zvládnout průjem?

Základním předpokladem při průjmu je zvládnout jeho léčbu. Jen tak lze zabránit zhoršení zdravotního stavu. Domácí léčba připadá v úvahu pouze při průjmu, který trvá krátce.

Přetrvávající či chronický průjem je třeba řešit odborně. U lékaře. Platí to zejména při výskytu varovných příznaků.

Rehydratace

V první řadě je důležitý dostatečný pitný režim. Voda z těla odchází nekontrolovaně střevy se stolicí. V momentě, kdy se přidruží zvracení a není možné doplnit vodu do těla, je třeba vyhledat odbornou pomoc.

Rehydratace (dostatečná náhrada tekutin) zahrnuje také doplnění minerálů a stopových prvků.

Nejprve by mělo začít menším množstvím vody. Například po lžičkách, malých doušcích a postupně přejít k běžnému pití tekutin, a to při dobré toleranci.

Vhodné tekutiny jsou:

• neperlivá minerální voda a čistá voda
• čaj, roibos, vilcacora, fenyklový či heřmánkový
• později i ovocné a zeleninové šťávy, které doplní i energii a vitamíny
• rehydratační roztoky

Nevhodná je káva, sycené a slazené vody, černý čaj.

Alkohol je nutno vyloučit úplně.

Potraviny, co jíst při průjmu?

Co můžeme jíst při průjmu a co ne?

Příjem stravy je nutno upravit. Dieta při průjmu nicméně neznamená úplné vyloučení potravin. V prvotní fázi je nejlepší přijímat plody, jako jsou borůvky, černý rybíz, nebo jablečné pyré a banány. Ale i rýži či suchary.

Více informací uvádí i magazínový článek o dietě při průjmu, zácpě a zvracení

Pokud se strava toleruje, doplňujeme hrášek, kukuřici, mrkev, brambory a celozrnné těstoviny. Dobré jsou ovesné vločky a kaše. Stejně tak je možné podávat dušenou drůbež a hovězí maso.

Pečivo můžete jíst také, ale ne čerstvé.

Nevhodné potraviny jsou:

• mastné jídlo
• čerstvé pečivo
• fazole a čočka
• cukroví, sladkosti, zmrzlina
• slané a bramborové lupínky
• meruňky, švestky či broskve se rovněž nedoporučují
• zelí

Máte-li malé dítě, tak je třeba pokračovat v kojení. Pokud to není možné, je třeba ihned vyhledat lékaře.

Probiotika

Úkolem probiotik je navrácení stability pro střevní mikroflóru. Při průjmu je nejlépe přijímat hned od začátku. Rovněž při léčbě antibiotiky.

Kromě probiotik myslete také na prebiotika.

Koupíte je v lékárně. Najdete je ale také v potravinách, jako je:

• kefír
• čerstvé jogurty, při průjmu bílé bez ochucení
• acidofilní mléko
• brynza
• kysané zelí
• pivovarské kvasnice

Nejlepší jsou probiotika s obsahem probiotických kultur Saccharomyces boulardii, Lactobacilus acidophilus a Bifidobacterium, Enterococcus faecium.

Jaká je potřebná dávka probiotických bakterií?

2–10 miliard dvakrát denně.

Jak dlouho je třeba dodržovat dietu?

Ptáte se na dostatečnou délku diety? Omezený režim by měl trvat alespoň tak dlouho, jak trval průjem.

Při průjmu, který trval déle, by to mělo být alespoň 5 dní.

Chybou je, že se po ústupu obtíží přejde hned na normální stravování, a to i konzumaci těžkých a mastných jídel.

Hrozí návrat potíží. Trávicí trakt potřebuje čas na zotavení a regeneraci.

Jaké léky si mám dát?

Volba léků patří do rukou lékaře či lékárníka. Z bezpečných je k dispozici černé uhlí. To nicméně může snížit účinek léků. Je třeba dát pozor na dobu dávkování.

Následně jsou to léky na podporu střevní mikroflóry a střevní dezinficience.