Paraziti, domácí mazlíčci a zdraví? Rozdělení, příznaky a léčba

Zvířata jsou nedílnou součástí života mnoha lidí, často jsou považována za člena rodiny. Sdílejí s námi vnitřní prostory, spí s námi, hrají si, hladíme je. Ne každý si však uvědomuje, že pejsek, kočka či jiný domácí mazlíček je zdrojem exoparazitů – vnějších – i endoparazitů – vnitřních.

Některé jsou přenosné i na člověka – nazýváme je parazitozoonózy.

Každá procházka venku přináší riziko nákazy, neboť ne každé zvíře je pravidelně odčervováno a také blešky, klíšťata a podobné potvůrky číhají na svého hostitele.

Proto je důležitá prevence, abychom snížili riziko přenosu nákazy.
Jak na to?
Kteří paraziti nás nejčastěji ohrožují a
jaké jsou projevy nákazy?

Nejčastější paraziti a onemocnění, která přenášejí

Exoparaziti

• klíště – borelióza a encefalitida
• blechy – mezihostitel tasemnice

TIP: v našich článcích se podrobně dočtete o chorobách přenášených klíštětem a rady, jak postupovat při vytahování klíštěte
Lymská borelióza
Klíšťová encefalitida
Jak vyndat klíště správně a bezpečně

Endoparaziti

• škrkavka psí a kočičí - toxokaróza
• tasemnice – echinokokóza
• dipylidium - dipylidióza
• tasemnice – ankylostomóza
• giardia intestinalis - giardióza
• toxoplasma gondi - toxoplasmóza

Toxokaróza

Štěňátka se nakazí již v těle matky, přenosem přes placentu nebo pitím mléka. Dospělí psi po konzumaci trusu nemocného jedince. Pejsek má nafouklé břicho, průjem, nechutná mu jíst a hubne. Při velké nákaze můžeme zpozorovat červy ve trusu nebo ve zvratcích.

Výskyt škrkavek u lidí je poměrně častý. Odhaduje se, že přibližně 7–12 % lidí má pozitivní krevní testy na toxokarózu. Ne každý však onemocní. Nákaza probíhá různými způsoby.

Děti hrající si na hřištích znečištěných výkaly psů a koček, kontaminovanou zeminou, úzkým kontaktem se zvířaty či nedostatečně umytou zeleninou a ovocem ze zahrady. Vajíčka ve vhodném prostředí, mimo hostitele, přežívají léta.

Člověk se nakazí snědením zralých vajíček, která obsahují infekční larvy. Ty se v žaludku uvolní a krevní cestou se zanesou do plic, jater, srdce, mozku, svalů nebo oka. Tady se opouzdří a dále jejich vývoj na dospělého červa nepokračuje.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Projevy onemocnění jsou různé. Od skryté formy – latentní -, která se náhodně zjistí při vyšetření krve, až po bouřlivé projevy při masivní nákaze.

Nespecifické příznaky jsou bolesti hlavy, kašel, bolesti břicha. Je potřeba myslet i na možnost nákazy toxokarózou, když máme doma psa nebo kočku.

Při masivní infekci po 5-20 dnech od nákazy se objeví občasná horečka, nechutenství, zvracení, průjem, bolesti břicha, svalů a kloubů a únava, zvětšené uzliny. Toto období trvá 1–2 týdny.

Později se objevují kožní vyrážky, kašel a astmatické obtíže. Může být postižen mozek. Při oční formě hrozí trvalá ztráta zraku.

Diagnostika onemocnění spočívá v krevních testech, očním vyšetření, případně magnetické rezonanci při postižení centrálního nervového systému.

Echinokokóza

Tak jako u škrkavek, i tasemnicí se můžeme nakazit snědením vajíček při nedostatečné hygieně. Buď při kontaktu se zvířaty, zeminou nebo nedostatečně umytou zeleninou a ovocem. Pejsek se může nakazit např. na procházce v lese nebo v místech, kde se pasou ovce.

Z vajíček se ve střevě uvolní larvy a usídlí se nejčastěji v játrech. Projeví se bolestmi břicha, hubnutím nebo žloutenkou. Mohou se rozšířit i do jiných částí organismu, vyskytují se i plicích a mozku, srdci a slezině.

Na místě lokalizace záleží i projevy onemocnění. bolesti na hrudi, ztížené dýchání a kašel, různé neurologické příznaky při postižení mozku.

Diagnostika onemocnění: sono, CT, MR, krevní testy, biopsie

Dipylidióza

Způsobuje ji jiný druh tasemnice. Mezihostitelem jsou blechy a všenky. Pes a kočka se nakazí náhodným snědením blechy. Stejná cesta přenosu je i u člověka - např. při psím olizování může přeskočit na člověka.

Zralé články parazita se vylučují spolu s fekáliemi, kolem řitního otvoru je můžeme pozorovat pouhým okem – připomínají zrnka rýže. Okolí konečníku svědí, můžeme zpozorovat "sáňkování" pejska po zemi, nechutenství, úbytek na váze a matnou srst.

Při masivní nákaze vznikají také neurologické příznaky a křeče.

Ankylostomóza

Původcem je tasemnice, žije v teplém prostředí, přenáší se kůží z kontaminované půdy, písku – nejčastěji bosýma nohama. Projeví se kožními příznaky: svěděním, otokem. Dále kašlem, bolestmi na hrudi, břicha, zvracením, nechutenstvím a průjmovými stolicemi s příměsí krve.

Způsobuje anémii až těžkého stupně.

Giardióza

Zvířata se nakazí infikovaným prostředím – půdou, vodou, předměty. Způsobuje zejména průjmy – stolice je světlejší než normální, někdy nazelenalá nebo s příměsí krve, hlenů a silně zapáchá. Někdy se přidá i zvracení, ale může proběhnout i bezpříznakově.

Článek o onemocnění Giardióza.

Toxoplazmóza

Nejčastěji se vyskytuje u koček, ale také u hlodavců, ptáků, mezi hostiteli jsou kozy, ovce, krávy, prasata. V tkáni zvířat jsou přítomna infekční stadia, přežívají během celého života infikovaného jedince.

Nakazit se můžeme z trusu kočky, půdy – toxoplazma přežije až rok mimo hostitele, dále konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa – parazit hyne při teplotě 66 stupňů Celsia nebo zamrazením na několik dní.

Vzácně se může přenést kapénkovou infekcí, rankami na kůži nebo pokousání infikovaným zvířetem.

Vrozená toxoplazmóza

Nebezpečná je nákaza během těhotenství – přenáší se placentou na dítě, způsobuje vývojové vady, psychické a tělesné zaostávání nebo potraty a smrt plodu. Testy na toxoplazmózu jsou součástí odběrů krve během těhotenství.

Získaná toxoplazmóza

má více forem:

• uzlinová – zduření uzlin
• oční – zánět oka, nejčastěji sítnice
• mozková – zánět mozku, nejčastěji u pacientů s poruchou imunity jako AIDS
• gynekologická – sterilita, opakované potraty

Projevuje se různými příznaky - např. horečkou, bolestmi hlavy a očí, rozmazaným viděním, zduřením uzlin, únavou, bolestmi svalstva, poruchami spánku, emoční labilitou, zvětšením sleziny a schizofrenií.

Někdy proběhne skrytě, zjistí se jen protilátky v odběrech krve. Lehčí a bezpříznakové formy se neléčí. Po prodělání infekce již nelze znovu nakazit.

Jaká je prevence?

Zmíněná onemocnění nikomu na radosti nepřidají. Některá z nich mohou způsobit opravdu velké problémy. Netřeba však panikařit, stačí dodržovat určité zásady.

• pravidelné odčervování, odpuzovací přípravky proti vnějším parazitům
• pravidelná veterinární péče
• dodržování hygienických pravidel při kontaktu se zvířaty
• opatrnost a hygiena při manipulaci s trusem, čištění klecí
• sanace prostředí při napadení parazity - např. blechami

Odčervení

Na trhu existuje mnoho přípravků na odčervení. Pilulky, pasty, pipetky spot on. Přípravky je dobré střídat, kvůli vzniku možné rezistence parazitů. Cena tablet není vysoká, o něco víc stojí pipetky.

Dostaneme je v lékárně nebo u veterináře.

Zvířata pravidelně odčervujeme. To, že v trusu nevidíme žádné parazity, neznamená, že tam nejsou. Nezapomínejme, že důležitá je prevence. Existuje také možnost vyšetření trusu na přítomnost parazitů.

Schéma odčervení psa, tabulka

Schéma odčervení kočky, tabulka

Dospělá kočka, která je držena pouze v bytě, může být infikována vajíčky přinesenými domů na botách. Odčervení je tedy na místě, i když nechodí ven. Interval je jednou za půl roku.

Nezapomínejme na odčervení jiných domácích mazlíčků: ptáků, hlodavců a podobně.

Exoparaziti

Jak jsme již zmínili, vnější paraziti jsou mezihostiteli parazitů a přenášejí různá onemocnění.

Na klíšťata a blechy, případně jiný hmyz, používáme speciální obojky, pipetky spot on, spreje a tablety. Každý přípravek má jinou dobu účinnosti, některé jsou voděodolné, jiné působí i na okolí, kde žije pes či kočka. Zorientovat se v široké nabídce nám pomůže každý veterinář.

Přípravky jsou také volně prodejné.

Spatříme-li v kožíšku blešku, je důležitá sanace prostředí speciálními přípravky. Až 80 % blech žije mimo hostitele. Nestačí tedy zvířátko vykoupat ve speciálním šamponu, neboť hned jsou nepříjemné potvůrky zpět.

Dodržování hygienických zásad

Už jako dětem nám vštěpovali, že je třeba si mýt ruce. Tak na to není třeba zapomínat ani při kontaktu se zvířaty, jejich exkrementy a čištění misek a míst, kde pobývají.

Veterinární péče

Pokud se nám něco na našem zvířátku nezdá, má zdravotní problémy, nečekejme a navštivme veterináře. Čím dříve začne léčba, tím lépe.

Dodržováním těchto jednoduchých zásad se vyhneme přenosu nemocí. Odměnou nám budou krásně prožité chvíle ve společnosti našeho mazlíčka.