Probiotika: kdy je užívat? Jak vybrat ta správná? + Pro děti a kojence

Probiotika jsou přípravky obsahující živé mikroorganismy. V současné době se užívání probiotik velmi propaguje. Jsou však pro náš život a zdraví nezbytná? A jsou vůbec bezpečná?!

Probiotika, prebiotika, symbiotika – jaký je mezi nimi rozdíl?

Názvy, které jste již v životě pravděpodobně slyšeli. Možná znějí podobně, ale jejich význam je odlišný.

Víte, co znamenají? Pojďme se na ně podívat.

Probiotika jsou jednosložkové nebo vícesložkové kultury živých mikroorganismů. Jejich užívání má pozitivní vliv na střevní mikroflóru, na náš imunitní systém a na organismus.

Patří mezi ně:

• laktobacily
• bifidobakterie
• streptokoky
• enterokoky
• sacharomyces

Prebiotika jsou nestravitelné látky v potravinách. Podporují růst a činnost prospěšných bakterií v tlustém střevě.

Symbiotika jsou výrobky, které obsahují probiotikum a specifické prebiotikum. Tato kombinace přispívá k delšímu přežívání a účinku probiotik.

Funkční potraviny jsou potraviny, které mají zdraví prospěšný účinek. Příkladem je jogurt, který obsahuje jak probiotické bakterie, tak prebiotika. Přirozenou funkční potravinou je mateřské mléko.

Nejlepší probiotika – jak se orientovat/jak vybírat?

Na trhu je nespočet přípravků.

Jak se tedy rozhodnout pro ten nejlepší?
A často se také ptáte:
Jak vybrat to správné probiotikum?

Níže vám nabízíme několik rad, podle čeho vybrat to správné:

• dávejte přednost výrobkům, které jsou registrovány jako léčivé přípravky
• porovnávejte množství probiotických kmenů (označovaných jako CFU/g)
  • v ideálním případě by měl výrobek obsahovat 10¹⁰ nebo více těchto kmenů
• porovnejte počet probiotických kmenů (kmeny složené z více složek bývají účinnější).
• věnujte pozornost datu spotřeby – ne vždy je na konci doby použitelnosti ve výrobku dostatečné množství živých organismů
• zvolte správnou formu:
  • pro děti – kapky
  • děti od 3 let – žvýkací tablety
  • dospělí – kapsle

Forma, ve které se probiotikum dostává do trávicího traktu, musí obsahovat dostatečné množství životaschopných bakterií.

Mnoho lidí si myslí, že k dodání probiotických kultur do našeho těla stačí jíst jogurt nebo kvašenou zeleninu.

To však není zcela pravda.

Ano, tyto tzv. funkční potraviny obsahují velké množství prospěšných mikroorganismů. Kyselé pH žaludku však většinu z nich zabije. Ideálnější je proto doplnit je vhodnými přípravky.

Mohou probiotika ovlivnit imunitu?

Místem působení probiotik je trávicí trakt. Jeho sliznice je osídlena obrovským množstvím bakterií. Spektrum střevní mikroflóry získané v raném dětství má zásadní význam pro celkový vývoj organismu.

Následující tabulka ukazuje počet bakterií v různých částech trávicí soustavy

Toto ohromující množství – 100 bilionů bakterií – představuje více než 1 kg. A svým počtem desetkrát převyšují počet buněk v lidském těle.

Naše střeva mají kromě zpracování potravy ještě jednu důležitou funkci. U dospělého člověka je celková plocha trávicího traktu přibližně 200 m². Tenké a tlusté střevo tak dohromady tvoří největší orgán imunitní obrany.

Sliznice střeva tvoří bariéru pro patogenní mikroorganismy, které se do našeho těla dostávají s potravou. Proto je střevní mikroflóra spolu s dalšími částmi důležitou součástí této bariéry. Zároveň hraje důležitou roli při ochraně před kolonizací trávicího traktu patogenními bakteriemi.

Kolonizace trávicího traktu má také vliv na správnou funkci imunitního systému – navozuje tzv. orální toleranci. Díky ní dokáže organismus rozlišovat mezi prospěšnými a patogenními mikroorganismy.

Pokud je rovnováha mezi imunitní odpovědí a její tolerancí narušena, vzniká řada onemocnění:

• infekční
• alergická – astma, ekzém, alergická rýma
• autoimunitní – diabetes mellitus 1. typu, Crohnova choroba

Střevní mikroflóra hraje klíčovou roli při vytváření funkčního imunitního systému.

Probiotika proto příznivě působí na slizniční i systémovou imunitu a na celkové zvýšení obranyschopnosti organismu.

Kdy užívat probiotika?

Využití probiotik je opravdu široké.

Vaše častá otázka zní: kdy probiotika užívat?

Studie prokázaly, že zkracují dobu trvání nebo zmírňují příznaky onemocnění při:

• nevolnosti spojené s podáváním antibiotik
• průjmu souvisejícím s cestováním
• gastroenteritidě spojené s rotavirovou infekcí
• nesnášenlivosti laktózy
• ulcerózní kolitidě
• Crohnově chorobě
• infekci Helicobacter pylori
• atopické dermatitidě
• potravinové alergii
• průjmových onemocněních – bakteriálního i virového původu
• syndromu dráždivého tračníku - zmírnění příznaků
• refluxu u dětí
• zácpě
• prevenci systémové kandidózy

Probiotika a nenarozené děti

Každá maminka chce pro své dítě to nejlepší.

Mnohé z nich proto zajímá, zda mohou ovlivnit zdraví svého dítěte již během těhotenství.

Odpověď zní – ANO!

Podávání Lactobacillus rhamnosus GG těhotným ženám a následně kojeným dětem vedlo ke snížení výskytu alergických onemocnění u dětí.

Doporučuje se konzumace probiotických přípravků obsahujících Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium infantis a Lactococcus lactis po dobu 12 měsíců nastávajícím matkám s vysokým rizikem alergických reakcí, jako např..

• atopická dermatitida
• potravinová alergie
• alergická rýma
• bronchiální astma

Tato terapie s následným podáváním probiotik i po porodu vedla ke snížení výskytu atopické dermatitidy ve srovnání s placebem. Tento stav se udržel i v pozdějším věku dítěte.

U dospělé populace s klinickými projevy atopické dermatitidy však probiotika neměla žádný klinický účinek.

Probiotika pro miminka – do 1 roku věku

Kolonizace střev mikroby začíná již při narození.

Mateřské mléko obsahuje oligosacharidy - prebiotika. Ta podporují tvorbu a růst bifidobakterií u kojených dětí. Zároveň mají vliv i na stolici – změkčují ji a regulují její frekvenci.

Po vzoru mateřského mléka se oligosacharidy přidávají do mléčných náhražek. V některých případech se přidávají i samotná probiotika.

Děti krmené umělým mlékem však mají složitější mikroflóru s menším množstvím bifidobakterií.

Studie ukázaly, že přídavek galaktooligosacharidů (GOS) a fruktooligosacharidů (FOS) v poměru 9:1 vede ke složení střevní mikroflóry podobné složení mikroflóry kojených dětí. Můžeme tedy předpokládat stejný zdravý vývoj i u nekojených dětí.

Opožděná kolonizace střev je pozorována u dětí:

• narozených sekcí
• předčasně narozených
• jejichž matky užívaly před porodem antibiotika
• které užívaly antibiotika po porodu

Takzvanou "dospělou" střevní mikroflóru získává dítě mezi prvním a druhým rokem života.

Kolonizace trávicího traktu již krátce po narození je důležitým momentem pro:

1. ochranu organismu před nepříznivými vlivy prostředí
2. příznivou stimulaci imunitního systému
3. lepší využití živin z potravy
4. aktivaci dalších funkcí trávicího traktu

Probiotika ve formě kapek lze dětem podávat již od 1. měsíce života.

Probiotika a zácpa u dětí

Tvrdá stolice nebo někdy dokonce zácpa jsou velmi časté zejména u nedonošených dětí.

Probiotika jsou v tomto případě nejlepší volbou.

Studie ukazují, že probiotika mají vliv na:

• konzistenci
• změkčení
• četnost stolice množství
• pohyb stolice

Nezpůsobují však průjem. Úprava stolice má za následek, že bříško je spokojenější.

Probiotika a kolika

Kolikové bolesti bříška u dětí jsou noční můrou každého rodiče. Mnozí si jí prošli. Neutěšitelný pláč, který přichází nečekaně. Malý človíček červený v obličeji. Bezradná maminka a tatínek.

V takových případech mnozí sáhnou po probiotických kapkách.

Bohužel nemáme žádné relevantní důkazy o tom, že probiotika pomáhají při kolice. Výzkumy naopak ukazují, že příznivý vliv by mohla mít prebiotika - oligosacharidy. Tím, že podporují střevní mikroflóru, pomáhají odstraňovat příznaky koliky.

Probiotika a kolika

Podávání probiotik se doporučuje při průjmech způsobených léčbou antibiotiky.

Velmi účinná jsou také v případech průjmů způsobených viry (rotaviry) nebo bakteriemi.

V případě průjmu je nejlepší používat přípravky obsahující Lactobacillus GG nebo kvasinky Saccharomyces boulardii.

Oba tyto přípravky jsou vhodné již od kojeneckého věku.

Probiotika a předškoláci

U dětí předškolního věku se za zcela přirozené považuje 6 až 8 infekcí za rok. U školáků je běžná frekvence onemocnění 2–4krát ročně.

Předškolní děti však bývají nemocné 2–3krát častěji.

Podávání probiotik obsahujících bifidobakterie a laktobacily má pozitivní vliv na snížení počtu respiračních onemocnění. Také na gastrointestinální projevy.

V této věkové skupině se doporučují přípravky ve formě žvýkacích tablet. Jsou k dispozici v různých ovocných příchutích, takže je děti milují.

Bezpečnost probiotik

V Evropě posuzují odborníci na potraviny a výživu zvířat různé mikroorganismy používané v potravinách a doplňcích stravy. Proto jsou všechny probiotické přípravky uváděné na trh netoxické a bezpečné.

Závěrem lze říci, že probiotika mají v našem životě a zejména v našem trávicím traktu nezastupitelnou roli.