Voda v břiše, ascites – jaké má nejčastější příčiny?

Ascites (voda v břiše) je stavem nepřirozeného hromadění tekutiny v břišní dutině.

Přesněji a odborněji jde o volnou tekutinu v peritoneální dutině.

Peritoneální dutina je prostor v břiše, který ohraničuje peritoneum.
Peritoneum je jemná, hladká a lesklá serózní blána.
Pokrývá orgány a volně je připojena ke stěně břišní a pánevní dutiny.

V peritoneální dutině se nachází většina orgánů břišní dutiny i kliky střeva.

I za běžných podmínek se v peritoneální dutině může vyskytovat určité malé množství tekutiny. U žen vlivem hormonálních změn během menstruačního cyklu balancuje přibližně 20 ml.

Jako maximum a norma se uvádí obsah do 150 ml.

Množství tekutiny v břiše nad 150 ml = ascites.

Voda v břiše je příznakem jiného onemocnění.

Co znamená voda v břiše a jak se projevuje?
Jedná se o problémy s játry a mohou za ní být srdečně-cévní onemocnění?
Týká se také rakoviny?
Má nějaké komplikace a rizika?
Tyto a jiné informace naleznete v článku.

Přerozdělení a hospodaření s tekutinami v lidském organismu se přísně řídí na základě několika složitých mechanismů.

Odborně se jako ascites označuje porucha rovnováhy Starlingových sil. Tekutina na základě patologického stavu uniká do extravazálního prostoru (prostoru mimo cévy) a lymfatický systém není schopen tento stav vyrovnat a napravit.

Ascites vzniká při různých onemocněních jater. Většinou je příznakem chronických onemocnění.

Tvorba ascitu může trvat delší dobu, ale vytvořit se může také velmi rychle.

Hlavně při zhoršení již existujícího dlouhodobého onemocnění se voda v břiše může rychle navýšit.

Proto je důležité pečlivé sledování obvodu břicha a tělesné váhy.

Během tohoto chorobného shromažďování tekutin se v břišní dutině může nasbírat i několik litrů vody. Vyskytují se i případy, kdy břicho naroste až o 20 litrů (masivní ascites).

K tomuto obrovskému přírůstku objemu se přidružuje také navýšení váhy.

Tehdy s sebou přináší také jiné zdravotní komplikace. Příkladem je problém s chůzí, bolest břicha či ztížené dýchání, jelikož je utlačována bránice.

Chcete vědět více o vodě v břiše?
Jaké má hlavní příčiny?
Na vině není jen onemocnění jater.
Jaké ostatní potíže s sebou přináší?
Čtěte s námi dál.

Jak vzniká ascites

Voda v břiše se hromadí na základě několika složitých mechanismů. Ty zapříčiní jiný chorobný stav.

Onemocnění + porucha rovnováhy Starlingových sil = voda v břiše.

Při tvorbě ascitu se účastní 3 hlavní mechanismy:

1. snížení plazmatického onkotického tlaku
   • snížení množství plazmatických bílkovin
   • stav se označuje jako hypoalbuminémie
2. dráždění peritonea
   • peritoneum je náchylné k průniku tekutiny po jeho podráždění
   • infekcí
   • po úrazu
   • nádorem, rakovinou
3. zvýšený hydrostatický tlak v cévách
   • venózní či lymfatická obstrukce
   • trombóza
   • tlak na cévy z okolí
   • portální hypertenze, popisujeme ji i v článku zvětšení jater

Zjednodušeně...

1. V prvním případě jde o snížení množství bílkovin, které se nacházejí v krvi. Ty mají mimo jiné za úkol i udržovat tekutinu v cévách, v krvi.

Nízká hladina albuminu nastává z několika důvodů a pro různá onemocnění.

Albumin je krevní bílkovina.
Tento protein udržuje onkotický tlak plazmy.

Příkladem je zvýšená ztráta bílkovin močí, při poruše funkce a nemocech ledvin.

+ Příčinou může být i porucha vstřebávání bílkovin z potravy.

+ Vyskytuje se u hladovění a podvýživy. 

Každému je znám obraz...
Malých vyhladovělých a vyhublých dětí s velkým bříškem.

2. Peritoneum je jemná a serózní blána, která obaluje orgány dutiny břišní a pokrývá stěnu břišní a pánevní dutiny. Je citlivé na podráždění.

Při jeho podráždění se stává náchylné k průniku tekutiny.

Stává se tak při mechanickém dráždění při úrazu.
Případně při infekci, která ho zasahuje.
Závažnějším příkladem je i onkologický proces břišní dutiny a pánve + rozšíření jiné rakoviny a metastázy v břiše.

Peritoneální dráždění lze sledovat také jako tvrdé prkenné břicho. Může být příznakem peritonitidy (zánětu).

3. Zvýšení hydrostatického tlaku v cévách.

Tento stav nastává při zvýšení tlaku v žilách, které odvádějí krev z břišní dutiny. Často se dává do souvislosti s portální hypertenzí.

Portální hypertenze je zvýšení krevního tlaku v portální žíle.

Vena portae hepatis = portální žíla = vrátnice.

Je to velká a významná žíla. Odvádí krev z tenkého střeva.

Krev z této oblasti je bohatá na chemické sloučeniny a živiny, které se v tenkém střevě vstřebaly. Žíla ji vede do jater, kde nastává další zpracování.

Vzniká spojením tří větších žil, a to slezinové (vena splenica) a horní a dolní okruhové žíly (vena mesenterica superior a inferior).

Krev postupuje z portální žíly do jater.

Pokud je jaterní tkáň poškozena, tak stoupá krevní tlak v tomto systému.

Asi už víte, co tato hypertenze naznačuje...

Mezi nejznámější onemocnění jater patří cirhóza jater. Cirhóza vzniká velmi často pro alkoholismus. 

Portální hypertenzi mohou zapříčinit i jiné nemoci, jako je nádor a rakovina jater či žlučníku, ale také trombóza.

Známe několik typů ascitu.

Ascites se může dělit na dva druhy, podle mechanismu vzniká buď:

• exsudát – vzniká při zánětu jako zánětlivý výpotek
• transudát – důsledkem prostupu tekutiny, jako nezánětlivý výpotek
  • porušení rovnováhy mezi onkotickým a hydrostatickým tlakem
  • tekutina vytlačena z krevní plazmy mimo cévy

Rozdělení ascitu na základě klinických projevů:

1. ascites zjistitelný při zobrazovacím vyšetření – USG/SONO
2. nevelký ascites zjistitelný při fyzikálním vyšetření
3. tenzní ascites – masivní otok břicha pro množství tekutiny

Ascites a jiná onemocnění

Nahromadění vody v břiše způsobí onemocnění jater, zánět břišních orgánů, onkologický proces v dané oblasti, ale také choroby srdeční.

Nejčastěji pro onemocnění jater

Játra jsou lidově označována jako detoxikační centrum a chemická továrna lidského těla. Směřují sem odpadní produkty metabolismu a činnosti buněk organismu. Látky, které byly ve střevě vstřebány, se zde dále zpracovávají.

Jejich činnost je nezastupitelná. Stejně jako jiné orgány podléhají patologickým procesům a onemocněním.

Mezi ty nejznámější patří akutní a chronické záněty (hepatitidy), které mohou mít různé příčiny. Játra poškodí nadměrná a dlouhodobá konzumace alkoholu, intoxikace léky či některými houbami.

Jaterní buňky jsou do určité doby schopny regenerace a obnovy. Dokud nenastane cirhóza. Ta označuje nezvratné poškození.

Jinou těžkou nemocí je rakovina jater.

Nejzávažnější onemocnění jater uvádí tabulka

Voda v břiše pro jiná onemocnění

Kromě závažných onemocnění jater se ascites vyskytuje i pro jiné příčiny.

Mimojaterní příčiny ascitu v tabulce

Jaké jiné příznaky se mohou vyskytnout?

Ascites menšího rozsahu nemusí způsobit žádné zdravotní potíže. Případně má jen mírný průběh.

Uvádí se, že mírný průběh má při obsahu tekutiny v břiše od 100 do 400 ml.

Při vyšším objemu se zvětšuje obvod břicha a rovněž tělesná hmotnost. Břicho může bolet, je napjaté. Přidávají se potíže s trávením i nechutenství.

Masivní ascites tlačí na okolí a utlačuje i bránici. To způsobí mělké a zrychlené dýchání až subjektivní pocit nedostatku vzduchu. Tekutina může dokonce prostupovat i do pleurální dutiny a vzniká pleurální výpotek (tekutina v okolí plic).

Mezi projevy, které mohou doprovázet ascites, patří:

• únava
• slabost
• nechutenství
• dyspepsie a pocit těžkosti na žaludku, problémy s trávením
• bolest břicha a pocit diskomfortu v břiše, nepohody
• přibývání na váze
• otoky těla, od nohou, břicha, horních končetin, přes obličej a celé tělo (anasarka)
• břicho je velké
  • kůže napjatá
  • mohou se vyskytnout i strie
  • plochý nebo i vytlačený pupek
• nafukování a meteorismus
• pocit plného břicha
• ztížené dýchání – tlak břišní dutiny na bránici, mělké a rychlé dýchání
• problém s chůzí
• psychická zátěž
• břišní hernie
• zvýšení tělesné teploty až horečka – pozor na bakteriální zánět

Komplikace a prognóza ascitu

Ascites v břiše vzniká na základě rozličných příčin. Podle možností a dodržování léčby má i prognózu.

Špatná prognóza je při cirhóze jater, kdy již není možnost obnovy buněk jater přirozenou formou. Význam má transplantace jater. I ta s sebou nicméně nese různé komplikace a různá rizika.

Závažná je i při rakovině jater a jiných onkologických onemocněních.

Lepší prognóza vychází z přeléčení zánětlivých onemocnění a po úrazu. Samozřejmě záleží na rozsahu poškození.

Obecnou prognózu proto nelze určit předem bez diagnostiky a účinné léčby.

Potřebné je počítat i s možnými komplikacemi, a těmi je například:

• ztížené dýchání pro Pickwickův syndrom – otok břicha tlačí na bránici, také se tak stává při obezitě
• pleurální výpotek – tekutina vstupuje i do pohrudniční dutiny
• břišní hernie (kýla) - nejčastější komplikace větších forem, oslabená stěna, svaly, břicha a zvýšení nitrobřišního tlaku znamenají riziko vyklenutí střeva mimo břišní stěnu, nejčastější bývá pupečníková hernie
• prasknutí ascitu – rizikem při masivní formě, dochází k němu hlavně v místě hernie, jedná se o život ohrožující stav
• spontánní bakteriální peritonitida – zánět peritonea, kdy střevní bakterie prostupují přes oslabené střevo
• zánět jícnu, jako refluxní ezofagitida – zvýšený tlak v břiše způsobuje dlouhodobý reflux žaludečních kyselin do jícnu
• hepatorenální syndrom - selhání ledvin při onemocnění jater
• hemoroidy – pro zvýšený tlak v břišní dutině, i zácpu a problém s vyprazdňováním stolice
• omezení mobility a invalidizace při velkém ascitu
  • omezení sebeobslužných činností

Dá se léčit?

Léčba ascitu ve velkém závisí na léčbě vyvolávající příčiny.

Dále se lékař řídí i podle typu ascitu.

Před léčbou je důležitá diagnostika. Ta zahrnuje fyzikální vyšetření břicha, hlavně pohledem, pohmatem, poklepem, měření obvodu pasu, hmotnosti.

Doplňuje se RTG, USG (sonografie břicha), CT, případně MRI. Pro vyloučení některých onemocnění i endoskopické metody.

Důležité je laboratorní vyšetření krve, ale také vzorky tekutiny – po punkci vody z břicha.

Léčba podle typu:

• lehký a středně těžký ascites – konzervativní, farmakologická léčba
  • omezení příjmu soli, sodíku
  • podávání diuretik – léky na odvodnění, podporují močení
• refrakterní ascites – nereaguje na běžnou léčbu, přistupuje se k invazivní metodě
  • paracentéza – vypuštění vody z břicha = punkce břicha jehlou
    • do břicha se za sterilních podmínek píchne jehla
    • pomalu se odsává obsah
    • maximálně 2 litry za 30 minut
    • při rychlém postupu hrozí komplikace
    • zároveň se infuzně doplňuje plazma a albuminy
    • jinak by hrozil hypovolemický šok
  • transjugulární intrahepatální portosystémový zkrat (cévní zkrat mezi portální žílou a jaterní žílou, která ústí do dolní duté žíly)
  • reinfuze ascitu – je-li ascites sterilní a není infikován, může se dutina s výpotkem napojit na žíly jater

Paracentéza = terapeutická punkce ascitu.
Touto metodou se dosáhne okamžité úlevy, jelikož lze z břicha odstranit i několik litrů.

Nutná je změna životosprávy, omezení příjmu soli, kontrola příjmu tekutin.

Důležitý je úplný zákaz alkoholu.