Kdy je cerná stolice normální a kdy vyhledat lékare? Krev ve stolici

Cerná stolice není castým fenoménem. Vyskytuje se jako jeden z príznaku onemocnení, ale také jako projev užívání nekterých doplnku stravy ci léciv.

Co je stolice a co všechno obsahuje?

Stolice je výsledným produktem trávení. Až 70 % stolice tvorí voda, nestrávené zbytky potravy, odumrelé strevní bunky a samozrejme bakterie. Za normálních okolností je vlivem žlucových barviv zbarvená do hneda.

Základy procesu trávení

Proces trávení zacíná již v žaludku (gaster, ventriculus), který má urcitou resorpcní schopnost. Zde se vstrebává urcité množství vody, soli, nekterá léciva a alkohol. Potrava se rytmickými stahy žaludku promíchává, vzniká chymus (potrava promíchaná se žaludecní štávou) a postupuje do dvanáctníku (duodena), ve kterém se štepí vetšina tuku.

Odtud jde do nižších castí trávicího traktu. V tenkém streve (intestinum tenue) se dokoncuje proces štepení bílkovin, tuku, mastných kyselin, amyláz, vitamínu a jednoduchých cukru. V tlustém streve (intestinum crassum, colon) se nacházejí ješte nestrávené zbytky potravy. Behem asi 6 až 12 hodin se z tohoto obsahu vstrebává voda, minerální látky a cukry. Do obsahu zbytku potravy se pridává hlenovitý sekret, který stolici lepí dohromady a tímto zahuštuje.

Ve strevní sliznici se nachází prirozená strevní mikroflóra. Jejím úcinkem dochází k procesu kvašení a hnilobnému rozkladu. Strevní bakterie kvasí tuky, cukry a celulózu, která je jinak pro cloveka obtížne stravitelná. Jako vedlejší produkt kvašení vznikají ve streve ruzné plyny. Jde o vodík, oxid uhlicitý a plyn, kterému "vdecíme" za typický zápach výkalu – metan. Hnilobnému rozkladu zase podléhají bílkoviny. Výsledným produktem je stolice.

Stolice

Vzhled stolice závisí na nekolika faktorech. Hlavne závisí na druhu potravy, množství a druhu prijatých tekutin, léku a doplnku stravy, životním stylu (fyzická aktivita), veku, pridružených onemocneních a aktuálním zdravotním, ale i psychickém stavu (prujem pri stresu). Odhaluje nám nejen stav trávicí soustavy, ale hodne vypovídá i o celkovém zdravotním stavu.

• U stolice je treba si všímat mj. jejího množství stolice, které závisí na množství prijaté potravy. Nemužeme cekat, že chronicky nemocný clovek, který témer neprijímá stravu, bude mít pravidelnou stolici. Pacienti, hlavne starší lidé a prednostne ležící (snížená strevní peristaltika), mají problém se zácpou (obstipace).

• Konzistence stolice závisí na množství prijatých tekutin a množství tekutin resorbovaných v trávicím traktu. Stolice muže mít vodnatou, kašovitou nebo formovanou konzistenci. Podíl zde mají také bakterie a jiná onemocnení.

• Barva stolice odhaluje mnohá onemocnení nejen orgánu podílejících se na trávení. Stolice má za normálních okolností hnedou barvu. Pri onemocneních jater bývá výrazne bledá (cholická), pri infekcích, napríklad salmonelových, je její zbarvení dozelena, pri krvácení z vyšších partií trávicího traktu a jiných krváceních vidíme cernou stolici.

• Vyprazdnování stolice se nazývá defekace a její cetnost je individuální. Normálne bychom meli mít stolici 1–2x za 2 dny až 2–3x za týden. Pokud má nekdo stolici pravidelne casteji, nejde o patologický dej. Pokud pravidelne defekujete 1x do týdne a méne, je treba zvážit šanci, že duvodem je nejaký chorobný proces (celiakie). Ostražití bychom meli být, pokud se výrazne zmení její frekventovanost od dosavadní normy.

• Zápach je v první rade indikátorem množství strevních bakterií, hnilobných procesu, ale i chorobných procesu v tele (celiakie, infekce, m. Crohn). Cím víc zapáchající je stolice, tím nezdravejší je námi prijatá strava. Pri delší konzumaci ovoce a zeleniny se zápach zmírnuje.

• Ve stolici mužeme najít i ruzné prímesi. Nejcasteji je to prímes cerstvé krve napríklad pri hemeroidech nebo poraneních ritního otvoru ci koncové cásti streva. U nekterých patologických procesu se v ní objevuje i prímes hlenu (zácpa, celiakie, divertikulitida, m. Crohn, ulcerózní kolitida, bakteriální príciny). Obsahuje také zbytky nestrávených jídel (slupky z jadérek, hroznu, papriky aj.). U malých detí najdeme obcas ve stolici nestrávený, polknutý predmet (korálek, cást nejaké hracky).

TIP: Stolice – co bychom o ní meli vedet?

Nejcastejší príciny cerného zbarvení stolice

Cerná stolice svou barvou pripomíná dehet, vetšinou je mazlavá, ale muže mít i normální konzistenci, pricemž se mení jen její barva. V prípade, že ji zpusobuje krvácení z horních cástí trávicí soustavy, vetšinou nepríjemne zapáchá. Pokud je prícinou strava, tak zápach je normální jako bežne.

Cerná stolice novorozencu

Maminky, které už mely miminko, urcite vedí, že cerná stolice u novorozencu je naprosto normální. Nazývá se smolka (meconium). Je to cerná, mazlavá až do zelena barvená stolice, spíše kašovité konzistence. Jelikož strevo novorozence neobsahuje prítomnost bakterií je tato stolice bez zápachu.

Na jejím vzhledu se podílejí všechny látky, které plod – novorozenec – spolkl behem svého "pobytu" v deloze. Jde hlavne o spolknutí plodové vody, drobných strevních a kožních epitelií, žlucového barviva (bilirubinu), hlenu a lanuga. Plodová voda se pres strevo plodu opetovne vstrebává do krve a je vylucována mocí.

Je to první stolice novorozence a v nekterých prípadech muže pár dní pretrvávat. Pokud cerná stolice pretrvává nebo se objeví v kojeneckém ci batolecím veku, jde o patologický jev a je treba vyhledat neonatologa, prípadne pediatra.

Potraviny zbarvující stolici do cerna

Stolice muže získat cerné zbarvení i pri konzumaci nadmerného množství nekterých potravin. Jedná se hlavne o potraviny, které obsahují vysoký podíl barviv. Barviva jsou bud prírodne v nekterých druzích ovoce ci zeleniny, nebo syntetická (polotovary).

• cervená repa
• boruvky
• lékorice
• špenát
• cervené víno

Léky a výživové doplnky

• železo (Fe)
• carbosorb (cerné uhlí)
• morské rasy (jako soucást detoxikacní kúry)

Onemocnení trávicí soustavy

Cerná stolice (meléna) je známkou krvácení z gastrointestinálního traktu. Konkrétneji z jeho vyšších partií. Je to vlastne natrávená krev, která má nepríjemný zápach. Pri krvácení z nižších partií trávicího traktu se meléna nevyskytuje, ve stolici se nachází prímes cerstvé krve, která se vzhledem k lokalizaci svého zdroje ješte nestihla natrávit.

• Jícnové varixy jsou rozšírení jícnových žil. Na prícine jejich vzniku je nejcasteji portální (jaterní) hypertenze pri onemocnení jater jako napríklad jaterní cirhóza, nádor na játrech, alkoholová hepatopatie. Alkoholismus v našich podmínkách nejcasteji vede ke vzniku tohoto onemocnení. Krvácení z jícnových varixu je velmi nebezpecný stav, protože pri prasknutí jícnové cévy hrozí masivní, obtížne zastavitelné krvácení i v nemocnicním prostredí. Vyznacují se vysokou mortalitou. Pokud pacient prežil, polknutá krev se natráví a vyloucí stolicí v typickém cerném zbarvení.

• Nejcastejší chorobnou prícinou meleny je krvácení z gastroduodenálního vredu. Gastroduodenální vred je vredové onemocnení sliznice žaludku nebo dvanáctníku. Vzniká jako následek erozivního procesu na jejich sliznici vlivem nezdravé stravy, užívání velkého množství léku, abúzem alkoholu, ale je vyvoláno i bakteriemi (Helicobacter pylori). Následkem prasknutí vredu nemocný masivne zvrací cerstvou krev (hemateméza). Zbývající, nevyvrácená, krev postupuje dalšími cástmi streva, až se vyloucí stolicí.

• Mezi onemocnení, která mohou zpusobit krvácení ze žaludku, patrí také rakovina žaludku. Zhoubný nádor (ale také nezhoubný) svým tlakem a prerustáním muže zpusobit nahlodání krevní cévy a její rupturu. Perforovaná céva krvácí, což se projevuje podobne jako u žaludecních a duodenálních vredu, zvracením krve a silnými bolestmi v epigastriu (oblast žaludku).

• Zánetlivé procesy a vznik ulcerací (vredu) nebo nádoru se muže objevit i na tenkém streve. Vetšinou se jedná o malé vrídky a lokální zánetlivý proces, který nezpusobuje masivní krvácení. Takové krvácení se projevuje jen nálezem hemoglobinu ve stolici a ríkáme mu okultní (skryté) krvácení. Pri nálezu hemoglobinu ve stolici se dalšími diagnostickými metodami pátrá po zdroji (rakovina tenkého nebo tlustého streva). Nádor v oblasti tenkého streva muže, stejne jako jakýkoli jiný nádor v tele, poškodit cévu s následným krvácením.

Jiné onemocnení a krvácivé stavy, které mohou zpusobit melénu

• lupus erythematodes
• infekcní mononukleóza
• hemofilie
• diseminovaná intravaskulární koagilopatie (DIC)
• hemolytická nemoc novorozence
• hemolytická anémie
• trombocytopenie
• trombocytopatie
• trombocytopenická purpura
• von Willebrandova choroba
• leukémie
• nádorová onemocnení
• hemoragické horecky

Rada na záver

Je nutno si pamatovat, že cerná stolice ne vždy znamená krvácení z gastrointestinálního traktu. Její zbarvení ovlivnují složky potravy. Pokud jste meli jednu cernou stolici a ta další byla v porádku, nemáte žádné potíže, pravdepodobne bylo její zbarvení podmíneno potravou.

Meléna zaprícinená krvácením se zpravidla opakuje, zapáchá a je doprovázena i jinými obtížemi podle toho, které onemocnení ji vyvolalo. Nejcastejší doprovodné príznaky jsou napríklad bolesti (vred, nádor), jiné krvácivé projevy (lupus erythematodes), slabost, malátnost, únava, snížená fyzická aktivita (anémie, leukémie), dušnost (anémie), teploty (bakteriální infekce, hemoragické horecky) a jiné.

Pri asymptomatickém prubehu onemocnení, které vyvolalo melénu, která pretrvává, se dríve ci pozdeji objeví príznaky zaprícinené krevními ztrátami (slabost, malátnost, únava, spavost, závrate, bledost, pocení, nízký krevní tlak, zvýšená srdecní aktivita, mdloby, kolaps, tma se pred ocima, pozdeji dezorientací, poruchami vedomí až príznaky šoku a jiné…).

Otestujte se: