Co je kýla, břišní kýla, hernie? Jaké má příčiny, příznaky, léčbu?

Kýla se také nazývá hernie. Základem břišní kýly je oslabení břišní stěny.

Přes břišní stěnu se následně vytlačí obsah břišní dutiny, orgán, orgány či jiné tkáně a struktury.

Obecně...

Hernie znamená, že došlo k patologickému přesunu orgánu či orgánů, tkání z místa přirozeného uložení na jiné. Příkladem je i vyklenutí meziobratlové ploténky – hernie disku, hernie páteře.

Rizikem u hernie jsou hlavně komplikace, které vyplývají z patologického přesunu.

Známe několik druhů a forem kýl.

U některých postačuje včasné podchycení a konzervativní postup. U jiných je nutný okamžitý chirurgický zákrok.

Při zanedbání či zpoždění léčby "vyklenuté" břišní kýly se může průběh onemocnění zbytečně komplikovat. Odumření a nastupující zánět břišních orgánů a tkání je významným rizikem ohrožení zdraví či života člověka.

Břišní stěna je tvořena několika svaly.

Přední část sestává ze svalu m. rectus abdominis. Dělí ho linea alba, což je vazivový pruh směřující od hrudní kosti až po pupek.

Níže se nachází sval m. pyramidalis. Po bocích jsou uloženy tři svaly, a to m. obliquus externus, m. obliquus internus a m. transversus abdominis.

V těchto místech se nacházejí například kýly v oblasti linea alba, a to břišní (epigastrická) hernie a pupeční (umbilikální) kýla. V dolní oblasti jde o tříselnou kýlu.

To je pouze stručný pohled na rozdělení hernií.

Z anatomického pohledu jde o oslabenou břišní stěnu. Do místa oslabení se vyklene pobřišnice (peritoneum). Následně se kromě pobřišnice může přes tento oslabený defekt vyklenout nejčastěji střevo, ale někdy také i žaludek, děloha či vaječník.

Hernie obsahuje:

• kýlní branka, tedy oslabené místo v břišní stěně
• vak, který tvoří pobřišnice
• obsah, tím může být střevo, žaludek či jiný orgán a tkáň

Nejčastější hernií je tříselná kýla. Jejím obsahem je většinou tenké střevo či jeho část. Označuje se jako enterokéla.

Součástí obsahu může být omentum, blána, která pokrývá břišní orgány. Označuje se jako epikokéla.

U dívek a žen může být v obsahu hernie ovarium, tedy vaječník. To se označuje jako ovariokéla.

Hernii bránice může obsahově tvořit například žaludek, játra, slezina a také ledvina.
Hiátová hernie je typem kýly, při níž se přes branku v bránici dostává část žaludku.

Tabulka uvádí dělení hernií podle více vlastností

Známe několik forem kýly podle místa. Příklady jsou:

• tříselná (inquinální) hernie – kýla v tříslech
• pupeční (umbilikální) hernie – kýla na pupku
• břišní (epigastrická) hernie nad pupkem
• stehenní (femorální)
• v jizvě (hernia in cicatricae) – vytvoří se v místě pooperační jizvy, což je přirozená oblast oslabení břišní stěny
• hiátová v bránici
• a další

Nejčastěji případy jsou...

Pupeční (umbilikální) hernie je častou kýlou u novorozenců. Má vrozený, kongenitální původ.

Vyskytuje se přibližně u 10–20 % novorozenců.
Přibližně 3–5 % donošených dětí,
30 % předčasně narozených dětí.

Výhodou v tomto případě je, že se u většiny případů do dvou let uzavře. Pomáhá hlavně speciální přelepování hernie.

Naopak získaná forma umbilikální hernie se častěji vyskytuje u žen. Hlavním faktorem je těhotenství, na jehož základě se zvyšuje tlak v břišní dutině.

Kýla v těhotenství se objevuje kvůli vyššímu nitrobřišnímu tlaku.

Dále se s tímto typem hernie můžeme setkat kvůli břišním tumorům, nádorům, ale i při ascitu, což je otok břicha.

Při pupeční hernii je typicky vyklenutý pupek.

Tříselná (inguinální) kýla je dalším nejčastějším druhem a zastupuje získané hernie.

Přibližná prevalence hernií v populaci je 10 %,
z toho asi 75 % tříselných.

Tříselná hernie může být na obou stranách, tedy bilaterální (15 %). Může se objevit také jen napravo (60 %), či nalevo (25 %).

Typicky se projeví polokulovitým vydutím v oblasti třísel.

U chlapců může vyklenutí proniknout i do šourku.
U dívek se v kýlním vaku může objevit vaječník.

Kýla nad pupkem...

Hernia epigastrica je označení pro kýlu, která se nachází ve středové čáře břicha nad pupkem.

V tomto případě jde spíše o menší hernie, obvykle se však vyskytují ve vyšším počtu. Jejich obsahem je často tuk (u obézních lidí), ale i omentum.

Kýla po operaci...

Hernie v jizvě je také osobitým druhem kýly. Břišní stěna po operačním zákroku je vyhojená jizvou.

Rizikovým faktorem pro vznik těchto hernií je operační rána, která se infikovala a zdlouhavě hojila. Dále jde o obezitu a BMI nad 25, ale také věk nad 60 let.

Ptáte se na komplikace?

Rizikem při hernii je hlavně přiškrcení obsahu vaku s následným nedokrvením orgánu či tkáně.

Porucha cévního zásobení při zaseknutí střeva způsobuje nedokrvení části střeva až střevní neprůchodnost – ileus. Delší nedokrvení vede k odumření neboli nekróze.

Problém může pokračovat zánětem, když peritoneum citlivě reaguje na lokální stav nedokrvení. Peritonitida neboli zánět pobřišnice je závažnou komplikací.

Hernie se může zkomplikovat formou:

• skřípnutí střeva či jiné tkáně s následnou poruchou prokrvení
• zánětu
• srůstů
• neprůchodností střeva – porucha střevní pasáže, ileus

Jaké jsou příčiny vzniku kýly a proč vzniká?

Základem je oslabení svalů a fascií.
Přes toto oslabené místo, defekt, se vlivem zvýšeného tlaku v břišní dutině vyklene tkáň, střevo.

Kýlní branka a oslabená část břišní stěny se může dále rozšiřovat. Čím je defekt větší, tím je větší riziko komplikací.

Existují vrozené a získané formy hernií. A podobně se dělí i rizikové faktory.

Vnitřní rizikové faktory jsou:

• vrozená genetická predispozice a dědičnost oslabení břišní stěny
• předcházející kýla na druhé straně těla (při tříselné kýle) nebo jiný druh
• mužské pohlaví při tříselné kýle
• ženské pohlaví pro pupeční kýlu
• věk, u starších lidí se stárnutím oslabuje břišní stěna
• poruchy metabolismu kolagenu
• anatomické poměry

Získané rizikové faktory jsou:

• nízký či naopak vysoký BMI
• obezita a nadváha
• ascites – otok břicha
• operační výkon a rána, hlavně sekundárně hojená se zánětlivou komplikací
• těhotenství a porod
• úraz
• natažení svalů

Ať je defekt vrozený, nebo je za problémem získaná příčina, nemusí se kýla vůbec vyvinout. Může dlouhou dobu probíhat bezpříznakově.

K odstartování problému přispívají další rizikové faktory.

Dalšími rizikovými faktory jsou například:

• zvýšení tlaku v břišní dutině
• kašel, hlavně chronický kašel a kýchání
• namáhavé vyprazdňování stolice
  • chronická zácpa
  • tlačení na stolici
• zvedání těžkého břemene a předmětu
• nesprávná životospráva a málo vlákniny ve stravě
• kouření

Hlavním příznakem při hernii je vyklenutí vaku s jeho obsahem přes branku čili oslabený defekt břišní stěny.

Vnější forma kýly se projeví jako polokulovité vyboulení. Vyboulení může být jediným projevem.

Vyboulení lze snadno zatlačit. Časem se ale při zvýšení nitrobřišního tlaku opětovně vyklene. Případně se zploští vleže.

Označuje se jako redukovatelná kýla.

Opakem je neredukovatelná hernie. Ta představuje větší problém, jelikož zůstává vyklenutá i přes snahu ji zatlačit.

Rizikem je i zvětšení kýlní branky. Vzrůstá i riziko uskřinutí, zaseknutí obsahu v defektu.

Takto zaseknutá hernie odborně označuje jako hernia incarcerata. Závažnost stavu způsobuje omezení krevního zásobení. Po určité době bez prokrvení postižená tkáň či orgán odumírá.

Tento stav ohrožuje člověka na zdraví a životě.

Při hernii se můžeme setkat s následujícími projevy:

• vyboulení, bulka na břišní stěně
  • na jedné či obou stranách třísel
  • vyklenutý pupek při pupeční hernii
• vyboulení lze zatlačit, při nekomplikované formě
  • případně se vyklenutí zmenšuje vleže
  • nestlačitelné vyboulení, pokud je průběh vážnější
• hernie se časem zvětšuje
• zvětšení hernie při zvýšení tlaku v dutině břicha
  • při kašli
  • zvedání těžšího předmětu
• bolest v oblasti kýly
• otok
• zatuhnutí v oblasti kýly
• zarudnutí kůže až zmodrání
• bolest břicha
• bolest dle místa hernie, popřípadě vystřelování bolesti
  • do slabin
  • do šourku (skrota) u mužů
  • do podbřišku
  • do genitálií
  • do zad
  • do dolní končetiny
  • chronické bolesti v pánvi
• nafouknuté břicho
• problém s trávením
• nechutenství
• časté a nadměrné říhání
• pálení žáhy
• pocit na zvracení až zvracení
• slabost a únava
• zvýšení tělesné teploty až horečky při zánětu
• dušnost
• malé děti mohou být neklidné, plakat

Diagnóza je založena na anamnéze, hodnocení a celkovém vyšetření pacienta. To zahrnuje důkladné vyšetření břicha. V anamnéze člověk uvede vyklenutí, které svými vlastnostmi připomíná kýlu.

Lékař hodnotí, o jakou formu kýly jde. Vyhodnotí rizika a vhodnou léčbu.

Důležité jsou zobrazovací metody, a to USG/SONO, RTG, případně CT či MRI.

Doplní se základní laboratorní vyšetření krve, a to při nutnosti operačního řešení.

Jak zjistím, že mám kýlu?

Symptomy kýly se mohou objevit náhle nebo postupně. Způsobují různý stupeň bolesti a potíží. V následující tabulce zjistíte, které příznaky a projevy jsou pro kýlu charakteristické a které ne.

Průběh kýly závisí na formě, rozsahu i místě.

Kýly bývají dlouhodobé. Člověk o nich ani nemusí vědět. Tehdy se průběh označuje jako bezpříznakový – asymptomatický.

Opakem jsou hernie, které vznikají náhle a mají také akutní průběh. Podle místa a rozsahu se vyskytují i přidružené potíže.

Vyklenutí nad rovinu břicha se může zvětšovat při kašli nebo při zvýšené fyzické námaze či tlaku na stolici.

Kýlu lze snadno zatlačit.

Časem se defekt a oslabení břišní stěny může zvětšovat.
Tím stoupá i riziko komplikací.

Zvyšuje se intenzita potíží, nastupuje bolest, tlak či pálení v břiše, bolest může vystřelovat do slabin, připojuje se i slabost, nechutenství.

Zaseknutí střeva v kýle se projeví náhlým zhoršením a obtížemi. Bolest břicha je akutní, ostrá. Přidružuje se zácpa, nevolnost až zvracení.

Hernie nelze zatlačit zpět. Jde o nereponibilní formu.

Rizikem je odumření části orgánu, střeva ve vaku. Nekróza zvyšuje riziko roztržení střeva.

Z prasklého střeva se vylévá obsah do břišní dutiny.
Nastupuje peritonitida.
Člověk je akutně ohrožen na zdraví a životě.

Hernia incarcerata je indikací k operačnímu řešení.

U malých dětí obvykle nastupuje neklid a pláč. Pupek je vydutý, může měnit barvu a otékat.

Odborné vyšetření je nutné vyhledat v případě, že se projevy rozšiřují o zvýšení tělesné teploty až horečku, otok a zatvrdnutí v oblasti hernie, pokud je kůže červená až zamodralá nebo dojde k jinému zhoršení zdravotního stavu.

Rizikem je i recidiva hernie.
Co to znamená?
Přibližně u 0,5–5 % lidí se vyskytuje opětovný vznik kýly.

Hernie u dětí

I v dětském věku patří hernie mezi poměrně časté problémy. V tomto období jde hlavně o vrozenou formu.

Pupeční hernie se obvykle do dvou let vyřeší sama, bez nutnosti operačního řešení. Břišní svaly zpevní a hernie zanikne.

Kýla u novorozence a miminka je poměrně častá.

Nutné je hlavně sledovat kýlu a změny viditelné navenek.

Vyšetření je nutné tehdy, když je dítě náhle:

• neklidné
• nedá se utišit a pláče
• pupek je vytlačený, vyklenutý
• kýla se nedá zatlačit
• mění se barva kůže, je modrá až tmavá

Běžně se hernie vyklene při kašli či kýchání, ale i při tlaku na stolici.

U větších dětí i při zvedání těžších předmětů.

Ptáte se:

Může zvedání těžkých věcí vyvolat kýlu?

Příčina kýly u dětí je multifaktoriální. Bývá podmíněna oslabením břišní stěny, často za to může vrozená genetická predispozice.

Ne u každého dítěte se vyskytuje kýla po zvednutí něčeho těžšího.

Tříselná kýla už může tvořit větší problém, který bude třeba řešit operačně. O tom samozřejmě rozhoduje lékař.

Kýla jde snadno zatlačit zpět a není bolestivá. Dítě nemá žádné potíže.

Rizikem, stejně jako v dospělosti, je zaseknutí střeva nebo jiného orgánu či tkáně. U dívek i vaječníku a jeho cév a u chlapců omezení průtoku krve do varlete, šourku.

Pozor však na projevy jako:

• změny chování dítěte
• pláč
• nevolnost až zvracení
• průjem či zácpa
• zastavení odchodu větrů, plynů
• náhlá bolest – zhoršuje se, i při zatlačení na kýlu
• kýla nejde zatlačit
• změna barvy v oblasti kýly
• otok
• zvýšení tělesné teploty až horečka

Tříselné kýly jsou častější u chlapců než u dívek.
Kýly nepodceňujte. Je třeba je vyšetřit lékařem a předejít možným komplikacím, jako je neplodnost.

Kýla v třísle se vyléčí operačně. Nemá alternativní léčbu.